Kykladská flóra - Historie editací

Zde v 4. 1. 2018, 14:34

2018-01-04T14:34:21Z

Zde v 27. 11. 2017, 15:46

2017-11-27T15:46:18Z

Zde v 27. 11. 2017, 15:10

2017-11-27T15:10:40Z

Zde v 27. 11. 2017, 15:09

2017-11-27T15:09:20Z

Zde: Založena nová stránka s textem „ info - Stránka bez jednoznačného pokračování Mapa Kyklad ]] V celém S…“

2017-11-27T11:42:37Z

Založena nová stránka s textem „ info - Stránka bez jednoznačného pokračování Mapa Kyklad ]] V celém S…“

Nová stránka

info - Stránka bez jednoznačného pokračování

[[File:CycladesEng.jpg|thumb|right|448px|[[commons: File:CycladesEng.jpg| Mapa Kyklad]] ]]
V celém Středomoří potkáváme speciální typy rostlinných společenstev, adaptovaných na dlouhé letní sucho při prudkém slunci a na mokrou zimu bez mrazů. Prostě mediteránní xerotherm. Kyklady ovšem představují jeden z jeho možných extrémů. Ze strmých terénů voda odteče a prudké slunce spolu se silným větrem vládnou řadu měsíců. Většina rostlin v barevné škále od oranžové, přes okr a hněď po šedou, působí dojmem zkázy, leč ochraňuje je vosk a pryskyřice, které po prvním vydatném říjnovém dešti neuvěřitelně rozvoní celou krajinu. Některé rostliny dokážou i v době etésie zachycovat noční vzdušnou vlhkost – a když notos přinese teplou mlhu, objeví se na nich rosa i ve dne; z větví tamaryšků dokonce drobně poprchává, zatímco na obloze matně svítí slunce nebo prosvítají jasnější hvězdy.

V průběhu 17. až 19. století byla většina plochy ostrovů odlesněna. Vždy zde sice byly bezlesé, ba i polopouštní až pouštní oblasti, ale v mnohem menším rozsahu. Dnes z lesů zbývají malé hájky, ostatní nahradila maka (sekundární křoviny), ponejvíce však jenom fregana (drobná suchá degradovaná maka) až kamenitá polopoušť, místy dokonce skalnatá poušť. Mezi jednotlivými ostrovy jsou dost velké rozdíly v míře vyprahlosti, určované hlavně geologickými poměry a historií v raném novověku.
V ostrovních horách a vysočinách roste spousta druhů dubů, většinou ostnolistých, ve velikostech od borůvčí po náš dub. O jejich velikosti ovšem spíš než druh rozhoduje stanoviště (půda a vlhkost) a to, kdy poprvé přišla koza. Mnohé květiny, které známe od nás, zde mají své ostnatější, tužší a voňavější příbuzné. Dokonce i ty, které jsou stejného druhu jako u nás, tady můžou vypadat o dost jinak. Obecně platí, že rostlin tu je na celkový objem mnohem méně, zato na počet druhů naopak. Na ostrovech lze samozřejmě očekávat také endemity a další zvláštnosti, viz info Insulární efekty.

Občas se i na hornatých Kykladách najde kus plochého pobřeží, někdy s brakickými (poloslanými) jezery nebo ústími potoků. Salinita půdy zde většině rostlin znemožňuje život, ale tamaryšky a některé cibulovité květinky dokážou žít v neuvěřitelných podmínkách, např. lír přímořský (foto).

Ve Středomoří se rozšířily i mnohé nepůvodní druhy. Nápadnými imigranty tu jsou vysoké australské eukalypty i veliké agáve a opuncie z Ameriky. Agáve mívají obrovská květenství formátu menšího smrku. Jejich pád následkem větru občas působí dopravní problémy: „Autobus nejede, popadaly květy.“ Mezi drobnými sukulenty zase najdeme například jihoafrické rody lampranthus nebo delosperma.

Typickými kulturními stromy jsou oliva (foto, další), fíkovník (foto), mandloň, granátovník a kdouloň, v nové době navíc citroník. Vinná réva zde překvapuje svou vitalitou a překvapivé jsou i způsoby jejího pěstování, zvláště na Théře. Zkušenosti s podzimem viz info Naxijská příroda.

