Pythagorás - Historie editací

Zde v 1. 3. 2018, 18:07

2018-03-01T18:07:30Z

Zde v 14. 1. 2018, 20:30

2018-01-14T20:30:13Z

Zde v 14. 1. 2018, 20:29

2018-01-14T20:29:24Z

Zde v 7. 1. 2018, 16:52

2018-01-07T16:52:26Z

Zde v 13. 12. 2017, 09:30

2017-12-13T09:30:50Z

Zde v 13. 12. 2017, 09:26

2017-12-13T09:26:55Z

Zde v 13. 12. 2017, 09:23

2017-12-13T09:23:20Z

Zde v 15. 4. 2017, 11:13

2017-04-15T11:13:42Z

Zde v 15. 4. 2017, 11:10

2017-04-15T11:10:40Z

Zde: Založena nová stránka s textem „ info - stránka bez jednoznačného pokračování Stránka ve vývoji Pythagorás se narodil nejspíš kolem roku 570 před n. l. někde v severový…“

2017-04-15T11:10:09Z

Založena nová stránka s textem „ info - stránka bez jednoznačného pokračování Stránka ve vývoji Pythagorás se narodil nejspíš kolem roku 570 před n. l. někde v severový…“

Nová stránka

info - stránka bez jednoznačného pokračování

Stránka ve vývoji

Pythagorás se narodil nejspíš kolem roku 570 před n. l. někde v severovýchodní Egidě: možná na Samu, nebo snad pravděpodobněji na tyrhénském ostrově Lémnu. Kolem roku 530 před n. l. se vystěhoval do jižní Itálie, kde založil svéráznou náboženskou společnost. Zemřel asi začátkem 5. století před n. l., prý až po vlně násilného pronásledování pythagorejců, vyvolaném snad jejich pokusem o převzetí politické moci v Krotónu. O jeho životě i myšlenkách se zachovaly jenom mnohem pozdější legendy, většinou nehistorické. Výklad těchto problémů patří do kontextů řecké jižní Itálie. Antická tradice jej chápe jako zakladatele západní větve filosofie, zakladatele filosoficko-náboženské společnosti, jako divotvorce a léčitele, tedy tzv. „muže božího“, připisuje mu všechno možné i nemožné, od matematiky po zázraky, od léčitelství po založení filosofie. Pythagorovi bývá připisováno i to, že zavedl slova „filosof“ a „filosofie“, přestože se ve skutečnosti objevují až mnohem později, viz info [[Název „filosofie“]]. Jeho učitelem byl prý [[Ferekýdés]] ze Syru, což by nejspíš znamenalo, že šlo o uvádění do silně alternativního náboženství (ve své době a prostředí).

Pythagorás je typický [Muž boží[|„muž boží“]], zakladatel školy nebo spíše sekty, pak legendární postava. Sám nejspíš nepsal. Většina antických textů o něm jsou falza, mnohdy pozdní, protože ho koncem antiky obdivují novoplatonici. S jistotou o něm nevíme nic víc, než že určitě žil, že byl v jižní Itálii významnou a konfliktní postavou, a že jím inspirovaná společnost pak velice dlouho působí a významně formuje řeckou filosofii, nejprve v Itálii.

Náboženství pythagorovy společnosti se v mnoha rysech odlišuje od obvyklého náboženství antického Řecka. Mnohem více reguluje každodenní život, klade mnohem větší důraz na rituální čistotu, nařizuje přísnou životosprávou. Všechno je řízeno rituálními předpisy, které souvisejí se zvláštní naukou o duši, totiž s představou reinkarnace. Pythagorejci se snaží žít tak, aby se vymanili z cyklu opakovaných životů. Přesto se v této společnosti pěstuje také teorie hudby, totiž jako příklad harmonie – a pythagorejci si postupně přivlastňují tradici řecké matematiky. V klasické době někteří z pythagorejců rozvíjejí také vyloženě technicky orientované myšlení, například deskriptivní geometrii, použitou v mechanice. Někteří z nich patří mezi přátele a inspirátory Platóna. Už předtím však pythagorejské myšlenky ovlivnily Empedoklea a možná už Parmenida. V pozdější antice přejímají blízkovýchodní numerologii, ale na druhé straně vytvářejí i heliocentrický model pohybu planet. Vskutku zvláštní škola. Více o Pythagorovi a texty pythagorejců včetně pracovních překladů nabízím na svém webu. [[http://www.fysis.cz/presokratici/pyt/pyth.htm]]
<br />

