Příroda a přirozenosti - Historie editací

Zde v 20. 12. 2018, 17:03

2018-12-20T17:03:20Z

Zde v 20. 12. 2018, 16:53

2018-12-20T16:53:17Z

Zde v 20. 12. 2018, 16:51

2018-12-20T16:51:51Z

Zde v 20. 12. 2018, 14:53

2018-12-20T14:53:20Z

Zde v 19. 12. 2018, 19:23

2018-12-19T19:23:33Z

Zde v 19. 12. 2018, 19:00

2018-12-19T19:00:48Z

Zde v 19. 12. 2018, 18:58

2018-12-19T18:58:50Z

Zde v 19. 12. 2018, 18:55

2018-12-19T18:55:54Z

Zde v 19. 12. 2018, 18:54

2018-12-19T18:54:40Z

Zde v 19. 12. 2018, 18:01

2018-12-19T18:01:29Z

@@ Řádka 27: / Řádka 27: @@
 Naprosto zmatečně nás o přirozenosti poučí bohužel i česká Wikipedie, dokonce jako o podstatě: „Přirozenost (řecky ''fysis'', lat. ''natura'', srov. s českým nátura) je podstata, trvalá struktura jsoucna, pokud je základem či pevnou součástí jeho chování. Tento pochází z aristotelské filozofie (spolu s ''techné'') a tvoří jeden ze základů filozofické antropologie.“ Pak uvádí hlavně problémy dogmatické teologie. Přepodivné (abych mluvil slušně).
-Pokud přirozenost neredukujeme na jsoucno, natož na podstatu, tak nezrušíme ani věčné kolotání božských proměn. Kdo takovou redukci provede, ten i z pánaboha učiní jsoucno, tedy něco, čeho se můžeme zmocňovat v náš prospěch. Takto vymyšleného boha pak v přírodě hledáme marně.
+Pokud přirozenost neredukujeme na jsoucno, natož na podstatu, tak nezrušíme ani věčné kolotání božských proměn. Kdo takovou redukci provede, ten i z pánaboha učiní jsoucno, tedy něco, čeho se můžeme zmocňovat v náš prospěch. Takto vymyšleného boha pak v přírodě hledáme marně, proto ho scholastici spárují s nadpřirozenem. Ostatně, kde berou všichni scholastici jistotu, že jejich bůh, kterého za naprosto absurdních předpokladů formálně správně dokazují, je rodu mužského?
 <br clear=all>

@@ Řádka 27: / Řádka 27: @@
 Naprosto zmatečně nás o přirozenosti poučí bohužel i česká Wikipedie, dokonce jako o podstatě: „Přirozenost (řecky ''fysis'', lat. ''natura'', srov. s českým nátura) je podstata, trvalá struktura jsoucna, pokud je základem či pevnou součástí jeho chování. Tento pochází z aristotelské filozofie (spolu s ''techné'') a tvoří jeden ze základů filozofické antropologie.“ Pak uvádí hlavně problémy dogmatické teologie. Přepodivné (abych mluvil slušně).
-Pokud přirozenost neredukujeme na jsoucno, natož na podstatu, tak nezrušíme ani věčné kolotání božských proměn. Kdo takovou redukci provede, ten i z pánaboha učiní jsoucno, tedy něco, čeho se můžeme zmocňovat v náš prospěch.
+Pokud přirozenost neredukujeme na jsoucno, natož na podstatu, tak nezrušíme ani věčné kolotání božských proměn. Kdo takovou redukci provede, ten i z pánaboha učiní jsoucno, tedy něco, čeho se můžeme zmocňovat v náš prospěch. Takto vymyšleného boha pak v přírodě hledáme marně.
 <br clear=all>