Zpátky na [[Ostrovy v kruhu |'''Ostrovy v kruhu''']] nebo dál na info [[Kykladská fauna]] - nabo na info [[Insulární efekty]].

Zpátky na obsah kapitoly [[NAPŘED O KYKLADÁCH]]

[[Kategorie:Kyklady]]

← Starší verze		Verze z 4. 1. 2018, 14:34
Řádka 15:		Řádka 15:

	Typickými kulturními stromy jsou oliva, fíkovník, mandloň, granátovník a kdouloň, v nové době navíc citroník. Vinná réva zde překvapuje svou vitalitou a překvapivé jsou i způsoby jejího pěstování, zvláště na Théře. Zkušenosti s podzimem viz info [[Naxijská příroda]].		Typickými kulturními stromy jsou oliva, fíkovník, mandloň, granátovník a kdouloň, v nové době navíc citroník. Vinná réva zde překvapuje svou vitalitou a překvapivé jsou i způsoby jejího pěstování, zvláště na Théře. Zkušenosti s podzimem viz info [[Naxijská příroda]].
		+	<br clear=all>

	Zpátky na [[Ostrovy v kruhu \|'''Ostrovy v kruhu''']] nebo dál na info [[Kykladská fauna]] - nebo na info [[Insulární efekty]].		Zpátky na [[Ostrovy v kruhu \|'''Ostrovy v kruhu''']] nebo dál na info [[Kykladská fauna]] - nebo na info [[Insulární efekty]].

← Starší verze		Verze z 27. 11. 2017, 15:46
Řádka 21:		Řádka 21:

	[[Kategorie:Kyklady]]		[[Kategorie:Kyklady]]
		+	[[Kategorie:Informační stránky]]

← Starší verze		Verze z 27. 11. 2017, 15:10
Řádka 15:		Řádka 15:

	Typickými kulturními stromy jsou oliva, fíkovník, mandloň, granátovník a kdouloň, v nové době navíc citroník. Vinná réva zde překvapuje svou vitalitou a překvapivé jsou i způsoby jejího pěstování, zvláště na Théře. Zkušenosti s podzimem viz info [[Naxijská příroda]].		Typickými kulturními stromy jsou oliva, fíkovník, mandloň, granátovník a kdouloň, v nové době navíc citroník. Vinná réva zde překvapuje svou vitalitou a překvapivé jsou i způsoby jejího pěstování, zvláště na Théře. Zkušenosti s podzimem viz info [[Naxijská příroda]].
−

	Zpátky na [[Ostrovy v kruhu \|'''Ostrovy v kruhu''']] nebo dál na info [[Kykladská fauna]] - nebo na info [[Insulární efekty]].		Zpátky na [[Ostrovy v kruhu \|'''Ostrovy v kruhu''']] nebo dál na info [[Kykladská fauna]] - nebo na info [[Insulární efekty]].

