Muzea - Historie editací

Zde v 20. 3. 2019, 10:58

2019-03-20T10:58:25Z

Zde v 18. 3. 2019, 12:28

2019-03-18T12:28:14Z

Zde v 4. 1. 2018, 10:47

2018-01-04T10:47:15Z

Zde v 3. 1. 2018, 14:13

2018-01-03T14:13:26Z

Zde v 3. 1. 2018, 14:13

2018-01-03T14:13:10Z

Zde v 3. 1. 2018, 14:11

2018-01-03T14:11:25Z

Zde v 3. 1. 2018, 14:04

2018-01-03T14:04:28Z

Zde v 21. 4. 2017, 07:19

2017-04-21T07:19:34Z

Zde v 20. 4. 2017, 19:52

2017-04-20T19:52:14Z

Zde v 20. 4. 2017, 19:26

2017-04-20T19:26:41Z

@@ Řádka 15: / Řádka 15: @@
 - [[Pro vztahy se sousedními národy a pro řecký středověk]]
-- [[Z českých antických sbírek]] - - [[Česká antická sbírka]] - - [[Kinský, Gandhára|Gandhárské plastiky v paláci Kinských]] - - [[NG Sternberg Antika|Antika v Šternberském paláci (NG)]]
+- [[Z českých antických sbírek]] - - [[Česká antická sbírka|Česká antická sbírka: Umění starého Středomoří]] - - [[Kinský, Gandhára|Gandhárské plastiky v paláci Kinských]] - - [[NG Sternberg Antika|Antika v Šternberském paláci (NG)]]
 - [[Úplnější rejstřík muzeí v Řecku]]

@@ Řádka 15: / Řádka 15: @@
 - [[Pro vztahy se sousedními národy a pro řecký středověk]]
-- [[Z českých antických sbírek]] - - [[Česká antická sbírka]] - - [[Kinský, Gandhára|Gandhárské plastiky v paláci Kinských]]
+- [[Z českých antických sbírek]] - - [[Česká antická sbírka]] - - [[Kinský, Gandhára|Gandhárské plastiky v paláci Kinských]] - - [[NG Sternberg Antika|Antika v Šternberském paláci (NG)]]
 - [[Úplnější rejstřík muzeí v Řecku]]

@@ Řádka 15: / Řádka 15: @@
 - [[Pro vztahy se sousedními národy a pro řecký středověk]]
-- [[Z českých antických sbírek]] - - [[Česká antická sbírka]]
+- [[Z českých antických sbírek]] - - [[Česká antická sbírka]] - - [[Kinský, Gandhára|Gandhárské plastiky v paláci Kinských]]
 - [[Úplnější rejstřík muzeí v Řecku]]

@@ Řádka 22: / Řádka 22: @@
 <br clear=all>
-   Souvisle číst: [[Výběr z muzeí podstatných pro řeckou antiku]]]
+   Souvisle číst: [[Výběr z muzeí podstatných pro řeckou antiku]]
    Zpátky na [[ÚVOD K CESTÁM PO ŘECKU]]

@@ Řádka 22: / Řádka 22: @@
 <br clear=all>
-   Souvisle číst: [[Wikimedia Commons]]
+   Souvisle číst: [[Výběr z muzeí podstatných pro řeckou antiku]]]
    Zpátky na [[ÚVOD K CESTÁM PO ŘECKU]]