@@ Řádka 25: / Řádka 25: @@
 V průběhu klasické doby se však význam slova φύσιϛ mění, až je Aristotelés stabilizuje významově blízko druhu nebo esenci. Omezení na tento okraj starší významové škály způsobí četná nedorozumění. Např. jsem dlouho nechápal, proč Václav Bělohradský ve jménu existence brojí proti zhodnocování přirozenosti, než mi došlo, že tou přirozeností myslí po neo-konzervativním způsobu esenci, že tedy vlastně upřednostňuje existenci před esencí. Totéž by předsokratici řekli slovně opačně, totiž jako upřednostnění přirozenosti.
-V podobném duchu nás o přirozenosti poučí bohužel i česká Wikipedie, dokonce jako o podstatě: „Přirozenost (řecky ''fysis'', lat. ''natura'', srov. s českým nátura) je podstata, trvalá struktura jsoucna, pokud je základem či pevnou součástí jeho chování. Tento pochází z aristotelské filozofie (spolu s ''techné'') a tvoří jeden ze základů filozofické antropologie.“ Pak uvádí hlavně problémy dogmatické teologie. Přepodivné.
+Naprosto zmatečně nás o přirozenosti poučí bohužel i česká Wikipedie, dokonce jako o podstatě: „Přirozenost (řecky ''fysis'', lat. ''natura'', srov. s českým nátura) je podstata, trvalá struktura jsoucna, pokud je základem či pevnou součástí jeho chování. Tento pochází z aristotelské filozofie (spolu s ''techné'') a tvoří jeden ze základů filozofické antropologie.“ Pak uvádí hlavně problémy dogmatické teologie. Přepodivné (abych mluvil slušně).
 <br clear=all>

@@ Řádka 25: / Řádka 25: @@
 V průběhu klasické doby se však význam slova φύσιϛ mění, až je Aristotelés stabilizuje významově blízko druhu nebo esenci. Omezení na tento okraj starší významové škály způsobí četná nedorozumění. Např. jsem dlouho nechápal, proč Václav Bělohradský ve jménu existence brojí proti zhodnocování přirozenosti, než mi došlo, že tou přirozeností myslí po neo-konzervativním způsobu esenci, že tedy vlastně upřednostňuje existenci před esencí. Totéž by předsokratici řekli slovně opačně, totiž jako upřednostnění přirozenosti.
-V podobném duchu nás o přirozenosti poučí bohužel i česká Wikipedie, dokonce jako o podstatě: „Přirozenost (řecky ''fysis'', lat. ''natura'', srov. s českým nátura) je podstata, trvalá struktura jsoucna, pokud je základem či pevnou součástí jeho chování. Tento pochází z aristotelské filozofie (spolu s ''techné'') a tvoří jeden ze základů filozofické antropologie. Původně však termín pochází z presókratického myšlení...“ Pak uvádí jenom problémy dogmatické teologie. Přepodivné.
+V podobném duchu nás o přirozenosti poučí bohužel i česká Wikipedie, dokonce jako o podstatě: „Přirozenost (řecky ''fysis'', lat. ''natura'', srov. s českým nátura) je podstata, trvalá struktura jsoucna, pokud je základem či pevnou součástí jeho chování. Tento pochází z aristotelské filozofie (spolu s ''techné'') a tvoří jeden ze základů filozofické antropologie.“ Pak uvádí hlavně problémy dogmatické teologie. Přepodivné.
 <br clear=all>

← Starší verze		Verze z 19. 12. 2018, 19:23
Řádka 1:		Řádka 1:
−	[[File:Frying Pan 080729.jpg\|thumb\|left\|[[commons: File: Frying Pan 080729.jpg\|Reliéf na kykladské standartě, 2700-2500 před n. l. Národní muzeum v Athénách, N 6140A.]] ]]	+	[[File:Frying Pan 080729.jpg\|thumb\|left\|[[commons: File: Frying Pan 080729.jpg\|Reliéf na kykladské standartě, 2700-2500 před n. l. Národní muzeum v Athénách, N 6140A. Je to přímo ilustrace proměn a koloběhu přirozeností v celku kolotání přírody.]] ]]

	[[File:00371.jpg\|thumb\|right\|Artemis jako Paní zvířat, kolem 700 před n. l. Národní muzeum v Athénách.]]		[[File:00371.jpg\|thumb\|right\|Artemis jako Paní zvířat, kolem 700 před n. l. Národní muzeum v Athénách.]]