Souvisle číst: exkurz [[Pythagorás A 8 /6]] nebo rovnou dál [[Délský potápěč]]

[[Theórie]]

[[DÉLOS]]

Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Délos a Kyklady]]

[[Kategorie:Pythagorás]]
[[Kategorie:Ferekýdés]]
[[Kategorie:Samos]]
[[Kategorie:Lémnos]]
[[Kategorie:Itálie]]
[[Kategorie:Pythagorejci]]
[[Kategorie:Informační stránky]]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
    info - stránka bez jednoznačného pokračování
-[[File:Pythagoras in the Roman Forum, Colosseum.jpg|thumb|left|256px|[[commons: File:Pythagoras in the Roman Forum, Colosseum.jpg|Pythagorás. Římská kopie řecké plastiky z 2.-1. století před n.l., vystavovaná v Koloseu. Nehistorická podoba.]] ]]
+[[File:Pythagoras in the Roman Forum, Colosseum.jpg|thumb|left|[[commons: File:Pythagoras in the Roman Forum, Colosseum.jpg|Pythagorás. Římská kopie řecké plastiky z 2.-1. století před n.l., vystavovaná v Koloseu. Nehistorická podoba.]] ]]
-[[File:Pythagorio - panoramio (7).jpg|thumb|right|256px|[[commons: File:Pythagorio - panoramio (7).jpg|Pythagora ukazuje na sklon ekliptiky, pozdní 20. století. Pythagoreion (jmenuje se tak až od 2. poloviny 20. století) na Samu.]] ]]
+[[File:Pythagorio - panoramio (7).jpg|thumb|right|[[commons: File:Pythagorio - panoramio (7).jpg|Pythagora ukazuje na sklon ekliptiky, pozdní 20. století. Pythagoreion (jmenuje se tak až od 2. poloviny 20. století) na Samu.]] ]]
 Pythagorás se narodil nejspíš kolem roku 570 před n. l. někde v severovýchodní Egeidě: možná na Samu, nebo snad pravděpodobněji na tyrhénském ostrově Lémnu. Kolem roku 530 před n. l. se vystěhoval do jižní Itálie, kde založil svéráznou náboženskou společnost. Zemřel asi začátkem 5. století před n. l., prý až po vlně násilného pronásledování pythagorejců, vyvolaném snad jejich pokusem o převzetí politické moci v Krotónu. O jeho životě i myšlenkách se zachovaly pouze mnohem pozdější legendy, většinou nehistorické. (Výklad problémů spojených s Pythagorou ovšem patří spíše do kontextů Velkého Řecka, tedy řecké jižní Itálie.) Antická tradice jej chápe jako zakladatele západní větve filosofie, zakladatele filosoficko-náboženské společnosti, jako divotvorce a léčitele, tedy tzv. „muže božího“, připisuje mu všechno možné i nemožné, od matematiky po zázraky, od léčitelství po založení filosofie. Pythagorovi bývá připisováno i to, že zavedl slova „filosof“ a „filosofie“, přestože se ve skutečnosti objevují až mnohem později, viz info [[Termín „filosofie“]]. Jeho učitelem byl prý [[Ferekýdés, mytograf a muž boží|Ferekýdés]] ze Syru, což by nejspíš znamenalo, že šlo o uvádění do silně alternativního náboženství (na poměry své doby a prostředí).

← Starší verze		Verze z 14. 1. 2018, 20:29
Řádka 1:		Řádka 1:
	info - stránka bez jednoznačného pokračování		info - stránka bez jednoznačného pokračování
		+
		+	[[File:Pythagoras in the Roman Forum, Colosseum.jpg\|thumb\|left\|256px\|[[commons: File:Pythagoras in the Roman Forum, Colosseum.jpg\|Pythagorás. Římská kopie řecké plastiky z 2.-1. století před n.l., vystavovaná v Koloseu. Nehistorická podoba.]] ]]
		+
		+	[[File:Pythagorio - panoramio (7).jpg\|thumb\|right\|256px\|[[commons: File:Pythagorio - panoramio (7).jpg\|Pythagora ukazuje na sklon ekliptiky, pozdní 20. století. Pythagoreion (jmenuje se tak až od 2. poloviny 20. století) na Samu.]] ]]

