Podnebí Kyklad - Historie editací

Zde v 4. 1. 2018, 14:34

2018-01-04T14:34:53Z

Zde v 27. 11. 2017, 15:47

2017-11-27T15:47:16Z

Zde v 27. 11. 2017, 11:12

2017-11-27T11:12:25Z

Zde v 27. 11. 2017, 11:03

2017-11-27T11:03:48Z

Zde: Založena nová stránka s textem „ info - Stránka bez jednoznačného pokračování Kykladské podnebí je typicky etésiové, tedy s dlouhou dobou sucha od začátku června do konce z…“

2017-11-27T10:42:37Z

Založena nová stránka s textem „ info - Stránka bez jednoznačného pokračování Kykladské podnebí je typicky etésiové, tedy s dlouhou dobou sucha od začátku června do konce z…“

Nová stránka

info - Stránka bez jednoznačného pokračování

Kykladské podnebí je typicky etésiové, tedy s dlouhou dobou sucha od začátku června do konce září. Ani v tomto období slunné etésie tady však nebývá příliš horko: rána tak 20 až 22 °C, odpoledne většinou kolem 26 °C, jen někdy přes 30 °C ve stínu, k tomu ovšem prudké slunce a často silný vítr, podle něhož se tento typ podnebí označuje. Bývá kupodivu severní. Díky této kombinaci je na ostrovech možné chytit naráz úpal i nachlazení – a ještě se přitom spálit. Stín se hledá těžko. V okrajových obdobích etésie je ovšem odpoledne jen 22 až 25 °C a není nepřetržitě jasno, ba může i sprchnout. Dojem tepla nebo chladu tady souvisí spíš s větrem nebo závětřím a sluníčkem nebo stínem. To sice platí všude na světě, ale na Kykladách dvojnásob. Při stejných meteorologicky naměřených třeba 24 °C se člověk tu klepe zimou, tu spaluje. Některý letní večer je člověku u moře teplo i v tričku, když ale fouká, hodí se svetr a větrovka. Několikrát za rok dosáhne přes Krétu až na Kyklady jižní vánek (notos), většinou v pozdním létě, který na den nebo dva přinese teplou jemnou mlhu (34 až 37 °C), což někteří lidé a zvláště rostliny milují, jiní to ale považují za málem neštěstí. Konec etésiového sucha bývá předznamenaný jednotlivými přeháňkami nebo bouřkami. Etésiový („každoroční“) vítr zkoumal už [http://www.fysis.cz/presokratici/thales.htm| Thalés z Mílétu], dokonce mu mylně připisoval letní vzdouvání Nilu v Egyptě (zlomky [http://www.fysis.cz/presokratici/thales/acz.htm#%2837%29| A 1,37]; [http://www.fysis.cz/presokratici/thales/acz.htm#A%2016| A 16 /1, 16 /2]).

V zimě bývá ráno kolem 10 °C, odpoledne kolem 15 °C, k tomu často a velmi důkladně prší a mohutně fouká. V některých zimních dnech ovšem může být odpoledne až přes 20 °C, dokonce i vysvitne slunce. Jindy může vítr na chvíli přinést i do nížiny sníh, padající v horách.

Roční průměr teplot je 19,5 °C, prostě pořádné subtropy. Počasí na Kykladách tedy v průběhu roku umí předvést přibližně totéž, co v Čechách v různých letech a při možném rozptylu typu počasí červenec; ale s nečekanou s výjimkou, totiž že kromě Théry a podobně extrémních míst jsou absolutní teplotní maxima na kykladských ostrovech o několik stupňů níže než v Čechách. Ranní teplotní minima se zase tak moc nepropadají oproti odpoledním maximům, vždyť jsou to ostrovy, obklopené mořem. Moře tu má v létě kolem 24 °C, v zimě kolem 16 °C. Za předřeckých obyvatel Kyklad, tedy v rané době bronzové, bylo ovšem na Kykladách tepleji a vlhčeji než teď. Obojí je patrné jak na pozůstatcích přírodnin, tak na freskách s vyobrazeními přírodních scenérií, které malovali obyvatelé Kyklad začátkem pozdní doby bronzové.

