Ferekýdův spis: Sedmero slují - Historie editací

Zde v 30. 12. 2017, 11:27

2017-12-30T11:27:11Z

Zde v 30. 12. 2017, 11:20

2017-12-30T11:20:13Z

Zde v 15. 3. 2017, 18:12

2017-03-15T18:12:26Z

Zde v 15. 3. 2017, 17:30

2017-03-15T17:30:48Z

Zde: Založena nová stránka s textem „Ferekýdés sepsal prózu o božských dějích. Lexikon ''Súda'' uvádí jeho titul ''Sedmero slují'' (DK 7 A 2 /1) a dodává ještě jiné možné ná…“

2017-03-15T16:58:05Z

Založena nová stránka s textem „Ferekýdés sepsal prózu o božských dějích. Lexikon ''Súda'' uvádí jeho titul ''Sedmero slují'' (DK 7 A 2 /1) a dodává ještě jiné možné ná…“

Nová stránka

Ferekýdés sepsal prózu o božských dějích. Lexikon ''Súda'' uvádí jeho titul ''Sedmero slují'' (DK 7 A 2 /1) a dodává ještě jiné možné názvy, totiž ''Spojení bohů'' a ''Theogonie'' (''Zrození bohů''), které vznikly asi později, jako charakteristika obsahu spisu. Navíc snad o tomto Ferekýdově spisu nejasně mluví také jako o ''Orfeově řeči'', což je asi spíše pozdější charakteristika jeho tematiky. Těch „sedmero slují“ se nejspíš týká uspořádání světa, jak ještě uvidíme. Autor, který strukturu světa přirovnal k pěti nebo sedmi zákoutím jeskyně, mohl být o to spíše spojen s jeskyní na Syru!

Diogenés Laertios mluví o Ferekýdově knize jako o zachované v jeho době, tedy v 3. století n. l. Cituje první větu – a opravdu to je formálně vzato próza, i když blízká náboženské epice, jak dílo charakterizoval už Strabón. Ferekýdův spis začínal slovy (Diogenés Laertios, ''Životy filosofů'' I, 119 = DK 7 B 1 /1 = část DK 7 A 1):

„Zás a Kronos i Chthonié byli vždycky, Chthonié pak dostala jméno Země, ježto jí Zás dal zemi darem.“

''Zás'' je dialektový tvar Diova jména, tedy Zeus. Stejným tvarem tohoto Diova jména se na Kykladách dodnes nazývá nejvyšší hora ostrova Naxu. Obliba různých tvarů Diova jména je charakteristická pro více mudrců, například ''Zén'' u Hérakleita (B 32). Ferekýdovo užití tvaru ''Zás'' asi zaujalo dost pozdějších autorů, neboť se o něm dochoval referát ((DK 7 B 1 /2):

„U Ferekýda se střídají různé podoby [Diova jména]: Dís, Zén, Dén, Zás, podle jeho vlastního skloňování.“

Zvláštní tvary jmen užívá i pro jiné bohy, například pro bohyni Rheu (Héródiános 7, 4 = DK 7 B 9). Ferekýdés se prostě rád vyjadřuje zvláštně. Dokonce naznačuje, že za tím je jeho znalost jakéhosi správného, to jest božského jazyka. Diogenés o něm říká (I, 119 = DK 7 B 12):

„Tvrdil též, že bohové užívají pro stůl názvu ''thyóros'' (obětiště, obětní pokrm).“

Zvláštní jména, užívaná prý pouze bohy, patří k epickému výrazovému arsenálu, dokumentují diferenci mezi nesmrtelnými a smrtelníky. Z lidí je zná pouze básník nebo věštec, nyní možná spíše mytograf, interpret mýtů, nebo interpret božských věcí, tedy vlastně teolog. Znalost božského jazyka je možná jinou podobou pokusu o zaujetí „božské pozice“ díky teoretickému náhledu.

Pokračovat v souvislém čtení: [[Tři principy]]

[[Ferekýdés ze Syru – Prapočátek části filosofie na Kykladách?]]

