Obsidián - Historie editací

Zde v 5. 1. 2018, 21:11

2018-01-05T21:11:54Z

Zde v 26. 12. 2017, 10:20

2017-12-26T10:20:29Z

Zde v 11. 12. 2017, 12:43

2017-12-11T12:43:59Z

Zde v 11. 12. 2017, 12:42

2017-12-11T12:42:58Z

Zde v 8. 12. 2017, 10:01

2017-12-08T10:01:44Z

Zde v 8. 12. 2017, 09:56

2017-12-08T09:56:03Z

Zde: Založena nová stránka s textem „ Stránka se připravuje Obsidián je sopečné sklo, které vzniklo při kontaktu žhavé lávy s mořskou vodou. Obsidián je tvrdý a má lasturovitý…“

2017-04-17T12:13:05Z

Založena nová stránka s textem „ Stránka se připravuje Obsidián je sopečné sklo, které vzniklo při kontaktu žhavé lávy s mořskou vodou. Obsidián je tvrdý a má lasturovitý…“

Nová stránka

Stránka se připravuje

Obsidián je sopečné sklo, které vzniklo při kontaktu žhavé lávy s mořskou vodou. Obsidián je tvrdý a má lasturovitý lom s velmi ostrými hranami. Jeho jemná struktura a lasturovitý lom umožňuje tomu, kdo to umí (což není triviální), vytvářet jemná ostří různých tvarů a použití. Už od dob mezolitu (střední doba kamenná) je používaný jako materiál hrotů a čepelí. Přisuzovaly se mu také magické vlastnosti. Jakožto surovina, která byla rozhodující pro technologickou úroveň starých civilizací, se dopravoval na velké vzdálenosti. Je to mnohem jemnější materiál než třeba pazourek. Také proto starokykladská kultura většinou nepůsobí humpolácky a zjemnělé postupy práce s kamenem se tady stále inovují ještě po celou ranou dobu bronzovou, i když s rozvojem metalurgie bronzu ustupoval význam obsidiánu do pozadí.

Všude na Kykladách a v jejich kulturním okolí nacházíme obsidiánová jádra i výrobky z nich: hroty a čepele. Drtivá většina těchto výrobků pochází z obsidiánu, který se těžil na kykladském ostrově Mélu (Milos), i když byl třeba zpracován také na jiných ostrovech. Proto si obsidiánu víc všimneme právě na Mélu (Milos), kde je také největší muzeální koncentrace jak obsidiánových výrobků, tak přírodního obsidiánu. Kromě tamního [[Archeologické muzeum na Mélu|Archeologického muzea]] v městečku Plaka je tam i rozsáhlá sbírka obsidiánu (snad vůbec největší) v [[Muzeum hornictví|Muzeu hornictví]] v [[Adamas – přístav pod horou obsidiánu|Adamas]]. Kykladský obsidián je tmavošedý až černý, někdy s nepatrným barevným nádechem, vyjímečně trochu průsvitný.

Mimo Kyklady je ještě několik méně významných nalezišť ve Středomoří, významná jsou však také ve východní Anatolii a Arménii nebo zase v saharské oblasti. Slavná jsou také naleziště ve Střední Americe, bohatě využívaná dávnými mezoamerickými kulturami. Zachovaly se prý i menší plastiky z obsidiánu. (Prý se v kardiochirurgii požívá dodnes, nebo aspoň do nedávné doby, nemám to ale ověřeno.) Viz také kategorii Obsidinán na Wikimedia Commons. [[https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Obsidian]]

