Rámec Théseova příběhu - Historie editací

Zde v 14. 1. 2018, 21:09

2018-01-14T21:09:52Z

Zde v 14. 1. 2018, 21:08

2018-01-14T21:08:55Z

Zde v 3. 1. 2018, 09:14

2018-01-03T09:14:53Z

Zde v 3. 1. 2018, 09:11

2018-01-03T09:11:20Z

Zde v 12. 12. 2017, 16:59

2017-12-12T16:59:00Z

Zde v 16. 4. 2017, 10:19

2017-04-16T10:19:27Z

Zde: Založena nová stránka s textem „ info - stránka bez jednoznačného pokračování Stránka ve vývoji Známý příběh o osvobození Athén od povinnosti odvádět na Krétu lidsk…“

2017-04-16T10:17:24Z

Založena nová stránka s textem „ info - stránka bez jednoznačného pokračování Stránka ve vývoji Známý příběh o osvobození Athén od povinnosti odvádět na Krétu lidsk…“

Nová stránka

info - stránka bez jednoznačného pokračování

Stránka ve vývoji

Známý příběh o osvobození Athén od povinnosti odvádět na Krétu lidské oběti je doma v Attice, zvláště v Athénám, a váže se ke Krétě, zvláště ke Knóssu. Děj začíná v Athénách, rozuzlí se zabitím Mínótaura v „labyrinthu“, tedy v centru palácového města Knóssos, díky vydatné pomoci krétské princezny jménem Ariadné, která se do Thésea zamiluje. Zdánlivě jen jaksi po cestě se součástí scény příběhu stávají i jiná místa: [[DÉLOS|Délos]], [[NAXOS|Naxos]], Súnion (Sounion). V případě vítězství a záchrany slibuje Théseus Apollónovi pravidelné athénské poutě na Délos. Při plavbě zpátky z Kréty domů do Athén nepochopitelným způsobem zapomíná Ariadnu na Naxu. U mysu Súnion zase zapomene vyvěsit správné plachty, které mají hlídce signalizovat výsledek jeho výpravy, což má tragické následky.

Théseova zapomnětlivost je neméně pozoruhodná než jeho hrdinství! Spouštěcím dějem celého příběhu je ovšem Poseidónův spor s Dionýsem o kykladský ostrov Naxos, kde z hlediska Ariadny příběh také končí, v optimističtější verzi její svatbou s Dionýsem.

Proč vlastně Apollón podporuje Athéňana? Proto, že slíbil poutě na Délos, nebo už jenom proto, že jeho rival Poseidón tentokrát samozřejmě podporuje opačnou stranu, totiž svoji Krétu?

Kdybychom chtěli tento mýtus nějak zasadit do historické chronologie, muselo by to být někam do pozdní doby bronzové, ještě před trójskou válku. Příběh, tak jak se pak obvykle vypráví, je situovaný do konce 13. století před n. l., ale nese i rysy o něco starší doby, totiž předřecké Kréty. (Může to být podobný problém, jako když jsou později naše pohádky situované na barokní zámek, což vypovídá pouze o době jejich relativně definitivního zpracování.) Athény pozdní doby bronzové, jakožto významné sídlo rané řecké kultury mykénského typu, jsou vůči Krétě v závislé pozici a musejí pravidelně odvádět krutou daň, totiž sedm mladíků a sedm dívek pro oběť záhadnému býčímu božstvu, jež Řekové nazývají Mínótauros. Ten je už v rané archaické době zobrazovaný jako muž s býčí hlavou, ale můžeme se domnívat, že šlo o posvátného býka krále v Knóssu (Mínóova býka), který možná reprezentoval Poseidóna samotného, nebo aspoň sílu či epifanii Poseidóna nebo jemu analogického božstva. Demytologizace příběhu by nejspíš odkazovala k vymanění Achájců i Athéňanů z Krétské moci a začátek přechodu k opačnému směru vlivů, totiž k achájské kolonizaci Kréty a k athénské touze po nadvládě nad mořem. Ta se přece projevuje už v archaické době, i když svého naplnění dochází až po vítězství ve válkách s Peršany, tedy počátkem klasické doby. Tehdy má théseovský mýtus potvrzovat nároky Athéňanů. Romantičtější dimenze i lokální souvislosti mýtu o Théseově výpravě si ještě připomeneme jindy a jinde, zvláště [[Ariadné na Bakchově mysu|na Naxu]].
<br />

[[Theórie]]

[[DÉLOS]]

Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Délos a Kyklady]]

