Nádherná Astypalea - Historie editací

Zde v 24. 2. 2019, 16:39

2019-02-24T16:39:04Z

Zde v 27. 2. 2018, 09:43

2018-02-27T09:43:31Z

Zde v 29. 12. 2017, 15:15

2017-12-29T15:15:24Z

Zde v 29. 12. 2017, 15:10

2017-12-29T15:10:49Z

Zde v 11. 4. 2017, 09:48

2017-04-11T09:48:53Z

Zde v 18. 3. 2017, 11:25

2017-03-18T11:25:09Z

Zde v 18. 3. 2017, 09:37

2017-03-18T09:37:37Z

Zde v 17. 3. 2017, 14:20

2017-03-17T14:20:08Z

Zde v 17. 3. 2017, 14:19

2017-03-17T14:19:17Z

Zde v 17. 3. 2017, 14:11

2017-03-17T14:11:06Z

@@ Řádka 9: / Řádka 9: @@
 Astypalea (Αστυπάλαια, Astypalaia), doslova „Staré město“, je dost izolovaný tuze pěkný kopcovitý ostrov tvaru motýlích křídel. Má samozřejmě řadu dalších jmen, v místním dialektu je to Astropalia, jinde třeba Stampalia nebo Istanbulya (to nemá s Istanbulem, společného nic jiného, než že jde v byzantském dialektu o město). Ostrov je téměř dvojitý, dva kusy jsou spojené pouze úzkou šíjí. Není nijak malý, ale je dost řídce obydlený, na ploše na 97 km<sup>2</sup> žije 1200 obyvatel. V krajině převládá fregana, tedy nízké a v létě zdánlivě uschlé keříčky, místy polopoušť. Roste tu pár eukalyptů a tamaryšků, jen v zelinářském údolí Livadi je zeleněji.
-Astypalea byla obydlená od neolitu. Svou vrcholnou dobu zažívala koncem doby bronzové a pak znovu na začátku byzantské éry. V těchto obdobích byla navzdory své odlehlé poloze a ne zcela dobré úživnosti překvapivě exponovaným místem. Ve střední době bronzové byla mínójská, pak achájská. V antice byla kolonií Megar. V antické literatuře je Astypalea zmiňovaná, nejvíc samozřejmě v cestopisech a geografiích, od Skylaka po Strabóna. Ostrov býval charakterizovaný jako „tabule bohů“, prý kvůli krásným voňavým květinám. Z rané římské doby se uchovala smlouva mezi Astypaleou a Římem, formulovaná tak, jako kdyby šlo o smlouvu mezi dvěma rovnocennými suverénními státy! Pak byla Astypalea v rukou křižáků, za byzantské doby ovšem měla velké problémy s piráty. Z 19. století pochází inskripce, která zvěstuje, že tady jeden francouzský námořní kapitán „raději odevzdal tělo smrti, než aby je dal do rukou pirátů“. Téma patří k námětům dobového výtvarného umění. V roce 1912 převzalo vládu nad Astypaleou italské námořnictvo (po Osmanské říši), po krátkém intermezzu britské správy se ostrov roku 1947 stal součástí řeckého státu. Prostě ostrov ve stylu filmu ''Mediterraneo'' (1991). Novodobá turistika sem dolehla koncem 20. století, velkou část klientely tvoří Italové a athénští romantici.
