Jihozápad Amorgu - Historie editací

Zde: /* Ag. Triada u Arkesini */

2019-03-06T10:40:23Z

‎Ag. Triada u Arkesini

Zde v 4. 3. 2019, 15:56

2019-03-04T15:56:23Z

Zde: /* Kamari a Vroutsi */

2019-03-04T15:55:46Z

‎Kamari a Vroutsi

Zde: /* Památky od Arkesini nebo z Arkesiné */

2019-03-04T15:43:30Z

‎Památky od Arkesini nebo z Arkesiné

Zde: /* Ag. Triada u Arkesini */

2019-03-04T15:41:12Z

‎Ag. Triada u Arkesini

Zde: /* Ag. Triada u Arkesini */

2019-03-04T15:10:12Z

‎Ag. Triada u Arkesini

Zde: /* Markiani */

2019-03-04T14:01:25Z

‎Markiani

Zde: /* Markiani */

2019-03-04T14:00:10Z

‎Markiani

Zde: /* Markiani */

2019-03-04T13:58:38Z

‎Markiani

Zde: /* Památky od Arkesini nebo z Arkesiné */

2019-03-03T22:06:26Z

‎Památky od Arkesini nebo z Arkesiné

@@ Řádka 13: / Řádka 13: @@
 [[File: Agia Triada tower (Amorgos).JPG|thumb|right|[[commons: File: Agia Triada tower (Amorgos).JPG|Zbytky antické věže v Ag. Triada u Arkesini.]] ]]
-Věž v sousedství kostela Agia Triada, zvaná také Vasilisova věž, se nachází v oblasti novodobé vesnice Arkesini, asi kilometr severně od pomyslného centra (hospody) této vesničky, v blízkosti osady „sto Chorio“, tedy mezi novodobou Arkesini a obcí Rachidi. Je to raně helénistická opevněná rezidence s obdélníkovou věží (dnešní výška 5,6 m) a dvorem (25,3 x 11,4 m). Už v 19. století ji popsal Ludwig Ross, ale nekopalo se tady. Zachované se tu i zbytky stěn jednotlivých místností. Věž prý měla trojúhelníková okna a uvnitř kamenné schodiště do prvního patra. Samotná věž pochází nejspíš z konce 4. století před n. l., ale nálezy drobných předmětů prý ukazují, že místo bylo používáno od 3. tisíciletí před naším letopočtem až do novověku. V blízkém okolí jsou zbytky zemědělských stavení pocházejících z dob mezi 4. století před n. l. a 7. století n. l., dokonce i z novověku.
+Věž v sousedství kostela Agia Triada, zvaná také Vasilisova věž, se nachází v oblasti novodobé vesnice Arkesini, asi kilometr severně od pomyslného centra (hospody) této vesničky, v blízkosti osady „sto Chorio“, tedy mezi novodobou Arkesini a obcí Rachidi. Je to raně helénistická opevněná rezidence s obdélníkovou věží (dnešní výška 5,6 m) a dvorem (25,3 x 11,4 m). Už v 19. století ji popsal Ludwig Ross, ale nekopalo se tady. Zachovaly se tu zbytky stěn jednotlivých místností, dokonce i kamenné veřeje oken a dveří. Věž prý měla uvnitř kamenné schodiště do prvního patra.  Samotná věž pochází nejspíš z konce 4. století před n. l., ale nálezy drobných předmětů prý ukazují, že místo bylo používáno od 3. tisíciletí před naším letopočtem až do novověku. V blízkém okolí jsou zbytky zemědělských stavení pocházejících z dob mezi 4. století před n. l. a 7. století n. l., dokonce i z novověku.
 Na snímku od francouzského fotografa na Wikimedia Commons je vesnice v pozadí popsaná jako Rachoula, možná je to další jméno pro obec Rachidi, aspoň podle mapy.