	Pythagorás se narodil nejspíš kolem roku 570 před n. l. někde v severovýchodní Egeidě: možná na Samu, nebo snad pravděpodobněji na tyrhénském ostrově Lémnu. Kolem roku 530 před n. l. se vystěhoval do jižní Itálie, kde založil svéráznou náboženskou společnost. Zemřel asi začátkem 5. století před n. l., prý až po vlně násilného pronásledování pythagorejců, vyvolaném snad jejich pokusem o převzetí politické moci v Krotónu. O jeho životě i myšlenkách se zachovaly pouze mnohem pozdější legendy, většinou nehistorické. (Výklad problémů spojených s Pythagorou ovšem patří spíše do kontextů Velkého Řecka, tedy řecké jižní Itálie.) Antická tradice jej chápe jako zakladatele západní větve filosofie, zakladatele filosoficko-náboženské společnosti, jako divotvorce a léčitele, tedy tzv. „muže božího“, připisuje mu všechno možné i nemožné, od matematiky po zázraky, od léčitelství po založení filosofie. Pythagorovi bývá připisováno i to, že zavedl slova „filosof“ a „filosofie“, přestože se ve skutečnosti objevují až mnohem později, viz info [[Termín „filosofie“]]. Jeho učitelem byl prý [[Ferekýdés, mytograf a muž boží\|Ferekýdés]] ze Syru, což by nejspíš znamenalo, že šlo o uvádění do silně alternativního náboženství (na poměry své doby a prostředí).		Pythagorás se narodil nejspíš kolem roku 570 před n. l. někde v severovýchodní Egeidě: možná na Samu, nebo snad pravděpodobněji na tyrhénském ostrově Lémnu. Kolem roku 530 před n. l. se vystěhoval do jižní Itálie, kde založil svéráznou náboženskou společnost. Zemřel asi začátkem 5. století před n. l., prý až po vlně násilného pronásledování pythagorejců, vyvolaném snad jejich pokusem o převzetí politické moci v Krotónu. O jeho životě i myšlenkách se zachovaly pouze mnohem pozdější legendy, většinou nehistorické. (Výklad problémů spojených s Pythagorou ovšem patří spíše do kontextů Velkého Řecka, tedy řecké jižní Itálie.) Antická tradice jej chápe jako zakladatele západní větve filosofie, zakladatele filosoficko-náboženské společnosti, jako divotvorce a léčitele, tedy tzv. „muže božího“, připisuje mu všechno možné i nemožné, od matematiky po zázraky, od léčitelství po založení filosofie. Pythagorovi bývá připisováno i to, že zavedl slova „filosof“ a „filosofie“, přestože se ve skutečnosti objevují až mnohem později, viz info [[Termín „filosofie“]]. Jeho učitelem byl prý [[Ferekýdés, mytograf a muž boží\|Ferekýdés]] ze Syru, což by nejspíš znamenalo, že šlo o uvádění do silně alternativního náboženství (na poměry své doby a prostředí).