Řekové tradičně rozlišují tři roční období: etésie, pak doba dešťů, po ní doba květu a zrání. To má velký dopad i na náboženskou a obecně kulturní symboliku. Vegetace totiž „umírá“ nikoli na začátku zimy, ale v průběhu etésie. Po žních (na Kykladách jde ovšem o velice malé plochy) na začátku června se zelené plochy hledají v krajině stále obtížněji, postupně se omezují na několik horských údolí. Místní obyvatelé se zdají s rytmem svého počasí smířeni. Nepůsobí dojmem, že by koncem doby sucha napjatě očekávali déšť, nebo že by si stěžovali na dobu dešťů. Problémy s vodou zde už odedávna řeší vodovody z hor a zavlažovací soustavy kolem podhorských potoků. Kromě toho i „cisterny“ v antickém smyslu slova, tedy rezervoáry na dešťovou vodu. O prameny i cisterny tradičně propukaly sousedské spory. V moderní době devastuje řadu ostrovů velkou spotřebou vody turistický průmysl. Vodní režim Kyklad špatně snáší, když se tisíce lidí denně sprchují, často nejednou denně a ne vždy šetrně, ještě k tomu v létě. Rozumný člověk by se v létě vykoupal v moři a v pitné vodě si pak jenom opláchl obličej, jenže většina turistů se zaschlé soli na těle štítí.

Zpátky na [[Ostrovy v kruhu]] nebo dál na info [[Geografie Kyklad]].

← Starší verze		Verze z 4. 1. 2018, 14:34
Řádka 8:		Řádka 8:

	Řekové tradičně rozlišují tři roční období: etésie, pak doba dešťů, po ní doba květu a zrání. To má velký dopad i na náboženskou a obecně kulturní symboliku. Vegetace totiž „umírá“ nikoli na začátku zimy, ale v průběhu etésie. Po žních (na Kykladách jde ovšem o velice malé plochy) na začátku června se zelené plochy hledají v krajině stále obtížněji, postupně se omezují na několik horských údolí. Místní obyvatelé se zdají s rytmem svého počasí smířeni. Nepůsobí dojmem, že by koncem doby sucha napjatě očekávali déšť, nebo že by si stěžovali na dobu dešťů. Problémy s vodou zde už odedávna řeší vodovody z hor a zavlažovací soustavy kolem podhorských potoků. Kromě toho i „cisterny“ v antickém smyslu slova, tedy rezervoáry na dešťovou vodu. O prameny i cisterny tradičně propukaly sousedské spory. V moderní době devastuje řadu ostrovů velkou spotřebou vody turistický průmysl. Vodní režim Kyklad špatně snáší, když se tisíce lidí denně sprchují, často nejednou denně a ne vždy šetrně, ještě k tomu v létě. Rozumný člověk by se v létě vykoupal v moři a v pitné vodě si pak jenom opláchl obličej, jenže většina turistů se zaschlé soli na těle štítí.		Řekové tradičně rozlišují tři roční období: etésie, pak doba dešťů, po ní doba květu a zrání. To má velký dopad i na náboženskou a obecně kulturní symboliku. Vegetace totiž „umírá“ nikoli na začátku zimy, ale v průběhu etésie. Po žních (na Kykladách jde ovšem o velice malé plochy) na začátku června se zelené plochy hledají v krajině stále obtížněji, postupně se omezují na několik horských údolí. Místní obyvatelé se zdají s rytmem svého počasí smířeni. Nepůsobí dojmem, že by koncem doby sucha napjatě očekávali déšť, nebo že by si stěžovali na dobu dešťů. Problémy s vodou zde už odedávna řeší vodovody z hor a zavlažovací soustavy kolem podhorských potoků. Kromě toho i „cisterny“ v antickém smyslu slova, tedy rezervoáry na dešťovou vodu. O prameny i cisterny tradičně propukaly sousedské spory. V moderní době devastuje řadu ostrovů velkou spotřebou vody turistický průmysl. Vodní režim Kyklad špatně snáší, když se tisíce lidí denně sprchují, často nejednou denně a ne vždy šetrně, ještě k tomu v létě. Rozumný člověk by se v létě vykoupal v moři a v pitné vodě si pak jenom opláchl obličej, jenže většina turistů se zaschlé soli na těle štítí.
		+	<br clear=all>

	Zpátky na [[Ostrovy v kruhu \|'''Ostrovy v kruhu''']] nebo dál na info [[Geografie Kyklad]].		Zpátky na [[Ostrovy v kruhu \|'''Ostrovy v kruhu''']] nebo dál na info [[Geografie Kyklad]].