@@ Řádka 4: / Řádka 4: @@
 Z řady renesančních a manýristických kabinetů kuriozit a ze šlechtických sbírek se v osvícenské době staly veřejně přístupné sbírky. Měšťanstvo se chtělo připodobnit šlechtě a část osvícené šlechty tomu vycházela vstříc, jinde jí to revoluční moc zabavila, např. ve Francii a v Rusku. Pak přišla doba, kdy se velmoci prezentovaly archeologickým výzkumem a vystavováním vzácných (nebo aspoň velikých) artefaktů. To už je dávno pryč, novější nálezy zůstávají v zemi původu, často dokonce v moderně stavěných lokálních muzeích. Každé muzeum má specifickou atmosféru, určenou nejen svými exponáty, ale také svým vznikem a dalšími dějinami, včetně proměn „vzdělávacího“ nebo ideového či reklamního záměru expozice.<br />
-Muzea zčásti napodobují chrámy, zčásti školní kabinety. Přístup ke vzdělání a kráse je zahalen kulisou důstojnosti, vstup je za cenu přijetí zvláštního klišé. Tím jsme se už zabývali v článku [[Antika šedobílá a barvitá]] a v návodu (exkurzu) [[Jak se chovat v muzeu]]. Kdo dokáže skrze onen zvláštní útvar, kterým muzea jsou, vidět to, co se v nich vystavuje, ten má přístup k mnohem očividnější a principiálně hmatatelné skutečnosti dávné kultury, než jakou představují všechny texty. Mám takovou utkvělou představu, že muzea veřejně vystavují poklady, kterých si ovšem málokdo všimne, protože jsou skryté: tu nudou řady zasklených almar, tu mediální či školní slávou několika exponátů a halasem davu, tu mrtvým tichem opuštěného stánku kultury, nebo obecnou nevnímavostí.
+Muzea zčásti napodobují chrámy, zčásti školní kabinety. Přístup ke vzdělání a kráse je zahalen kulisou důstojnosti, vstup je za cenu přijetí zvláštního klišé. Tím jsme se už zabývali v článku [[Antika šedobílá a barvitá]] a v návodu (exkurzu) [[Jak se chovat v muzeu]]. '''Kdo dokáže skrze onen zvláštní útvar, kterým muzea jsou, vidět to, co se v nich vystavuje, ten má přístup k mnohem očividnější a principiálně hmatatelné skutečnosti dávné kultury, než jakou představují všechny texty.'''<br />
 Jednotlivá muzea samozřejmě představím na místech našich putování, leč mnohá jsou jaksi mimo trasu, protože se v nich ty věci ocitly tuze daleko od míst svého původu. Navíc se sluší mít předběžnou představu o možnostech a nabídce tohoto kulturně vzdělávacího odvětví, ba je také možné si alespoň některá z muzeí procházet nezávisle na vyprávění o té či oné cestě.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-   Stránka se připravuje
+   zkorigováno, vložit fotky
 Z posvátných prostor dávných kultur zbyly většinou jenom místa v krajině, někdy i s torzy chrámových staveb, mnohdy vydupané od turistů. Pozůstatky po sakrálním i civilním životě se zachovaly také v hrobech, ale na jejich místech dnes až na nepatrné výjimky nic zajímavého nevidíme. Většina těch věcí skončila v muzeích – a tam je můžeme vidět. Muzea jsou pokusem o jakési chrámy nebo aspoň galerie dávných kultur, krom jejich role archivační a prý i vzdělávací. Ten nápad není úplně nový, už v helénistické době se občas shromažďovaly lecjaké sbírky, ale muzea, která můžeme navštívit, jsou plodem nové doby. Jsou také něčím jiným, než byly chrámové poklady antických svatyň – a pak zase významnějších křesťanských kostelů –, i když některé předměty v muzeích mají i takový původ. Muzea totiž představují pokus o takový chrám (nebo galerii) dávných kultur, který je současně „svatyní“ osvícené vzdělanosti.
-Z řady renesančních a manýristických kabinetů kuriozit a ze šlechtických sbírek se v osvícenské době staly veřejně přístupné sbírky. Měšťanstvo se chtělo připodobnit šlechtě a část osvícené šlechty tomu vycházela vstříc, jinde jí to revoluční moc zabavila, např. ve Francii a v Rusku. Pak přišla doba, kdy se velmoci prezentovaly archeologickým výzkumem a vystavováním vzácných (nebo aspoň velikých) artefaktů. To už je dávno pryč, novější nálezy zůstávají v zemi původu, často dokonce v moderně stavěných lokálních muzeích. Každé muzeum má specifickou atmosféru, určenou nejen svými exponáty, ale také svým vznikem a dalšími dějinami, včetně proměn „vzdělávacího“ nebo ideového či reklamního záměru expozice.