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
    info - stránka bez jednoznačného pokračování
-Pythagorás se narodil nejspíš kolem roku 570 před n. l. někde v severovýchodní Egeidě: možná na Samu, nebo snad pravděpodobněji na tyrhénském ostrově Lémnu. Kolem roku 530 před n. l. se vystěhoval do jižní Itálie, kde založil svéráznou náboženskou společnost. Zemřel asi začátkem 5. století před n. l., prý až po vlně násilného pronásledování pythagorejců, vyvolaném snad jejich pokusem o převzetí politické moci v Krotónu. O jeho životě i myšlenkách se zachovaly pouze mnohem pozdější legendy, většinou nehistorické. (Výklad problémů spojených s Pythagorou ovšem patří spíše do kontextů Velkého Řecka, tedy řecké jižní Itálie.) Antická tradice jej chápe jako zakladatele západní větve filosofie, zakladatele filosoficko-náboženské společnosti, jako divotvorce a léčitele, tedy tzv. „muže božího“, připisuje mu všechno možné i nemožné, od matematiky po zázraky, od léčitelství po založení filosofie. Pythagorovi bývá připisováno i to, že zavedl slova „filosof“ a „filosofie“, přestože se ve skutečnosti objevují až mnohem později, viz info [[Název „filosofie“]]. Jeho učitelem byl prý [[Ferekýdés, mytograf a muž boží|Ferekýdés]] ze Syru, což by nejspíš znamenalo, že šlo o uvádění do silně alternativního náboženství (na poměry své doby a prostředí).
+Pythagorás se narodil nejspíš kolem roku 570 před n. l. někde v severovýchodní Egeidě: možná na Samu, nebo snad pravděpodobněji na tyrhénském ostrově Lémnu. Kolem roku 530 před n. l. se vystěhoval do jižní Itálie, kde založil svéráznou náboženskou společnost. Zemřel asi začátkem 5. století před n. l., prý až po vlně násilného pronásledování pythagorejců, vyvolaném snad jejich pokusem o převzetí politické moci v Krotónu. O jeho životě i myšlenkách se zachovaly pouze mnohem pozdější legendy, většinou nehistorické. (Výklad problémů spojených s Pythagorou ovšem patří spíše do kontextů Velkého Řecka, tedy řecké jižní Itálie.) Antická tradice jej chápe jako zakladatele západní větve filosofie, zakladatele filosoficko-náboženské společnosti, jako divotvorce a léčitele, tedy tzv. „muže božího“, připisuje mu všechno možné i nemožné, od matematiky po zázraky, od léčitelství po založení filosofie. Pythagorovi bývá připisováno i to, že zavedl slova „filosof“ a „filosofie“, přestože se ve skutečnosti objevují až mnohem později, viz info [[Termín „filosofie“]]. Jeho učitelem byl prý [[Ferekýdés, mytograf a muž boží|Ferekýdés]] ze Syru, což by nejspíš znamenalo, že šlo o uvádění do silně alternativního náboženství (na poměry své doby a prostředí).
 Pythagorás je typický [[Muž boží|„muž boží“]], zakladatel školy nebo spíše sekty, pak legendární postava. Sám nejspíš nepsal. Většina antických textů o něm jsou falza, mnohdy pozdní, protože ho koncem antiky obdivují novoplatonici. S jistotou o něm nevíme nic víc, než že určitě žil, že byl v jižní Itálii významnou a konfliktní postavou, a že jím inspirovaná společnost pak velice dlouho působí a významně formuje řeckou filosofii, nejprve v Itálii.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
    info - stránka bez jednoznačného pokračování
-Pythagorás se narodil nejspíš kolem roku 570 před n. l. někde v severovýchodní Egidě: možná na Samu, nebo snad pravděpodobněji na tyrhénském ostrově Lémnu. Kolem roku 530 před n. l. se vystěhoval do jižní Itálie, kde založil svéráznou náboženskou společnost. Zemřel asi začátkem 5. století před n. l., prý až po vlně násilného pronásledování pythagorejců, vyvolaném snad jejich pokusem o převzetí politické moci v Krotónu. O jeho životě i myšlenkách se zachovaly jenom mnohem pozdější legendy, většinou nehistorické. Výklad těchto problémů patří do kontextů řecké jižní Itálie. Antická tradice jej chápe jako zakladatele západní větve filosofie, zakladatele filosoficko-náboženské společnosti, jako divotvorce a léčitele, tedy tzv. „muže božího“, připisuje mu všechno možné i nemožné, od matematiky po zázraky, od léčitelství po založení filosofie. Pythagorovi bývá připisováno i to, že zavedl slova „filosof“ a „filosofie“, přestože se ve skutečnosti objevují až mnohem později, viz info [[Název „filosofie“]]. Jeho učitelem byl prý [[Ferekýdés, mytograf a muž boží|Ferekýdés]] ze Syru, což by nejspíš znamenalo, že šlo o uvádění do silně alternativního náboženství (na poměry své doby a prostředí).