[[Kategorie:Obsidián]]
[[Kategorie:Informační stránky]]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-   Stránka se připravuje
+   info - Stránka bez jednoznačného pokračování
-  info - Stránka bez jednoznačného pokračování
+Obsidián je sopečné sklo, které vzniklo při kontaktu žhavé lávy s mořskou vodou. Obsidián je tvrdý, má jemnou strukturu a lasturovitý lom s velmi ostrými hranami, což umožňuje tomu, kdo to umí (není to triviální), vytvářet jemná ostří různých tvarů a použití. Už od dob mezolitu (střední doba kamenná) je používaný jako materiál hrotů a čepelí. Je to mnohem jemnější materiál než třeba pazourek. Také proto starokykladská kultura většinou nepůsobí humpolácky a zjemnělé postupy práce s kamenem se tady stále inovují ještě po celou ranou dobu bronzovou, i když s rozvojem metalurgie bronzu ustupoval význam obsidiánu do pozadí. Přisuzovaly se mu také magické vlastnosti. Jakožto surovina, která byla rozhodující pro technologickou úroveň starých civilizací, se dopravoval na velké vzdálenosti.
 Všude na Kykladách a v jejich kulturním okolí nacházíme obsidiánová jádra i výrobky z nich: hroty a čepele. Drtivá většina těchto výrobků pochází z obsidiánu, který se těžil na kykladském ostrově [[MÉLOS (Milos)| Mélu (Milos)]], i když byl třeba zpracován také na jiných ostrovech. Proto si obsidiánu víc všimneme právě na Mélu (Milos), kde je také největší muzeální koncentrace jak obsidiánových výrobků, tak přírodního obsidiánu. Kromě tamního [[Archeologické muzeum na Mélu|Archeologického muzea]] v městečku Plaka je tam i rozsáhlá sbírka obsidiánu (snad vůbec největší) v [[Muzeum hornictví|Muzeu hornictví]] v [[Adamas – přístav pod horou obsidiánu|Adamas]]. Kykladský obsidián je tmavošedý až černý, někdy s nepatrným barevným nádechem, vyjímečně trochu průsvitný.
-Mimo Kyklady je ještě několik méně významných nalezišť ve Středomoří, významná jsou však také ve východní Anatolii a Arménii nebo zase v saharské oblasti. Slavná jsou také naleziště ve Střední Americe, bohatě využívaná dávnými mezoamerickými kulturami. Zachovaly se prý i menší plastiky z obsidiánu. (Prý se v kardiochirurgii požívá dodnes, nebo aspoň do nedávné doby, nemám to ale ověřeno.) Viz také kategorii Obsidián na Wikimedia Commons. [[https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Obsidian]]
+Mimo Kyklady je ještě několik méně významných nalezišť ve Středomoří, významná jsou však také ve východní Anatolii a Arménii nebo zase v saharské oblasti. Slavná jsou také naleziště ve Střední Americe, bohatě využívaná dávnými mezoamerickými kulturami. Zachovaly se prý i menší plastiky z obsidiánu. (Prý se v kardiochirurgii požívá dodnes, nebo aspoň do nedávné doby, nemám to ale ověřeno.) Viz také kategorii Obsidián na Wikimedia Commons. [https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Obsidian]
    Zpátky na obsah kapitoly [[NAPŘED O KYKLADÁCH]]
-   Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady| '''POUŤ NA KYKLADY''']]
+   Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']]
 [[Kategorie:Obsidián]]
 [[Kategorie:Informační stránky]]

@@ Řádka 6: / Řádka 6: @@
 Všude na Kykladách a v jejich kulturním okolí nacházíme obsidiánová jádra i výrobky z nich: hroty a čepele. Drtivá většina těchto výrobků pochází z obsidiánu, který se těžil na kykladském ostrově [[MÉLOS (Milos)| Mélu (Milos)]], i když byl třeba zpracován také na jiných ostrovech. Proto si obsidiánu víc všimneme právě na Mélu (Milos), kde je také největší muzeální koncentrace jak obsidiánových výrobků, tak přírodního obsidiánu. Kromě tamního [[Archeologické muzeum na Mélu|Archeologického muzea]] v městečku Plaka je tam i rozsáhlá sbírka obsidiánu (snad vůbec největší) v [[Muzeum hornictví|Muzeu hornictví]] v [[Adamas – přístav pod horou obsidiánu|Adamas]]. Kykladský obsidián je tmavošedý až černý, někdy s nepatrným barevným nádechem, vyjímečně trochu průsvitný.
-Mimo Kyklady je ještě několik méně významných nalezišť ve Středomoří, významná jsou však také ve východní Anatolii a Arménii nebo zase v saharské oblasti. Slavná jsou také naleziště ve Střední Americe, bohatě využívaná dávnými mezoamerickými kulturami. Zachovaly se prý i menší plastiky z obsidiánu. (Prý se v kardiochirurgii požívá dodnes, nebo aspoň do nedávné doby, nemám to ale ověřeno.) Viz také kategorii Obsidinán na Wikimedia Commons. [[https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Obsidian]]
+Mimo Kyklady je ještě několik méně významných nalezišť ve Středomoří, významná jsou však také ve východní Anatolii a Arménii nebo zase v saharské oblasti. Slavná jsou také naleziště ve Střední Americe, bohatě využívaná dávnými mezoamerickými kulturami. Zachovaly se prý i menší plastiky z obsidiánu. (Prý se v kardiochirurgii požívá dodnes, nebo aspoň do nedávné doby, nemám to ale ověřeno.) Viz také kategorii Obsidián na Wikimedia Commons. [[https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Obsidian]]
    Zpátky na obsah kapitoly [[NAPŘED O KYKLADÁCH]]

← Starší verze		Verze z 11. 12. 2017, 12:42
Řádka 1:		Řádka 1:
	Stránka se připravuje		Stránka se připravuje

