Mínoa (Amorgos) - Historie editací

Zde: /* Stavby z helénistické a římské doby */

2019-03-12T21:52:57Z

‎Stavby z helénistické a římské doby

Zde: /* Starokykladská svatyně */

2019-03-12T21:26:49Z

‎Starokykladská svatyně

Zde: /* Stopy po starším městě */

2019-03-12T21:26:23Z

‎Stopy po starším městě

Zde: /* Geometrická doba */

2019-03-12T21:26:02Z

‎Geometrická doba

Zde: /* Starokykladská svatyně */

2019-03-12T21:25:37Z

‎Starokykladská svatyně

Zde: /* Apollónův chrám */

2019-03-12T21:18:50Z

‎Apollónův chrám

Zde: /* Stopy po starším městě */

2019-03-12T21:16:02Z

‎Stopy po starším městě

Zde: /* Stopy po městě */

2019-03-12T21:15:43Z

‎Stopy po městě

Zde: /* Další ve vývoji */

2019-03-12T20:01:53Z

‎Další ve vývoji

Zde: /* Starokykladská svatyně */

2019-03-12T19:49:51Z

‎Starokykladská svatyně

@@ Řádka 92: / Řádka 92: @@
 [[File:Minoa Amorgos Hellenistic and Roman buildings 084972.jpg|thumb|left|[[commons: File: Minoa Amorgos Hellenistic and Roman buildings 084972.jpg|Hellénistické a římské stavby.]] ]]
-[[File:Minoa Amorgos Hellenistic and Roman buildings 084951.jpg|thumb|right|[[commons: File: Minoa Amorgos Hellenistic and Roman buildings 084951.jpg|Hellénistické a římské stavby.]] ]]
+[[File:Minoa Amorgos Hellenistic and Roman buildings 084951.jpg|thumb|right|[[commons: File: Minoa Amorgos Hellenistic and Roman buildings 084951.jpg|Hellénistické a římské stavby. Snad gymnasion.]] ]]
 Minoa prý byla osídlená do 4. století n. l. Když sestupujeme západní stranou kopce, vidíme mnoho ruin z římské doby a místy i pečlivěji stavěné zdi z helénistické doby.
 Mezi tím vším vyniká helénistické gymnasion hned blízko vchodu do areálu a k němu přilehlá impozantní cisterna z římské doby.
 <br />
 <br />
-Víc fotek je v [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Minoa_Amorgou albu].
+Víc fotek z celého areálu je v [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Minoa_Amorgou albu].
 <br clear=all>

← Starší verze		Verze z 12. 3. 2019, 21:26
Řádka 82:		Řádka 82:


−	Přímo na vrcholu je nevelká svatyně, kterou odborné popisy určují opravdu šalamounsky: 4. tisíciletí před n. l. až 4. století. Lze tomu rozumět tak, že svatyně pod širým nebem z pozdního neolitu sloužila i v rané době bronzové (3. tisíciletí před n. l.) – a pak znovu v antice, snad od 10. století před n. l., možná byla koncem 4. století před n. l. helénisticky přestavěná. Povaha místa i zídek tomu odpovídá. V detailech se těžko vyznáme, ale působivé to je. Našly se tu kykladské idoly a obsidiánová ostří z 3. tisíciletí před n. l. Nejstarší osídlení zde prý bylo od konce 5. tisíciletí před n. l.	+	Přímo na vrcholu je nevelká svatyně, kterou odborné popisy určují opravdu šalamounsky: 4. tisíciletí před n. l. až 4. století. Lze tomu rozumět tak, že svatyně pod širým nebem z pozdního neolitu sloužila i v rané době bronzové (3. tisíciletí před n. l.) – a pak znovu v antice, snad od 10. století před n. l., možná byla koncem 4. století před n. l. helénisticky přestavěná. Povaha místa i zídek tomu odpovídá. V detailech se těžko vyznáme, ale působivé to je.
		+
		+
		+	Našly se tu kykladské idoly a obsidiánová ostří z 3. tisíciletí před n. l. Nejstarší osídlení zde prý bylo od konce 5. tisíciletí před n. l.
	<br clear=all>		<br clear=all>

← Starší verze		Verze z 12. 3. 2019, 21:26
Řádka 38:		Řádka 38:

	[[File:Traces of excavations in Minoa on Amorgos, 180458.jpg\|thumb\|right\|[[commons: File: Traces of excavations in Minoa on Amorgos, 180458.jpg\|Zpětné pohled na zbytky po vykopávakách.]] ]]		[[File:Traces of excavations in Minoa on Amorgos, 180458.jpg\|thumb\|right\|[[commons: File: Traces of excavations in Minoa on Amorgos, 180458.jpg\|Zpětné pohled na zbytky po vykopávakách.]] ]]
		+

	Dál na východ a o něco málo výš projdeme kolem zbytků obranných zdí z neurčité doby a uvidíme to málo, co zbylo z řeckého města řecké archaické a klasické doby. Spíš se musíme spokojit se stopami po výkopech. Mezi nimi mohou být o odkryté hroby z řecké geometrické doby.		Dál na východ a o něco málo výš projdeme kolem zbytků obranných zdí z neurčité doby a uvidíme to málo, co zbylo z řeckého města řecké archaické a klasické doby. Spíš se musíme spokojit se stopami po výkopech. Mezi nimi mohou být o odkryté hroby z řecké geometrické doby.

