Posvátnost Délu a její proměny - Historie editací

Zde v 7. 2. 2018, 14:07

2018-02-07T14:07:13Z

Zde v 14. 1. 2018, 16:58

2018-01-14T16:58:25Z

Zde v 14. 1. 2018, 13:53

2018-01-14T13:53:15Z

Zde v 14. 1. 2018, 13:51

2018-01-14T13:51:48Z

Zde v 14. 1. 2018, 13:36

2018-01-14T13:36:51Z

Zde v 12. 12. 2017, 13:50

2017-12-12T13:50:21Z

Zde: Založena nová stránka s textem „ Stránka ve vývoji Délos byl posvátným ostrovem asi už pro starokykladskou civilizaci, nebo aspoň některé části Délu. Hroby dávných Kyklaď…“

2017-04-16T14:07:01Z

Založena nová stránka s textem „ Stránka ve vývoji Délos byl posvátným ostrovem asi už pro starokykladskou civilizaci, nebo aspoň některé části Délu. Hroby dávných Kyklaď…“

Nová stránka

Stránka ve vývoji

Délos byl posvátným ostrovem asi už pro starokykladskou civilizaci, nebo aspoň některé části Délu. Hroby dávných Kyklaďanů vykopávali už antičtí „očišťovatelé“ ostrova, ale nějaké zbyly ještě na archeology a leccos se v nich našlo. Například kykladský idol z hrobu na Délu z počátku rané doby bronzové. Je k vidění v Berlíně. Několika nálezy je potvrzený kult na vrcholu Kynthu a o něco později i opevnění tohoto vrcholu. Nevíme, zda v rané době bronzové jde o kultovní předměty z produkce spíše místní populace, nebo jestli se už tehdy vypravovaly na Délos poutě také z ostatních ostroů, což je pravděpodobnější. Materiál nalezené sošky není z Délu.

Ve střední době bronzové byl Délos Kréťany sice možná ovlivněný, ale ne narušený. Něco tu působilo respekt. Po předřeckých Kréťanech zůstalo místní jméno „Mínoa“, přinejmenším od rané antiky je to veřejná studna. Krétského původu je zde nejspíš i kult bohyně Eileithyie, spojené s porody. Viz [[Pausaniás I, 18, 5]].

Od pozdní doby bronzové se na Délos vypravují poutě i ze vzdálených končin. Nálezy tomu odpovídají: bohaté dary, zvláště u místa pozdějšího Artemidina chrámu, a v blízkém „hrobu panen hyperborejských“.

Řecké náboženství překrylo původní starokykladské, možná s nějakou mínojskou mezihrou. S řeckým přejmenováním a přepochopením jednotlivých bohů však asi byly potíže. Už samotné Apollónovo narození je možná řeckým přeznačením něčeho, co neznáme. Probereme si tedy příběh bohyně Létó a narození jejích „Krásných dětí“, Apollóna a Artemidy; ale také příběh nešťastné lásky Apollóna a Hyakintha. Budeme si muset podrobněji všímat i toho, která božstva jsou vlastně ctěna na vrcholu hory. Nominálně je to jasné: Zeus a Athéna, ale to by mohl být až výsledek vlivu Athéňanů na Délu. Nebo ne?
Délos se stal cílem theórií (viz [[Theórie a tradice o ní]]) a současně polem, na kterém sousední ostrovní „mocnosti“ a čím dál výrazněji také Athény vystavovaly své dovednosti a zápasily o prestiž. Před koncem archaické doby a pak znovu v klasické době provedli Athéňané důkladné rituální očisty ostrova a od té doby je zde zapovězeno umírat a rodit. Pojem posvátnosti se proměnil, už neumožňuje normální lidský život, celý Délos má být mimo všední prostor. Přesto tu ještě nějakou dobu žili taky rybáři i lovci perel, slavní potápěči, které má na mysli i známá metafora o potřebě délského potápěče, který by se ponořil do hlubin Hérakleitova spisu (viz [[Délský potápěč]]).

