Ferekýdés, mytograf a muž boží - Historie editací

Zde v 28. 2. 2018, 13:44

2018-02-28T13:44:06Z

Zde v 7. 1. 2018, 21:44

2018-01-07T21:44:23Z

Zde v 30. 12. 2017, 11:26

2017-12-30T11:26:48Z

Zde v 30. 12. 2017, 11:21

2017-12-30T11:21:32Z

Zde v 30. 12. 2017, 10:56

2017-12-30T10:56:29Z

Zde v 30. 12. 2017, 10:55

2017-12-30T10:55:14Z

Zde v 15. 4. 2017, 10:30

2017-04-15T10:30:07Z

Zde v 15. 4. 2017, 10:10

2017-04-15T10:10:57Z

Zde v 16. 3. 2017, 08:30

2017-03-16T08:30:57Z

Zde v 15. 3. 2017, 22:35

2017-03-15T22:35:58Z

← Starší verze		Verze z 28. 2. 2018, 13:44
Řádka 1:		Řádka 1:
−	[[File:Pherecydes of Syros recent bust Syro208.jpg\|thumb\|right~~\|256px~~\|[[commons: File:Pherecydes of Syros recent bust Syro208.jpg\|Ferekýdés ze Syru, mythograf a prý také filosof, údajně učitel Pýthagorův. Novodobá busta z pozdního 20. století v Ano Syros. Nehistorická podoba.]] ]]	+	[[File:Pherecydes of Syros recent bust Syro208.jpg\|thumb\|right\|[[commons: File:Pherecydes of Syros recent bust Syro208.jpg\|Ferekýdés ze Syru, mythograf a prý také filosof, údajně učitel Pýthagorův. Novodobá busta z pozdního 20. století v Ano Syros. Nehistorická podoba.]] ]]

	Ferekýda nám může představit heslo, jež mu věnuje byzantský lexikon ''Súda'' (DK 7 A 2 /1):		Ferekýda nám může představit heslo, jež mu věnuje byzantský lexikon ''Súda'' (DK 7 A 2 /1):

← Starší verze		Verze z 7. 1. 2018, 21:44
Řádka 1:		Řádka 1:
		+	[[File:Pherecydes of Syros recent bust Syro208.jpg\|thumb\|right\|256px\|[[commons: File:Pherecydes of Syros recent bust Syro208.jpg\|Ferekýdés ze Syru, mythograf a prý také filosof, údajně učitel Pýthagorův. Novodobá busta z pozdního 20. století v Ano Syros. Nehistorická podoba.]] ]]
		+
	Ferekýda nám může představit heslo, jež mu věnuje byzantský lexikon ''Súda'' (DK 7 A 2 /1):		Ferekýda nám může představit heslo, jež mu věnuje byzantský lexikon ''Súda'' (DK 7 A 2 /1):

@@ Řádka 35: / Řádka 35: @@
    Pokračovat v souvislém čtení: [[Ferekýdův spis: Sedmero slují]]
-   Zpátky na obsah kapitoly [[Ferekýdés ze Syru – Prapočátek části filosofie na Kykladách?]]
+   Zpátky na [[Ferekýdés ze Syru – Prapočátek části filosofie na Kykladách?]]
    Zpátky na obsah kapitoly [[SYROS]]

← Starší verze		Verze z 30. 12. 2017, 11:21
Řádka 34:		Řádka 34:

	Pokračovat v souvislém čtení: [[Ferekýdův spis: Sedmero slují]]		Pokračovat v souvislém čtení: [[Ferekýdův spis: Sedmero slují]]
		+
		+	Zpátky na obsah kapitoly [[Ferekýdés ze Syru – Prapočátek části filosofie na Kykladách?]]

	Zpátky na obsah kapitoly [[SYROS]]		Zpátky na obsah kapitoly [[SYROS]]

@@ Řádka 10: / Řádka 10: @@
 „Italská [větev filosofie začíná] takto: [posluchačem] Ferekýda byl Pythagorás (...)“
-Jakožto učitel Pythagory je Ferekýdés pomyslným praotcem celé „západní větvě filosofie“ (viz [[Vznik řecké filosofie]])! Bývá dodatečně přičítán taky mezi „sedm mudrců“ (Diogenés I, 13). Pochválil ho dokonce sám Aristotelés (viz [[Aristotelés, Metaphysica 1091b8|''Metaphysica'' 1091b8 originál]]):
+Jakožto '''učitel Pythagory''' je Ferekýdés pomyslným praotcem celé „západní větvě filosofie“ (viz [[Vznik řecké filosofie]])! Bývá dodatečně přičítán taky mezi „sedm mudrců“ (Diogenés I, 13). Pochválil ho dokonce sám Aristotelés (viz [[Aristotelés, Metaphysica 1091b8|''Metaphysica'' 1091b8 originál]]):
 „Ti z teologů, kteří jsou ‚smíšení‘ [co do mýtu a logu], neříkají všechno myticky, za nejlepší pokládají to, co prvně plodilo, jako třeba Ferekýdés.“