← Starší verze		Verze z 27. 11. 2017, 15:47
Řádka 14:		Řádka 14:

	[[Kategorie:Kyklady]]		[[Kategorie:Kyklady]]
		+	[[Kategorie:Informační stránky]]

← Starší verze		Verze z 27. 11. 2017, 11:03
Řádka 9:		Řádka 9:
	Řekové tradičně rozlišují tři roční období: etésie, pak doba dešťů, po ní doba květu a zrání. To má velký dopad i na náboženskou a obecně kulturní symboliku. Vegetace totiž „umírá“ nikoli na začátku zimy, ale v průběhu etésie. Po žních (na Kykladách jde ovšem o velice malé plochy) na začátku června se zelené plochy hledají v krajině stále obtížněji, postupně se omezují na několik horských údolí. Místní obyvatelé se zdají s rytmem svého počasí smířeni. Nepůsobí dojmem, že by koncem doby sucha napjatě očekávali déšť, nebo že by si stěžovali na dobu dešťů. Problémy s vodou zde už odedávna řeší vodovody z hor a zavlažovací soustavy kolem podhorských potoků. Kromě toho i „cisterny“ v antickém smyslu slova, tedy rezervoáry na dešťovou vodu. O prameny i cisterny tradičně propukaly sousedské spory. V moderní době devastuje řadu ostrovů velkou spotřebou vody turistický průmysl. Vodní režim Kyklad špatně snáší, když se tisíce lidí denně sprchují, často nejednou denně a ne vždy šetrně, ještě k tomu v létě. Rozumný člověk by se v létě vykoupal v moři a v pitné vodě si pak jenom opláchl obličej, jenže většina turistů se zaschlé soli na těle štítí.		Řekové tradičně rozlišují tři roční období: etésie, pak doba dešťů, po ní doba květu a zrání. To má velký dopad i na náboženskou a obecně kulturní symboliku. Vegetace totiž „umírá“ nikoli na začátku zimy, ale v průběhu etésie. Po žních (na Kykladách jde ovšem o velice malé plochy) na začátku června se zelené plochy hledají v krajině stále obtížněji, postupně se omezují na několik horských údolí. Místní obyvatelé se zdají s rytmem svého počasí smířeni. Nepůsobí dojmem, že by koncem doby sucha napjatě očekávali déšť, nebo že by si stěžovali na dobu dešťů. Problémy s vodou zde už odedávna řeší vodovody z hor a zavlažovací soustavy kolem podhorských potoků. Kromě toho i „cisterny“ v antickém smyslu slova, tedy rezervoáry na dešťovou vodu. O prameny i cisterny tradičně propukaly sousedské spory. V moderní době devastuje řadu ostrovů velkou spotřebou vody turistický průmysl. Vodní režim Kyklad špatně snáší, když se tisíce lidí denně sprchují, často nejednou denně a ne vždy šetrně, ještě k tomu v létě. Rozumný člověk by se v létě vykoupal v moři a v pitné vodě si pak jenom opláchl obličej, jenže většina turistů se zaschlé soli na těle štítí.

		+	Zpátky na [[Ostrovy v kruhu \|'''Ostrovy v kruhu''']] nebo dál na info [[Geografie Kyklad]].

