Helénistická a římská doba - Historie editací

Zde v 5. 2. 2018, 19:22

2018-02-05T19:22:36Z

Zde v 5. 2. 2018, 19:22

2018-02-05T19:22:17Z

Zde v 21. 1. 2018, 14:16

2018-01-21T14:16:31Z

Zde v 15. 12. 2017, 17:26

2017-12-15T17:26:52Z

Zde v 10. 4. 2017, 19:49

2017-04-10T19:49:28Z

Zde v 10. 4. 2017, 19:43

2017-04-10T19:43:31Z

Zde: Založena nová stránka s textem „ Stránka ve vývoji Především tu máme několik plastik jednoznačně z helénistické doby, například reliéf z votivní stély z konce 3. stolet…“

2017-04-10T19:35:20Z

Založena nová stránka s textem „ Stránka ve vývoji Především tu máme několik plastik jednoznačně z helénistické doby, například reliéf z votivní stély z konce 3. stolet…“

Nová stránka

Stránka ve vývoji

Především tu máme několik plastik jednoznačně z helénistické doby, například reliéf z votivní stély z konce 3. století před n. l., patrně ze svatyně Agathé Tyché, kde Artemis se dvěma satyry připravuje oběť.

Teď už vstoupíme do stylové houštiny 2. století. Prvním příkladem je hlava Herma, nejspíš pozdně helénistická práce, která ovšem napodobuje dost ranou klasiku. Mezi nálezy v Domě u jezera jsme viděli archaizující reliéf s postavami kráčejících bohů, připoměňme si detaily Herma a Athény.

Typickou sochou pozdní helénistické doby je Artemis s jelenem z 2. století před n. l.. Zaměříme se na detail její tváře, neboť ta přece jenom uchovává něco z odtažitosti bohyně. Podobně zkusím naložit s Apollónem, co šlape na galatský štít, jehož už známe ze čtvrti u divadla, ale výsledek nebude lepší než u celku sochy.

Zvláštní stylizaci, navíc trochu podpořenou erozí, ukazuje hlava Gala z Italské agory. Úplně jinak musel v téměže prostoru působit silně nadživotní Gaius Ofelius Ferus. A ještě jinak Dionýsos, ležérně se povalující u svého chrámu, v doprovodu dvou soch herců v roli Siléna.

Replikou pozdně klasického díla je socha nymfy. Zajímavou pozdější hru s pozdně klasickým tématem představuje akt nymfy, možná Amymoné, zobrazené trochu jako Afrodíté Anadyomené. Krásnou hlavu mladé ženy, snad bohyně, jsme si už ukazovali u Dionýsova domu. Její rysy jsou ovlivněny řecko-syrským sochařstvím.

Pak tu máme dvě hermovky: Ptolemaia III. Euergéta a Priapa.

A nakonec něco typicky římského: římský portrét, bohužel silně erodovaný, samotného Augusta, asi z konce 1. století před n. l.

Víc fotek je v oddíle alba. [[https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/AM_Delos#Sulptures]]
<br />

Souvisle číst: [[Sochy a reliéfy]]

[[Muzeum na Délu]]

[[DÉLOS]]

Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Délos a Kyklady]]

[[Kategorie:Archeologické muzeum na Délu]]
[[Kategorie:Gaius Ofelius Ferus]]
[[Kategorie:Dionýsos]]
[[Kategorie:Priapos]]
[[Kategorie:Ptolemaios Euergétés]]
[[Kategorie:Augustus císař]]
[[Kategorie:Afrodíté]]
[[Kategorie:Artemis]]
[[Kategorie:Galové]]
[[Kategorie:Apollón]]
[[Kategorie:Hermés]]
[[Kategorie:Tyché]]

@@ Řádka 29: / Řádka 29: @@
 [[Kategorie:Archeologické muzeum na Délu]]
-[[Kategorie:Helénstická doba]]
+[[Kategorie:Helénistická doba]]
 [[Kategorie:Římská doba]]

← Starší verze		Verze z 5. 2. 2018, 19:22
Řádka 29:		Řádka 29:

	[[Kategorie:Archeologické muzeum na Délu]]		[[Kategorie:Archeologické muzeum na Délu]]
		+	[[Kategorie:Helénstická doba]]
		+	[[Kategorie:Římská doba]]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 Zvláštností Délu je množství památek z let přibližně 200 až 50 před n. l., u nichž jsme na rozpacích, jak je zařadit. Na řecké pevnině, natož pak ve Velkém Řecku, tedy v jižní Itálii, by jednoznačně patřily do ranějších fází římské doby, ale vzhledem k odlišné periodizaci kykladských dějin – i k řeckému zátisku výtvarného projevu většiny z nich – jsou formálně vzato z konce helénistické epochy. Občas mezi nimi najdeme díla typicky helénistická, někdy zase typicky římská (žánr římský portrét), podstatnější však je, že vidíme charakteristické prolínání a pestrost, především díky koexistenci nových, tradičních i archaizujících trendů.
@@ Řádka 16: / Řádka 14: @@
 - [[Všední život Délu římské doby]]
 <br clear=all>

