Ferekýdova jeskyně - Historie editací

Zde v 28. 2. 2018, 13:15

2018-02-28T13:15:13Z

Zde v 30. 12. 2017, 13:12

2017-12-30T13:12:41Z

Zde v 29. 12. 2017, 21:07

2017-12-29T21:07:58Z

Zde v 29. 12. 2017, 21:07

2017-12-29T21:07:40Z

Zde v 15. 4. 2017, 11:01

2017-04-15T11:01:27Z

Zde v 15. 4. 2017, 10:09

2017-04-15T10:09:52Z

Zde: Založena nová stránka s textem „ Stránka ve vývoji Jeskyně, která se na Syru běžně nazývá „Ferekýdova“, je na severu ostrova, kousek za vesnicí Kyperoussa. Není nikterak…“

2017-03-15T12:12:09Z

Založena nová stránka s textem „ Stránka ve vývoji Jeskyně, která se na Syru běžně nazývá „Ferekýdova“, je na severu ostrova, kousek za vesnicí Kyperoussa. Není nikterak…“

Nová stránka

Stránka ve vývoji
Jeskyně, která se na Syru běžně nazývá „Ferekýdova“, je na severu ostrova, kousek za vesnicí Kyperoussa. Není nikterak jasné, od kdy začala být tato jeskyně spojovaná s Ferekýdem. Postava tohoto „muže božího“ (viz [[info Muž boží]]) si mohla o spojení s jeskyní říkat už velice brzy. Zrovna tak je možné, že jde až o pozdní dodatečnou legendu. Slavní ostrované bývají umísťování do jeskyní, vždyť na Paru dostal jeskyni i Archilochos, a to nebyl žádný excentrický mystik, přitom byl reálně uctívaný jinde na ostrově.

Na Syru nezůstaly po [[Ferekýdés ze Syru – Prapočátek části filosofie na Kykladách?|Ferekýdovi]] žádné reálné stopy, tím se situace zásadně liší od památek z parského [[Archilocheion na Paru|Archilocheia]], které tam můžeme vidět v archeologickém muzeu. Přesto se tato jeskyně podepsala i na významném archeologickém objevu.

Christos Tsountas, který koncem 19. století vykopal starokykladské sídlo na Kastri u [[Chalandriani]], prý předpokládal, že jeskyně nějak přitahovala pozornost dávných obyvatel. V ní – ani v jejím blízkém okolí – se sice nenašlo nic, ale na dalším vršku už ano. Je možné, že jeho intuice, spojující s jeskyní možnost nálezů starokykladské památky v širším okolí, nechtěně způsobila omyl, když jeskyni ponechal spojitost s Ferekýdem, který žil v 6. století před n. l. Nicméně jeho vodítko, tedy tradice o významu jeskyně, se muselo odněkud vzít. Buď už tehdy patřilo k lidovému podání, nebo mělo nějaký mě neznámý literární zdroj. Nebo si to celé vymyslel? Nebo Ferekýdés opravdu přemítal v kontextech dávných Kyklad? To asi ne, i když excentrik to byl.

Pokračovat v souvislém čtení: [[Chalandriani]]

[[Co vidíme na Syru]]

[[SYROS]]

[[Kategorie:Ferekýdova jeskyně (Syros)]]
[[Kategorie:Kyperoussa (Syros)]]
[[Kategorie:Archilochos]]
[[Kategorie:Tsountas Christos]]

← Starší verze		Verze z 28. 2. 2018, 13:15
Řádka 1:		Řádka 1:
−	~~zkorigováno, vložit fotku~~	+	[[File:Pherecydes' Cave.jpg\|thumb\|right\|[[commons: File: Pherecydes' Cave.jpg\|Ferekýdovba jeskyně na ostrově Syru.]] ]]

	Jeskyně, která se na Syru běžně nazývá „Ferekýdova“, je na severu ostrova, kousek za vesnicí Kyperoussa. Není nikterak jasné, od kdy začala být tato jeskyně spojovaná s Ferekýdem. Postava tohoto „muže božího“ (viz info [[Muž boží]]) si mohla o spojení s jeskyní říkat už velice brzy. Zrovna tak je možné, že jde až o pozdní dodatečnou legendu. Slavní ostrované bývají umísťování do jeskyní, vždyť na Paru dostal jeskyni i Archilochos, a to nebyl žádný excentrický mystik, přitom byl reálně uctívaný jinde na ostrově.		Jeskyně, která se na Syru běžně nazývá „Ferekýdova“, je na severu ostrova, kousek za vesnicí Kyperoussa. Není nikterak jasné, od kdy začala být tato jeskyně spojovaná s Ferekýdem. Postava tohoto „muže božího“ (viz info [[Muž boží]]) si mohla o spojení s jeskyní říkat už velice brzy. Zrovna tak je možné, že jde až o pozdní dodatečnou legendu. Slavní ostrované bývají umísťování do jeskyní, vždyť na Paru dostal jeskyni i Archilochos, a to nebyl žádný excentrický mystik, přitom byl reálně uctívaný jinde na ostrově.