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 Ferekýda nám může představit heslo, jež mu věnuje byzantský lexikon ''Súda'' (DK 7 A 2 /1):
-„Ferekýdés, syn Babya, ze Syru, [[SYROS|Syros]] je pak jeden z Kykladských ostrovů, blízko Délu. (…) Prý se u něj vyučil Pýthagorás, avšak on sám neměl učitele, nýbrž získal tajné knihy Foiníčanů a cvičil se v nich. Někteří autoři uvádějí, že jako první napsal knihu v próze (…) Byl první, kdo zavedl řeč o stěhování duší. Thalétovi záviděl slávu. Zemřel pro množství vší. Vše, co napsal, je toto: ''Sedmero slují'' neboli ''Spojení bohů'' čili ''Theogonie''. (…) Ferekýdés z Athén [je] starší než ten ze Syru, který sepsal ''Orfeovu řeč'' (…)“
+„Ferekýdés, syn Babya, ze Syru, [[SYROS|Syros]] je pak jeden z Kykladských ostrovů, blízko Délu. (…) Prý se u něj vyučil Pýthagorás, avšak on sám neměl učitele, nýbrž získal tajné knihy Foiníčanů a cvičil se v nich. Někteří autoři uvádějí, že jako první napsal knihu v próze (…)<br />
-Ferekýdovi se tedy připisuje: foinícká inspirace, spis psaný prózou, autorství orfického spisu (což je asi tentýž spis),první reinkarnační nauka, závist vůči Thalétovi z Mílétu, výuka Pythagory, podivná smrt. Suma sumárum: Zvláštní spis psaný v próze, inspirovaný prý čímsi foinickým, později vlivný v pythagorejském prostředí.
+Ferekýdovi se tedy připisuje: foinícká inspirace, spis psaný prózou, autorství orfického spisu (což je asi tentýž spis), první reinkarnační nauka, závist vůči Thalétovi z Mílétu, výuka Pythagory, podivná smrt. Suma sumárum: Zvláštní spis psaný v próze, inspirovaný prý čímsi foiníckým, později vlivný v pythagorejském prostředí.
 Ferekýdés je bezpochyby nejvýznamnější postavou mezi [[Mytografové|mytografy]], zvláště z hlediska pozdějšího vlivu ve filosofii. Žil na kykladském ostrově [[SYROS|Syru]] v době kolem poloviny 6. století před n. l., avšak jeho dílo má možná orientální zdroje a jihoitalské pokračování. O tomto pokračování referuje Diogenés Laertios (''Životy filosofů'' I, 15):
@@ Řádka 21: / Řádka 22: @@
 Ferekýdés je ovšem u různých antických autorů líčen především jako [[Muž boží|„muž boží“]], tedy jako divotvorce, věštec a znalec božských věcí. Podle Diogena Laertia (I, 116) pouhým pohledem věští potopení lodi – a z chuti vody věští zemětřesení (F 18 Schibli), což ale může být racionálně vyložitelné. Mezi muže považované u Řeků za božské řadí Ferekýda také latinský křesťan Tertullianus (''De anima'' 2,3 = F 47 Schibli).
-Diogenés Laertios (I, 117n.) líčí i tři možné způsoby jeho smrti, jeden podivnější než drugý, jak to ostatně patří k žánru doxografie:
+Diogenés Laertios (I, 117n.) líčí i tři možné '''způsoby jeho smrti''', jeden podivnější než drugý, jak to ostatně patří k žánru doxografie:
 Využil blížící se smrti k jakési magické operaci, která zajistila válečné vítězství Efesanů.
@@ Řádka 29: / Řádka 30: @@
 Zemřel na Délu na mor od vší a Pythagorás jej tam pochoval. Tato tradice je kupodivu velice silná, leč o tom raději na Délu. (Viz [[Ferekýdés na Délu?]])
-Teď se podívejme, zda je Ferekýdovo dílo – snad nejstarší řecká náboženská próza – něčím aspoň trochu racionálním, co by mohlo být předstupněm filosofie. Zda v něm nalezneme něco, co by předjímalo nejstarší vrstvu pýthagorejských nauk; a zda nese foinícké rysy, nebo alespoň nějaké zvláštnosti, které pozdější autoři mohli považovat za „foinícké“.
+Teď se podívejme, zda je Ferekýdovo dílo – snad nejstarší řecká náboženská próza – něčím aspoň trochu racionálním, co by mohlo být předstupněm filosofie. Zda v něm nalezneme něco, co by předjímalo nejstarší vrstvu pythagorejských nauk a zda nese foinícké rysy nebo alespoň nějaké zvláštnosti, které pozdější autoři mohli považovat za „foinícké“.
    Pokračovat v souvislém čtení: [[Ferekýdův spis: Sedmero slují]]
-[[Ferekýdés ze Syru – Prapočátek části filosofie na Kykladách?]]
+  Zpátky na obsah kapitoly [[SYROS]]
-[[SYROS]]
+  Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']]