+Pythagorás se narodil nejspíš kolem roku 570 před n. l. někde v severovýchodní Egeidě: možná na Samu, nebo snad pravděpodobněji na tyrhénském ostrově Lémnu. Kolem roku 530 před n. l. se vystěhoval do jižní Itálie, kde založil svéráznou náboženskou společnost. Zemřel asi začátkem 5. století před n. l., prý až po vlně násilného pronásledování pythagorejců, vyvolaném snad jejich pokusem o převzetí politické moci v Krotónu. O jeho životě i myšlenkách se zachovaly pouze mnohem pozdější legendy, většinou nehistorické. (Výklad problémů spojených s Pythagorou ovšem patří spíše do kontextů Velkého Řecka, tedy řecké jižní Itálie.) Antická tradice jej chápe jako zakladatele západní větve filosofie, zakladatele filosoficko-náboženské společnosti, jako divotvorce a léčitele, tedy tzv. „muže božího“, připisuje mu všechno možné i nemožné, od matematiky po zázraky, od léčitelství po založení filosofie. Pythagorovi bývá připisováno i to, že zavedl slova „filosof“ a „filosofie“, přestože se ve skutečnosti objevují až mnohem později, viz info [[Název „filosofie“]]. Jeho učitelem byl prý [[Ferekýdés, mytograf a muž boží|Ferekýdés]] ze Syru, což by nejspíš znamenalo, že šlo o uvádění do silně alternativního náboženství (na poměry své doby a prostředí).
 Pythagorás je typický [[Muž boží|„muž boží“]], zakladatel školy nebo spíše sekty, pak legendární postava. Sám nejspíš nepsal. Většina antických textů o něm jsou falza, mnohdy pozdní, protože ho koncem antiky obdivují novoplatonici. S jistotou o něm nevíme nic víc, než že určitě žil, že byl v jižní Itálii významnou a konfliktní postavou, a že jím inspirovaná společnost pak velice dlouho působí a významně formuje řeckou filosofii, nejprve v Itálii.
-Náboženství pythagorovy společnosti se v mnoha rysech odlišuje od obvyklého náboženství antického Řecka. Mnohem více reguluje každodenní život, klade mnohem větší důraz na rituální čistotu, nařizuje přísnou životosprávou. Všechno je řízeno rituálními předpisy, které souvisejí se zvláštní naukou o duši, totiž s představou reinkarnace. Pythagorejci se snaží žít tak, aby se vymanili z cyklu opakovaných životů. Přesto se v této společnosti pěstuje také teorie hudby, totiž jako příklad harmonie – a pythagorejci si postupně přivlastňují tradici řecké matematiky. V klasické době někteří z pythagorejců rozvíjejí také vyloženě technicky orientované myšlení, například deskriptivní geometrii, použitou v mechanice. Někteří z nich patří mezi přátele a inspirátory Platóna. Už předtím však pythagorejské myšlenky ovlivnily Empedoklea a možná už Parmenida. V pozdější antice přejímají blízkovýchodní numerologii, ale na druhé straně vytvářejí i heliocentrický model pohybu planet. Vskutku zvláštní škola. Více o Pythagorovi a texty pythagorejců včetně pracovních překladů nabízím na svém webu. [[http://www.fysis.cz/presokratici/pyt/pyth.htm]]
+Náboženství pythagorovy společnosti se v mnoha rysech odlišuje od obvyklého náboženství antického Řecka. Mnohem více reguluje každodenní život, klade mnohem větší důraz na rituální čistotu, nařizuje přísnou životosprávou. Všechno je řízeno rituálními předpisy, které souvisejí se zvláštní naukou o duši, totiž s představou reinkarnace. Pythagorejci se snaží žít tak, aby se vymanili z cyklu opakovaných životů. Přesto se v této společnosti pěstuje také teorie hudby, totiž jako příklad harmonie – a pythagorejci si postupně přivlastňují tradici řecké matematiky. V klasické době někteří z pythagorejců rozvíjejí také vyloženě technicky orientované myšlení, například deskriptivní geometrii, použitou v mechanice. Někteří z nich patří mezi přátele a inspirátory Platóna. Už předtím však pythagorejské myšlenky ovlivnily Empedoklea a možná už Parmenida. V pozdější antice přejímají blízkovýchodní numerologii, ale na druhé straně vytvářejí i heliocentrický model pohybu planet. Vskutku zvláštní škola.
 <br />

