Ostrovy v kruhu - Historie editací

Zde v 13. 3. 2018, 15:00

2018-03-13T15:00:44Z

Zde v 4. 1. 2018, 14:25

2018-01-04T14:25:00Z

Zde v 26. 12. 2017, 10:11

2017-12-26T10:11:01Z

Zde v 27. 11. 2017, 11:01

2017-11-27T11:01:10Z

Zde v 27. 11. 2017, 10:50

2017-11-27T10:50:28Z

Zde v 27. 11. 2017, 10:47

2017-11-27T10:47:42Z

Zde v 27. 11. 2017, 10:34

2017-11-27T10:34:09Z

Zde v 27. 11. 2017, 10:08

2017-11-27T10:08:11Z

Zde v 26. 11. 2017, 17:56

2017-11-26T17:56:08Z

Zde v 26. 11. 2017, 17:53

2017-11-26T17:53:31Z

← Starší verze		Verze z 13. 3. 2018, 15:00
Řádka 1:		Řádka 1:
−	[[File:CycladesEng.jpg\|thumb\|right\|448px\|[[commons: File:CycladesEng.jpg\| Mapa Kyklad]] ]]	+	[[File:Satellite image of Cyclades in March 2003.jpg\|thumb\|right\|448px\|[[commons: File: Satellite image of Cyclades in March 2003.jpg\|Satelitní snímek Kyklad v březnu 2003, ''Wikimwdia Commons''.]] ]]
		+
		+	[[File:CycladesEng.jpg\|thumb\|right\|448px\|[[commons: File:CycladesEng.jpg\|Mapa Kyklad, ''Wikimwdia Commons''.]] ]]
		+
	Kyklady mají své jméno (''Kyklades'', Κυκλάδες) od tvaru souostroví, neboť hlavní z ostrovů tvoří v Egejském moři jakýsi poněkud šišatý kruh. Předem nutno vyznat, že to jsou ostrovy krásné, byť tím riskujeme, že se proti nám obrátí nedůvěra mnohých středoevropanů ke všemu, co souvisí s jakýmikoli jižanskými ostrovy. Moře tady patří k těm nejhezčím a nejbezpečnějším na světě, k tomu pěkné počasí (viz info [[Podnebí Kyklad]]), na řadě ostrovů taky krásné hory, navíc památky a muzea všeho druhu – není tedy divu, že to turisty přitahuje podobně, jako kdysi poutníky, i když s jiným zdůvodněním, alespoň na úrovni pomíjivého vědomí (viz [[Obřady turistů]]).		Kyklady mají své jméno (''Kyklades'', Κυκλάδες) od tvaru souostroví, neboť hlavní z ostrovů tvoří v Egejském moři jakýsi poněkud šišatý kruh. Předem nutno vyznat, že to jsou ostrovy krásné, byť tím riskujeme, že se proti nám obrátí nedůvěra mnohých středoevropanů ke všemu, co souvisí s jakýmikoli jižanskými ostrovy. Moře tady patří k těm nejhezčím a nejbezpečnějším na světě, k tomu pěkné počasí (viz info [[Podnebí Kyklad]]), na řadě ostrovů taky krásné hory, navíc památky a muzea všeho druhu – není tedy divu, že to turisty přitahuje podobně, jako kdysi poutníky, i když s jiným zdůvodněním, alespoň na úrovni pomíjivého vědomí (viz [[Obřady turistů]]).

@@ Řádka 28: / Řádka 28: @@
    Zpátky na obsah kapitoly [[NAPŘED O KYKLADÁCH]]
-   Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady| '''POUŤ NA KYKLADY''']]
+   Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']]
 [[Kategorie:Kyklady]]