+Astypalea byla obydlená od neolitu. Svou vrcholnou dobu zažívala koncem doby bronzové a pak znovu na začátku byzantské éry. V těchto obdobích byla navzdory své odlehlé poloze a ne zcela dobré úživnosti překvapivě exponovaným místem. Ve střední době bronzové byla mínójská, pak achájská. V antice byla kolonií Megar. V antické literatuře je Astypalea zmiňovaná, nejvíc samozřejmě v cestopisech a geografiích, od Skylaka po Strabóna. Ostrov býval charakterizovaný jako „tabule bohů“, prý kvůli krásným voňavým květinám. Podle jedné verze prý odtud pocházel [http://www.fysis.cz/presokratici/epicharmos.htm Epicharmos], který pak v raně klasické době působil v Syrakusách na Sicilii jako básník komedií. Z rané římské doby se uchovala smlouva mezi Astypaleou a Římem, formulovaná tak, jako kdyby šlo o smlouvu mezi dvěma rovnocennými suverénními státy! Pak byla Astypalea v rukou křižáků, za byzantské doby ovšem měla velké problémy s piráty. Z 19. století pochází inskripce, která zvěstuje, že tady jeden francouzský námořní kapitán „raději odevzdal tělo smrti, než aby je dal do rukou pirátů“. Téma patří k námětům dobového výtvarného umění. V roce 1912 převzalo vládu nad Astypaleou italské námořnictvo (po Osmanské říši), po krátkém intermezzu britské správy se ostrov roku 1947 stal součástí řeckého státu. Prostě ostrov ve stylu filmu ''Mediterraneo'' (1991). Novodobá turistika sem dolehla koncem 20. století, velkou část klientely tvoří Italové a athénští romantici.
 Hlavní město ostrova, tedy [[Chóra Astypalejská|Chóra]], leží v západní části ostrova, na kopci nad starším přístavem. Tři kilometry od Chóry je zelinářská ves Livadi, s menší římskou mozaikou vedle kostelíku. Mnohem dál na jih je Jeskyně pirátů, dobře viditelná už z moře. Na severozápadní straně šíje spojující obě části ostrova byl vybudován přístav u zálivu Ag. Andreas. Rybářské vsi [[Analipsis a Maltezana]] najdeme ve východní části ostrova, kde je taky malé letiště.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-  zkorigováno, vložit fotky
+[[File:Astipalea.jpg|thumb|right|[[commons: File: Astipalea.jpg|Nádherná Astypalea.]] ]]
 Úředně vzato teď nejsme Kykladách, nýbrž na okraji souostroví Dodekanésu, ale ten krásný zapadákov kus za posledními kykladskými ostrovy, za Amorgem a za Anafi, si v kontextu Kyklad zmínku zaslouží. Však se mu také říká „Nádherná Astypalea“. Svým charakterem, zvyky i architekturou by se Astypalea na Kykladách dobře vyjímala, a je od nich stejně daleko jako od Dodekanésu. S ostrovy [[AMORGOS|Amorgos]] a [[ANAFI|Anafi]] tvoří pomyslný trojúhelník o stranách 50 až 60 km. Ze strany Dodekanésu leží nejblíže Kós, Nisyros a Syma. Kousek dál na severovýchod je Kalymnos, do jehož správní jednotky dnes Astypalea úředně spadá. V okolí je vícero menších neobydlených ostrůvků, občas s poněkud hrozivými jmény, například Ofidoussa, Hady oplývající.
@@ Řádka 12: / Řádka 16: @@
 <br clear=all>
-   Pokračovat v souvislém čtení: historka [[Převýchova nechuti k jižanům a moři]] nebo rovnou [[Chóra Astypalejská|'''Chóra Astypalejská''']]
+   Pokračovat v souvislém čtení: historka [[Převýchova učence s nechutí k jižanům a moři]] nebo rovnou [[Chóra Astypalejská|'''Chóra Astypalejská''']]
    Zpátky na obsah kapitoly [[ASTYPALEA]]