@@ Řádka 8: / Řádka 8: @@
 <br clear=all>
-   Pokračovat v souvislém čtení: [[Chalandriani]]
+   Souvisle číst: [[Chalandriani]]
    Zpátky na obsah kapitoly [[SYROS]]

@@ Řádka 5: / Řádka 5: @@
 Na Syru nezůstaly po [[Ferekýdés ze Syru – Prapočátek části filosofie na Kykladách?|Ferekýdovi]] žádné reálné stopy, tím se situace zásadně liší od památek z parského [[Reliéfy z Archilocheia|Archilocheia]], které tam můžeme vidět v archeologickém muzeu. Ostatně, pocházejí odjinud než z tamní tzv. Archilochovy jeskyně. Přesto se Ferekýdova jeskyně podepsala i na významném archeologickém objevu.
- Christos Tsountas, který koncem 19. století vykopal starokykladské sídlo na Kastri u [[Chalandriani]], prý předpokládal, že jeskyně nějak přitahovala pozornost dávných obyvatel. V ní – ani v jejím blízkém okolí – se sice nenašlo nic, ale na dalším vršku už ano. Je možné, že jeho intuice, spojující s jeskyní možnost nálezů starokykladské památky v širším okolí, nechtěně způsobila omyl. Mohla zapříčinit nebo prohloubit spojitost s Ferekýdem, který ovšem žil až v 6. století před n. l. Nicméně jeho vodítko, tedy tradice o významu jeskyně, se muselo odněkud vzít. Buď už tehdy patřilo k lidovému podání, nebo mělo nějaký mně neznámý literární zdroj. Nebo si to celé vymyslel? Nebo Ferekýdés opravdu přemítal v kontextech dávných Kyklad? To asi ne, i když excentrik to byl.
+Christos Tsountas, který koncem 19. století vykopal starokykladské sídlo na Kastri u [[Chalandriani]], prý předpokládal, že jeskyně nějak přitahovala pozornost dávných obyvatel. V ní – ani v jejím blízkém okolí – se sice nenašlo nic, ale na dalším vršku už ano. Je možné, že jeho intuice, spojující s jeskyní možnost nálezů starokykladské památky v širším okolí, nechtěně způsobila omyl. Mohla zapříčinit nebo prohloubit spojitost s Ferekýdem, který ovšem žil až v 6. století před n. l. Nicméně jeho vodítko, tedy tradice o významu jeskyně, se muselo odněkud vzít. Buď už tehdy patřilo k lidovému podání, nebo mělo nějaký mně neznámý literární zdroj. Nebo si to celé vymyslel? Nebo Ferekýdés opravdu přemítal v kontextech dávných Kyklad? To asi ne, i když excentrik to byl.
 <br clear=all>