Z Délu se stává sídlo námořního spolku, takže alespoň formálně si jako snad jediný z kykladských ostrovů uchovává bývalou prestiž. Opravdu jenom formálně, protože Athéňané se s místními rozhodně nemazlili. Roku 422 před n. l. je dokonce vyhostili (viz [[Thúkydidés V, 1, 1]]), aby se mohli sami ujmout vedení velkých pravidelných slavností, ale díky přímluvě z Delf se prý Délští mohli vrátit, alespoň někteří (viz [[Thúkydidés VIII, 108, 4]]). Poutě byly spojeny s oslavnými hymny i soutěžemi všeho druhu, nicméně jen zčásti odpovídaly Platónovu a tím spíše Diogenovu idylickému obrazu. Hudebníci skládali zvláštní písně pro pouť na Délos, a tato produkce byla čímsi mezi rituální oslavou a pouťovou atrakcí, jak to popisuje Pausaniás (IX, 12, 6). Například v Archeologickém muzeu na Sifnu najdeme pod číslem 32 zlomek nápisu v mramoru, který oslavuje hráče na lyru při slavnosti na Délu.

Ostrov se postupně stává mezinárodním sakrálním centrem, kde se shlukují kulty snad všech známějších bohů tehdejšího světa. Skrumáž chrámů nejrůznějších náboženství helénistické a římské doby působí vskutku multikulturně.

Leč je tu problém, a nevíme, zda jenom ve výkladové tradici, nebo už na místě samém. Koncem archaické doby se pomyslná rovnováha vychýlila směrem k mimočasovému a odtažitému pojetí posvátnosti, zatímco v římské době zase směrem opačným. Není však taková podvojnost už v samotném základu náboženství, nebo aspoň tohoto typu náboženství? Vždyť třeba Artemis je cudná panna, leč současně ta, která život dává i bere. Apollón je odtažitý, leč jeho bratr Dionýsos má povahu přímo opačnou. Jak to k sobě patří? Jak se na Délu začlení falický kult Dionýsa? Nějak ano, a to v opravdu sakrální rovině. Ale Římané asi přestanou rozlišovat mezi náboženskou dimenzí erotiky i sexu – či erotickou a sexuální dimenzí náboženství – a prasárničkami k potěše přesycených boháčů. Tak se i na Délu objevuje pornografie římské doby, asi současně s přeznačením apollónského osvobozování otroků na obří trh s otroky. Z tohoto hlediska jsou některé současné akce na Délu, zvláště amerických filmařů a fotografů firmy Penthaus, legitimním pokračováním „kulturních“ projevů římské císařské doby. Nehodláme se však jenom pohoršovat, neboť tento rozvrat zakládá také zvláštní svobodu. V situaci, kdy bychom se nemuseli stydět ani za nejpodivnější sklony, se můžeme chovat po svém, svobodně, ne z přinucení okolím. Proto se nemusíme stydět ani za zájem o vztahy mezi erotikou, náboženstvím a sexem. Vždyť oproti dílům moderních fotografů na Délu to antické římské porno bledne jako stará naivita, probouzející spíše úsměv, zatímco dávné hluboké motivy zůstávají davu a komerci skryté, byť jsou ještě odvážnější než díla oněch fotografů.
<br />

Souvisle číst: exkurz [[Pausaniás I, 18, 5]] nebo rovnou dál na [[Neumírat, nerodit!]]

[[Délos vizuálně a literárně]]

[[DÉLOS]]

Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Délos a Kyklady]]

[[Kategorie:Délos]]
[[Kategorie:Theória]]
[[Kategorie:Athény]]
[[Kategorie:Kréťané]]
[[Kategorie:Mykonos]]
[[Kategorie:Rhéneia]]
[[Kategorie:Apollón]]
[[Kategorie:Artemis]]
[[Kategorie:Létó]]
[[Kategorie:Athéna]]
[[Kategorie:Zeus]]
[[Kategorie:Pausaniás]]
[[Kategorie:Thúkýdidés]]
[[Kategorie:Epidauros]]
[[Kategorie:Sifnos]]

@@ Řádka 15: / Řádka 15: @@
 <br />
-   Souvisle číst: exkurz [[Pausaniás I, 18, 5]] nebo rovnou dál [[Neumírat, nerodit!]]
+   Souvisle číst: text [[Pausaniás I, 18, 5]] nebo rovnou dál [[Neumírat, nerodit!]]
    Zpátky na obsah podkapitoly [[Délos vizuálně a literárně]]

← Starší verze		Verze z 14. 1. 2018, 13:53
Řádka 21:		Řádka 21:
	Zpátky na obsah kapitoly [[DÉLOS]]		Zpátky na obsah kapitoly [[DÉLOS]]

−	Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady\| '''POUŤ NA KYKLADY''']]	+	Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady\|'''POUŤ NA KYKLADY''']]

