Přijíždíme k Délu - Historie editací

Zde v 1. 3. 2018, 17:55

2018-03-01T17:55:25Z

Zde v 13. 1. 2018, 21:51

2018-01-13T21:51:57Z

Zde v 13. 1. 2018, 21:46

2018-01-13T21:46:46Z

Zde v 12. 12. 2017, 13:41

2017-12-12T13:41:24Z

Zde v 12. 12. 2017, 13:33

2017-12-12T13:33:09Z

Zde v 12. 12. 2017, 12:05

2017-12-12T12:05:44Z

Zde v 12. 12. 2017, 12:03

2017-12-12T12:03:25Z

Zde v 12. 12. 2017, 12:01

2017-12-12T12:01:57Z

Zde v 12. 12. 2017, 11:58

2017-12-12T11:58:53Z

Zde v 12. 12. 2017, 11:49

2017-12-12T11:49:01Z

@@ Řádka 8: / Řádka 8: @@
 '''Délos''' (Δῆλος, novořecky ''Dilos'', ''Mikri Dilos'') je přes svou malou rozlohu vidět zdaleka, jenže z různých pohledů se všelijak překrývá se sousedním ostrovem [[Rhéneia]], který je navíc skoro ze dvou kusů, takže není vždycky zřejmé, kolik je to vlastně ostrovů, a který je který. Možná i to přispělo k legendě, že Délos nemíval na moři své pevné místo, ale že buď plaval, nebo že se střídavě vyskytoval tu či onde. Jméno Délos se dá pochopit jako „Zřejmý, Zjevný“. Podle pozdější legendy, která zpětně zdůvodňuje jméno ostrova – tedy podle tzv. „aitiologického mýtu“ – se před narozením Apollóna ostrov jmenoval Adélos, „Nezřejmý“. Tomu však nepřikládejme váhu. Aitiologické (etiologické) mýty jsou nejméně zajímavou částí tradice, dosvědčují jenom způsob jazykového porozumění v dalších epochách, nebo jsou pouhým výsledkem jazykové hříčky, pokusu o vtip. Možná se ostrov kdysi jmenoval také Asteria, ale s přiřazením tohoto mytického jména nějakému reálnému ostrovu je problém. Důvodem pověsti o nespolehlivé poloze Délu může být i matná vzpomínka na jiný a ještě starší posvátný ostrov Kyklad, třeba [[Keros]], v antice zase třeba záměna s dalším Apollónovým ostrovem, s [[ANAFI|Anafi]]. Reálně máme doložené jenom jedno opravdu používané staré alternativní jméno pro Délos nebo Rhéneiu (viz ''Odyssiea'' XV. 403): '''Ortygia''' (Ὀρτυγία), tedy „Křepelčí“ ostrov, což souvisí s jedním z atributů Artemidy, Artemis Křepelčí, která se tady narodila. Není to ovšem jediný ostrov jménem Ortygia.
 <br clear=all>
-[[File:Apollonian Triad, bronze statues, 750 BC, AMH 245-247, 145330.jpg|thumb|right|256px|[[commons: File:Apollonian Triad, bronze statues, 750 BC, AMH 245-247, 145330.jpg|Artemis, Apollón, Létó. Jsou to nejstarší známé řecké bronzové sochy kované z plechu. Řecká Kréta, kolem 750 před n. l. Archeologické muzeum v Irakliu (Heraklion).]] ]]
+[[File:Apollonian Triad, bronze statues, 750 BC, AMH 245-247, 145330.jpg|thumb|right|[[commons: File:Apollonian Triad, bronze statues, 750 BC, AMH 245-247, 145330.jpg|Artemis, Apollón, Létó. Jsou to nejstarší známé řecké bronzové sochy kované z plechu. Řecká Kréta, kolem 750 před n. l. Archeologické muzeum v Irakliu (Heraklion).]] ]]
-[[File:1024px-Delos1829.jpg|thumb|right|256px|[[commons: File:Delos1829.jpg|Délos roku 1829.]] ]]
+[[File:1024px-Delos1829.jpg|thumb|right|[[commons: File:Delos1829.jpg|Délos roku 1829.]] ]]
 '''Řecké mýty''' mají o důvodech toho všeho jasno. Všechny ty potíže s Délem se točí kolem problému, kde má Létó porodit! Čekala totiž s Diem dvojčata a Diova choť Héra žárlila ještě urputněji než jindy. Celá pevnina se obávala Héřina hněvu a odmítala Létě poskytnout místo k porodu, podobně i ostrovy. Délos byl k tomu vhodný, protože nebylo zcela jasné, kde zrovna je, byl čímsi jako mořská Laputa. Pro tuto příležitost byl prý řádně zakotven ke dnu moře a podepřen žulovými sloupy, aby poskytnul důstojnou oporu k božskému porodu, takže od té doby stojí na svém místě, pokud je ovšem kdo správně pozná.