← Starší verze		Verze z 4. 3. 2019, 15:56
Řádka 1:		Řádka 1:
−	~~stránka ve vývoji~~
−
	Na jihozápad Amorgu vede z Chóry dobrá silnice, jenže po ní nejezdí autobus, aspoň ne v září. Ani místní tudy moc nejezdí, nanejvýš tak ten kousek nad klášter Ag. Georgios Valsamitis. Ani cizinců s vypůjčeným autem tu není nijak moc a nezastaví. Pro jediný výlet do těchto končin jsem se tedy nechal dobrovolně přiokrást taxikářem, navíc neochotným. (Je to můj jediný nepříjemný zážitek s lidmi z Amorgu.) Ale stálo to za to!		Na jihozápad Amorgu vede z Chóry dobrá silnice, jenže po ní nejezdí autobus, aspoň ne v září. Ani místní tudy moc nejezdí, nanejvýš tak ten kousek nad klášter Ag. Georgios Valsamitis. Ani cizinců s vypůjčeným autem tu není nijak moc a nezastaví. Pro jediný výlet do těchto končin jsem se tedy nechal dobrovolně přiokrást taxikářem, navíc neochotným. (Je to můj jediný nepříjemný zážitek s lidmi z Amorgu.) Ale stálo to za to!

@@ Řádka 29: / Řádka 29: @@
 [[File: 15 From Kamari to Ancient Arkesini, Vroutsi village, Amorgos, 180479.jpg|thumb|right|[[commons: File: 15 From Kamari to Ancient Arkesini, Vroutsi village, Amorgos, 180479.jpg|Rozcestník značených cest ve vsi Vroutsi.]] ]]
-aaa
+Ve Vroutsi se prý u novodobého kostelíka našlo taky cosi kyklaďáckého, ale už tam není nic vidět. Každopádně tam mají dobrou hospodu. Jsme na nejkratší možné pěší spojnici mezi věží u Agia Triada u vesnice Arkesini (podle rozcestníku 55 minut) a  zbytky antického města Arkesiné na pahorku Kastri (podle rozcestníku 25 minut). Obojí je na cestě značené číslem 3. Ty časy ovšem platí pro zdatné chodce bez jakýchkoli zastávek.
 <br clear=all>

@@ Řádka 44: / Řádka 44: @@
-Torzo dívky(?) je nejspíš prací místní sochařské dílny na Amorgu. Nález z Arkesini, mramor, 2. století před n. l. Archeologická kolekce na Amorgu (v Chóře), inv. č. A 87 / Ark. 14+15.
+Torzo dívky(?) je nejspíš prací místní sochařské dílny na Amorgu. Mramor, 2. století před n. l. Archeologická kolekce na Amorgu (v Chóře), inv. č. A 87 / Ark. 14+15.
 <br />
 <br />

@@ Řádka 15: / Řádka 15: @@
 [[File: Agia Triada tower (Amorgos).JPG|thumb|right|[[commons: File: Agia Triada tower (Amorgos).JPG|Zbytky antické věže v Ag. Triada u Arkesini.]] ]]
-Věž v sousedství kostela Agia Triada, zvaná také Vasilisova věž, se nachází v oblasti novodobé vesnice Arkesini, v blízkosti osady „sto Chorio“, tedy mezi novodobou Arkesini a obcí Rachidi. Je to raně helénistická opevněná rezidence s obdélníkovou věží (dnešní výška 5,6 m) a dvorem (25,3 x 11,4 m). Už v 19. století ji popsal Ludwigovi Rossovi, ale nekopalo se tady. Zachované se tu i zbytky stěn jednotlivých místností. Věž prý měla trojúhelníková okna a uvnitř kamenné schodiště do prvního patra. Samotná věž pochází nejspíš z konce 4. století před n. l., ale nálezy drobných předmětů prý ukazují, že místo bylo používáno od 3. tisíciletí před naším letopočtem až do novověku. V blízkém okolí jsou zbytky zemědělských stavení pocházejících z dob mezi 4. století před n. l. a 7. století n. l., dokonce i z novověku.
+Věž v sousedství kostela Agia Triada, zvaná také Vasilisova věž, se nachází v oblasti novodobé vesnice Arkesini, asi kilometr severně od pomyslného centra (hospody) této vesničky, v blízkosti osady „sto Chorio“, tedy mezi novodobou Arkesini a obcí Rachidi. Je to raně helénistická opevněná rezidence s obdélníkovou věží (dnešní výška 5,6 m) a dvorem (25,3 x 11,4 m). Už v 19. století ji popsal Ludwig Ross, ale nekopalo se tady. Zachované se tu i zbytky stěn jednotlivých místností. Věž prý měla trojúhelníková okna a uvnitř kamenné schodiště do prvního patra. Samotná věž pochází nejspíš z konce 4. století před n. l., ale nálezy drobných předmětů prý ukazují, že místo bylo používáno od 3. tisíciletí před naším letopočtem až do novověku. V blízkém okolí jsou zbytky zemědělských stavení pocházejících z dob mezi 4. století před n. l. a 7. století n. l., dokonce i z novověku.
 <br clear=all>

