Edice a značení zlomků předsokratiků - Historie editací

Zde v 30. 12. 2017, 10:33

2017-12-30T10:33:58Z

Zde v 30. 12. 2017, 10:32

2017-12-30T10:32:53Z

Zde: Založena nová stránka s textem „ Informační stránka - bez jednoznačného pokračování Útržky ze spisů předsokratiků se zachovaly pouze jako citáty v dílech jiných autorů,…“

2017-04-17T12:09:10Z

Založena nová stránka s textem „ Informační stránka - bez jednoznačného pokračování Útržky ze spisů předsokratiků se zachovaly pouze jako citáty v dílech jiných autorů,…“

Nová stránka

Informační stránka - bez jednoznačného pokračování

Útržky ze spisů předsokratiků se zachovaly pouze jako citáty v dílech jiných autorů, většinou antických. Ti ovšem někdy citují, jindy parafrázují, nebo jenom referují terminologií své vlastní nauky. Jednou je citát věrně přepsaný, někdy s drobnou jazykovou úpravou, jindy je to falzum, ať už zapsaná legenda, nebo výmysl na podporu toho či onoho. Některý referát je trefný, jiný zavádějící, většinou díky zaslepené aplikaci pozdější terminologie a podsouvání pozdějších problémů. Když k tomu všemu přičteme obvyklé problémy se zachováním antických spisů, tedy verze a chyby rukopisů, uvědomíme si, jakou práci novodobí editoři předsokratovských zlomků mají. Od 19. století je k dispozici několik edic, které se pokoušejí o úplnost, a pak řada monografických edic, zahrnujících pouze jednoho předsokratika nebo menší skupinu příbuzných autorů. Mluvíme o kritických edicích, tedy „kritických“ v tom smyslu, že pečlivě uvádějí prameny a pod čarou rukopisné verze a možné opravy filologů. Obsahově bývá ovšem s kritičností potíž, a to i 21. století. Problém není v tom, že se do edic zařazují „díla“ mytických autorů a legendárních postav, nebo autorů z mnohem pozdější doby, tedy vlastně falza, byť některá z nich mají zajímavý obsah. O tom se totiž ví a jenom věci neznalý záhadolog z toho udělá problém. Horší je, že se často postupuje anachronicky: starší autoři se chápou v pozdějších kontextech, všude hledáme „podstaty“ a „počátky“, až se dostaneme k tomu, že pro celkový rozvrh přijímáme i legendy, o jejichž přinejmenším problematickém původu víme.

Pro orientační účely používáme novou úpravu edice Diels-Kranz. Její způsob označování zlomků je sice dost zmatečný, ale vžitý, takže takový odkaz každý snadno najde, zvlášť když to doplňujeme i odkazem na pramen. Každý předsokratik, který je v tomto vydání zahrnutý, je opatřený pořadovým číslem 1 až 90, které se uvádí vedle značky DK, odkazující právě k této edici. Ta pak písmenem A značí referáty o nauce nebo o díle, písmenem B citáty, nebo aspoň hypotetické citáty. Písmenem C falza a nápodoby. (Zlomky části pythagorejců ovšem mají své vlastní značení, A až E, a to v jiných významech.) Pak následuje pořadové číslo zlomku, jednomístné až trojmístné, někdy ještě s malým písmenem, asi jako číslování ulice s domem ve dvoře, třeba B 3a. Protože toto vydání někdy shlukuje citáty s velice různých zdrojů (třeba má více rozličných textů jako zlomek A 1), jsme v takových případech nuceni přidávat za lomítko pořadové číslo pramene.

Pro řadu předsokratiků můžeme pracovat s lepšími edicemi než Diels-Kranz, kritičtějšími a úplnějšími. Tam, kde jde pouze o lépe zpracovanou podobu zlomku, který se vyskytuje i v edici Diels-Kranz, ponechávám její tradiční označení. Když však jde o nový nebo výrazněji odchylný text, pak fragment uvádím ve značení této edice a se jménem editora (např. Ferekýdés F 13 Schibli).