@@ Řádka 9: / Řádka 9: @@
 <br clear=all>
 [[File:Apollonian Triad, bronze statues, 750 BC, AMH 245-247, 145330.jpg|thumb|right|256px|[[commons: File:Apollonian Triad, bronze statues, 750 BC, AMH 245-247, 145330.jpg|Artemis, Apollón, Létó. Jsou to nejstarší známé řecké bronzové sochy kované z plechu. Řecká Kréta, kolem 750 před n. l. Archeologické muzeum v Irakliu (Heraklion).]] ]]
 '''Řecké mýty''' mají o důvodech toho všeho jasno. Všechny ty potíže s Délem se točí kolem problému, kde má Létó porodit! Čekala totiž s Diem dvojčata a Diova choť Héra žárlila ještě urputněji než jindy. Celá pevnina se obávala Héřina hněvu a odmítala Létě poskytnout místo k porodu, podobně i ostrovy. Délos byl k tomu vhodný, protože nebylo zcela jasné, kde zrovna je, byl čímsi jako mořská Laputa. Pro tuto příležitost byl prý řádně zakotven ke dnu moře a podepřen žulovými sloupy, aby poskytnul důstojnou oporu k božskému porodu, takže od té doby stojí na svém místě, pokud je ovšem kdo správně pozná.

← Starší verze		Verze z 13. 1. 2018, 21:46
Řádka 7:		Řádka 7:

	'''Délos''' (Δῆλος, novořecky ''Dilos'', ''Mikri Dilos'') je přes svou malou rozlohu vidět zdaleka, jenže z různých pohledů se všelijak překrývá se sousedním ostrovem [[Rhéneia]], který je navíc skoro ze dvou kusů, takže není vždycky zřejmé, kolik je to vlastně ostrovů, a který je který. Možná i to přispělo k legendě, že Délos nemíval na moři své pevné místo, ale že buď plaval, nebo že se střídavě vyskytoval tu či onde. Jméno Délos se dá pochopit jako „Zřejmý, Zjevný“. Podle pozdější legendy, která zpětně zdůvodňuje jméno ostrova – tedy podle tzv. „aitiologického mýtu“ – se před narozením Apollóna ostrov jmenoval Adélos, „Nezřejmý“. Tomu však nepřikládejme váhu. Aitiologické (etiologické) mýty jsou nejméně zajímavou částí tradice, dosvědčují jenom způsob jazykového porozumění v dalších epochách, nebo jsou pouhým výsledkem jazykové hříčky, pokusu o vtip. Možná se ostrov kdysi jmenoval také Asteria, ale s přiřazením tohoto mytického jména nějakému reálnému ostrovu je problém. Důvodem pověsti o nespolehlivé poloze Délu může být i matná vzpomínka na jiný a ještě starší posvátný ostrov Kyklad, třeba [[Keros]], v antice zase třeba záměna s dalším Apollónovým ostrovem, s [[ANAFI\|Anafi]]. Reálně máme doložené jenom jedno opravdu používané staré alternativní jméno pro Délos nebo Rhéneiu (viz ''Odyssiea'' XV. 403): '''Ortygia''' (Ὀρτυγία), tedy „Křepelčí“ ostrov, což souvisí s jedním z atributů Artemidy, Artemis Křepelčí, která se tady narodila. Není to ovšem jediný ostrov jménem Ortygia.		'''Délos''' (Δῆλος, novořecky ''Dilos'', ''Mikri Dilos'') je přes svou malou rozlohu vidět zdaleka, jenže z různých pohledů se všelijak překrývá se sousedním ostrovem [[Rhéneia]], který je navíc skoro ze dvou kusů, takže není vždycky zřejmé, kolik je to vlastně ostrovů, a který je který. Možná i to přispělo k legendě, že Délos nemíval na moři své pevné místo, ale že buď plaval, nebo že se střídavě vyskytoval tu či onde. Jméno Délos se dá pochopit jako „Zřejmý, Zjevný“. Podle pozdější legendy, která zpětně zdůvodňuje jméno ostrova – tedy podle tzv. „aitiologického mýtu“ – se před narozením Apollóna ostrov jmenoval Adélos, „Nezřejmý“. Tomu však nepřikládejme váhu. Aitiologické (etiologické) mýty jsou nejméně zajímavou částí tradice, dosvědčují jenom způsob jazykového porozumění v dalších epochách, nebo jsou pouhým výsledkem jazykové hříčky, pokusu o vtip. Možná se ostrov kdysi jmenoval také Asteria, ale s přiřazením tohoto mytického jména nějakému reálnému ostrovu je problém. Důvodem pověsti o nespolehlivé poloze Délu může být i matná vzpomínka na jiný a ještě starší posvátný ostrov Kyklad, třeba [[Keros]], v antice zase třeba záměna s dalším Apollónovým ostrovem, s [[ANAFI\|Anafi]]. Reálně máme doložené jenom jedno opravdu používané staré alternativní jméno pro Délos nebo Rhéneiu (viz ''Odyssiea'' XV. 403): '''Ortygia''' (Ὀρτυγία), tedy „Křepelčí“ ostrov, což souvisí s jedním z atributů Artemidy, Artemis Křepelčí, která se tady narodila. Není to ovšem jediný ostrov jménem Ortygia.
		+	<br clear=all>
		+	[[File:Apollonian Triad, bronze statues, 750 BC, AMH 245-247, 145330.jpg\|thumb\|right\|256px\|[[commons: File:Apollonian Triad, bronze statues, 750 BC, AMH 245-247, 145330.jpg\|Artemis, Apollón, Létó. Jsou to nejstarší známé řecké bronzové sochy kované z plechu. Řecká Kréta, kolem 750 před n. l. Archeologické muzeum v Irakliu (Heraklion).]] ]]

	'''Řecké mýty''' mají o důvodech toho všeho jasno. Všechny ty potíže s Délem se točí kolem problému, kde má Létó porodit! Čekala totiž s Diem dvojčata a Diova choť Héra žárlila ještě urputněji než jindy. Celá pevnina se obávala Héřina hněvu a odmítala Létě poskytnout místo k porodu, podobně i ostrovy. Délos byl k tomu vhodný, protože nebylo zcela jasné, kde zrovna je, byl čímsi jako mořská Laputa. Pro tuto příležitost byl prý řádně zakotven ke dnu moře a podepřen žulovými sloupy, aby poskytnul důstojnou oporu k božskému porodu, takže od té doby stojí na svém místě, pokud je ovšem kdo správně pozná.		'''Řecké mýty''' mají o důvodech toho všeho jasno. Všechny ty potíže s Délem se točí kolem problému, kde má Létó porodit! Čekala totiž s Diem dvojčata a Diova choť Héra žárlila ještě urputněji než jindy. Celá pevnina se obávala Héřina hněvu a odmítala Létě poskytnout místo k porodu, podobně i ostrovy. Délos byl k tomu vhodný, protože nebylo zcela jasné, kde zrovna je, byl čímsi jako mořská Laputa. Pro tuto příležitost byl prý řádně zakotven ke dnu moře a podepřen žulovými sloupy, aby poskytnul důstojnou oporu k božskému porodu, takže od té doby stojí na svém místě, pokud je ovšem kdo správně pozná.