@@ Řádka 8: / Řádka 8: @@
 Kykladské ostrovy jsou neuvěřitelně pestré. Každý z ostrovů je jiný a má taky i jinou pověst, jak v dávných dobách, tak nyní. Na větších z nich se nečekaně střídají naprosto různé typy krajiny. Některé skupiny ostrovů si ovšem jsou v lecčem podobné. V geologicky dávné minulosti prý totiž byla doba, kdy celé Kyklady byly jedním ostrovem, ale předtím také doba, kdy části dnešních Kyklad byly pokračováním jednotlivých horských výběžků nynější řecké pevniny. Už proto jsou rozmanité také geologicky, střídají se zde velice různé horniny, potkáme dokonce i dvě sopky, kolem je průzračná voda. Viz info [[Geografie Kyklad]].
-Skály, vítr a slunce sice působí romanticky, ale nebývá to úrodné prostředí pro běžný život. Zemědělské půdy je tady málo, jen Andros, Paros a Naxos jsou na tom realivně dobře. Dešťové vody je nedostatek nejen kvůli dlouhé době suché etésie, ale také proto, že v prudkých terénech rychle odtéká. Podobně také až sklovitě průzračné moře neposkytuje mnoho živin rybám a ostatní havěti. Viz info [[Kykladská flóra]], info [[Kykladská fauna]]. Na některých ostrovech to aspoň zčásti vynahrazuje nerostné přírodní bohatství, na většině z nich pak v moderní době taky turistika, viz info [[Zdroje bohatství a mlsnosti Kyklad]].
+Skály, vítr a slunce sice působí romanticky, ale nebývá to úrodné prostředí pro běžný život. Zemědělské půdy je tady málo, jen Andros, Paros a Naxos jsou na tom relativně dobře. Dešťové vody je nedostatek nejen kvůli dlouhé době suché etésie, ale také proto, že v prudkých terénech rychle odtéká. Podobně také až sklovitě průzračné moře neposkytuje mnoho živin rybám a ostatní havěti. Viz info [[Kykladská flóra]], info [[Kykladská fauna]]. Na některých ostrovech to aspoň zčásti vynahrazuje nerostné přírodní bohatství, na většině z nich pak v moderní době taky turistika, viz info [[Zdroje bohatství a mlsnosti Kyklad]].
 Své vlastní obyvatele si Kyklady přitáhly poprvé v průběhu neolitu a teď zde už přibližně třicet čtyři století žijí Řekové. Potkávaly se tu různé kmeny, rasy či národy, viz info [[Etnika na Kykladách]]. Přesto si souostroví udrželo svůj charakteristický ráz, dokonce i pokud jde o způsob života lidí a styl jejich výtvorů. Celé Středomoří bylo a je společným kotlem řady různých kultur, egejská oblast je toho typickým příkladem a Kyklady ukázkou par excelence. Podle toho, kam zaměříme pozornost, vidíme moderní a bohatou jižní Evropu, tradiční a chudou jižní Evropu, vlídnější stránku Blízkého Východu, pravoslavné Řecko, antické Řecko, dávné předřecké Kyklady. To všechno nejenom na památkách nebo v muzeích, ale v náladě krajiny, tvarech architektury, způsobu života. Viz exkurz [[Život na ostrovech]].

@@ Řádka 28: / Řádka 28: @@
    Zpátky na obsah kapitoly [[NAPŘED O KYKLADÁCH]]
-   Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady]]
+   Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady| '''POUŤ NA KYKLADY''']]
 [[Kategorie:Kyklady]]

← Starší verze		Verze z 27. 11. 2017, 10:50
Řádka 25:		Řádka 25:

	Souvisle číst: info [[Podnebí Kyklad]] nebo rovnou na [[Kykladský pocit]]		Souvisle číst: info [[Podnebí Kyklad]] nebo rovnou na [[Kykladský pocit]]
		+
		+	Zpátky na obsah kapitoly [[NAPŘED O KYKLADÁCH]]

	Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady]]		Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady]]

@@ Řádka 4: / Řádka 4: @@
 Na Kykladách je skoro každý kámen spojený s mýty i s historickými událostmi. Vládnou zde Apollón, Artemis, Zeus, Poseidón a Dionýsos, ale také Démétér a později ''Panagia'', tedy „Přesvatá“ Bohorodička. Kdysi dávno tudy cestovali Théseus a Ariadné a zažili zde nečekaná dobrodružství. Vládli zde místní panovníci, sahala sem však i moc Athén, později zase Benátčanů; nemluvě o Alexandrově říši, Římu, Peršanech nebo Turecku. Působili tady nejlepší básníci a sochaři, žili tu malíři, keramici a kovotepci, mudrci a filosofové. Dokonce i některé skály v moři nebo pouhá místa v moři mají své příběhy, které se mnohdy vinou napříč tisíciletími. A leckterý kámen ve zdi už byl součástí několika staveb, často velice rozdílných, v postupu vícera tisíciletí.
-Na řadě ostrovů vidíme už z dálky posvátné vrcholy, najdeme tady i několik posvátných jeskyní, většinou božího narození. Viz exkurz [[Obecná náboženská stratigrafie ostrovů]]. Z hor pak opravdu vidíme, že jsme na ostrově, a kolem i desítky dalších ostrovů. Dohled na sto kilometrů nebývá výjimkou. Prostě krajina, ve které se prolíná moře a hory, místa a příběhy, mýty a skutečnost, vyprávění bájná i historická.
+Na řadě ostrovů vidíme už z dálky posvátné vrcholy, najdeme tady i několik posvátných jeskyní, většinou božího narození. Viz [[Obecná náboženská stratigrafie ostrovů]]. Z hor pak opravdu vidíme, že jsme na ostrově, a kolem i desítky dalších ostrovů. Dohled na sto kilometrů nebývá výjimkou. Prostě krajina, ve které se prolíná moře a hory, místa a příběhy, mýty a skutečnost, vyprávění bájná i historická.
 Kykladské ostrovy jsou neuvěřitelně pestré. Každý z ostrovů je jiný a má taky i jinou pověst, jak v dávných dobách, tak nyní. Na větších z nich se nečekaně střídají naprosto různé typy krajiny. Některé skupiny ostrovů si ovšem jsou v lecčem podobné. V geologicky dávné minulosti prý totiž byla doba, kdy celé Kyklady byly jedním ostrovem, ale předtím také doba, kdy části dnešních Kyklad byly pokračováním jednotlivých horských výběžků nynější řecké pevniny. Už proto jsou rozmanité také geologicky, střídají se zde velice různé horniny, potkáme dokonce i dvě sopky, kolem je průzračná voda. Viz info [[Geografie Kyklad]].