@@ Řádka 11: / Řádka 11: @@
 V Řecku není příroda nebo přirozenost protikladem k nějakému „nadpřirozenu“, neboť Řekové na rozdíl od latiníků žádné nadpřirození neznají. I bohové jsou součástí přírody, byť součástí pořádající.
-Každá přirozenost vzniká jakožto zanikající. Začíná zanikat už od svého vzniku a dovznikává až do konce svého zániku. Příroda se udržuje věčnými proměnami přirozeností.
+Každá přirozenost vzniká jakožto zanikající. Začíná zanikat už od svého vzniku a dovznikává až do konce svého zániku. Příroda se udržuje neutuchajícími proměnami přirozeností.
 Významově (ne slovně) to říká už Anaximandros B 1:

@@ Řádka 21: / Řádka 21: @@
 Ještě Hippokratés říká (Peri diaités 4): „Přirozenost ve všem postačí všemu.“
-Význam slova přirozenost pozoruhodně klouže napříč různými úrovněmi obecnosti všeho, podle čeho rozpoznáváme: vlastnost, povaha, podoba, způsob, druhové určení...
+Význam slova přirozenost pozoruhodně klouže napříč různými úrovněmi obecnosti všeho, podle čeho rozpoznáváme: vlastnost, povaha, podoba, způsob, druhové určení... Přitom míní proměnlivost a uplývavost, byť opět pokaždé charakteristickým způsobem.
 V průběhu klasické doby se však význam slova φύσιϛ mění, až je Aristotelés stabilizuje významově blízko druhu nebo esenci. Omezení na tento okraj starší významové škály způsobí četná nedorozumění. Např. jsem dlouho nechápal, proč Václav Bělohradský ve jménu existence brojí proti zhodnocování přirozenosti, než mi došlo, že tou přirozeností myslí po neo-konzervativním způsobu esenci, že tedy vlastně upřednostňuje existenci před esencí. Totéž by předsokratici řekli slovně opačně, totiž jako upřednostnění přirozenosti.

@@ Řádka 7: / Řádka 7: @@
 Řecké slovo φύσιϛ překládáme tam, kde umožňuje taky plurál, jako „přirozenost“, zatímco tam, kde plurál neumožňuje, „příroda“. Do filosofie je uvedl Hérakleitos.
-Starší čeština překládala „přirození“, viz titul ''O přepodivné moci přirození''.
+Starší čeština překládala v obou případech „přirození“, viz titul ''O přepodivné moci přirození''.
 V Řecku není příroda nebo přirozenost protikladem k nějakému „nadpřirozenu“, neboť Řekové na rozdíl od latiníků žádné nadpřirození neznají. I bohové jsou součástí přírody, byť součástí pořádající.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 [[File:Frying Pan 080729.jpg|thumb|left|[[commons: File: Frying Pan 080729.jpg|Reliéf na kykladské standartě, 2700-2500 před n. l. Národní muzeum v Athénách, N 6140A.]] ]]
-[[File:00371.jpg|thumb|right|[[commons: File: 00371.jpg|Artemis jako Paní zvířat, kolem 700 před n. l. Národní muzeum v Athénách.]] ]]
+[[File:00371.jpg|thumb|right|Artemis jako Paní zvířat, kolem 700 před n. l. Národní muzeum v Athénách.]]
 [[File:7420 - Piraeus Arch. Museum, Athens - Artemis - Photo by Giovanni Dall'Orto, Nov 14 2009.jpg|thumb|right|[[commons: File: 7420 - Piraeus Arch. Museum, Athens - Artemis - Photo by Giovanni Dall'Orto, Nov 14 2009.jpg|Artemidina odvrácená strana, 4. století před n. l. Národní muzeum v Athénách.]] ]]