@@ Řádka 9: / Řádka 9: @@
 Je tedy ostudné, že jsem Markiani nenavštívil, ba ani letmo neviděl, když přitom leží asi sto metrů jižně od hlavní silnice a odbočuje k němu cesta s poutačem (ten jsem viděl). Je to ovšem na silnici z Chóry na jihovýchod ostrova, asi 11 km od Chóry (tedy 7 km za odbočkou nad klášterem Ag. Georgios Valsamitis), a 2 km před Kamari.
-(Taxíkář odmítnul zastávku, protože měl další rito v přístavu v Katapole. Tak jsem to chtěl spojit pěšky s výletem z Kamari do Arkesiné, jenže jsme po Arkesiné dali přednost cestě přes Dokathismata rovnou do Katapole, protože i tak nebyla časová rezerva na poslední autobus do Ormos Aigialí nijak velká, steně by mezitím už zapadlo sluníčko.)
+(Taxíkář odmítnul zastávku, protože měl další rito v přístavu v Katapole. Tak jsem to chtěl spojit pěšky s výletem z Kamari do Arkesiné, jenže jsme po Arkesiné dali přednost cestě přes Dokathismata rovnou do Katapole, protože i tak nebyla časová rezerva na poslední autobus do Ormos Aigialis nijak velká, stejně by mezitím už zapadlo sluníčko.)
 == Ag. Triada u Arkesini ==

@@ Řádka 7: / Řádka 7: @@
 Markiani muselo být dost velkolepým starokykladským sídlem, někdy bývá představováno dokonce jako akropole z rané doby bronzové. Osídlené prý bylo kontinuálně po celou ranou dobu bronzovou. Takových míst není zase tolik. Nálezy dokládají nejprve kulturní fázi (skupinu) Grotta-Pelos (3200-3000 před n. l.), pak skupinu Kampos (3000-2800 před n. l.). V letech 2800 až 2450 prý bylo zesíleno opevnění, v tu dobu by to analogicky z jinými místy mohla být nejspíše fáze (skupina) Keros-Syros, ale to nemám odnikud potvrzené. Nakonec tu v letech 2450 až 2200 před n. l. žila kultura (skupina) Kastri. Později bylo místo znovu osídleno v helénistické a v římské době. Pozůstatky toho všeho tady prý jsou dobře patrné, hlavně v podobě základů staveb. Nebylo to asi nic moc velkého, zato důkladného. Inu, Amorgos.
-Je tedy ostudné, že jsem Markiani nenavštívil, ba ani letmo neviděl, když přitom leží asi sto metrů jižně od hlavní silnice a odbočuje k němu cesta s poutačem (ten jsem viděl). Je to ovšem na silnici z Chóry do na jihovýchod ostrova, asi 11 km od Chóry (tedy 7 km za odbočkou nad klášterem Ag. Georgios Valsamitis), a 2 km před Kamari.
+Je tedy ostudné, že jsem Markiani nenavštívil, ba ani letmo neviděl, když přitom leží asi sto metrů jižně od hlavní silnice a odbočuje k němu cesta s poutačem (ten jsem viděl). Je to ovšem na silnici z Chóry na jihovýchod ostrova, asi 11 km od Chóry (tedy 7 km za odbočkou nad klášterem Ag. Georgios Valsamitis), a 2 km před Kamari.
 (Taxíkář odmítnul zastávku, protože měl další rito v přístavu v Katapole. Tak jsem to chtěl spojit pěšky s výletem z Kamari do Arkesiné, jenže jsme po Arkesiné dali přednost cestě přes Dokathismata rovnou do Katapole, protože i tak nebyla časová rezerva na poslední autobus do Ormos Aigialí nijak velká, steně by mezitím už zapadlo sluníčko.)