@@ Řádka 12: / Řádka 12: @@
 <br clear=all>
-   Pokračovat v souvislém čtení: historka [[Převýchova nechuti k jižanům a moři]] nebo rovnou [[Chóra Astypalejská]]
+   Pokračovat v souvislém čtení: historka [[Převýchova nechuti k jižanům a moři]] nebo rovnou [[Chóra Astypalejská|'''Chóra Astypalejská''']]
    Zpátky na obsah kapitoly [[ASTYPALEA]]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-   Stránka ve vývoji
+   zkorigováno, vložit fotky
-Astypalea (Αστυπάλαια, Astypalaia), doslova „Staré město“, je dost izolovaný tuze pěkný kopcovitý ostrov tvaru motýlích křídel. Má samozřejmě řadu dalších jmen, v místním dialektu je to Astropalia, jinde třeba Stampalia nebo Istanbulya. Ostrov je téměř dvojitý, dva kusy jsou spojené pouze úzkou šíjí. Ostrov není nijak malý, ale je řídce obydlený, na ploše na 97 km2 žije 1200 obyvatel. V krajině převládá fregana, tedy nízké a v létě zdánlivě uschlé keříčky, místy polopoušť. Roste tu pár eukalyptů a tamaryšků, jen v zelinářském údolí Livadi je zeleněji. V okolí je vícero menších neobydlených ostrůvků, občas s poněkud hrozivými jmény, například Ofidoussa, Hady oplývající.
+Úředně vzato teď nejsme Kykladách, nýbrž na okraji souostroví Dodekanésu, ale ten krásný zapadákov kus za posledními kykladskými ostrovy, za Amorgem a za Anafi, si v kontextu Kyklad zmínku zaslouží. Však se mu také říká „Nádherná Astypalea“. Svým charakterem, zvyky i architekturou by se Astypalea na Kykladách dobře vyjímala, a je od nich stejně daleko jako od Dodekanésu. S ostrovy [[AMORGOS|Amorgos]] a [[ANAFI|Anafi]] tvoří pomyslný trojúhelník o stranách 50 až 60 km. Ze strany Dodekanésu leží nejblíže Kós, Nisyros a Syma. Kousek dál na severovýchod je Kalymnos, do jehož správní jednotky dnes Astypalea úředně spadá. V okolí je vícero menších neobydlených ostrůvků, občas s poněkud hrozivými jmény, například Ofidoussa, Hady oplývající.
-Astypalea byla obydlená od neolitu. Svou vrcholnou dobu zažívala koncem doby bronzové a pak znovu na začátku byzantské éry. V těchto obdobích byla navzdory své odlehlé poloze a ne zcela dobré úživnosti překvapivě exponovaným místem. Ve střední době bronzové byla mínojská, pak achájská. V antice byla kolonií Megar. V antické literatuře je Astypalea zmiňovaná, nejvíc samozřejmě v cestopisech a geografiích, od Skylaka po Strabóna. Ostrov býval charakterizovaný jako „tabule bohů“, prý kvůli krásným voňavým květinám. Z rané římské doby se uchovala smlouva mezi Astypaleou a Římem, formulovaná tak, jako kdyby šlo o smlouvu mezi dvěma rovnocennými suverénními státy! Pak byla Astypalea v rukou křižáků, za Byzantské doby ovšem měla velké problémy s piráty. Z 19. století pochází inskripce, která zvěstuje, že tady roku 1827 francouzský námořní kapitán Hippolyte Magloire Bisson „raději odevzdal tělo smrti, než aby je dal do rukou pirátů“. Téma patří i k námětům dobového výtvarného umění. V roce 1912 převzalo vládu nad Astypaleou italské námořnictvo (po Osmanské říši), po krátkém intermezzu britské správy se ostrov roku 1947 stal součástí řeckého státu. Prostě ostrov ve stylu ''Mediterraneo''. Novodobá turistika sem dolehla koncem 20. století, velkou část klientely tvoří Italové a athénští romantici.
