Ostrov Apollónova narození - Historie editací

Zde v 14. 1. 2018, 17:08

2018-01-14T17:08:30Z

Zde v 14. 12. 2017, 09:44

2017-12-14T09:44:15Z

Zde v 12. 12. 2017, 14:16

2017-12-12T14:16:00Z

Zde v 16. 4. 2017, 13:44

2017-04-16T13:44:30Z

Zde v 16. 4. 2017, 13:23

2017-04-16T13:23:07Z

Zde v 16. 4. 2017, 11:59

2017-04-16T11:59:43Z

Zde: Založena nová stránka s textem „ Stránka ve vývoji Délos je ostrov sám o sobě posvátný a byl za takový považovaný už v době bronzové. Řecké zdůvodnění posvátnosti Dé…“

2017-04-16T11:59:09Z

Založena nová stránka s textem „ Stránka ve vývoji Délos je ostrov sám o sobě posvátný a byl za takový považovaný už v době bronzové. Řecké zdůvodnění posvátnosti Dé…“

Nová stránka

Stránka ve vývoji

Délos je ostrov sám o sobě posvátný a byl za takový považovaný už v době bronzové. Řecké zdůvodnění posvátnosti Délu spočívá v tom, že se na tomto ostrově narodil Apollón. Vlastně Apollón a Artemis, ale mnohem častěji se mluví o Apollónovi, přestože z doby bronzové máme nálezy spíše na místě pozdějšího Artemidina chrámu. Důvodem zaměření pozornosti na Apollóna není pouze patriarchální povaha řecké antické společnosti. Ženská dimenze božství je zde přítomná už díky bohyni Létó, Artemis tu má důstojné místo odedávna, je jakousi téměř samozřejmostí, ale Apollón je „Vládce“ (''anax'', ἄναξ) – vládce ostrova – a prostřednictvím tohoto vzorového ostrova také vládce určité dimenze celého světa. Délos je prostě Apollónovi podobný a on zase vládne tomu na světě, co něčím připomíná tento ostrov jeho narození. Tedy tomu, co je jasné, krásné a přehledné, i když poněkud problematické pro normální život.

Délos je útočištěm nejen před žárlivostí Héry, ale především útočištěm před totalitou všednosti. Útočiště nejen pro Létó, ale také pro mýtus, poezii a krásu. I toto útočiště sice může dav nebo mocipáni použít a podupat, ale smyslu místa se to týká jen okrajově. To, o co tady jde, trvá napříč tisíciletími.

Domnívám se, že na Délu bylo kdysi ctěno božské působení obnovující svět. Spolehlivěji však můžeme referovat to, jak si téma Délu zařadili do svého porozumění světu Řekové. Museli tak učinit už ve velice rané době, jinak by totiž nebyly pochopitelné zmínky o Délu v ''Odyssei'', ani referát o dávném kultu v ''Homérském hymnu na Apollóna''.

Epickým rámcem řeckého přetlumočení role Délu jsou Diovy zálety. Na ně se v epice svede všechno. Tentokrát se mu zalíbila jistá Létó, v nomenklatuře řecké historické doby to byla pouze títánka, v jiné asi bohyně, ať už pro nejstarší Řeky, nebo spíš pro obyvatele končin poněkud východnějších, totiž maloasijské Lykie. (Viz exkurz [[Létin příběh]].) Přeskočíme teď dekadentní obrazy labutě a podobných věcí, byť je tolik oblibuje pozdější antika a maluje ještě Rembrandt nebo Dalí, a přikročíme k prekérnímu problému, totiž kde má Létó porodit. Útočiště jí nabídne maličký a starobylý posvátný ostrov, který dosud měl spíše pochybnou pověst, žádný jiný kraj si to netroufne. Zvláštní starodávná drobnost, neúživnost a údajná nespolehlivost je vzata na milost a stává se novým centrem. Zbytek jakéhosi dávného náboženství poskytuje prostor jednomu z centrálních témat nového náboženství. A protože mnohé věci na světě mají své analogie i někde jinde, ukážeme si časem něco podobného v Lykii (pro nedočkavé – exkurz [[Lýkijská analogie]]).

Teď budeme sledovat spíše Apollónův příběh, který propojuje dvě krajně důležitá sakrální střediska: Délos a Delfy. Na Délos se jezdí se „slavnostním poselstvím“, s theórií, zatímco do Delf se chodí pro věštbu.
<br />

Souvisle číst: [[Délos a Delfy]]

[[Délos vizuálně a literárně]]

[[DÉLOS]]

Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Délos a Kyklady]]

[[Kategorie:Délos]]
[[Kategorie:Delfy]]
[[Kategorie:Apollón]]
[[Kategorie:Létó]]
[[Kategorie:Artemis]]