← Starší verze		Verze z 12. 3. 2019, 21:26
Řádka 58:		Řádka 58:

	[[File:Path sculpted in a rock, Minoa, 18M1862.jpg\|thumb\|right\|[[commons: File: Path sculpted in a rock, Minoa, 18M1862.jpg\|Cesta tesaná ve skále, asi geometrická doba.]] ]]		[[File:Path sculpted in a rock, Minoa, 18M1862.jpg\|thumb\|right\|[[commons: File: Path sculpted in a rock, Minoa, 18M1862.jpg\|Cesta tesaná ve skále, asi geometrická doba.]] ]]
		+

	Zbytky opevnění z řecké geometrické doby, tedy z 10. až 8. století před n. l. nás už nějakou doby provázejí. Dál, výš a víc vpravo (na sever) přijdeme k nejzachovalejší části sídla z této doby.		Zbytky opevnění z řecké geometrické doby, tedy z 10. až 8. století před n. l. nás už nějakou doby provázejí. Dál, výš a víc vpravo (na sever) přijdeme k nejzachovalejší části sídla z této doby.

← Starší verze		Verze z 12. 3. 2019, 21:25
Řádka 80:		Řádka 80:


−	Přímo na vrcholu je nevelká svatyně, kterou odborné popisy určují opravdu šalamounsky: 4. tisíciletí před n. l. až 4. století. Lze tomu rozumět tak, že svatyně z pozdního neolitu sloužila i v rané době bronzové (3. tisíciletí před n. l.) – a pak znovu v antice, snad od 10. století před n. l., možná byla koncem 4. století před n. l. helénisticky přestavěná. Povaha místa i zídek tomu odpovídá. V detailech se těžko vyznáme, ale působivé to je. Nejstarší osídlení zde prý bylo od konce 5. tisíciletí před n. l.	+	Přímo na vrcholu je nevelká svatyně, kterou odborné popisy určují opravdu šalamounsky: 4. tisíciletí před n. l. až 4. století. Lze tomu rozumět tak, že svatyně pod širým nebem z pozdního neolitu sloužila i v rané době bronzové (3. tisíciletí před n. l.) – a pak znovu v antice, snad od 10. století před n. l., možná byla koncem 4. století před n. l. helénisticky přestavěná. Povaha místa i zídek tomu odpovídá. V detailech se těžko vyznáme, ale působivé to je. Našly se tu kykladské idoly a obsidiánová ostří z 3. tisíciletí před n. l. Nejstarší osídlení zde prý bylo od konce 5. tisíciletí před n. l.
	<br clear=all>		<br clear=all>

@@ Řádka 32: / Řádka 32: @@
 Vstoupili jsme do zbytků řeckého města helénistické doby. K němu sice patřilo i gymnasion, které je ve stejné výšce víc vpravo, ale to si necháme na později, protože půjdeme okruhem vlevo a postupně i nahoru. Časově jsme zatím mezi pozdním 4. a 2. stoletím před n. l.
-Nedaleko brány vidíme základy Apollónova chrámu z helénistické doby.
+Nedaleko brány vidíme základy Apollónova chrámu z helénistické doby, asi z konce 3. století před n. l. V okolí jsou zbytky areálu z geometrické doby.
 <br clear=all>

← Starší verze		Verze z 12. 3. 2019, 21:16
Řádka 39:		Řádka 39:
	[[File:Traces of excavations in Minoa on Amorgos, 180458.jpg\|thumb\|right\|[[commons: File: Traces of excavations in Minoa on Amorgos, 180458.jpg\|Zpětné pohled na zbytky po vykopávakách.]] ]]		[[File:Traces of excavations in Minoa on Amorgos, 180458.jpg\|thumb\|right\|[[commons: File: Traces of excavations in Minoa on Amorgos, 180458.jpg\|Zpětné pohled na zbytky po vykopávakách.]] ]]

−	Dál na východ a o něco málo výš projdeme kolem zbytků obranných zdí u neurčité doby a uvidíme to málo, co zbylo z řeckého města řecké archaické a klasické doby. Spíš se musíme spokojit se stopami po výkopech. Mezi nimi mohou být o odkryté hroby z řecké geometrické doby.	+	Dál na východ a o něco málo výš projdeme kolem zbytků obranných zdí z neurčité doby a uvidíme to málo, co zbylo z řeckého města řecké archaické a klasické doby. Spíš se musíme spokojit se stopami po výkopech. Mezi nimi mohou být o odkryté hroby z řecké geometrické doby.

@@ Řádka 35: / Řádka 35: @@
 <br clear=all>
-== Stopy po městě ==
+== Stopy po starším městě ==
 [[File:Traces of excavations in Minoa on Amorgos, 180458.jpg|thumb|right|[[commons: File: Traces of excavations in Minoa on Amorgos, 180458.jpg|Zpětné pohled na zbytky po vykopávakách.]] ]]

← Starší verze		Verze z 12. 3. 2019, 19:49
Řádka 80:		Řádka 80:


−	Přímo na vrcholu je nevelká svatyně, ~~jejíž původ~~ odborné popisy určují opravdu šalamounsky: 4. tisíciletí před n. l. až 4. století. Lze tomu rozumět tak, že ~~raně starokykladská~~ svatyně ~~pod širým nebem~~ sloužila ~~kontinuálně různým kulturám~~ a ~~náboženstvím~~ možná ~~až do konce antiky~~. Povaha místa i zídek tomu odpovídá. V detailech se těžko vyznáme, ale působivé to je.	+	Přímo na vrcholu je nevelká svatyně, kterou odborné popisy určují opravdu šalamounsky: 4. tisíciletí před n. l. až 4. století. Lze tomu rozumět tak, že svatyně z pozdního neolitu sloužila i v rané době bronzové (3. tisíciletí před n. l.) – a pak znovu v antice, snad od 10. století před n. l., možná byla koncem 4. století před n. l. helénisticky přestavěná. Povaha místa i zídek tomu odpovídá. V detailech se těžko vyznáme, ale působivé to je. Nejstarší osídlení zde prý bylo od konce 5. tisíciletí před n. l.
	<br clear=all>		<br clear=all>