← Starší verze		Verze z 14. 1. 2018, 13:51
Řádka 1:		Řádka 1:
−	~~zkorigováno, vložit fotky~~
−
	Délos byl posvátným ostrovem asi už pro starokykladskou civilizaci, nebo aspoň některé části Délu. Hroby dávných Kyklaďanů vykopávali už antičtí „očišťovatelé“ ostrova, ale nějaké zbyly ještě na archeology a leccos se v nich našlo. Například [[Kykladský idol z hrobu na Délu\|kykladský idol z hrobu na Délu]] z počátku rané doby bronzové. Je k vidění v Berlíně. Několika nálezy je potvrzený kult na vrcholu Kynthu a o něco později i opevnění tohoto vrcholu. Nevíme, zda v rané době bronzové jde o kultovní předměty z produkce spíše místní populace, nebo jestli se už tehdy vypravovaly na Délos poutě také z ostatních ostroů, což je pravděpodobnější. Materiál nalezené sošky není z Délu.		Délos byl posvátným ostrovem asi už pro starokykladskou civilizaci, nebo aspoň některé části Délu. Hroby dávných Kyklaďanů vykopávali už antičtí „očišťovatelé“ ostrova, ale nějaké zbyly ještě na archeology a leccos se v nich našlo. Například [[Kykladský idol z hrobu na Délu\|kykladský idol z hrobu na Délu]] z počátku rané doby bronzové. Je k vidění v Berlíně. Několika nálezy je potvrzený kult na vrcholu Kynthu a o něco později i opevnění tohoto vrcholu. Nevíme, zda v rané době bronzové jde o kultovní předměty z produkce spíše místní populace, nebo jestli se už tehdy vypravovaly na Délos poutě také z ostatních ostroů, což je pravděpodobnější. Materiál nalezené sošky není z Délu.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
    zkorigováno, vložit fotky
-Délos byl posvátným ostrovem asi už pro starokykladskou civilizaci, nebo aspoň některé části Délu. Hroby dávných Kyklaďanů vykopávali už antičtí „očišťovatelé“ ostrova, ale nějaké zbyly ještě na archeology a leccos se v nich našlo. Například kykladský idol z hrobu na Délu z počátku rané doby bronzové. Je k vidění v Berlíně. Několika nálezy je potvrzený kult na vrcholu Kynthu a o něco později i opevnění tohoto vrcholu. Nevíme, zda v rané době bronzové jde o kultovní předměty z produkce spíše místní populace, nebo jestli se už tehdy vypravovaly na Délos poutě také z ostatních ostroů, což je pravděpodobnější. Materiál nalezené sošky není z Délu.
+Délos byl posvátným ostrovem asi už pro starokykladskou civilizaci, nebo aspoň některé části Délu. Hroby dávných Kyklaďanů vykopávali už antičtí „očišťovatelé“ ostrova, ale nějaké zbyly ještě na archeology a leccos se v nich našlo. Například [[Kykladský idol z hrobu na Délu|kykladský idol z hrobu na Délu]] z počátku rané doby bronzové. Je k vidění v Berlíně. Několika nálezy je potvrzený kult na vrcholu Kynthu a o něco později i opevnění tohoto vrcholu. Nevíme, zda v rané době bronzové jde o kultovní předměty z produkce spíše místní populace, nebo jestli se už tehdy vypravovaly na Délos poutě také z ostatních ostroů, což je pravděpodobnější. Materiál nalezené sošky není z Délu.
 Ve střední době bronzové byl Délos Kréťany sice možná ovlivněný, ale ne narušený. Něco tu působilo respekt. Po předřeckých Kréťanech zůstalo místní jméno „Mínoa“, přinejmenším od rané antiky je to veřejná studna. Krétského původu je zde nejspíš i kult bohyně Eileithyie, spojené s porody. Viz [[Pausaniás I, 18, 5]].