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-   Stránka ve vývoji
+   zkorigováno, vložit fotky
-Zvláštností Délu je množství památek z let přibližně 200 až 50 před n. l., u nichž jsme na rozpacích, jak je zařadit. Na řecké pevnině, natož pak ve Velkém Řecku, tedy v jižní Itálii, by jednoznačně patřily do ranějších fází římské doby, ale vzhledem k odlišné periodizaci kykladských dějin – i k řeckému zátisku výtvarného projevu většiny z nich – jsou formálně vzato z konce hellénistické epochy. Občas mezi nimi najdeme díla typicpy helénistická, někdy zase typicky římská (žánru římský portrét), podstatnější však je, že vidíme charakteristické prolínání a pestrost, především díky koexistenci nových, tradičních i archaizujících trendů.
+Zvláštností Délu je množství památek z let přibližně 200 až 50 před n. l., u nichž jsme na rozpacích, jak je zařadit. Na řecké pevnině, natož pak ve Velkém Řecku, tedy v jižní Itálii, by jednoznačně patřily do ranějších fází římské doby, ale vzhledem k odlišné periodizaci kykladských dějin – i k řeckému zátisku výtvarného projevu většiny z nich – jsou formálně vzato z konce helénistické epochy. Občas mezi nimi najdeme díla typicky helénistická, někdy zase typicky římská (žánr římský portrét), podstatnější však je, že vidíme charakteristické prolínání a pestrost, především díky koexistenci nových, tradičních i archaizujících trendů.
 - [[Sochy a reliéfy]]
@@ Řádka 14: / Řádka 16: @@
 - [[Všední život Délu římské doby]]
-<br />
+<br clear=all>
    Souvisle číst: [[Sochy a reliéfy]]
-[[Muzeum na Délu]]
+  Zpátky na obsah podkapitoly [[Muzeum na Délu]]
-[[DÉLOS]]
+  Zpátky na obsah kapitoly [[DÉLOS]]
-Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Délos a Kyklady]]
+  Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']]
 [[Kategorie:Archeologické muzeum na Délu]]

← Starší verze		Verze z 10. 4. 2017, 19:49
Řádka 12:		Řádka 12:

	- [[Obscénnosti]]		- [[Obscénnosti]]
		+
		+	- [[Všední život Délu římské doby]]
	<br />		<br />

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
    Stránka ve vývoji
-Především tu máme několik plastik jednoznačně z helénistické doby, například reliéf z votivní stély z konce 3. století před n. l., patrně ze svatyně Agathé Tyché, kde Artemis se dvěma satyry připravuje oběť.
+Zvláštností Délu je množství památek z let přibližně 200 až 50 před n. l., u nichž jsme na rozpacích, jak je zařadit. Na řecké pevnině, natož pak ve Velkém Řecku, tedy v jižní Itálii, by jednoznačně patřily do ranějších fází římské doby, ale vzhledem k odlišné periodizaci kykladských dějin – i k řeckému zátisku výtvarného projevu většiny z nich – jsou formálně vzato z konce hellénistické epochy. Občas mezi nimi najdeme díla typicpy helénistická, někdy zase typicky římská (žánru římský portrét), podstatnější však je, že vidíme charakteristické prolínání a pestrost, především díky koexistenci nových, tradičních i archaizujících trendů.
-Teď už vstoupíme do stylové houštiny 2. století. Prvním příkladem je hlava Herma, nejspíš pozdně helénistická práce, která ovšem napodobuje dost ranou klasiku. Mezi nálezy v Domě u jezera jsme viděli archaizující reliéf s postavami kráčejících bohů, připoměňme si detaily Herma a Athény.
+- [[Sochy a reliéfy]]
-Typickou sochou pozdní helénistické doby je Artemis s jelenem z 2. století před n. l.. Zaměříme se na detail její tváře, neboť ta přece jenom uchovává něco z odtažitosti bohyně. Podobně zkusím naložit s Apollónem, co šlape na galatský štít, jehož už známe ze čtvrti u divadla, ale výsledek nebude lepší než u celku sochy.
+- - [[Sochy obyvatel Délu]]
-Zvláštní stylizaci, navíc trochu podpořenou erozí, ukazuje hlava Gala z Italské agory. Úplně jinak musel v téměže prostoru působit silně nadživotní Gaius Ofelius Ferus. A ještě jinak Dionýsos, ležérně se povalující u svého chrámu, v doprovodu dvou soch herců v roli Siléna.
+- [[Mozaiky]]
-Replikou pozdně klasického díla je socha nymfy. Zajímavou pozdější hru s pozdně klasickým tématem představuje akt nymfy, možná Amymoné, zobrazené trochu jako Afrodíté Anadyomené. Krásnou hlavu mladé ženy, snad bohyně, jsme si už ukazovali u Dionýsova domu. Její rysy jsou ovlivněny řecko-syrským sochařstvím.
+- [[Nástěnné malby]]
-Pak tu máme dvě hermovky: Ptolemaia III. Euergéta a Priapa.
+- [[Obscénnosti]]
 <br />
@@ Řádka 28: / Řádka 24: @@
 [[Kategorie:Archeologické muzeum na Délu]]