@@ Řádka 22: / Řádka 22: @@
    (Obzvláště ne-teoretičtí jedinci mohou přeskočit pindy teoretiků a hned se vydat [[Posvátnou cestou|'''Posvátnou cestou''']])
-   Zpátky na obsah kapitoly [[Délos vizuálně a literárně]]
+   Zpátky na obsah podkapitoly [[Délos vizuálně a literárně]]
    Zpátky na obsah kapitoly [[DÉLOS]]

@@ Řádka 21: / Řádka 21: @@
    Souvisle číst: exkurz [[Délos, geografie a geologie]] nebo rovnou na [[Posvátnost Délu a její proměny|'''Posvátnost Délu a její proměny''']]<br />
    (Obzvláště ne-teoretičtí jedinci mohou přeskočit pindy teoretiků a hned se vydat [[Posvátnou cestou|'''Posvátnou cestou''']])
    Zpátky na obsah kapitoly [[DÉLOS]]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 [[File:Delos_from_Mykonos,_060202.jpg|right|thumb|512 px|[[commons: File:Delos_from_Mykonos,_060202.jpg|Délos z mysu Kapari na Mykonu]]]]
-[[File:Margarita, ship, Chora of Mykonos, Delos, 060327.jpg|right|thumb|512 px|[[commons: File:Margarita, ship, Chora of Mykonos, Delos, 060327.jpg|Loď, která jezdí z Mykonu na Délos. Margarita u menšího mola starého přístavu Chóry Mykonu.]]]]
+[[File:Margarita, ship, Chora of Mykonos, Delos, 060327.jpg|right|thumb|512 px|[[commons: File:Margarita, ship, Chora of Mykonos, Delos, 060327.jpg|Loď, která jezdí z Mykonu na Délos, u menšího mola starého přístavu Chóry Mykonu]]]]
 Cíl theórie je v dohledu, jen se na něj dostat! Nejčastěji to jde z Mykonu (dlouhá léta lodí Margarita, i když ani z jiných ostrovů to není bez šance (například z Naxu). Z Mykonu je na Délos tak pěkný výhled, až vzniká klamný dojem, že by tam člověk doplaval. Cílem theórie však není pouze doplout na Délos, i když ani to nebývá vždy jednoduché, nýbrž něco tam uvidět a zažít, jde přece o „sváteční poselství“, aspoň jak slovo theóriá překládá František Novotný v kontextu Platónova díla. Předběžné seznámení s cílem výpravy nám může nabídnou kousek díla řeckého světoběžníka a zeměpisce Strabóna z 1. století před n. l. (''Geographica'' X, 5, 2):

@@ Řádka 19: / Řádka 19: @@
 <br />
-   Souvisle číst: exkurzy [[Délos, geografie a geologie]] a [[Délos, archeologie a historie]], nebo rovnou na [[Posvátnost Délu a její proměny|'''Posvátnost Délu a její proměny''']] (Obzvláště ne-teoretičtí jedinci se mohou hned vydat [[Posvátnou cestou|'''Posvátnou cestou''']])
+   Souvisle číst: exkurzy [[Délos, geografie a geologie]] a [[Délos, archeologie a historie]], nebo rovnou na [[Posvátnost Délu a její proměny|'''Posvátnost Délu a její proměny''']]<br />
    Zpátky na obsah kapitoly [[DÉLOS]]