[[Kategorie:Diels Herrmann]]
[[Kategorie:Kranz Walter]]
[[Kategorie:Informační stránky]]

← Starší verze		Verze z 30. 12. 2017, 10:33
Řádka 6:		Řádka 6:

	Pro řadu předsokratiků můžeme pracovat s lepšími edicemi než Diels–Kranz, kritičtějšími a úplnějšími. Tam, kde jde pouze o lépe zpracovanou podobu zlomku, který se vyskytuje i v edici Diels–Kranz, ponechávám její tradiční označení. Když však jde o nový nebo výrazněji odchylný text, pak fragment uvádím ve značení této edice a se jménem editora (např. Ferekýdés F 13 Schibli).		Pro řadu předsokratiků můžeme pracovat s lepšími edicemi než Diels–Kranz, kritičtějšími a úplnějšími. Tam, kde jde pouze o lépe zpracovanou podobu zlomku, který se vyskytuje i v edici Diels–Kranz, ponechávám její tradiční označení. Když však jde o nový nebo výrazněji odchylný text, pak fragment uvádím ve značení této edice a se jménem editora (např. Ferekýdés F 13 Schibli).
		+
		+	Zpátky na [[Předsokratici\|předsokratiky]]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
    Informační stránka - bez jednoznačného pokračování
-Útržky ze spisů předsokratiků se zachovaly pouze jako citáty v dílech jiných autorů, většinou antických. Ti ovšem někdy citují, jindy parafrázují, nebo jenom referují terminologií své vlastní nauky. Jednou je citát věrně přepsaný, někdy s drobnou jazykovou úpravou, jindy je to falzum, ať už zapsaná legenda, nebo výmysl na podporu toho či onoho. Některý referát je trefný, jiný zavádějící, většinou díky zaslepené aplikaci pozdější terminologie a podsouvání pozdějších problémů. Když k tomu všemu přičteme obvyklé problémy se zachováním antických spisů, tedy verze a chyby rukopisů, uvědomíme si, jakou práci novodobí editoři předsokratovských zlomků mají. Od 19. století je k dispozici několik edic, které se pokoušejí o úplnost, a pak řada monografických edic, zahrnujících pouze jednoho předsokratika nebo menší skupinu příbuzných autorů. Mluvíme o kritických edicích, tedy „kritických“ v tom smyslu, že pečlivě uvádějí prameny a pod čarou rukopisné verze a možné opravy filologů. Obsahově bývá ovšem s kritičností potíž, a to i 21. století. Problém není v tom, že se do edic zařazují „díla“ mytických autorů a legendárních postav, nebo autorů z mnohem pozdější doby, tedy vlastně falza, byť některá z nich mají zajímavý obsah. O tom se totiž ví a jenom věci neznalý záhadolog z toho udělá problém. Horší je, že se často postupuje anachronicky: starší autoři se chápou v pozdějších kontextech, všude hledáme „podstaty“ a „počátky“, až se dostaneme k tomu, že pro celkový rozvrh přijímáme i legendy, o jejichž přinejmenším problematickém původu víme.
+Útržky ze spisů předsokratiků se zachovaly pouze jako citáty v dílech jiných autorů, většinou antických. Ti ovšem někdy citují, jindy parafrázují, nebo jenom referují terminologií své vlastní nauky. Jednou je citát věrně přepsaný, někdy s drobnou jazykovou úpravou, jindy je to falzum – ať už zapsaná legenda, nebo výmysl na podporu toho či onoho. Jeden referát je trefný, jiný zavádějící, většinou díky zaslepené aplikaci pozdější terminologie a podsouvání pozdějších problémů. Když k tomu všemu přičteme obvyklé potíže se zachováním antických spisů, tedy verze a chyby rukopisů, uvědomíme si, jakou práci novodobí editoři předsokratovských zlomků mají. Od 19. století je k dispozici několik edic, které se pokoušejí o úplnost, a pak řada monografických edic, zahrnujících pouze