+Astypalea (Αστυπάλαια, Astypalaia), doslova „Staré město“, je dost izolovaný tuze pěkný kopcovitý ostrov tvaru motýlích křídel. Má samozřejmě řadu dalších jmen, v místním dialektu je to Astropalia, jinde třeba Stampalia nebo Istanbulya (to nemá s Istanbulem, společného nic jiného, než že jde v byzantském dialektu o město). Ostrov je téměř dvojitý, dva kusy jsou spojené pouze úzkou šíjí. Není nijak malý, ale je dost řídce obydlený, na ploše na 97 km<sup>2</sup> žije 1200 obyvatel. V krajině převládá fregana, tedy nízké a v létě zdánlivě uschlé keříčky, místy polopoušť. Roste tu pár eukalyptů a tamaryšků, jen v zelinářském údolí Livadi je zeleněji.
-Hlavní město ostrova, tedy [[Chóra Astypalejská|Chóra]], leží na kopci nad starším přístavem, v západní části ostrova. Tři kilometry od Chóry do vnitrozemí je zelinářská ves Livadi, s menší římskou mozaikou vedle kostelíku. Mnohem dál na jih je Jeskyně pirátů, dobře viditelná už z moře. Na severozápadní straně šíje spojující obě části ostrova byl vybudován přístav u zálivu Ag. Andreas. Rybářské vsi [[Analipsis a Maltezana]] najdeme ve východní části ostrova, kde je taky malé letiště.
+Astypalea byla obydlená od neolitu. Svou vrcholnou dobu zažívala koncem doby bronzové a pak znovu na začátku byzantské éry. V těchto obdobích byla navzdory své odlehlé poloze a ne zcela dobré úživnosti překvapivě exponovaným místem. Ve střední době bronzové byla mínójská, pak achájská. V antice byla kolonií Megar. V antické literatuře je Astypalea zmiňovaná, nejvíc samozřejmě v cestopisech a geografiích, od Skylaka po Strabóna. Ostrov býval charakterizovaný jako „tabule bohů“, prý kvůli krásným voňavým květinám. Z rané římské doby se uchovala smlouva mezi Astypaleou a Římem, formulovaná tak, jako kdyby šlo o smlouvu mezi dvěma rovnocennými suverénními státy! Pak byla Astypalea v rukou křižáků, za byzantské doby ovšem měla velké problémy s piráty. Z 19. století pochází inskripce, která zvěstuje, že tady jeden francouzský námořní kapitán „raději odevzdal tělo smrti, než aby je dal do rukou pirátů“. Téma patří k námětům dobového výtvarného umění. V roce 1912 převzalo vládu nad Astypaleou italské námořnictvo (po Osmanské říši), po krátkém intermezzu britské správy se ostrov roku 1947 stal součástí řeckého státu. Prostě ostrov ve stylu filmu ''Mediterraneo'' (1991). Novodobá turistika sem dolehla koncem 20. století, velkou část klientely tvoří Italové a athénští romantici.
-Astypalea je pro mě ostrovem emočně velice exponovaným, viz historky [[Převýchova nechuti k jižanům a moři]] a [[S dětmi na pustém ostrově]]. Nevracím se tam, abych si nepřekryl dávný dojem, i když bych potřeboval nafotit věci v muzeu a líp zdokumntovat ostatní památky.
+Hlavní město ostrova, tedy [[Chóra Astypalejská|Chóra]], leží v západní části ostrova, na kopci nad starším přístavem. Tři kilometry od Chóry je zelinářská ves Livadi, s menší římskou mozaikou vedle kostelíku. Mnohem dál na jih je Jeskyně pirátů, dobře viditelná už z moře. Na severozápadní straně šíje spojující obě části ostrova byl vybudován přístav u zálivu Ag. Andreas. Rybářské vsi [[Analipsis a Maltezana]] najdeme ve východní části ostrova, kde je taky malé letiště.
-<br />
    Pokračovat v souvislém čtení: historka [[Převýchova nechuti k jižanům a moři]] nebo rovnou [[Chóra Astypalejská]]
-[[ASTYPALEA]]
+  Zpátky na obsah kapitoly [[ASTYPALEA]]