[[SYROS]]

[[Kategorie:Ferekýdés]]
[[Kategorie:Sedmero slují]]
[[Kategorie:Súda]]
[[Kategorie:Diogenés Laertios]]
[[Kategorie:Strabón]]
[[Kategorie:Héródiános]]
[[Kategorie:Zás]]
[[Kategorie:Zén]]
[[Kategorie:Zeus]]
[[Kategorie:Zén]]
[[Kategorie:Chthonié]]
[[Kategorie:Rhea]]

@@ Řádka 18: / Řádka 18: @@
    Pokračovat v souvislém čtení: [[Tři principy]]
-   Zpátky na obsah kapitoly [[Ferekýdés ze Syru – Prapočátek části filosofie na Kykladách?]]
+   Zpátky na [[Ferekýdés ze Syru – Prapočátek části filosofie na Kykladách?]]
    Zpátky na obsah kapitoly [[SYROS]]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-Ferekýdés sepsal prózu o božských dějích. Lexikon ''Súda'' uvádí jeho titul ''Sedmero slují'' (DK 7 A 2 /1) a dodává ještě jiné možné názvy, totiž ''Spojení bohů'' a ''Theogonie'' (''Zrození bohů''), které vznikly asi později, jako charakteristika obsahu spisu. Navíc snad o tomto Ferekýdově spisu nejasně mluví také jako o ''Orfeově řeči'', což je asi spíše pozdější charakteristika jeho tematiky. Těch „sedmero slují“ se nejspíš týká uspořádání světa, jak ještě uvidíme. Autor, který strukturu světa přirovnal k pěti nebo sedmi zákoutím jeskyně, mohl být o to spíše spojen s jeskyní na Syru!
+Ferekýdés sepsal prózu o božských dějích. Lexikon ''Súda'' uvádí jeho titul ''Sedmero slují'' (DK 7 A 2 /1) a dodává ještě jiné možné názvy, totiž ''Spojení bohů'' a ''Theogonie'' (''Zrození bohů''), které vznikly asi později, jako charakteristika obsahu spisu. Navíc snad o tomto Ferekýdově spisu nejasně mluví také jako o ''Orfeově řeči'', což je asi spíše pozdější charakteristika jeho tematiky. Těch „sedmero slují“ se nejspíš týká uspořádání světa, jak ještě uvidíme. Autor, který strukturu světa přirovnal k pěti nebo sedmi zákoutím jeskyně, mohl být o to spíše spojen s [[Ferekýdova jeskyně|jeskyní na Syru]]!
 Diogenés Laertios mluví o Ferekýdově knize jako o zachované v jeho době, tedy v 3. století n. l. Cituje první větu – a opravdu to je formálně vzato próza, i když blízká náboženské epice, jak dílo charakterizoval už Strabón. Ferekýdův spis začínal slovy (Diogenés Laertios, ''Životy filosofů'' I, 119 = DK 7 B 1 /1 = část DK 7 A 1):
@@ Řádka 14: / Řádka 14: @@
 Zvláštní jména, užívaná prý pouze bohy, patří k epickému výrazovému arsenálu, dokumentují diferenci mezi nesmrtelnými a smrtelníky. Z lidí je zná pouze básník nebo věštec, nyní možná spíše mytograf, interpret mýtů, nebo interpret božských věcí, tedy vlastně teolog. Znalost božského jazyka je možná jinou podobou pokusu o zaujetí „božské pozice“ díky teoretickému náhledu.
    Pokračovat v souvislém čtení: [[Tři principy]]
-[[Ferekýdés ze Syru – Prapočátek části filosofie na Kykladách?]]
+  Zpátky na obsah kapitoly [[Ferekýdés ze Syru – Prapočátek části filosofie na Kykladách?]]
-[[SYROS]]
+  Zpátky na obsah kapitoly [[SYROS]]

@@ Řádka 29: / Řádka 29: @@
 [[Kategorie:Héródiános]]
 [[Kategorie:Zás]]
 [[Kategorie:Zén]]
 [[Kategorie:Zeus]]

@@ Řádka 33: / Řádka 33: @@
 [[Kategorie:Zén]]
 [[Kategorie:Chthonié]]
 [[Kategorie:Rhea]]