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-   Stránka ve vývoji
+   zkorigováno, vložit fotku
 Jeskyně, která se na Syru běžně nazývá „Ferekýdova“, je na severu ostrova, kousek za vesnicí Kyperoussa. Není nikterak jasné, od kdy začala být tato jeskyně spojovaná s Ferekýdem. Postava tohoto „muže božího“ (viz info [[Muž boží]]) si mohla o spojení s jeskyní říkat už velice brzy. Zrovna tak je možné, že jde až o pozdní dodatečnou legendu. Slavní ostrované bývají umísťování do jeskyní, vždyť na Paru dostal jeskyni i Archilochos, a to nebyl žádný excentrický mystik, přitom byl reálně uctívaný jinde na ostrově.
 Na Syru nezůstaly po [[Ferekýdés ze Syru – Prapočátek části filosofie na Kykladách?|Ferekýdovi]] žádné reálné stopy, tím se situace zásadně liší od památek z parského [[Reliéfy z Archilocheia|Archilocheia]], které tam můžeme vidět v archeologickém muzeu. Ostatně, pocházejí odjinud než z tamní tzv. Archilochovy jeskyně. Přesto se Ferekýdova jeskyně podepsala i na významném archeologickém objevu.
-Christos Tsountas, který koncem 19. století vykopal starokykladské sídlo na Kastri u [[Chalandriani]], prý předpokládal, že jeskyně nějak přitahovala pozornost dávných obyvatel. V ní – ani v jejím blízkém okolí – se sice nenašlo nic, ale na dalším vršku už ano. Je možné, že jeho intuice, spojující s jeskyní možnost nálezů starokykladské památky v širším okolí, nechtěně způsobila omyl, když jeskyni ponechal spojitost s Ferekýdem, který žil v 6. století před n. l. Nicméně jeho vodítko, tedy tradice o významu jeskyně, se muselo odněkud vzít. Buď už tehdy patřilo k lidovému podání, nebo mělo nějaký mě neznámý literární zdroj. Nebo si to celé vymyslel? Nebo Ferekýdés opravdu přemítal v kontextech dávných Kyklad? To asi ne, i když excentrik to byl.
+ Christos Tsountas, který koncem 19. století vykopal starokykladské sídlo na Kastri u [[Chalandriani]], prý předpokládal, že jeskyně nějak přitahovala pozornost dávných obyvatel. V ní – ani v jejím blízkém okolí – se sice nenašlo nic, ale na dalším vršku už ano. Je možné, že jeho intuice, spojující s jeskyní možnost nálezů starokykladské památky v širším okolí, nechtěně způsobila omyl. Mohla zapříčinit nebo prohloubit spojitost s Ferekýdem, který ovšem žil až v 6. století před n. l. Nicméně jeho vodítko, tedy tradice o významu jeskyně, se muselo odněkud vzít. Buď už tehdy patřilo k lidovému podání, nebo mělo nějaký mně neznámý literární zdroj. Nebo si to celé vymyslel? Nebo Ferekýdés opravdu přemítal v kontextech dávných Kyklad? To asi ne, i když excentrik to byl.
    Pokračovat v souvislém čtení: [[Chalandriani]]
-[[Co vidíme na Syru]]
+  Zpátky na obsah kapitoly [[SYROS]]
 [[Kategorie:Ferekýdova jeskyně (Syros)]]

@@ Řádka 2: / Řádka 2: @@
 Jeskyně, která se na Syru běžně nazývá „Ferekýdova“, je na severu ostrova, kousek za vesnicí Kyperoussa. Není nikterak jasné, od kdy začala být tato jeskyně spojovaná s Ferekýdem. Postava tohoto „muže božího“ (viz info [[Muž boží]]) si mohla o spojení s jeskyní říkat už velice brzy. Zrovna tak je možné, že jde až o pozdní dodatečnou legendu. Slavní ostrované bývají umísťování do jeskyní, vždyť na Paru dostal jeskyni i Archilochos, a to nebyl žádný excentrický mystik, přitom byl reálně uctívaný jinde na ostrově.
-Na Syru nezůstaly po [[Ferekýdés ze Syru – Prapočátek části filosofie na Kykladách?|Ferekýdovi]] žádné reálné stopy, tím se situace zásadně liší od památek z parského [[Archilocheion na Paru|Archilocheia]], které tam můžeme vidět v archeologickém muzeu. Přesto se tato jeskyně podepsala i na významném archeologickém objevu.
+Na Syru nezůstaly po [[Ferekýdés ze Syru – Prapočátek části filosofie na Kykladách?|Ferekýdovi]] žádné reálné stopy, tím se situace zásadně liší od památek z parského [[Reliéfy z Archilocheia|Archilocheia]], které tam můžeme vidět v archeologickém muzeu. Ostatně, pocházejí odjinud než z tamní tzv. Archilochovy jeskyně. Přesto se Ferekýdova jeskyně podepsala i na významném archeologickém objevu.
 Christos Tsountas, který koncem 19. století vykopal starokykladské sídlo na Kastri u [[Chalandriani]], prý předpokládal, že jeskyně nějak přitahovala pozornost dávných obyvatel. V ní – ani v jejím blízkém okolí – se sice nenašlo nic, ale na dalším vršku už ano. Je možné, že jeho intuice, spojující s jeskyní možnost nálezů starokykladské památky v širším okolí, nechtěně způsobila omyl, když jeskyni ponechal spojitost s Ferekýdem, který žil v 6. století před n. l. Nicméně jeho vodítko, tedy tradice o významu jeskyně, se muselo odněkud vzít. Buď už tehdy patřilo k lidovému podání, nebo mělo nějaký mě neznámý literární zdroj. Nebo si to celé vymyslel? Nebo Ferekýdés opravdu přemítal v kontextech dávných Kyklad? To asi ne, i když excentrik to byl.