← Starší verze		Verze z 11. 4. 2017, 09:48
Řádka 25:		Řádka 25:
	[[Kategorie:Skylax z Kariandy]]		[[Kategorie:Skylax z Kariandy]]
	[[Kategorie:Bisson Hippolyte Magloire]]		[[Kategorie:Bisson Hippolyte Magloire]]
		+	[[Kategorie:Francouzi]]

@@ Řádka 2: / Řádka 2: @@
 Úředně vzato teď nejsme Kykladách, nýbrž na okraji souostroví Dodekanésu, ale ten krásný zapadákov kus za posledními kykladskými ostrovy, za Amorgem a za Anafi, si v kontextu Kyklad zmínku zaslouží. Však se mu také říká „Nádherná Astypalea“. Svým charakterem, zvyky i architekturou by se Astypalea na Kykladách dobře vyjímala, a je od nich stejně daleko jako od Dodekanésu. S ostrovy Amorgos a Anafi tvoří pomyslný trojúhelník o stranách 50 až 60 km. Ze strany Dodekanésu leží nejblíže Kós, Nisyros a Syma. Kousek dál na severovýchod je Kalymnos, do jehož správní jednotky dnes Astypalea nyní úředně spadá.
-Astypalea (Αστυπάλαια, Astypalaia), doslova „Staré město“, je dost izolovaný tuze pěkný kopcovitý ostrov tvaru motýlích křídel. Má samozřejmě řadu dalších jmen, v místním dialektu je to Astropalia, jinde třeba Stampalia nebo Istanbulya. Ostrov je téměř dvojitý, dva kusy jsou spojené pouze úzkou šíjí. Ostrov není nijak malý, ale je řídce obydlený, na ploše na 97 km2 žije 1200 obyvatel. V krajině převládá fregana, tedy nízké a v létě zdánlivě uschlé keříčky, místy polopoušť. Roste tady pár eukalyptů a tamaryšků, jen v zelinářském údolí Livadi je zeleněji. V okolí je vícero menších neobydlených ostrůvků, občas s poněkud hrozivými jmény, například Ofidoussa, Hady oplývající.
+Astypalea (Αστυπάλαια, Astypalaia), doslova „Staré město“, je dost izolovaný tuze pěkný kopcovitý ostrov tvaru motýlích křídel. Má samozřejmě řadu dalších jmen, v místním dialektu je to Astropalia, jinde třeba Stampalia nebo Istanbulya. Ostrov je téměř dvojitý, dva kusy jsou spojené pouze úzkou šíjí. Ostrov není nijak malý, ale je řídce obydlený, na ploše na 97 km2 žije 1200 obyvatel. V krajině převládá fregana, tedy nízké a v létě zdánlivě uschlé keříčky, místy polopoušť. Roste tu pár eukalyptů a tamaryšků, jen v zelinářském údolí Livadi je zeleněji. V okolí je vícero menších neobydlených ostrůvků, občas s poněkud hrozivými jmény, například Ofidoussa, Hady oplývající.