−	Zpátky na [[~~Ostrovy v kruhu~~]] ~~nebo dál na info~~ [[~~Geografie Kyklad~~]].	+	Zpátky na obsah kapitoly [[NAPŘED O KYKLADÁCH]]
		+
		+	[[Kategorie:Kyklady]]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
    info - Stránka bez jednoznačného pokračování
-Kykladské podnebí je typicky etésiové, tedy s dlouhou dobou sucha od začátku června do konce září. Ani v tomto období slunné etésie tady však nebývá příliš horko: rána tak 20 až 22 °C, odpoledne většinou kolem 26 °C, jen někdy přes 30 °C ve stínu, k tomu ovšem prudké slunce a často silný vítr, podle něhož se tento typ podnebí označuje. Bývá kupodivu severní. Díky této kombinaci je na ostrovech možné chytit naráz úpal i nachlazení – a ještě se přitom spálit. Stín se hledá těžko. V okrajových obdobích etésie je ovšem odpoledne jen 22 až 25 °C a není nepřetržitě jasno, ba může i sprchnout. Dojem tepla nebo chladu tady souvisí spíš s větrem nebo závětřím a sluníčkem nebo stínem. To sice platí všude na světě, ale na Kykladách dvojnásob. Při stejných meteorologicky naměřených třeba 24 °C se člověk tu klepe zimou, tu spaluje. Některý letní večer je člověku u moře teplo i v tričku, když ale fouká, hodí se svetr a větrovka. Několikrát za rok dosáhne přes Krétu až na Kyklady jižní vánek (notos), většinou v pozdním létě, který na den nebo dva přinese teplou jemnou mlhu (34 až 37 °C), což někteří lidé a zvláště rostliny milují, jiní to ale považují za málem neštěstí. Konec etésiového sucha bývá předznamenaný jednotlivými přeháňkami nebo bouřkami. Etésiový („každoroční“) vítr zkoumal už [http://www.fysis.cz/presokratici/thales.htm| Thalés z Mílétu], dokonce mu mylně připisoval letní vzdouvání Nilu v Egyptě (zlomky [http://www.fysis.cz/presokratici/thales/acz.htm#%2837%29| A 1,37]; [http://www.fysis.cz/presokratici/thales/acz.htm#A%2016| A 16 /1, 16 /2]).
+Kykladské podnebí je typicky etésiové, tedy s dlouhou dobou sucha od začátku června do konce září. Ani v tomto období slunné etésie tady však nebývá příliš horko: rána tak 20 až 22 °C, odpoledne většinou kolem 26 °C, jen někdy přes 30 °C ve stínu, k tomu ovšem prudké slunce a často silný vítr, podle něhož se tento typ podnebí označuje. Bývá kupodivu severní. Díky této kombinaci je na ostrovech možné chytit naráz úpal i nachlazení – a ještě se přitom spálit. Stín se hledá těžko. V okrajových obdobích etésie je ovšem odpoledne jen 22 až 25 °C a není nepřetržitě jasno, ba může i sprchnout. Dojem tepla nebo chladu tady souvisí spíš s větrem nebo závětřím a sluníčkem nebo stínem. To sice platí všude na světě, ale na Kykladách dvojnásob. Při stejných meteorologicky naměřených třeba 24 °C se člověk tu klepe zimou, tu spaluje. Některý letní večer je člověku u moře teplo i v tričku, když ale fouká, hodí se svetr a větrovka. Několikrát za rok dosáhne přes Krétu až na Kyklady jižní vánek (notos), většinou v pozdním létě, který na den nebo dva přinese teplou jemnou mlhu (34 až 37 °C), což někteří lidé a zvláště rostliny milují, jiní to ale považují za málem neštěstí. Konec etésiového sucha bývá předznamenaný jednotlivými přeháňkami nebo bouřkami. Etésiový („každoroční“) vítr zkoumal už [http://www.fysis.cz/presokratici/thales.htm Thalés z Mílétu], dokonce mu mylně připisoval letní vzdouvání Nilu v Egyptě (zlomky [http://www.fysis.cz/presokratici/thales/acz.htm#%2837%29 A 1,37]; [http://www.fysis.cz/presokratici/thales/acz.htm#A%2016 A 16 /1, 16 /2]).
 V zimě bývá ráno kolem 10 °C, odpoledne kolem 15 °C, k tomu často a velmi důkladně prší a mohutně fouká. V některých zimních dnech ovšem může být odpoledne až přes 20 °C, dokonce i vysvitne slunce. Jindy může vítr na chvíli přinést i do nížiny sníh, padající v horách.