		+	info - Stránka bez jednoznačného pokračování
	Obsidián je sopečné sklo, které vzniklo při kontaktu žhavé lávy s mořskou vodou. Obsidián je tvrdý a má lasturovitý lom s velmi ostrými hranami. Jeho jemná struktura a lasturovitý lom umožňuje tomu, kdo to umí (což není triviální), vytvářet jemná ostří různých tvarů a použití. Už od dob mezolitu (střední doba kamenná) je používaný jako materiál hrotů a čepelí. Přisuzovaly se mu také magické vlastnosti. Jakožto surovina, která byla rozhodující pro technologickou úroveň starých civilizací, se dopravoval na velké vzdálenosti. Je to mnohem jemnější materiál než třeba pazourek. Také proto starokykladská kultura většinou nepůsobí humpolácky a zjemnělé postupy práce s kamenem se tady stále inovují ještě po celou ranou dobu bronzovou, i když s rozvojem metalurgie bronzu ustupoval význam obsidiánu do pozadí.		Obsidián je sopečné sklo, které vzniklo při kontaktu žhavé lávy s mořskou vodou. Obsidián je tvrdý a má lasturovitý lom s velmi ostrými hranami. Jeho jemná struktura a lasturovitý lom umožňuje tomu, kdo to umí (což není triviální), vytvářet jemná ostří různých tvarů a použití. Už od dob mezolitu (střední doba kamenná) je používaný jako materiál hrotů a čepelí. Přisuzovaly se mu také magické vlastnosti. Jakožto surovina, která byla rozhodující pro technologickou úroveň starých civilizací, se dopravoval na velké vzdálenosti. Je to mnohem jemnější materiál než třeba pazourek. Také proto starokykladská kultura většinou nepůsobí humpolácky a zjemnělé postupy práce s kamenem se tady stále inovují ještě po celou ranou dobu bronzovou, i když s rozvojem metalurgie bronzu ustupoval význam obsidiánu do pozadí.

@@ Řádka 3: / Řádka 3: @@
 Obsidián je sopečné sklo, které vzniklo při kontaktu žhavé lávy s mořskou vodou. Obsidián je tvrdý a má lasturovitý lom s velmi ostrými hranami. Jeho jemná struktura a lasturovitý lom umožňuje tomu, kdo to umí (což není triviální), vytvářet jemná ostří různých tvarů a použití. Už od dob mezolitu (střední doba kamenná) je používaný jako materiál hrotů a čepelí. Přisuzovaly se mu také magické vlastnosti. Jakožto surovina, která byla rozhodující pro technologickou úroveň starých civilizací, se dopravoval na velké vzdálenosti. Je to mnohem jemnější materiál než třeba pazourek. Také proto starokykladská kultura většinou nepůsobí humpolácky a zjemnělé postupy práce s kamenem se tady stále inovují ještě po celou ranou dobu bronzovou, i když s rozvojem metalurgie bronzu ustupoval význam obsidiánu do pozadí.
-Všude na Kykladách a v jejich kulturním okolí nacházíme obsidiánová jádra i výrobky z nich: hroty a čepele. Drtivá většina těchto výrobků pochází z obsidiánu, který se těžil na kykladském ostrově Mélu (Milos), i když byl třeba zpracován také na jiných ostrovech. Proto si obsidiánu víc všimneme právě na [[MÉLOS (Milos)| Mélu (Milos)]], kde je také největší muzeální koncentrace jak obsidiánových výrobků, tak přírodního obsidiánu. Kromě tamního [[Archeologické muzeum na Mélu|Archeologického muzea]] v městečku Plaka je tam i rozsáhlá sbírka obsidiánu (snad vůbec největší) v [[Muzeum hornictví|Muzeu hornictví]] v [[Adamas – přístav pod horou obsidiánu|Adamas]]. Kykladský obsidián je tmavošedý až černý, někdy s nepatrným barevným nádechem, vyjímečně trochu průsvitný.
+Všude na Kykladách a v jejich kulturním okolí nacházíme obsidiánová jádra i výrobky z nich: hroty a čepele. Drtivá většina těchto výrobků pochází z obsidiánu, který se těžil na kykladském ostrově [[MÉLOS (Milos)| Mélu (Milos)]], i když byl třeba zpracován také na jiných ostrovech. Proto si obsidiánu víc všimneme právě na Mélu (Milos), kde je také největší muzeální koncentrace jak obsidiánových výrobků, tak přírodního obsidiánu. Kromě tamního [[Archeologické muzeum na Mélu|Archeologického muzea]] v městečku Plaka je tam i rozsáhlá sbírka obsidiánu (snad vůbec největší) v [[Muzeum hornictví|Muzeu hornictví]] v [[Adamas – přístav pod horou obsidiánu|Adamas]]. Kykladský obsidián je tmavošedý až černý, někdy s nepatrným barevným nádechem, vyjímečně trochu průsvitný.
 Mimo Kyklady je ještě několik méně významných nalezišť ve Středomoří, významná jsou však také ve východní Anatolii a Arménii nebo zase v saharské oblasti. Slavná jsou také naleziště ve Střední Americe, bohatě využívaná dávnými mezoamerickými kulturami. Zachovaly se prý i menší plastiky z obsidiánu. (Prý se v kardiochirurgii požívá dodnes, nebo aspoň do nedávné doby, nemám to ale ověřeno.) Viz také kategorii Obsidinán na Wikimedia Commons. [[https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Obsidian]]