 Astypalea byla obydlená od neolitu. Svou vrcholnou dobu zažívala koncem doby bronzové a pak znovu na začátku byzantské éry. V těchto obdobích byla navzdory své odlehlé poloze a ne zcela dobré úživnosti překvapivě exponovaným místem. Ve střední době bronzové byla mínojská, pak achájská. V antice byla kolonií Megar. V antické literatuře je Astypalea zmiňovaná, nejvíc samozřejmě v cestopisech a geografiích, od Skylaka po Strabóna. Ostrov býval charakterizovaný jako „tabule bohů“, prý kvůli krásným voňavým květinám. Z rané římské doby se uchovala smlouva mezi Astypaleou a Římem, formulovaná tak, jako kdyby šlo o smlouvu mezi dvěma rovnocennými suverénními státy! Pak byla Astypalea v rukou křižáků, za Byzantské doby ovšem měla velké problémy s piráty. Z 19. století pochází inskripce, která zvěstuje, že tady roku 1827 francouzský námořní kapitán Hippolyte Magloire Bisson „raději odevzdal tělo smrti, než aby je dal do rukou pirátů“. Téma patří i k námětům dobového výtvarného umění. V roce 1912 převzalo vládu nad Astypaleou italské námořnictvo (po Osmanské říši), po krátkém intermezzu britské správy se ostrov roku 1947 stal součástí řeckého státu. Prostě ostrov ve stylu ''Mediterraneo''. Novodobá turistika sem dolehla koncem 20. století, velkou část klientely tvoří Italové a athénští romantici.
-Hlavní město ostrova, tedy [[Chóra Astypalejská|Chóra]], leží na kopci nad starším přístavem, v západní části ostrova. Tři kilometry od Chóry je zelinářská ves Livadi, s menší římskou mozaikou. Rybářské vsi Analipsi a Maltezana najdeme ve východní části ostrova, kde je také malé letiště. Nově byl vybudovaný přístav u zálivu Ag. Andreas, na severozápadní straně šíje.
+Hlavní město ostrova, tedy [[Chóra Astypalejská|Chóra]], leží na kopci nad starším přístavem, v západní části ostrova. Tři kilometry od Chóry do vnitrozemí je zelinářská ves Livadi, s menší římskou mozaikou vedle kostelíku. Mnohem dál na jih je Jeskyně pirátů, dobře viditelná už z moře. Na severozápadní straně šíje spojující obě části ostrova byl vybudován přístav u zálivu Ag. Andreas. Rybářské vsi [[Analipsis a Maltezana]] najdeme ve východní části ostrova, kde je taky malé letiště.
-Nejprve si zde prohlédneme [[Chóra Astypalejská|Chóru]] a její blízké okolí, pak zamíříme na východní část ostrova, kde potkáme krajně zajímavou [[Mozaika v Maltezaně|mozaiku]]. Astypalea je pro mě ostrovem emočně velice exponovaným, viz historky [[Převýchova nechuti k jižanům a moři]] a [[S dětmi na pustém ostrově]].
+Astypalea je pro mě ostrovem emočně velice exponovaným, viz historky [[Převýchova nechuti k jižanům a moři]] a [[S dětmi na pustém ostrově]].
 <br />