← Starší verze		Verze z 14. 1. 2018, 17:08
Řádka 1:		Řádka 1:
−	Délos je ostrov sám o sobě posvátný a to už od doby bronzové. Pro Řeky byl posvátný pro to, že se na něm narodil Apollón. Vlastně Apollón a Artemis, ale mnohem častěji se mluví o Apollónovi, přestože nálezy z doby bronzové pocházejí spíše z míst v okolí pozdějšího Artemidina chrámu. Artemis vládla Ortygii (starší jméno pro Délos), Apollón vládne Délu. Důvod zaměření pozornosti na Apollóna není pouze v patriarchální povaze řecké antické společnosti. Ženská dimenze božství je zde přítomná už díky bohyni Létó, Artemis tu má důstojné místo odedávna, je jakousi téměř samozřejmostí, ale Apollón je „Vládce“ (''anax'', ἄναξ) – vládce ostrova – a prostřednictvím tohoto vzorového ostrova také vládce určité dimenze celého světa. Délos je prostě Apollónovi podobný a on zase vládne tomu na světě, co něčím připomíná tento ostrov jeho narození. Tedy tomu, co je jasné, krásné a přehledné, i když poněkud problematické pro normální život.	+	Délos je ostrov sám o sobě posvátný, a to už od doby bronzové. Pro Řeky byl posvátný pro to, že se na něm narodil Apollón. Vlastně Apollón a Artemis, ale mnohem častěji se mluví o Apollónovi, přestože nálezy z doby bronzové pocházejí spíše z míst v okolí pozdějšího Artemidina chrámu. Artemis vládla Ortygii (starší jméno pro Délos), Apollón vládne Délu. Důvod zaměření pozornosti na Apollóna není pouze v patriarchální povaze řecké antické společnosti. Ženská dimenze božství je zde přítomná už díky bohyni Létó, Artemis tu má důstojné místo odedávna, je jakousi téměř samozřejmostí, ale Apollón je „Vládce“ (''anax'', ἄναξ) – vládce ostrova – a prostřednictvím tohoto vzorového ostrova také vládce určité dimenze celého světa. Délos je prostě Apollónovi podobný a on zase vládne tomu na světě, co něčím připomíná tento ostrov jeho narození. Tedy tomu, co je jasné, krásné a přehledné, i když poněkud problematické pro normální život.

	Délos je útočištěm nejen před žárlivostí Héry, ale především '''útočištěm před totalitou všednosti'''. Útočiště nejen pro Létó, ale také pro mýtus, poezii a krásu. I toto útočiště sice může dav nebo mocipáni použít a podupat, ale smyslu místa se to týká jen okrajově. To, o co tady jde, trvá napříč tisíciletími.		Délos je útočištěm nejen před žárlivostí Héry, ale především '''útočištěm před totalitou všednosti'''. Útočiště nejen pro Létó, ale také pro mýtus, poezii a krásu. I toto útočiště sice může dav nebo mocipáni použít a podupat, ale smyslu místa se to týká jen okrajově. To, o co tady jde, trvá napříč tisíciletími.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-  Stránka ve vývoji
+Délos je ostrov sám o sobě posvátný a to už od doby bronzové. Pro Řeky byl posvátný pro to, že se na něm narodil Apollón. Vlastně Apollón a Artemis, ale mnohem častěji se mluví o Apollónovi, přestože nálezy z doby bronzové pocházejí spíše z míst v okolí pozdějšího Artemidina chrámu. Artemis vládla Ortygii (starší jméno pro Délos), Apollón vládne Délu. Důvod zaměření pozornosti na Apollóna není pouze v patriarchální povaze řecké antické společnosti. Ženská dimenze božství je zde přítomná už díky bohyni Létó, Artemis tu má důstojné místo odedávna, je jakousi téměř samozřejmostí, ale Apollón je „Vládce“ (''anax'', ἄναξ) – vládce ostrova – a prostřednictvím tohoto vzorového ostrova také vládce určité dimenze celého světa. Délos je prostě Apollónovi podobný a on zase vládne tomu na světě, co něčím připomíná tento ostrov jeho narození. Tedy tomu, co je jasné, krásné a přehledné, i když poněkud problematické pro normální život.
 Délos je útočištěm nejen před žárlivostí Héry, ale především '''útočištěm před totalitou všednosti'''. Útočiště nejen pro Létó, ale také pro mýtus, poezii a krásu. I toto útočiště sice může dav nebo mocipáni použít a podupat, ale smyslu místa se to týká jen okrajově. To, o co tady jde, trvá napříč tisíciletími.
@@ Řádka 14: / Řádka 12: @@
    Souvisle číst: [[Délos a Delfy]]
-[[Délos vizuálně a literárně]]
+  Zpátky na obsah podkapitoly [[Délos vizuálně a literárně]]
-[[DÉLOS]]
+  Zpátky na obsah kapitoly [[DÉLOS]]
-Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Délos a Kyklady]]
+  Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']]