[[Kategorie:Théseus]]
[[Kategorie:Ariadné]]
[[Kategorie:Achájci]]
[[Kategorie:Diogenés Laertios]]
[[Kategorie:Dionýsos]]
[[Kategorie:Apollón]]
[[Kategorie:Poseidón]]
[[Kategorie:Délos]]
[[Kategorie:Naxos]]
[[Kategorie:Sounion]]
[[Kategorie:Athény]]
[[Kategorie:Knóssos]]
[[Kategorie:Kréta]]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
    info - stránka bez jednoznačného pokračování
-[[File:Kleitias, decorazione del vaso françois, 570 ac ca., ateniesi inviati a creta come sacrificio per il minotauro 01.jpg|thumb|left|380px|[[commons: File:Kleitias, decorazione del vaso françois, 570 ac ca., ateniesi inviati a creta come sacrificio per il minotauro 01.jpg|Athéňané posílají oběti na Krétu. Attický černofigurový kratér, 570-550 před n. l. Nález z etruského hrobu v Itálii. Archeologické muzeum ve Florencii.]] ]]
+[[File:Kleitias, decorazione del vaso françois, 570 ac ca., ateniesi inviati a creta come sacrificio per il minotauro 01.jpg|thumb|left|380px|[[commons: File:Kleitias, decorazione del vaso françois, 570 ac ca., ateniesi inviati a creta come sacrificio per il minotauro 01.jpg|Athéňané posílají lidské oběti na Krétu. Attický černofigurový kratér, 570-550 před n. l. Nález z etruského hrobu v Itálii. Archeologické muzeum ve Florencii.]] ]]
 [[File:Minotaur, small geometric bronze, Louvre Br 104, Luv7101.jpg|thumb|right|256px|[[commons: File:Minotaur, small geometric bronze, Louvre Br 104, Luv7101.jpg|Asi nejstarší zobrazení Minotaura. Drobný bronz v geometrickém stylu, závěr 8. století před n. l. Z Olympie? Louvre.]] ]]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
    info - stránka bez jednoznačného pokračování
-  zkorigováno, vložit fotky
+[[File:Kleitias, decorazione del vaso françois, 570 ac ca., ateniesi inviati a creta come sacrificio per il minotauro 01.jpg|thumb|left|380px|[[commons: File:Kleitias, decorazione del vaso françois, 570 ac ca., ateniesi inviati a creta come sacrificio per il minotauro 01.jpg|Athéňané posílají oběti na Krétu. Attický černofigurový kratér, 570-550 před n. l. Nález z etruského hrobu v Itálii. Archeologické muzeum ve Florencii.]] ]]
 Známý příběh o osvobození Athén od povinnosti odvádět na Krétu lidské oběti je doma v Attice, zvláště v Athénách, a váže se ke Krétě, zvláště ke Knóssu. Děj začíná v Athénách, rozuzlí se zabitím Mínótaura v „labyrinthu“, tedy v centru palácového města Knóssos, díky vydatné pomoci krétské princezny jménem Ariadné, která se do Thésea zamiluje. Zdánlivě jen jaksi po cestě se součástí scény příběhu stávají i jiná místa: [[DÉLOS|Délos]], [[NAXOS|Naxos]], Súnion (Sounion). V případě vítězství a záchrany slibuje Théseus Apollónovi pravidelné athénské poutě na Délos. Při plavbě zpátky z Kréty domů do Athén nepochopitelným způsobem zapomíná Ariadnu na Naxu. U mysu Súnion zase zapomene vyvěsit správné plachty, které mají hlídce signalizovat výsledek jeho výpravy, což má tragické následky.

