Kréťané na Kykladách - Historie editací

Zde v 5. 2. 2018, 19:01

2018-02-05T19:01:00Z

Zde v 5. 2. 2018, 18:59

2018-02-05T18:59:21Z

Zde v 6. 1. 2018, 08:49

2018-01-06T08:49:16Z

Zde v 5. 1. 2018, 21:49

2018-01-05T21:49:18Z

Zde v 5. 1. 2018, 21:46

2018-01-05T21:46:01Z

Zde v 5. 1. 2018, 21:44

2018-01-05T21:44:20Z

Zde v 26. 12. 2017, 10:32

2017-12-26T10:32:14Z

Zde v 26. 12. 2017, 10:31

2017-12-26T10:31:41Z

Zde v 26. 12. 2017, 10:30

2017-12-26T10:30:40Z

Zde v 11. 12. 2017, 13:25

2017-12-11T13:25:49Z

← Starší verze		Verze z 5. 2. 2018, 19:01
Řádka 26:		Řádka 26:
	[[Kategorie:Kyklady]]		[[Kategorie:Kyklady]]
	[[Kategorie:Střední doba bronzová]]		[[Kategorie:Střední doba bronzová]]
		+	[[Kategorie:Pozdní doba bronzová]]
		+	[[Kategorie:Kréťané]]

← Starší verze		Verze z 5. 2. 2018, 18:59
Řádka 25:		Řádka 25:

	[[Kategorie:Kyklady]]		[[Kategorie:Kyklady]]
		+	[[Kategorie:Střední doba bronzová]]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 Zatímco na začátku rané doby bronzové kykladská kultura Krétu inspirovala a patrně tam byla na některých místech i reálně přítomná, tak konec rané doby bronzové na Kykladách souvisí s rozmachem krétské (mínójské) moci. Ve střední době bronzové, tedy v době od 2000 do 1650 před n. l., pak na Kykladách nacházíme krétský vliv a místy i krétskou přítomnost (Mélos a Akrotiri na Théře). Průběh tohoto prohození směrů vlivu má na různých kykladských ostrovech rozdílné následky. Někde je vysoká starší kultura téměř přerušena, z větší části například na Naxu. Jinde naopak sídla i výtvarné motivy konce rané doby bronzové poměrně plynule přecházejí dál do střední. Nejvýznamnější je v tomto ohledu Mélos (Fylakopi II). Slavné památky z Théry (Santorini) jsou zachovány z doby ještě pozdější, ze začátku pozdní doby bronzové, těsně před seismickou katastrofou (pozdější 17. století před n. l.).
 V obou případech jde o směsnou kykladsko mínójskou kulturu, s postupně sílícím krétským vlivem. Artefakty prozrazují krétský vliv, ale většinou jsou jasně rozeznatelné od importů z Kréty, které se taky najdou. O krétské invazi na Kyklady kupodivu vědí i řečtí historikové klasické doby (viz Thúkydidés I, 4, 1). Vzhledem k obrovskému časovému odstupu to sice má podobnou váhu jako ''Staré pověsti české'', nicméně je zvláštní, že přitom fandí předřeckým Kréťanům, tedy pozdějšímu rivalovi Řeků. Starokykladská kultura asi klasickým Athéňanům připadala málo spořádaná, navíc o ní nevěděli skoro nic víc, než že byla, zatímco mínojci představovali počestného bývalého nepřítele.
 Kykladsko mínójské kultuře začátku pozdní doby bronzové se budeme podrobně věnovat až na místech samých, tedy především na Théře a na Mélu, protože jde o jev sice velmi významný a taky pohledný, ale co do svých vrcholných projevů vázaný prakticky jen na dvě místa. Jen předběžně si už teď ukážeme malý výběr artefaktů: zlatého kozorožce, rhyta, džbány, krétské lineární písmo a fresky.
 <br clear=all>

