Jeskyně a astronomie - Historie editací

Zde v 30. 12. 2017, 12:56

2017-12-30T12:56:19Z

Zde v 15. 3. 2017, 20:39

2017-03-15T20:39:53Z

Zde v 15. 3. 2017, 20:39

2017-03-15T20:39:29Z

Zde: Založena nová stránka s textem „Poněkud nečekaně bývá excentrik Ferekýdés uváděný také jako astronom. Dokonce jako takový astronom, který měří a zkoumá, ne jako mytografi…“

2017-03-15T20:38:30Z

Založena nová stránka s textem „Poněkud nečekaně bývá excentrik Ferekýdés uváděný také jako astronom. Dokonce jako takový astronom, který měří a zkoumá, ne jako mytografi…“

Nová stránka

Poněkud nečekaně bývá excentrik Ferekýdés uváděný také jako astronom. Dokonce jako takový astronom, který měří a zkoumá, ne jako mytografický epik, popisující oblohu třeba v Epimenidově stylu. Ve výčtu památek, které po Ferekýdovi zůstaly, zmiňuje Diogenés Laertios také jakýsi pozorovací přístroj nebo nástroj. Před citací Ferekýda píše: „Zachovala se kniha Ferekýda ze Syru.“ A hned po citaci začátku jeho spisu dodává (I, 119):

„Zachoval se také ukazatel slunovratů na ostrově Syru.“

Kontext sugeruje, že jde o památku po Ferekýdovi, o jeho pozorovací přístroj! Mělo by snad jít o nějakou verzi slunečních hodin, určenou spíše k astronomickým a kalendářním účelům. Že by to byl gnómón, tedy svislá tyč, umožňující měření jejího stínu? Tomu by mohly napovídat souvislosti mezi Ferekýdem a Thalétem, k nimž se ještě dostaneme. Jenže právě ty působí nevěrohodně. Nejsme v maloasijském Mílétu. Podle jiných podání jde spíše o jeskyni, pokud má ovšem vůbec vztah k Ferekýdovi. Nějakými „obraty Slunce“ musel být Syros slavný už dávno před Ferekýdem, když se zmínka o tom dostala i do ''Odysseie'' (XV, 403n.):

Jakýsi ostrov zvaný Syrié, možná jsi o něm slyšel,

nad Ortygií, tam kde jsou obraty Slunce.

Stará ''Scholia k Odysseii'' komentují tyto verše dost obezřetně:

„Syrié – jeden z Kykladských ostrovů, u nás nazývaný Syros.

Tam, kde jsou obraty Slunce – Říká se, že je tam sluneční jeskyně, pomocí níž se označují obraty Slunce.“

A dodávají ještě jiný výklad, opřený o znalecké autority:

„Jakoby směrem k obratům Slunce, to je na západ vůči Délu. Tak to vykládají Aristarchos a Héródiános.“

Kdo by si chtěl hrát s různými možnými významy, nechť studuje exkurz [[Scholia in Odysseam XV, 403–404|''Scholia'' originál]]. Nabízejí se dva různé výklady. První mluví o jeskyni, která slouží k pozorování Slunce pro účely kalendáře. Druhý, podepřený autoritou slovutného astronoma Aristarcha, vyloží verše čistě geograficky a také bez jeskyně.

Nahlédnutí na Syros samotný nám nepomůže. Jeskyně tu je, dokonce s jakousi tradicí o jejím spojení s Ferekýdem, leč tato tradice nemá mnoho věrohodnosti, – a hlavně, nenacházíme nějaké stopy jejího astronomického užití, ba ani v žádném aspoň trochu věrohodném odkazu na Ferekýdův spis nenacházíme žádné astronomické témata. Spíše to celé budí dojem náhodného literárního spojení dvou pozoruhodností ostrova: jeskyně a Ferekýda. Takové spojení mohlo být motivované už Ferekýdovým výrazem „sluj“ (zákoutí) a pak vyhrocené novoplatónskou symbolikou jeskyní, jak ji prezentuje Porfyrios ve svém výkladu Jeskyně nymf. Viz také Ferekýdova jeskyně.

Ferekýdovskou jeskynně astronomickou eskapádu můžeme nejspíš chápat jako výsledek snahy o Ferekýdovo poměřování s Thalétem, ba za kousek podobný Porfyriovým tvrzením o tom, jak Pythagorás údajně zanechával nikdy nenalezené nápisy v reálných posvátných jeskyních na Krétě. (Je až s podivem, že je zatím žádný vtipálek nevyhotovil.)

Pokračovat v souvislém čtení: [[Ferekýdés a Thalés]]

[[Ferekýdův spis: Sedmero slují]]

[[Ferekýdés ze Syru – Prapočátek části filosofie na Kykladách?]]