@@ Řádka 9: / Řádka 9: @@
 Proč vlastně Apollón podporuje Athéňana? Proto, že slíbil poutě na Délos, nebo už jenom proto, že jeho rival Poseidón tentokrát samozřejmě podporuje opačnou stranu, totiž svoji Krétu?
-Kdybychom chtěli tento mýtus nějak zasadit do historické chronologie, muselo by to být někam do pozdní doby bronzové, ještě před trójskou válku. Příběh, tak jak se pak obvykle vypráví, je situovaný do konce 13. století před n. l., ale nese i rysy o něco starší doby, totiž předřecké Kréty. (Může to být podobný problém, jako když jsou později naše pohádky situované na barokní zámek, což vypovídá pouze o době jejich relativně definitivního zpracování.) Athény pozdní doby bronzové, jakožto významné sídlo rané řecké kultury mykénského typu, jsou vůči Krétě v závislé pozici a musejí pravidelně odvádět krutou daň, totiž sedm mladíků a sedm dívek pro oběť záhadnému býčímu božstvu, jež Řekové nazývají Mínótauros. Ten je už v rané archaické době zobrazovaný jako muž s býčí hlavou, ale můžeme se domnívat, že šlo o posvátného býka krále v Knóssu (Mínóova býka), který možná reprezentoval Poseidóna samotného, nebo aspoň sílu či epifanii Poseidóna nebo jemu analogického božstva. Demytologizace příběhu by nejspíš odkazovala k vymanění Achájců i Athéňanů z Krétské moci a začátek přechodu k opačnému směru vlivů, totiž k achájské kolonizaci Kréty a k athénské touze po nadvládě nad mořem. Ta se přece projevuje už v archaické době, i když svého naplnění dochází až po vítězství ve válkách s Peršany, tedy počátkem klasické doby. Tehdy má théseovský mýtus potvrzovat nároky Athéňanů. Romantičtější dimenze i lokální souvislosti mýtu o Théseově výpravě si ještě připomeneme jindy a jinde, zvláště [[Ariadné na Bakchově mysu|na Naxu]].
+Kdybychom chtěli tento mýtus nějak zasadit do historické chronologie, muselo by to být někam do pozdní doby bronzové, ještě před trójskou válku. Příběh, tak jak se obvykle vypráví, je situovaný do konce 13. století před n. l., ale nese i rysy o něco starší doby, totiž předřecké Kréty. (Může to být podobný problém, jako když jsou později naše pohádky situované na barokní zámek, což vypovídá pouze o době jejich relativně definitivního zpracování.) Athény pozdní doby bronzové, jakožto významné sídlo rané řecké kultury mykénského typu, jsou vůči Krétě v závislé pozici a musejí pravidelně odvádět krutou daň, totiž sedm mladíků a sedm dívek pro oběť záhadnému býčímu božstvu, jež Řekové nazývají Mínótauros. Ten je už v rané archaické době zobrazovaný jako muž s býčí hlavou, ale můžeme se domnívat, že šlo o posvátného býka krále v Knóssu (Mínóova býka), který možná reprezentoval Poseidóna samotného, nebo aspoň sílu či epifanii Poseidóna nebo jemu analogického božstva. Demytologizace příběhu by nejspíš odkazovala k vymanění Achájců i Athéňanů z krétské moci a začátek přechodu k opačnému směru vlivů, totiž k achájské kolonizaci Kréty a k athénské touze po nadvládě nad mořem. Ta se přece projevuje už v archaické době, i když svého naplnění dochází až po vítězství ve válkách s Peršany, tedy počátkem klasické doby. Tehdy má théseovský mýtus potvrzovat nároky Athéňanů. Romantičtější dimenze i lokální souvislosti mýtu o Théseově výpravě si ještě připomeneme jindy a jinde, zvláště [[Ariadné na Bakchově mysu|na Naxu]].
-<br />
+<br clear=all>
    Zpátky na obsah podkapitoly [[Theórie]]

@@ Řádka 3: / Řádka 3: @@
    zkorigováno, vložit fotky
-Známý příběh o osvobození Athén od povinnosti odvádět na Krétu lidské oběti je doma v Attice, zvláště v Athénám, a váže se ke Krétě, zvláště ke Knóssu. Děj začíná v Athénách, rozuzlí se zabitím Mínótaura v „labyrinthu“, tedy v centru palácového města Knóssos, díky vydatné pomoci krétské princezny jménem Ariadné, která se do Thésea zamiluje. Zdánlivě jen jaksi po cestě se součástí scény příběhu stávají i jiná místa: [[DÉLOS|Délos]], [[NAXOS|Naxos]], Súnion (Sounion). V případě vítězství a záchrany slibuje Théseus Apollónovi pravidelné athénské poutě na Délos. Při plavbě zpátky z Kréty domů do Athén nepochopitelným způsobem zapomíná Ariadnu na Naxu. U mysu Súnion zase zapomene vyvěsit správné plachty, které mají hlídce signalizovat výsledek jeho výpravy, což má tragické následky.
+Známý příběh o osvobození Athén od povinnosti odvádět na Krétu lidské oběti je doma v Attice, zvláště v Athénách, a váže se ke Krétě, zvláště ke Knóssu. Děj začíná v Athénách, rozuzlí se zabitím Mínótaura v „labyrinthu“, tedy v centru palácového města Knóssos, díky vydatné pomoci krétské princezny jménem Ariadné, která se do Thésea zamiluje. Zdánlivě jen jaksi po cestě se součástí scény příběhu stávají i jiná místa: [[DÉLOS|Délos]], [[NAXOS|Naxos]], Súnion (Sounion). V případě vítězství a záchrany slibuje Théseus Apollónovi pravidelné athénské poutě na Délos. Při plavbě zpátky z Kréty domů do Athén nepochopitelným způsobem zapomíná Ariadnu na Naxu. U mysu Súnion zase zapomene vyvěsit správné plachty, které mají hlídce signalizovat výsledek jeho výpravy, což má tragické následky.
 Théseova zapomnětlivost je neméně pozoruhodná než jeho hrdinství! Spouštěcím dějem celého příběhu je ovšem Poseidónův spor s Dionýsem o kykladský ostrov Naxos, kde z hlediska Ariadny příběh také končí, v optimističtější verzi její svatbou s Dionýsem.

@@ Řádka 28: / Řádka 28: @@
 [[Kategorie:Délos]]
 [[Kategorie:Naxos]]
-[[Kategorie:Sounion]]
+[[Kategorie:Súnion]]
 [[Kategorie:Athény]]
 [[Kategorie:Knóssos]]
 [[Kategorie:Kréta]]