+Z řady renesančních a manýristických kabinetů kuriozit a ze šlechtických sbírek se v osvícenské době staly veřejně přístupné sbírky. Měšťanstvo se chtělo připodobnit šlechtě a část osvícené šlechty tomu vycházela vstříc, jinde jí to revoluční moc zabavila, např. ve Francii a v Rusku. Pak přišla doba, kdy se velmoci prezentovaly archeologickým výzkumem a vystavováním vzácných (nebo aspoň velikých) artefaktů. To už je dávno pryč, novější nálezy zůstávají v zemi původu, často dokonce v moderně stavěných lokálních muzeích. Každé muzeum má specifickou atmosféru, určenou nejen svými exponáty, ale také svým vznikem a dalšími dějinami, včetně proměn „vzdělávacího“ nebo ideového či reklamního záměru expozice.<br />
-Muzea zčásti napodobují chrámy, zčásti školní kabinety. Přístup ke vzdělání a kráse je zahalen kulisou důstojnosti, vstup je za cenu přijetí zvláštního klišé. Tím jsme se už zabývali v článku Antika šedobílá a barvitá, včetně návodu Jak se chovat v muzeu. Kdo dokáže skrze onen zvláštní útvar, kterým muzea jsou, vidět to, co se v nich vystavuje, ten má přístup k mnohem očividnější a principiálně hmatatelné skutečnosti dávné kultury, než jakou představují všechny texty. Mám takovou utkvělou představu, že muzea veřejně vystavují poklady, kterých si ovšem málokdo všimne, protože jsou skryté: tu nudou řady zasklených almar, tu mediální či školní slávou několika exponátů a halasem davu, tu mrtvým tichem opuštěného stánku kultury, nebo obecnou nevnímavostí.
+Muzea zčásti napodobují chrámy, zčásti školní kabinety. Přístup ke vzdělání a kráse je zahalen kulisou důstojnosti, vstup je za cenu přijetí zvláštního klišé. Tím jsme se už zabývali v článku [[Antika šedobílá a barvitá]] a v návodu (exkurzu) [[Jak se chovat v muzeu]]. Kdo dokáže skrze onen zvláštní útvar, kterým muzea jsou, vidět to, co se v nich vystavuje, ten má přístup k mnohem očividnější a principiálně hmatatelné skutečnosti dávné kultury, než jakou představují všechny texty. Mám takovou utkvělou představu, že muzea veřejně vystavují poklady, kterých si ovšem málokdo všimne, protože jsou skryté: tu nudou řady zasklených almar, tu mediální či školní slávou několika exponátů a halasem davu, tu mrtvým tichem opuštěného stánku kultury, nebo obecnou nevnímavostí.
 Jednotlivá muzea samozřejmě představím na místech našich putování, leč mnohá jsou jaksi mimo trasu, protože se v nich ty věci ocitly tuze daleko od míst svého původu. Navíc se sluší mít předběžnou představu o možnostech a nabídce tohoto kulturně vzdělávacího odvětví, ba je také možné si alespoň některá z muzeí procházet nezávisle na vyprávění o té či oné cestě.
@@ Řádka 19: / Řádka 19: @@
 - [[Úplnější rejstřík muzeí mimo Řecko]]
    Souvisle číst: [[Wikimedia Commons]]
-[[ÚVOD K CESTÁM PO ŘECKU]]
+  Zpátky na [[ÚVOD K CESTÁM PO ŘECKU]]
 [[Kategorie:Úvod]]
 [[Kategorie:Muzea]]

@@ Řádka 10: / Řádka 10: @@
 - [[Výběr z muzeí podstatných pro řeckou antiku]]
-- [[Pro předřecké kultury egejské oblasti]]
+- [[Pro starší kultury egejské oblasti]]
 - [[Pro vztahy se sousedními národy a pro řecký středověk]]

@@ Řádka 16: / Řádka 16: @@
 - [[Z českých antických sbírek]] - - [[Česká antická sbírka]]
-- - - exkurz [[Úplnější rejstřík muzeí v Řecku]]
+- [[Úplnější rejstřík muzeí v Řecku]]
-- - - exkurz [[Úplnější rejstřík muzeí s antickými tématy mimo Řecko]]
+- [[Úplnější rejstřík muzeí s antickými tématy mimo Řecko]]
    Souvisle číst: [[Wikimedia Commons]]