@@ Řádka 3: / Řádka 3: @@
 Zatímco na začátku rané doby bronzové kykladská kultura Krétu inspirovala a patrně tam byla na některých místech i reálně přítomná, tak konec rané doby bronzové na Kykladách souvisí s rozmachem krétské (mínójské) moci. Ve střední době bronzové, tedy v době od 2000 do 1650 před n. l., pak na Kykladách nacházíme krétský vliv a místy i krétskou přítomnost (Mélos a Akrotiri na Théře). Průběh tohoto prohození směrů vlivu má na různých kykladských ostrovech rozdílné následky. Někde je vysoká starší kultura téměř přerušena, z větší části například na Naxu. Jinde naopak sídla i výtvarné motivy konce rané doby bronzové poměrně plynule přecházejí dál do střední. Nejvýznamnější je v tomto ohledu Mélos (Fylakopi II). Slavné památky z Théry (Santorini) jsou zachovány z doby ještě pozdější, ze začátku pozdní doby bronzové, těsně před seismickou katastrofou (pozdější 17. století před n. l.).
-V obou případech jde o směsnou kykladsko mínójskou kulturu, s postupně sílícím krétským vlivem. Artefakty prozrazují krétský vliv, ale většinou jsou jasně rozeznatelné od importů z Kréty, které se taky najdou. O krétské invazi na Kyklady kupodivu vědí i řečtí historikové klasické doby (viz Thúkydidés I, 4, 1). Vzhledem k obrovskému časovému odstupu to sice má podobnou váhu jako ''Staré pověsti české'', nicméně je zvláštní, že přitom fandí předřeckým Kréťanům, tedy pozdějšímu rivalovi Řeků, dokonce i v legendě, kterou vypráví. Starokykladská kultura asi klasickým Athéňanům připadala málo spořádaná, navíc o ní nevěděli skoro nic víc, než že byla, zatímco mínojci představovali počestného bývalého nepřítele.
+V obou případech jde o směsnou kykladsko mínójskou kulturu, s postupně sílícím krétským vlivem. Artefakty prozrazují krétský vliv, ale většinou jsou jasně rozeznatelné od importů z Kréty, které se taky najdou. O krétské invazi na Kyklady kupodivu vědí i řečtí historikové klasické doby (viz Thúkydidés I, 4, 1). Vzhledem k obrovskému časovému odstupu to sice má podobnou váhu jako ''Staré pověsti české'', nicméně je zvláštní, že přitom fandí předřeckým Kréťanům, tedy pozdějšímu rivalovi Řeků. Starokykladská kultura asi klasickým Athéňanům připadala málo spořádaná, navíc o ní nevěděli skoro nic víc, než že byla, zatímco mínojci představovali počestného bývalého nepřítele.
 Kykladsko mínójské kultuře začátku pozdní doby bronzové se budeme podrobně věnovat až na místech samých, tedy především na Théře a na Mélu, protože jde o jev sice velmi významný a taky pohledný, ale co do svých vrcholných projevů vázaný prakticky jen na dvě místa. Jen předběžně si už teď ukážeme malý výběr artefaktů: zlatého kozorožce, rhyta, džbány, krétské lineární písmo a fresky.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
    zkorigováno, vložit fotky
-Zatímco na začátku rané doby bronzové kykladská kultura Krétu inspirovala a patrně tam byla na některých místech i reálně přítomná, tak konec rané doby bronzové na Kykladách souvisí s rozmachem krétské (mínójské) moci. Ve střední době bronzové, tedy v době od 2000 do 1650 před n. l., pak na Kykladách nacházíme krétský vliv a místy i krétskou přítomnost (Mélos a Akrotiri na Théře). Průběh tohoto prohození směrů vlivu má na různých kykladských ostrovech rozdílné následky. Někde je vysoká starší kultura téměř přerušena, z větší části například na Naxu. Jinde naopak sídla i výtvarné motivy konce rané doby bronzové poměrně plynule přecházejí dál do střední. Nejvýznamnější je v tomto ohledu Mélos (Fylakopi II). Slavné památky z Théry (Santorini) jsou zachovány z doby ještě pozdější, ze začátku pozdní doby bronzové, těsně před seismickou katastrofou (pozdější 17. století před n. l.). V obou případech jde o směsnou kykladsko mínójskou kulturu, s postupně sílícím krétským vlivem. Artefakty prozrazují krétský vliv, ale většinou jsou jasně rozeznatelné od importů z Kréty, které se taky najdou. O krétské invazi na Kyklady kupodivu vědí i řečtí historikové klasické doby (viz Thúkydidés I, 4, 1). Vzhledem k obrovskému časovému odstupu to sice má podobnou váhu jako ''Staré pověsti české'', nicméně je zvláštní, že přitom fandí předřeckým Kréťanům, tedy pozdějšímu rivalovi Řeků, dokonce i v legendě, kterou vypráví. Starokykladská kultura asi klasickým Athéňanům připadala málo spořádaná, navíc o ní nevěděli skoro nic víc, než že byla, zatímco mínojci představovali počestného bývalého nepřítele.
+Zatímco na začátku rané doby bronzové kykladská kultura Krétu inspirovala a patrně tam byla na některých místech i reálně přítomná, tak konec rané doby bronzové na Kykladách souvisí s rozmachem krétské (mínójské) moci. Ve střední době bronzové, tedy v době od 2000 do 1650 před n. l., pak na Kykladách nacházíme krétský vliv a místy i krétskou přítomnost (Mélos a Akrotiri na Théře). Průběh tohoto prohození směrů vlivu má na různých kykladských ostrovech rozdílné následky. Někde je vysoká starší kultura téměř přerušena, z větší části například na Naxu. Jinde naopak sídla i výtvarné motivy konce rané doby bronzové poměrně plynule přecházejí dál do střední. Nejvýznamnější je v tomto ohledu Mélos (Fylakopi II). Slavné památky z Théry (Santorini) jsou zachovány z doby ještě pozdější, ze začátku pozdní doby bronzové, těsně před seismickou katastrofou (pozdější 17. století před n. l.).
 Kykladsko mínójské kultuře začátku pozdní doby bronzové se budeme podrobně věnovat až na místech samých, tedy především na Théře a na Mélu, protože jde o jev sice velmi významný a taky pohledný, ale co do svých vrcholných projevů vázaný prakticky jen na dvě místa. Jen předběžně si už teď ukážeme malý výběr artefaktů: zlatého kozorožce, rhyta, džbány, krétské lineární písmo a fresky.