@@ Řádka 8: / Řádka 8: @@
 „Město na Délu se nachází v rovině, jakož i chrámy Apollóna, a Létó. Nad městem stoupá hora Kynthos, holá a drsná, ostrovem protéká nevelká řeka Inopos, neboť ostrov je malý. Byl však odedávna uctíván pro své bohy, počínaje od hérójských dob. Vypráví se totiž, že byl nabídnut bohyni Létó k porodu Apollóna a Artemidy. ‚Vždyť do té doby‘, říká Pindaros, ‚to bylo místo zmítané vlnami, šlehané všemi větry, ale když dcera Koiova v horečné bolestí porodu vkročila na něj, byl upevněn čtyřmi pilíři, jež sahají až ke kořenům země a na svých hlavicích pevně drží skálu. A tam porodila a spatřila své požehnané potomstvo.‘ Učinil slavnými také okolní ostrovy, zvané Kyklady, neboť je ctí posílat tam na veřejné náklady slavnostní poutníky, oběti, i sbory panen, a slavit tam veliké poutě. “
-'''Délos''' (Δῆλος, novořecky Dilos) je přes svou malou velikost vidět zdaleka, jenže z různých pohledů se všelijak překrývá se sousedním ostrovem [[Rhéneia]], který je navíc skoro ze dvou kusů, takže není vždycky zřejmé, kolik je to vlastně ostrovů, a který je který. Možná i to přispělo k legendě, že Délos nemíval na moři své pevné místo, ale že buď plaval, nebo že se střídavě vyskytoval tu či onde. Jméno Délos se dá pochopit jako „Zřejmý, Zjevný“. Podle pozdější legendy, která zpětně zdůvodňuje jméno ostrova – tedy podle tzv. „aitiologického mýtu“ – se před narozením Apollóna ostrov jmenoval Adélos, „Nezřejmý“. Tomu však nepřikládejme váhu. Aitiologické (etiologické) mýty jsou nejméně zajímavou částí tradice, dosvědčují jenom způsob jazykového porozumění v dalších epochách, nebo jsou pouhým výsledkem jazykové hříčky, pokusu o vtip. Možná se ostrov kdysi jmenoval také Asteria, ale s přiřazením tohoto mytického jména nějakému reálnému ostrovu je problém. Důvodem pověsti o nespolehlivé poloze Délu může být i matná vzpomínka na jiný a ještě starší posvátný ostrov Kyklad, třeba [[Keros]], v antice zase třeba záměna s dalším Apollónovým ostrovem, s [[ANAFI|Anafi]]. Reálně máme doložené jenom jedno opravdu používané staré alternativní jméno pro Délos nebo Rhéneiu (viz ''Odyssiea'' XV. 403): '''Ortygia''' (Ὀρτυγία), tedy „Křepelčí“ ostrov, což souvisí s jedním z atributů Artemidy, Artemis Křepelčí, která se tady narodila. Není to ovšem jediný ostrov jménem Ortygia.
+'''Délos''' (Δῆλος, novořecky ''Dilos'', ''Mikri Dilos'') je přes svou malou velikost vidět zdaleka, jenže z různých pohledů se všelijak překrývá se sousedním ostrovem [[Rhéneia]], který je navíc skoro ze dvou kusů, takže není vždycky zřejmé, kolik je to vlastně ostrovů, a který je který. Možná i to přispělo k legendě, že Délos nemíval na moři své pevné místo, ale že buď plaval, nebo že se střídavě vyskytoval tu či onde. Jméno Délos se dá pochopit jako „Zřejmý, Zjevný“. Podle pozdější legendy, která zpětně zdůvodňuje jméno ostrova – tedy podle tzv. „aitiologického mýtu“ – se před narozením Apollóna ostrov jmenoval Adélos, „Nezřejmý“. Tomu však nepřikládejme váhu. Aitiologické (etiologické) mýty jsou nejméně zajímavou částí tradice, dosvědčují jenom způsob jazykového porozumění v dalších epochách, nebo jsou pouhým výsledkem jazykové hříčky, pokusu o vtip. Možná se ostrov kdysi jmenoval také Asteria, ale s přiřazením tohoto mytického jména nějakému reálnému ostrovu je problém. Důvodem pověsti o nespolehlivé poloze Délu může být i matná vzpomínka na jiný a ještě starší posvátný ostrov Kyklad, třeba [[Keros]], v antice zase třeba záměna s dalším Apollónovým ostrovem, s [[ANAFI|Anafi]]. Reálně máme doložené jenom jedno opravdu používané staré alternativní jméno pro Délos nebo Rhéneiu (viz ''Odyssiea'' XV. 403): '''Ortygia''' (Ὀρτυγία), tedy „Křepelčí“ ostrov, což souvisí s jedním z atributů Artemidy, Artemis Křepelčí, která se tady narodila. Není to ovšem jediný ostrov jménem Ortygia.
 '''Řecké mýty''' mají o důvodech toho všeho jasno. Všechny ty potíže s Délem se točí kolem problému, kde má Létó porodit! Čekala totiž s Diem dvojčata a Diova choť Héra žárlila ještě urputněji než jindy. Celá pevnina se obávala Héřina hněvu a odmítala Létě poskytnout místo k porodu, podobně i ostrovy. Délos byl k tomu vhodný, protože nebylo zcela jasné, kde zrovna je, byl čímsi jako mořská Laputa. Pro tuto příležitost byl prý řádně zakotven ke dnu moře a podepřen žulovými sloupy, aby poskytnul důstojnou oporu k božskému porodu, takže od té doby stojí na svém místě, pokud je ovšem kdo správně pozná.