jednoho předsokratika nebo menší skupinu příbuzných autorů. Mluvíme o kritických edicích, tedy „kritických“ v tom smyslu, že pečlivě uvádějí prameny a pod čarou rukopisné verze a možné opravy filologů. Obsahově bývá ovšem s kritičností potíž, a to i v 21. století. Problém není v tom, že se do edic zařazují „díla“ mytických autorů a legendárních postav nebo autorů z mnohem pozdější doby, tedy vlastně falza, neboť některá z nich mají zajímavý obsah. O jejich povaze se totiž ví a jenom věci neznalý záhadolog z toho udělá kauzu. Horší je, že se často postupuje anachronicky: starší autoři se chápou v pozdějších kontextech, všude hledáme „podstaty“ a „počátky“, až se dostaneme k tomu, že pro celkový rozvrh přijímáme i legendy, o jejichž přinejmenším pochybném původu víme.
-Pro orientační účely používáme novou úpravu edice Diels-Kranz. Její způsob označování zlomků je sice dost zmatečný, ale vžitý, takže takový odkaz každý snadno najde, zvlášť když to doplňujeme i odkazem na pramen. Každý předsokratik, který je v tomto vydání zahrnutý, je opatřený pořadovým číslem 1 až 90, které se uvádí vedle značky DK, odkazující právě k této edici. Ta pak písmenem A značí referáty o nauce nebo o díle, písmenem B citáty, nebo aspoň hypotetické citáty. Písmenem C falza a nápodoby. (Zlomky části pythagorejců ovšem mají své vlastní značení, A až E, a to v jiných významech.) Pak následuje pořadové číslo zlomku, jednomístné až trojmístné, někdy ještě s malým písmenem, asi jako číslování ulice s domem ve dvoře, třeba B 3a. Protože toto vydání někdy shlukuje citáty s velice různých zdrojů (třeba má více rozličných textů jako zlomek A 1), jsme v takových případech nuceni přidávat za lomítko pořadové číslo pramene.
+Pro orientační účely používáme novější úpravu edice Diels-Kranz. Její způsob označování zlomků je sice dost zmatečný, ale vžitý, takže takový odkaz každý snadno najde, zvlášť když to doplňujeme i odkazem na pramen. Každý předsokratik, který je v tomto vydání zahrnutý, je opatřený pořadovým číslem 1 až 90, které se uvádí vedle značky DK, odkazující právě k této edici. Ta pak písmenem A značí referáty o nauce nebo o díle, písmenem B citáty, nebo aspoň hypotetické citáty. Písmenem C falza a nápodoby. (Zlomky části pythagorejců ovšem mají své vlastní značení, A až E, a to v jiných významech.) Pak následuje pořadové číslo zlomku, jednomístné až trojmístné, někdy ještě s malým písmenem, asi jako číslování ulice s domem ve dvoře, třeba B 3a. Protože toto vydání někdy shlukuje citáty s velice různých zdrojů (třeba má více rozličných textů jako zlomek A 1), jsme v takových případech nuceni přidávat za lomítko pořadové číslo pramene.
-Pro řadu předsokratiků můžeme pracovat s lepšími edicemi než Diels-Kranz, kritičtějšími a úplnějšími. Tam, kde jde pouze o lépe zpracovanou podobu zlomku, který se vyskytuje i v edici Diels-Kranz, ponechávám její tradiční označení. Když však jde o nový nebo výrazněji odchylný text, pak fragment uvádím ve značení této edice a se jménem editora (např. Ferekýdés F 13 Schibli).
+Pro řadu předsokratiků můžeme pracovat s lepšími edicemi než Diels–Kranz, kritičtějšími a úplnějšími. Tam, kde jde pouze o lépe zpracovanou podobu zlomku, který se vyskytuje i v edici Diels–Kranz, ponechávám její tradiční označení. Když však jde o nový nebo výrazněji odchylný text, pak fragment uvádím ve značení této edice a se jménem editora (např. Ferekýdés F 13 Schibli).