@@ Řádka 10: / Řádka 10: @@
    Zpátky na obsah kapitoly [[NAPŘED O KYKLADÁCH]]
-   Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady| '''POUŤ NA KYKLADY''']]
+   Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']]
 [[Kategorie:Kyklady]]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-   Stránka ve vývoji
+   zkorigováno, vložit fotky
-Zatímco na začátku rané doby bronzové kykladská kultura Krétu inspirovala a patrně tam byla na některých místech i reálně přítomná, tak konec rané doby bronzové na Kykladách souvisí s rozmachem krétské (mínojské) moci. Ve střední době bronzové, tedy v době od 2000 do 1650 před n. l., pak na Kykladách nacházíme krétský vliv a místy i krétskou přítomnost (Mélos a Akrotiri na Théře). Průběh tohoto prohození směrů vlivu má na různých kykladských ostrovech rozdílné následky. Někde je vysoká starší kultura téměř přerušena, z větší části například na Naxu. Jinde naopak sídla i výtvarné motivy konce rané doby bronzové poměrně plynule přecházejí dál do střední. Nejvýznamnější je v tomto ohledu Mélos (Fylakopi II). Slavné památky z Théry (Santorini) jsou zachovány z doby ještě pozdější, ze začátku pozdní doby bronzové, těsně před seismickou katastrofou (pozdější 17. století před n. l.). V obou případech jde o směsnou kykladsko mínojskou kulturu, s postupně sílícím krétským vlivem. Artefakty prozrazují krétský vliv, ale většinou jsou jasně rozeznatelné od importů z Kréty, které se taky najdou. O krétské invazi na Kyklady kupodivu vědí i řečtí historikové klasické doby (viz Thúkydidés I, 4, 1). Vzhledem k obrovskému časovému odstupu to sice má podobnou váhu jako ''Staré pověsti české'', nicméně je zvláštní, že přitom fandí předřeckým Kréťanům, tedy pozdějšímu rivalovi Řeků, dokonce i v legendě, kterou vypráví. Starokykladská kultura asi klasickým Athéňanům připadala málo spořádaná, navíc o ní nevěděli skoro nic víc, než že byla, zatímco mínojci představovali počestného bývalého nepřítele.
+Zatímco na začátku rané doby bronzové kykladská kultura Krétu inspirovala a patrně tam byla na některých místech i reálně přítomná, tak konec rané doby bronzové na Kykladách souvisí s rozmachem krétské (mínójské) moci. Ve střední době bronzové, tedy v době od 2000 do 1650 před n. l., pak na Kykladách nacházíme krétský vliv a místy i krétskou přítomnost (Mélos a Akrotiri na Théře). Průběh tohoto prohození směrů vlivu má na různých kykladských ostrovech rozdílné následky. Někde je vysoká starší kultura téměř přerušena, z větší části například na Naxu. Jinde naopak sídla i výtvarné motivy konce rané doby bronzové poměrně plynule přecházejí dál do střední. Nejvýznamnější je v tomto ohledu Mélos (Fylakopi II). Slavné památky z Théry (Santorini) jsou zachovány z doby ještě pozdější, ze začátku pozdní doby bronzové, těsně před seismickou katastrofou (pozdější 17. století před n. l.). V obou případech jde o směsnou kykladsko mínojskou kulturu, s postupně sílícím krétským vlivem. Artefakty prozrazují krétský vliv, ale většinou jsou jasně rozeznatelné od importů z Kréty, které se taky najdou. O krétské invazi na Kyklady kupodivu vědí i řečtí historikové klasické doby (viz Thúkydidés I, 4, 1). Vzhledem k obrovskému časovému odstupu to sice má podobnou váhu jako ''Staré pověsti české'', nicméně je zvláštní, že přitom fandí předřeckým Kréťanům, tedy pozdějšímu rivalovi Řeků, dokonce i v legendě, kterou vypráví. Starokykladská kultura asi klasickým Athéňanům připadala málo spořádaná, navíc o ní nevěděli skoro nic víc, než že byla, zatímco mínojci představovali počestného bývalého nepřítele.
-Kykladsko mínojské kultuře začátku pozdní doby bronzové se budeme podrobně věnovat až na místech samých, tedy především na Théře a na Mélu, protože jde o jev sice velmi významný a taky pohledný, ale co do svých vrcholných projevů vázaný prakticky jen na dvě místa. Jen předběžně si už teď ukážeme malý výběr artefaktů: zlatého kozorožce (foto), rhyta (foto, další), džbány (foto, další), krétské lineární písmo (foto) a fresky (foto, další).
+Kykladsko mínojské kultuře začátku pozdní doby bronzové se budeme podrobně věnovat až na místech samých, tedy především na Théře a na Mélu, protože jde o jev sice velmi významný a taky pohledný, ale co do svých vrcholných projevů vázaný prakticky jen na dvě místa. Jen předběžně si už teď ukážeme malý výběr artefaktů: zlatého kozorožce, rhyta, džbány, krétské lineární písmo a fresky.
 <br clear=all>