@@ Řádka 5: / Řádka 5: @@
 Domnívám se, že na Délu bylo kdysi ctěno božské působení obnovující svět. Spolehlivěji však můžeme referovat to, jak si téma Délu zařadili do svého porozumění světu Řekové. Museli tak učinit už ve velice rané době, jinak by totiž nebyly pochopitelné zmínky o Délu v ''Odyssei'', ani referát o dávném kultu v ''Homérském hymnu na Apollóna''.
-Epickým rámcem řeckého přetlumočení role Délu jsou Diovy zálety. Na ně se v epice svede všechno. Tentokrát se mu zalíbila jistá Létó, v nomenklatuře řecké historické doby to byla pouze títánka, v jiné asi bohyně, ať už pro nejstarší Řeky, nebo spíš pro obyvatele končin poněkud východnějších, totiž maloasijské Lykie. (Viz exkurz [[Létin příběh]].) Přeskočíme teď dekadentní obrazy labutě a podobných věcí, byť je tolik oblibuje pozdější antika a maluje ještě Rembrandt nebo Dalí, a přikročíme k prekérnímu problému, totiž kde má Létó porodit. Útočiště jí nabídne maličký a starobylý posvátný ostrov, který dosud měl spíše pochybnou pověst, žádný jiný kraj si to netroufne. Zvláštní starodávná drobnost, neúživnost a údajná nespolehlivost je vzata na milost a stává se novým centrem. Zbytek jakéhosi dávného náboženství poskytuje prostor jednomu z centrálních témat nového náboženství. A protože mnohé věci na světě mají své analogie i někde jinde, ukážeme si časem něco podobného v Lykii (pro nedočkavé – exkurz [[Lýkijská analogie]]).
+Epickým rámcem řeckého přetlumočení role Délu jsou Diovy zálety. Na ně se v epice svede všechno. Tentokrát se mu zalíbila jistá Létó, v nomenklatuře řecké historické doby to byla pouze títánka, v jiné asi bohyně, ať už pro nejstarší Řeky, nebo spíš pro obyvatele končin poněkud východnějších, totiž maloasijské Lykie. (Viz exkurz [[Létin příběh]].) Přeskočíme teď dekadentní obrazy labutě a podobných věcí, byť je tolik oblibuje pozdější antika a maluje ještě Rembrandt nebo Dalí, a přikročíme k prekérnímu problému, totiž kde má Létó porodit. Útočiště jí nabídne maličký a starobylý posvátný ostrov, který dosud měl spíše pochybnou pověst, žádný jiný kraj si to netroufne. Zvláštní starodávná drobnost, neúživnost a údajná nespolehlivost je vzata na milost a stává se novým centrem. Zbytek jakéhosi dávného náboženství poskytuje prostor jednomu z centrálních témat nového náboženství. A protože mnohé věci na světě mají své analogie i někde jinde, ukážeme si časem něco podobného v Lykii (pro nedočkavé – exkurz [[Lykijská analogie]]).
 Teď budeme sledovat spíše Apollónův příběh, který propojuje dvě krajně důležitá sakrální střediska: Délos a Delfy. Na Délos se jezdí se „slavnostním poselstvím“, s theórií, zatímco do Delf se chodí pro věštbu.

@@ Řádka 3: / Řádka 3: @@
 Délos je ostrov sám o sobě posvátný a byl za takový považovaný už v době bronzové. Řecké zdůvodnění posvátnosti Délu spočívá v tom, že se na tomto ostrově narodil Apollón. Vlastně Apollón a Artemis, ale mnohem častěji se mluví o Apollónovi, přestože z doby bronzové máme nálezy spíše na místě pozdějšího Artemidina chrámu. Důvodem zaměření pozornosti na Apollóna není pouze patriarchální povaha řecké antické společnosti. Ženská dimenze božství je zde přítomná už díky bohyni Létó, Artemis tu má důstojné místo odedávna, je jakousi téměř samozřejmostí, ale Apollón je „Vládce“ (''anax'', ἄναξ) – vládce ostrova – a prostřednictvím tohoto vzorového ostrova také vládce určité dimenze celého světa. Délos je prostě Apollónovi podobný a on zase vládne tomu na světě, co něčím připomíná tento ostrov jeho narození. Tedy tomu, co je jasné, krásné a přehledné, i když poněkud problematické pro normální život.
-Délos je útočištěm nejen před žárlivostí Héry, ale především útočištěm před totalitou všednosti. Útočiště nejen pro Létó, ale také pro mýtus, poezii a krásu. I toto útočiště sice může dav nebo mocipáni použít a podupat, ale smyslu místa se to týká jen okrajově. To, o co tady jde, trvá napříč tisíciletími.
+Délos je útočištěm nejen před žárlivostí Héry, ale především '''útočištěm před totalitou všednosti'''. Útočiště nejen pro Létó, ale také pro mýtus, poezii a krásu. I toto útočiště sice může dav nebo mocipáni použít a podupat, ale smyslu místa se to týká jen okrajově. To, o co tady jde, trvá napříč tisíciletími.
 Domnívám se, že na Délu bylo kdysi ctěno božské působení obnovující svět. Spolehlivěji však můžeme referovat to, jak si téma Délu zařadili do svého porozumění světu Řekové. Museli tak učinit už ve velice rané době, jinak by totiž nebyly pochopitelné zmínky o Délu v ''Odyssei'', ani referát o dávném kultu v ''Homérském hymnu na Apollóna''.