@@ Řádka 8: / Řádka 8: @@
 <br />
-   Souvisle číst: text [[Pythagorás A 8 /6]] nebo rovnou dál [[Délský potápěč|'''Délský potápěč''']]
+   Souvisle číst: text [[Pythagorás A 8 /6]] nebo rovnou dál [[Délský potápěč]]
    Zpátky na obsah podkapitoly [[Theórie]]

@@ Řádka 3: / Řádka 3: @@
    Stránka ve vývoji
-Pythagorás se narodil nejspíš kolem roku 570 před n. l. někde v severovýchodní Egidě: možná na Samu, nebo snad pravděpodobněji na tyrhénském ostrově Lémnu. Kolem roku 530 před n. l. se vystěhoval do jižní Itálie, kde založil svéráznou náboženskou společnost. Zemřel asi začátkem 5. století před n. l., prý až po vlně násilného pronásledování pythagorejců, vyvolaném snad jejich pokusem o převzetí politické moci v Krotónu. O jeho životě i myšlenkách se zachovaly jenom mnohem pozdější legendy, většinou nehistorické. Výklad těchto problémů patří do kontextů řecké jižní Itálie. Antická tradice jej chápe jako zakladatele západní větve filosofie, zakladatele filosoficko-náboženské společnosti, jako divotvorce a léčitele, tedy tzv. „muže božího“, připisuje mu všechno možné i nemožné, od matematiky po zázraky, od léčitelství po založení filosofie. Pythagorovi bývá připisováno i to, že zavedl slova „filosof“ a „filosofie“, přestože se ve skutečnosti objevují až mnohem později, viz info [[Název „filosofie“]]. Jeho učitelem byl prý [[Ferekýdés]] ze Syru, což by nejspíš znamenalo, že šlo o uvádění do silně alternativního náboženství (ve své době a prostředí).
+Pythagorás se narodil nejspíš kolem roku 570 před n. l. někde v severovýchodní Egidě: možná na Samu, nebo snad pravděpodobněji na tyrhénském ostrově Lémnu. Kolem roku 530 před n. l. se vystěhoval do jižní Itálie, kde založil svéráznou náboženskou společnost. Zemřel asi začátkem 5. století před n. l., prý až po vlně násilného pronásledování pythagorejců, vyvolaném snad jejich pokusem o převzetí politické moci v Krotónu. O jeho životě i myšlenkách se zachovaly jenom mnohem pozdější legendy, většinou nehistorické. Výklad těchto problémů patří do kontextů řecké jižní Itálie. Antická tradice jej chápe jako zakladatele západní větve filosofie, zakladatele filosoficko-náboženské společnosti, jako divotvorce a léčitele, tedy tzv. „muže božího“, připisuje mu všechno možné i nemožné, od matematiky po zázraky, od léčitelství po založení filosofie. Pythagorovi bývá připisováno i to, že zavedl slova „filosof“ a „filosofie“, přestože se ve skutečnosti objevují až mnohem později, viz info [[Název „filosofie“]]. Jeho učitelem byl prý [[Ferekýdés, mytograf a muž boží|Ferekýdés]] ze Syru, což by nejspíš znamenalo, že šlo o uvádění do silně alternativního náboženství (na poměry své doby a prostředí).
-Pythagorás je typický [Muž boží[|„muž boží“]], zakladatel školy nebo spíše sekty, pak legendární postava. Sám nejspíš nepsal. Většina antických textů o něm jsou falza, mnohdy pozdní, protože ho koncem antiky obdivují novoplatonici. S jistotou o něm nevíme nic víc, než že určitě žil, že byl v jižní Itálii významnou a konfliktní postavou, a že jím inspirovaná společnost pak velice dlouho působí a významně formuje řeckou filosofii, nejprve v Itálii.
+Pythagorás je typický [[Muž boží|„muž boží“]], zakladatel školy nebo spíše sekty, pak legendární postava. Sám nejspíš nepsal. Většina antických textů o něm jsou falza, mnohdy pozdní, protože ho koncem antiky obdivují novoplatonici. S jistotou o něm nevíme nic víc, než že určitě žil, že byl v jižní Itálii významnou a konfliktní postavou, a že jím inspirovaná společnost pak velice dlouho působí a významně formuje řeckou filosofii, nejprve v Itálii.
 Náboženství pythagorovy společnosti se v mnoha rysech odlišuje od obvyklého náboženství antického Řecka. Mnohem více reguluje každodenní život, klade mnohem větší důraz na rituální čistotu, nařizuje přísnou životosprávou. Všechno je řízeno rituálními předpisy, které souvisejí se zvláštní naukou o duši, totiž s představou reinkarnace. Pythagorejci se snaží žít tak, aby se vymanili z cyklu opakovaných životů. Přesto se v této společnosti pěstuje také teorie hudby, totiž jako příklad harmonie – a pythagorejci si postupně přivlastňují tradici řecké matematiky. V klasické době někteří z pythagorejců rozvíjejí také vyloženě technicky orientované myšlení, například deskriptivní geometrii, použitou v mechanice. Někteří z nich patří mezi přátele a inspirátory Platóna. Už předtím však pythagorejské myšlenky ovlivnily Empedoklea a možná už Parmenida. V pozdější antice přejímají blízkovýchodní numerologii, ale na druhé straně vytvářejí i heliocentrický model pohybu planet. Vskutku zvláštní škola. Více o Pythagorovi a texty pythagorejců včetně pracovních překladů nabízím na svém webu. [[http://www.fysis.cz/presokratici/pyt/pyth.htm]]

@@ Řádka 25: / Řádka 25: @@
 [[Kategorie:Lémnos]]
 [[Kategorie:Itálie]]
 [[Kategorie:Informační stránky]]