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-   Stránka ve vývoji
+   zkorigováno, vložit fotky
 Délos byl posvátným ostrovem asi už pro starokykladskou civilizaci, nebo aspoň některé části Délu. Hroby dávných Kyklaďanů vykopávali už antičtí „očišťovatelé“ ostrova, ale nějaké zbyly ještě na archeology a leccos se v nich našlo. Například kykladský idol z hrobu na Délu z počátku rané doby bronzové. Je k vidění v Berlíně. Několika nálezy je potvrzený kult na vrcholu Kynthu a o něco později i opevnění tohoto vrcholu. Nevíme, zda v rané době bronzové jde o kultovní předměty z produkce spíše místní populace, nebo jestli se už tehdy vypravovaly na Délos poutě také z ostatních ostroů, což je pravděpodobnější. Materiál nalezené sošky není z Délu.
@@ Řádka 17: / Řádka 17: @@
 <br />
-   Souvisle číst: exkurz [[Pausaniás I, 18, 5]] nebo rovnou dál na [[Neumírat, nerodit!]]
+   Souvisle číst: exkurz [[Pausaniás I, 18, 5]] nebo rovnou dál [[Neumírat, nerodit!]]
-[[Délos vizuálně a literárně]]
+  Zpátky na obsah podkapitoly [[Délos vizuálně a literárně]]
-[[DÉLOS]]
+  Zpátky na obsah kapitoly [[DÉLOS]]
-Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Délos a Kyklady]]
+  Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady| '''POUŤ NA KYKLADY''']]

@@ Řádka 8: / Řádka 8: @@
 Délos se stal cílem theórií (viz [[Theórie a tradice o ní]]) a současně polem, na kterém sousední ostrovní „mocnosti“ a čím dál výrazněji také Athény vystavovaly své dovednosti a zápasily o prestiž. Před koncem archaické doby a pak znovu v klasické době provedli Athéňané důkladné rituální očisty ostrova a od té doby je zde zapovězeno umírat a rodit. Pojem posvátnosti se proměnil, už neumožňuje normální lidský život, celý Délos má být mimo všední prostor. Přesto tu ještě nějakou dobu žili taky rybáři i lovci perel, slavní potápěči, které má na mysli i známá metafora o potřebě délského potápěče, který by se ponořil do hlubin Hérakleitova spisu (viz [[Délský potápěč]]).
-Z Délu se stává sídlo námořního spolku, takže alespoň formálně si jako snad jediný z kykladských ostrovů uchovává bývalou prestiž. Opravdu jenom formálně, protože Athéňané se s místními rozhodně nemazlili. Roku 422 před n. l. je dokonce vyhostili (viz [[Thúkydidés V, 1, 1]]), aby se mohli sami ujmout vedení velkých pravidelných slavností, ale díky přímluvě z Delf se prý Délští mohli vrátit, alespoň někteří (viz [[Thúkydidés VIII, 108, 4]]). Poutě byly spojeny s oslavnými hymny i soutěžemi všeho druhu, nicméně jen zčásti odpovídaly Platónovu a tím spíše Diogenovu idylickému obrazu. Hudebníci skládali zvláštní písně pro pouť na Délos, a tato produkce byla čímsi mezi rituální oslavou a pouťovou atrakcí, jak to popisuje Pausaniás (IX, 12, 6). Například v Archeologickém muzeu na Sifnu najdeme pod číslem 32 zlomek nápisu v mramoru, který oslavuje hráče na lyru při slavnosti na Délu.
+Z Délu se stává sídlo námořního spolku, takže alespoň formálně si jako snad jediný z kykladských ostrovů uchovává bývalou prestiž. Opravdu jenom formálně, protože Athéňané se s místními rozhodně nemazlili. Roku 422 před n. l. je dokonce vyhostili (viz [[Thúkydidés V, 1, 1]]), aby se mohli sami ujmout vedení velkých pravidelných slavností, ale díky přímluvě z Delf se prý Délští mohli vrátit, alespoň ti, kteří přežili (viz [[Thúkydidés VIII, 108, 4]]). Poutě byly spojeny s oslavnými hymny i soutěžemi všeho druhu, nicméně jen zčásti odpovídaly Platónovu a tím spíše Diogenovu idylickému obrazu. Hudebníci skládali zvláštní písně pro pouť na Délos, a tato produkce byla čímsi mezi rituální oslavou a pouťovou atrakcí, jak to popisuje Pausaniás (IX, 12, 6). Například v Archeologickém muzeu na Sifnu najdeme pod číslem 32 zlomek nápisu v mramoru, který oslavuje hráče na lyru při slavnosti na Délu.
 Ostrov se postupně stává mezinárodním sakrálním centrem, kde se shlukují kulty snad všech známějších bohů tehdejšího světa. Skrumáž chrámů nejrůznějších náboženství helénistické a římské doby působí vskutku multikulturně.