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
    info - Stránka bez jednoznačného pokračování
-[[File:CycladesEng.jpg|thumb|right|448px|[[commons: File:CycladesEng.jpg| Mapa Kyklad]] ]]
+[[File:Pancratium_maritimum_Anafi.JPG|thumb|left|256px|[[commons: File:Pancratium_maritimum_Anafi.JPG| Líh přímořský]] ]]
 V celém Středomoří potkáváme speciální typy rostlinných společenstev, adaptovaných na dlouhé letní sucho při prudkém slunci a na mokrou zimu bez mrazů. Prostě mediteránní xerotherm. Kyklady ovšem představují jeden z jeho možných extrémů. Ze strmých terénů voda odteče a prudké slunce spolu se silným větrem vládnou řadu měsíců. Většina rostlin v barevné škále od oranžové, přes okr a hněď po šedou, působí dojmem zkázy, leč ochraňuje je vosk a pryskyřice, které po prvním vydatném říjnovém dešti neuvěřitelně rozvoní celou krajinu. Některé rostliny dokážou i v době etésie zachycovat noční vzdušnou vlhkost – a když notos přinese teplou mlhu, objeví se na nich rosa i ve dne; z větví tamaryšků dokonce drobně poprchává, zatímco na obloze matně svítí slunce nebo prosvítají jasnější hvězdy.
 V průběhu 17. až 19. století byla většina plochy ostrovů odlesněna. Vždy zde sice byly bezlesé, ba i polopouštní až pouštní oblasti, ale v mnohem menším rozsahu. Dnes z lesů zbývají malé hájky, ostatní nahradila maka (sekundární křoviny), ponejvíce však jenom fregana (drobná suchá degradovaná maka) až kamenitá polopoušť, místy dokonce skalnatá poušť. Mezi jednotlivými ostrovy jsou dost velké rozdíly v míře vyprahlosti, určované hlavně geologickými poměry a historií v raném novověku.
-V ostrovních horách a vysočinách roste spousta druhů dubů, většinou ostnolistých, ve velikostech od borůvčí po náš dub. O jejich velikosti ovšem spíš než druh rozhoduje stanoviště (půda a vlhkost) a to, kdy poprvé přišla koza. Mnohé květiny, které známe od nás, zde mají své ostnatější, tužší a voňavější příbuzné. Dokonce i ty, které jsou stejného druhu jako u nás, tady můžou vypadat o dost jinak. Obecně platí, že rostlin tu je na celkový objem mnohem méně, zato na počet druhů naopak. Na ostrovech lze samozřejmě očekávat také endemity a další zvláštnosti, viz info Insulární efekty.
+V ostrovních horách a vysočinách roste spousta druhů dubů, většinou ostnolistých, ve velikostech od borůvčí po náš dub. O jejich velikosti ovšem spíš než druh rozhoduje stanoviště (půda a vlhkost) a to, kdy poprvé přišla koza. Mnohé květiny, které známe od nás, zde mají své ostnatější, tužší a voňavější příbuzné. Dokonce i ty, které jsou stejného druhu jako u nás, tady můžou vypadat o dost jinak. Obecně platí, že rostlin tu je na celkový objem mnohem méně, zato na počet druhů naopak. Na ostrovech lze samozřejmě očekávat také endemity a další zvláštnosti, viz info [[Insulární efekty]].
-Občas se i na hornatých Kykladách najde kus plochého pobřeží, někdy s brakickými (poloslanými) jezery nebo ústími potoků. Salinita půdy zde většině rostlin znemožňuje život, ale tamaryšky a některé cibulovité květinky dokážou žít v neuvěřitelných podmínkách, např. lír přímořský (foto).
+Občas se i na hornatých Kykladách najde kus plochého pobřeží, někdy s brakickými (poloslanými) jezery nebo ústími potoků. Salinita půdy zde většině rostlin znemožňuje život, ale tamaryšky a některé cibulovité květinky dokážou žít v neuvěřitelných podmínkách, např. lír přímořský.
 Ve Středomoří se rozšířily i mnohé nepůvodní druhy. Nápadnými imigranty tu jsou vysoké australské eukalypty i veliké agáve a opuncie z Ameriky. Agáve mívají obrovská květenství formátu menšího smrku. Jejich pád následkem větru občas působí dopravní problémy: „Autobus nejede, popadaly květy.“ Mezi drobnými sukulenty zase najdeme například jihoafrické rody lampranthus nebo delosperma.
-Typickými kulturními stromy jsou oliva (foto, další), fíkovník (foto), mandloň, granátovník a kdouloň, v nové době navíc citroník. Vinná réva zde překvapuje svou vitalitou a překvapivé jsou i způsoby jejího pěstování, zvláště na Théře. Zkušenosti s podzimem viz info Naxijská příroda.
+Typickými kulturními stromy jsou oliva, fíkovník, mandloň, granátovník a kdouloň, v nové době navíc citroník. Vinná réva zde překvapuje svou vitalitou a překvapivé jsou i způsoby jejího pěstování, zvláště na Théře. Zkušenosti s podzimem viz info [[Naxijská příroda]].
-   Zpátky na [[Ostrovy v kruhu |'''Ostrovy v kruhu''']] nebo dál na info [[Kykladská fauna]] - nabo na info [[Insulární efekty]].
+   Zpátky na [[Ostrovy v kruhu |'''Ostrovy v kruhu''']] nebo dál na info [[Kykladská fauna]] - nebo na info [[Insulární efekty]].
    Zpátky na obsah kapitoly [[NAPŘED O KYKLADÁCH]]
 [[Kategorie:Kyklady]]