Hlavní řecké dialekty - Historie editací

Zde v 13. 3. 2018, 15:32

2018-03-13T15:32:31Z

Zde v 13. 3. 2018, 15:32

2018-03-13T15:32:08Z

Zde v 2. 1. 2018, 17:14

2018-01-02T17:14:26Z

Zde v 18. 4. 2017, 08:47

2017-04-18T08:47:55Z

Zde: Založena nová stránka s textem „ info - stránka bez jednoznačného pokračování Stránka se připravuje Achájskou řečtinu známe z nápisů a skladových archívů v palácíc…“

2017-04-17T20:17:16Z

Založena nová stránka s textem „ info - stránka bez jednoznačného pokračování Stránka se připravuje Achájskou řečtinu známe z nápisů a skladových archívů v palácíc…“

Nová stránka

info - stránka bez jednoznačného pokračování

Stránka se připravuje

Achájskou řečtinu známe z nápisů a skladových archívů v palácích mykénské kultury pozdní doby bronzové. Jejím pokračováním jsou submykénské dialekty, známé ze skrovných nápisů, psaných v archaické době už alfabetou.

Aiólský dialekt se stal spisovným pro část lyriky, přibližně od 7. století před n. l., už předtím však ovlivnil homérskou epiku a později přetrvává v hymnech klasických tragédií.

Staroiónský dialekt pro epiku, od doby kolem roku 800 před n. l. (Homér). Asi je už ve své době archaizující, nese stopy starších podob jazyka.

Novoiónský dialekt pro část lyriky (od 7. století před n. l.) a nejstarší prózu (od 6. století před n. l.), včetně filosofické a přírodovědné. Asi jde o literární povýšení mluvené podoby jazyka té doby.

Attický dialekt od 5. století před n. l. převládnul pro většinu klasické prózy i poezie všeho druhu, pak se stal příkladem antické řečtiny.

Dórský dialekt pro idyly, ale v řecké Itálii byl základním jazykem pro většinu literatury (od 5. století před n. l.).

Koiné – Od helénistické doby se rozšířil nový zjednodušený dialekt, navazující hlavně na attickou řečtinu, tzv. koiné („společná“ řeč), který nejen přemazává rozdíly mezi řeckými dialekty, ale stal se komunikačním jazykem většiny Středomoří. Některé verze koiné jsou poznamenány vlivem jiných jazyků, např. biblická koiné vlivem hebrejštiny a aramejštiny, v Markově evangeliu prý také latiny.

Souvisle číst: v typipckém případě: exkurz [[Sebepochopení Řeků]], exkurz [[Řecká hymna]], nebo rovnou na [[Výtvarné styly]]

[[ÚVOD K CESTÁM PO ŘECKU]]

[[Kategorie:Úvod]]
[[Kategorie:Homér]]
[[Kategorie:Informační stránky]]

@@ Řádka 16: / Řádka 16: @@
 <br clear=all>
-   Souvisle číst: v typipckém případě exkurz [[Sebepochopení Řeků]] nebo rovnou [[Výtvarné styly a žánry|''Výtvarné styly a žánry'']]
+   Souvisle číst: v typipckém případě exkurz [[Sebepochopení Řeků]] nebo rovnou [[Výtvarné styly a žánry|'''Výtvarné styly a žánry''']]
    Zpátky na [[ÚVOD K CESTÁM PO ŘECKU]]

@@ Řádka 16: / Řádka 16: @@
 <br clear=all>
-   Souvisle číst: v typipckém případě exkurz [[Sebepochopení Řeků]] nebo rovnou [[Výtvarné styly a žánry]]
+   Souvisle číst: v typipckém případě exkurz [[Sebepochopení Řeků]] nebo rovnou [[Výtvarné styly a žánry|''Výtvarné styly a žánry'']]
    Zpátky na [[ÚVOD K CESTÁM PO ŘECKU]]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
    info - stránka bez jednoznačného pokračování
 Achájskou řečtinu známe z nápisů a skladových archívů v palácích mykénské kultury pozdní doby bronzové. Jejím pokračováním jsou submykénské dialekty, známé ze skrovných nápisů, psaných v archaické době už alfabetou.
@@ Řádka 9: / Řádka 7: @@
 Staroiónský dialekt pro epiku, od doby kolem roku 800 před n. l. (Homér). Asi je už ve své době archaizující, nese stopy starších podob jazyka.
-Novoiónský dialekt pro část lyriky (od 7. století před n. l.) a nejstarší prózu (od 6. století před n. l.), včetně filosofické a přírodovědné. Asi jde o literární povýšení mluvené podoby jazyka té doby.
+Novoiónský dialekt pro část lyriky (od 7. století před n. l.) a nejstarší prózu, včetně filosofické a přírodovědné (od 6. století před n. l.). Představuje literární povýšení mluvené podoby jazyka té doby.
-Attický dialekt od 5. století před n. l. převládnul pro většinu klasické prózy i poezie všeho druhu, pak se stal příkladem antické řečtiny.
+Attický dialekt pro většinu klasické prózy i poezie všeho druhu (od 5. století před n. l.), který se později stal příkladem antické řečtiny.
-Dórský dialekt pro idyly, ale v řecké Itálii byl základním jazykem pro většinu literatury (od 5. století před n. l.).
+Dórský dialekt pro idyly, v řecké Itálii byl však základním jazykem i pro ostatní žánry (od 5. století před n. l.).
-Koiné – Od helénistické doby se rozšířil nový zjednodušený dialekt, navazující hlavně na attickou řečtinu, tzv. koiné („společná“ řeč), který nejen přemazává rozdíly mezi řeckými dialekty, ale stal se komunikačním jazykem většiny Středomoří. Některé verze koiné jsou poznamenány vlivem jiných jazyků, např. biblická koiné vlivem hebrejštiny a aramejštiny, v Markově evangeliu prý také latiny.
+Koiné – Od helénistické doby se rozšířil nový zjednodušený dialekt, navazující hlavně na attickou řečtinu, tzv. ''koiné'' („společná“ řeč), který přemazává rozdíly mezi řeckými dialekty a stal se komunikačním jazykem pro převážnou část Středomoří. Některé verze koiné jsou poznamenány vlivem jiných jazyků, např. biblická koiné vlivem hebrejštiny a aramejštiny, v Markově evangeliu prý také latiny.
-   Souvisle číst: v typipckém případě: exkurz [[Sebepochopení Řeků]], exkurz [[Řecká hymna]], nebo rovnou na [[Výtvarné styly a žánry]]
+   Souvisle číst: v typipckém případě exkurz [[Sebepochopení Řeků]] nebo rovnou [[Výtvarné styly a žánry]]
-[[ÚVOD K CESTÁM PO ŘECKU]]
+  Zpátky na [[ÚVOD K CESTÁM PO ŘECKU]]