[[SYROS]]

[[Kategorie:Ferekýdés]]
[[Kategorie:Epimenidés z Knóssu]]
[[Kategorie:Diogenés Laertios]]
[[Kategorie:Aristarchos]]
[[Kategorie:Porfytios]]
[[Kategorie:Pythagorás]]
[[Kategorie:Thalés]]
[[Kategorie:Homér, Odysseia]]
[[Kategorie:Scholia in Odysseam]]

@@ Řádka 5: / Řádka 5: @@
 Kontext sugeruje, že jde o památku po Ferekýdovi, o jeho pozorovací přístroj! Mělo by snad jít o nějakou verzi slunečních hodin, určenou spíše k astronomickým a kalendářním účelům. Že by to byl gnómón, tedy svislá tyč, umožňující měření jejího stínu? Tomu by mohly napovídat souvislosti mezi Ferekýdem a Thalétem, k nimž se ještě dostaneme. Jenže právě ty působí nevěrohodně. Nejsme v maloasijském Mílétu. Podle jiných podání jde spíše o jeskyni, pokud má ovšem vůbec vztah k Ferekýdovi. Nějakými „obraty Slunce“ musel být Syros slavný už dávno před Ferekýdem, když se zmínka o tom dostala i do ''Odysseie'' (XV, 403n.):
-Jakýsi ostrov zvaný Syrié, možná jsi o něm slyšel,
+:Jakýsi ostrov zvaný Syrié, možná jsi o něm slyšel,<br />
+:nad Ortygií, tam kde jsou obraty Slunce.
 Stará ''Scholia k Odysseii'' komentují tyto verše dost obezřetně:
-„Syrié – jeden z Kykladských ostrovů, u nás nazývaný Syros.
+„Syrié – jeden z Kykladských ostrovů, u nás nazývaný Syros.<br />
 Tam, kde jsou obraty Slunce – Říká se, že je tam sluneční jeskyně, pomocí níž se označují obraty Slunce.“
@@ Řádka 20: / Řádka 17: @@
 „Jakoby směrem k obratům Slunce, to je na západ vůči Délu. Tak to vykládají Aristarchos a Héródiános.“
-Kdo by si chtěl hrát s různými možnými významy, nechť studuje exkurz [[Scholia in Odysseam XV, 403–404|''Scholia'' originál]]. Nabízejí se dva různé výklady. První mluví o jeskyni, která slouží k pozorování Slunce pro účely kalendáře. Druhý, podepřený autoritou slovutného astronoma Aristarcha, vyloží verše čistě geograficky a také bez jeskyně.
+Kdo by si chtěl hrát s různými možnými významy, nechť studuje exkurz [[Scholia in Odysseam XV, 403–404|''Scholia'' originál]].<br />
-Nahlédnutí na Syros samotný nám nepomůže. Jeskyně tu je, dokonce s jakousi tradicí o jejím spojení s Ferekýdem, leč tato tradice nemá mnoho věrohodnosti, – a hlavně, nenacházíme nějaké stopy jejího astronomického užití, ba ani v žádném aspoň trochu věrohodném odkazu na Ferekýdův spis nenacházíme žádné astronomické témata. Spíše to celé budí dojem náhodného literárního spojení dvou pozoruhodností ostrova: jeskyně a Ferekýda. Takové spojení mohlo být motivované už Ferekýdovým výrazem „sluj“ (zákoutí) a pak vyhrocené novoplatónskou symbolikou jeskyní, jak ji prezentuje Porfyrios ve svém výkladu Jeskyně nymf. Viz také Ferekýdova jeskyně.
+Nahlédnutí na Syros samotný nám nepomůže. [[Ferekýdova jeskyně|Jeskyně]] tu je, dokonce s jakousi tradicí o jejím spojení s Ferekýdem, leč tato tradice nemá mnoho věrohodnosti, – a hlavně, nenacházíme nějaké stopy jejího astronomického užití, ba ani v žádném aspoň trochu věrohodném odkazu na Ferekýdův spis nenacházíme žádné astronomické témata. Spíše to celé budí dojem náhodného literárního spojení dvou pozoruhodností ostrova: jeskyně a Ferekýda. Takové spojení mohlo být motivované už Ferekýdovým výrazem „sluj“ (zákoutí) a pak vyhrocené novoplatónskou symbolikou jeskyní, jak ji prezentuje Porfyrios ve svém výkladu Jeskyně nymf. Viz také Ferekýdova jeskyně.
 Ferekýdovskou jeskynně astronomickou eskapádu můžeme nejspíš chápat jako výsledek snahy o Ferekýdovo poměřování s Thalétem, ba za kousek podobný Porfyriovým tvrzením o tom, jak Pythagorás údajně zanechával nikdy nenalezené nápisy v reálných posvátných jeskyních na Krétě. (Je až s podivem, že je zatím žádný vtipálek nevyhotovil.)
    Pokračovat v souvislém čtení: [[Ferekýdés a Thalés]]
-[[Ferekýdův spis: Sedmero slují]]
+  Zpátky na [[Ferekýdés ze Syru – Prapočátek části filosofie na Kykladách?]]
-[[Ferekýdés ze Syru – Prapočátek části filosofie na Kykladách?]]
+  Zpátky na obsah kapitoly [[SYROS]]
-[[SYROS]]
+  Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']]

@@ Řádka 41: / Řádka 41: @@
 [[Kategorie:Porfyrios]]
 [[Kategorie:Pythagorás]]
-[[Kategorie:Thalés]]
+[[Kategorie:Thalés z Mílétu]]
 [[Kategorie:Homér, Odysseia]]
 [[Kategorie:Scholia in Odysseam]]