@@ Řádka 4: / Řádka 4: @@
 Astypalea (Αστυπάλαια, Astypalaia), doslova „Staré město“, je dost izolovaný tuze pěkný kopcovitý ostrov tvaru motýlích křídel. Má samozřejmě řadu dalších jmen, v místním dialektu je to Astropalia, jinde třeba Stampalia nebo Istanbulya. Ostrov je téměř dvojitý, dva kusy jsou spojené pouze úzkou šíjí. Ostrov není nijak malý, ale je řídce obydlený, na ploše na 97 km2 žije 1200 obyvatel. V krajině převládá fregana, tedy nízké a v létě zdánlivě uschlé keříčky, místy polopoušť. Roste tady pár eukalyptů a tamaryšků, jen v zelinářském údolí Livadi je zeleněji. V okolí je vícero menších neobydlených ostrůvků, občas s poněkud hrozivými jmény, například Ofidoussa, Hady oplývající.
-Astypalea byla obydlená od neolitu. Svou vrcholnou dobu zažívala koncem doby bronzové a pak znovu na začátku byzantské éry. V těchto obdobích byla navzdory své odlehlé poloze a ne zcela dobré úživnosti překvapivě exponovaným místem. Ve střední době bronzové byla mínojská, pak achájská. V antice byla kolonií Megar. V antické literatuře je Astypalea zmiňovaná, nejvíc samozřejmě v cestopisech a geografiích, od Skylaka po Strabóna. Ostrov býval charakterizovaný jako „tabule bohů“, prý kvůli krásným voňavým květinám. Z rané římské doby se uchovala smlouva mezi Astypaleou a Římem, formulovaná tak, jako kdyby šlo o smlouvu mezi dvěma rovnocennými suverénními státy! Pak byla Astypalea v rukou křižáků, za Byzantské doby ovšem měla velké problémy s piráty. Z 19. století pochází inskripce, která zvěstuje, že tady jeden francouzský námořní kapitán „raději odevzdal tělo smrti, než aby je dal do rukou pirátů“. Téma patří i k námětům dobového výtvarného umění. V roce 1912 převzalo vládu nad Astypaleou italské námořnictvo (po Osmanské říši), po krátkém intermezzu britské správy se ostrov roku 1947 stal součástí řeckého státu. Prostě ostrov ve stylu ''Mediterraneo''. Novodobá turistika sem dolehla koncem 20. století, velkou část klientely tvoří Italové a athénští romantici.
+Astypalea byla obydlená od neolitu. Svou vrcholnou dobu zažívala koncem doby bronzové a pak znovu na začátku byzantské éry. V těchto obdobích byla navzdory své odlehlé poloze a ne zcela dobré úživnosti překvapivě exponovaným místem. Ve střední době bronzové byla mínojská, pak achájská. V antice byla kolonií Megar. V antické literatuře je Astypalea zmiňovaná, nejvíc samozřejmě v cestopisech a geografiích, od Skylaka po Strabóna. Ostrov býval charakterizovaný jako „tabule bohů“, prý kvůli krásným voňavým květinám. Z rané římské doby se uchovala smlouva mezi Astypaleou a Římem, formulovaná tak, jako kdyby šlo o smlouvu mezi dvěma rovnocennými suverénními státy! Pak byla Astypalea v rukou křižáků, za Byzantské doby ovšem měla velké problémy s piráty. Z 19. století pochází inskripce, která zvěstuje, že tady roku 1827 francouzský námořní kapitán Hippolyte Magloire Bisson „raději odevzdal tělo smrti, než aby je dal do rukou pirátů“. Téma patří i k námětům dobového výtvarného umění. V roce 1912 převzalo vládu nad Astypaleou italské námořnictvo (po Osmanské říši), po krátkém intermezzu britské správy se ostrov roku 1947 stal součástí řeckého státu. Prostě ostrov ve stylu ''Mediterraneo''. Novodobá turistika sem dolehla koncem 20. století, velkou část klientely tvoří Italové a athénští romantici.
-Hlavní město ostrova, tedy [[Chóra Astypalejská|Chóra]], leží na kopci nad starším přístavem, v západní části ostrova. Tři kilometry od Chóry je zelinářská ves Livadi, s menší starou mozaikou. Rybářské vsi Analipsi a Maltezana najdeme ve východní části ostrova, kde je také malé letiště. Nově byl vybudovaný přístav u zálivu Ag. Andreas, na severozápadní straně šíje.
+Hlavní město ostrova, tedy [[Chóra Astypalejská|Chóra]], leží na kopci nad starším přístavem, v západní části ostrova. Tři kilometry od Chóry je zelinářská ves Livadi, s menší římskou mozaikou. Rybářské vsi Analipsi a Maltezana najdeme ve východní části ostrova, kde je také malé letiště. Nově byl vybudovaný přístav u zálivu Ag. Andreas, na severozápadní straně šíje.
-Nejprve si zde prohlédneme [[Chóra Astypalejská|Chóru]] a její blízké okolí, pak zamíříme na východní část ostrova, kde potkáme krajně zajímavou [[Mozaika v Maltezaně|mozaiku]]. Nutno podotknout, že Astypalea je pro mě ostrovem emočně velice exponovaným, viz historka [[Převýchova nechuti k jižanům a moři]] a historka [[S dětmi na pustém ostrově]].
+Nejprve si zde prohlédneme [[Chóra Astypalejská|Chóru]] a její blízké okolí, pak zamíříme na východní část ostrova, kde potkáme krajně zajímavou [[Mozaika v Maltezaně|mozaiku]]. Astypalea je pro mě ostrovem emočně velice exponovaným, viz historka [[Převýchova nechuti k jižanům a moři]] a historka [[S dětmi na pustém ostrově]].
 <br />
@@ Řádka 23: / Řádka 23: @@
 [[Kategorie:Ag. Andreas (Astypalea)]]
 [[Kategorie:Strabón]]
-[[Kategorie:Skylaks z Kariandy]]
+[[Kategorie:Skylax z Kariandy]]