@@ Řádka 19: / Řádka 19: @@
 A jsme u toho! „Dobrem a tím nejlepším je příčina (''aitia'', αἰτία) a počátek (''arché'', ἀρχή) všeho“! Místo „počátek“ bychom mohli překládat také „princip“, „vládnoucí princip“. Jsme v aristotelské metafyzice.
-Ferekýdés je ovšem u různých antických autorů líčen především jako [[info Muž boží|„muž boží“]], tedy jako divotvorce, věštec a znalec božských věcí. Podle Diogena Laertia (I, 116) pouhým pohledem věští potopení lodi – a z chuti vody věští zemětřesení (F 18 Schibli), což ale může být racionálně vyložitelné. Mezi muže považované u Řeků za božské řadí Ferekýda také latinský křesťan Tertullianus (''De anima'' 2,3 = F 47 Schibli).
+Ferekýdés je ovšem u různých antických autorů líčen především jako [[Muž boží|„muž boží“]], tedy jako divotvorce, věštec a znalec božských věcí. Podle Diogena Laertia (I, 116) pouhým pohledem věští potopení lodi – a z chuti vody věští zemětřesení (F 18 Schibli), což ale může být racionálně vyložitelné. Mezi muže považované u Řeků za božské řadí Ferekýda také latinský křesťan Tertullianus (''De anima'' 2,3 = F 47 Schibli).
 Diogenés Laertios (I, 117n.) líčí i tři možné způsoby jeho smrti, jeden podivnější než drugý, jak to ostatně patří k žánru doxografie:

@@ Řádka 5: / Řádka 5: @@
 Ferekýdovi se tedy připisuje: foinícká inspirace, spis psaný prózou, autorství orfického spisu (což je asi tentýž spis),první reinkarnační nauka, závist vůči Thalétovi z Mílétu, výuka Pythagory, podivná smrt. Suma sumárum: Zvláštní spis psaný v próze, inspirovaný prý čímsi foinickým, později vlivný v pythagorejském prostředí.
-Ferekýdés je bezpochyby nejvýznamnější postavou mezi [[info Mytografové|mytografy|]], zvláště z hlediska pozdějšího vlivu ve filosofii. Žil na kykladském ostrově [[SYROS|Syru]] v době kolem poloviny 6. století před n. l., avšak jeho dílo má možná orientální zdroje a jihoitalské pokračování. O tomto pokračování referuje Diogenés Laertios (''Životy filosofů'' I, 15):
+Ferekýdés je bezpochyby nejvýznamnější postavou mezi [[info Mytografové|mytografy]], zvláště z hlediska pozdějšího vlivu ve filosofii. Žil na kykladském ostrově [[SYROS|Syru]] v době kolem poloviny 6. století před n. l., avšak jeho dílo má možná orientální zdroje a jihoitalské pokračování. O tomto pokračování referuje Diogenés Laertios (''Životy filosofů'' I, 15):
 „Italská [větev filosofie začíná] takto: [posluchačem] Ferekýda byl Pythagorás (...)“

@@ Řádka 9: / Řádka 9: @@
 „Italská [větev filosofie začíná] takto: [posluchačem] Ferekýda byl Pythagorás (...)“
-Jakožto učitel Pythagory je Ferekýdés pomyslným praotcem celé „západní větvě filosofie“ (viz [[info Vznik řecké filosofie]])! Bývá dodatečně přičítán taky mezi „sedm mudrců“ (Diogenés I, 13). Pochválil ho dokonce sám Aristotelés (viz [[Metaphysica 1091b8|Metaphysica 1091b8 originál]]):
+Jakožto učitel Pythagory je Ferekýdés pomyslným praotcem celé „západní větvě filosofie“ (viz [[info Vznik řecké filosofie]])! Bývá dodatečně přičítán taky mezi „sedm mudrců“ (Diogenés I, 13). Pochválil ho dokonce sám Aristotelés (viz [[Aristotelés, Metaphysica 1091b8|Metaphysica 1091b8 originál]]):
 „Ti z teologů, kteří jsou ‚smíšení‘ [co do mýtu a logu], neříkají všechno myticky, za nejlepší pokládají to, co prvně plodilo, jako třeba Ferekýdés.“