@@ Řádka 24: / Řádka 24: @@
 Viz taky výtečné belgické stránky Chození po ostrovech [http://www.cycladen.be/index.htm].
-   Souvisle číst: [[info Podnebí Kyklad]] nebo rovnou na [[Kykladský pocit]]
+   Souvisle číst: info [[Podnebí Kyklad]] nebo rovnou na [[Kykladský pocit]]
    Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady]]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 [[File:CycladesEng.jpg|thumb|right|448px|[[commons: File:CycladesEng.jpg| Mapa Kyklad]] ]]
-Kyklady mají své jméno (Kyklades, Κυκλάδες) od tvaru souostroví, neboť hlavní z ostrovů tvoří v Egejském moři jakýsi poněkud šišatý kruh. Předem nutno vyznat, že to jsou ostrovy krásné, byť tím riskujeme, že se proti nám obrátí nedůvěra mnohých středoevropanů ke všemu, co souvisí s jakýmikoli jižanskými ostrovy. Moře tady patří k těm nejhezčím a nejbezpečnějším na světě, k tomu pěkné počasí (viz info [[Podnebí Kyklad]]), na řadě ostrovů taky krásné hory, navíc památky a muzea všeho druhu – není tedy divu, že to turisty přitahuje podobně, jako kdysi poutníky, i když s jiným zdůvodněním, alespoň na úrovni pomíjivého vědomí (viz [[Obřady turistů]]).
+Kyklady mají své jméno (''Kyklades'', Κυκλάδες) od tvaru souostroví, neboť hlavní z ostrovů tvoří v Egejském moři jakýsi poněkud šišatý kruh. Předem nutno vyznat, že to jsou ostrovy krásné, byť tím riskujeme, že se proti nám obrátí nedůvěra mnohých středoevropanů ke všemu, co souvisí s jakýmikoli jižanskými ostrovy. Moře tady patří k těm nejhezčím a nejbezpečnějším na světě, k tomu pěkné počasí (viz info [[Podnebí Kyklad]]), na řadě ostrovů taky krásné hory, navíc památky a muzea všeho druhu – není tedy divu, že to turisty přitahuje podobně, jako kdysi poutníky, i když s jiným zdůvodněním, alespoň na úrovni pomíjivého vědomí (viz [[Obřady turistů]]).
 Na Kykladách je skoro každý kámen spojený s mýty i s historickými událostmi. Vládnou zde Apollón, Artemis, Zeus, Poseidón a Dionýsos, ale také Démétér a později ''Panagia'', tedy „Přesvatá“ Bohorodička. Kdysi dávno tudy cestovali Théseus a Ariadné a zažili zde nečekaná dobrodružství. Vládli zde místní panovníci, sahala sem však i moc Athén, později zase Benátčanů; nemluvě o Alexandrově říši, Římu, Peršanech nebo Turecku. Působili tady nejlepší básníci a sochaři, žili tu malíři, keramici a kovotepci, mudrci a filosofové. Dokonce i některé skály v moři nebo pouhá místa v moři mají své příběhy, které se mnohdy vinou napříč tisíciletími. A leckterý kámen ve zdi už byl součástí několika staveb, často velice rozdílných, v postupu vícera tisíciletí.

@@ Řádka 18: / Řádka 18: @@
 V řecké archaické době zde kulminovala hegemonie Naxu a Paru, v klasické době ovládnul většinu Kyklad Athénský (Délský) námořní spolek. Ve středověku byly Kyklady napřed součástí Byzantské říše a pak zde vzniklo Vévodství Archipelagu s centrem na Naxu, tedy vlastně samostatný kykladský stát. Ten vzal za své začleněním do Osmanské říše. V raném 19. století stály Kyklady, zvláště Mykonos, spolu s Peloponésem v čele boje za nezávislý řecký stát.
-Viz album [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/NatHiCyc| Příroda a historie Kyklad].
+Viz album Příroda a historie Kyklad [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/NatHiCyc].
-Viz taky výtečné belgické stránky: [http://www.cycladen.be/index.htm| Chození po ostrovech].
+Milovníky soustavné prospekce muzeí může zajímat souhrnné album muzeí na Kykladách [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/MuseumsCyc].
-Milovníky soustavné prospekce muzeí může zajímat souhrnné album [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/MuseumsCyc| Muzea na Kykladách].
+Viz taky výtečné belgické stránky Chození po ostrovech [http://www.cycladen.be/index.htm].
    Souvisle číst: [[info Podnebí Kyklad]] nebo rovnou na [[Kykladský pocit]]