Diagorás z Mélu - Historie editací

Zde: /* Zprávy o Diagorově ateismu */

2018-01-01T20:22:19Z

‎Zprávy o Diagorově ateismu

Zde: /* Zprávy o Diagorově ateismu */

2018-01-01T20:21:48Z

‎Zprávy o Diagorově ateismu

Zde v 1. 1. 2018, 20:21

2018-01-01T20:21:19Z

Zde v 27. 4. 2017, 13:33

2017-04-27T13:33:53Z

Zde v 17. 4. 2017, 12:25

2017-04-17T12:25:19Z

Zde v 15. 3. 2017, 15:58

2017-03-15T15:58:42Z

Zde v 15. 3. 2017, 14:57

2017-03-15T14:57:10Z

Zde v 12. 3. 2017, 22:01

2017-03-12T22:01:01Z

Zde: Založena nová stránka s textem „ Stránka ve vývoji Diagorás z Mélu (Διαγόρας ὁ Μήλιος) je řecký lyrický básník poměrně rané klasické doby. Od svých současn…“

2017-03-12T22:00:00Z

Založena nová stránka s textem „ Stránka ve vývoji Diagorás z Mélu (Διαγόρας ὁ Μήλιος) je řecký lyrický básník poměrně rané klasické doby. Od svých současn…“

Nová stránka

Stránka ve vývoji
Diagorás z Mélu (Διαγόρας ὁ Μήλιος) je řecký lyrický básník poměrně rané klasické doby. Od svých současníků i v celé pozdější antice byl považovaný za ateistu, což je také jediný spolehlivý údaj, který o něm máme. Ostatní zprávy jsou spíše klepy – a měli bychom být opatrní i vůči tomu údajnému ateismu. Přesto si můžeme udělat alespoň přibližný obrázek o jeho životě a hlavně o stylu myšlení. Školní tradice dějin filosofie Diagorovi obvykle nevěnuje pozornost, není dokonce řazen ani do standardních výčtů „předsokratiků“ (viz info [[Presokratici]]), jakoby šlo spíše o básníka než filosofa, nebo o postavu druhořadou. Klíčem k pochopení je nejspíš vztah mezi sofistikou rané klasické doby (viz info [[Info Sofisté|sofisté)]] a těmi proměnami lyrické poezie, kterými se v souvislosti se [[Simónidés z Keu|Simónidem]] věnujeme při vyprávění o ostrově [[KEÓS (Kea, Tzia|Keós]]. Diaogorovu pozici neznáme, patrně však byla nějak kompromisní a trochu skeptická.

== Život Diagory z Mélu ==
Diagorás žil v 5. století před n. l. Narodil se na Mélu, kde si také získal jakýsi věhlas v lyrickém básnictví. Byzantský lexikon Súda jej chápe jako žáka atomistického filosofa Démokrita, pro což ale není žádný starší doklad. Podle Ailiána (''Varia Historia'', II. 23) měl úzký vztah k mélskému vládci Níkodórovi.

Diagorás musel být dost známý i v Athénách, když stál Aristofanovi za to, aby jej v komedii ''Oblaka'' (830), uvedené roku 423 před n. l., zmínil jako charakteristický typ. Po dobytí Mélu Athéňany, doprovázeném těžkými represemi, byl Diagorás v Athénách odsouzený pro bezbožnost (415 před n. l.). Uprchl do Korintu a tam patrně v klidu dožil, přestože jej Athéňané dokonce nechali hledat. V Athénách byl totiž veřejně umístěn nápis, který za jeho hlavu sliboval talent stříbra, za živého dokonce dva talenty (Diodóros Sikeliótés, ''Historická knihovna'' XII, 6).

==Zprávy o Diagorově ateismu ==
Kromě nejasných zpráv o spíše politicky motivovaném athénském procesu máme Diagorův ateismus představený ve čtyřech anekdotických podáních z římské doby. Těmi začneme a pak se pokusíme vrátit do ranější klasické doby.

Cicero vypráví (''De natura deorum'' III, 89), jak se Diagoru někdo pokoušel přesvědčit o působení bohů odkazem na množství votivních darů od zachráněných trosečníků. Na to prý Diagorás odpověděl, že je to tím, že utopení ztroskotanci už žádné dary nepřinášejí. V podobném smyslu se o Diagorovi zmiňuje také Diogenés Laertios (Životy filosofů VI, 59).

Další Ciceronova historka (''De natura deorum'' III, 37): Když se loď, na které Diagorás cestoval, ocitla v bouři, připisovala to prý posádka tomu, že mají na palubě tohoto bezbožníka. Diagorás prý uvažoval o tom, zda i jiné lodě, který se ocitly v bouři, nesly jeho nebo jemu podobného.

Athénagorás z Athén ze své křesťanské pozice s Diagorovým ateismem málem sympatizuje, neboť ten mířil proti starému řeckému náboženství. O důvodech jeho dávného odsouzení vypráví takovým způsobem (''Přímluva za křesťany'' 4, 1), že není jasné, co z toho je skutečnou reminiscencí na athénský soud, a co je Athénagorova fantazie, i když se Athénagorás často ukazuje jako poměrně věrohodný autor. Diagorás prý veřejně vyzradil tajnou nauku orfiků, zveřejnil tajemství eleusinských mystérií i mystérií Kabeirů; rozsekal dřevěnou sochu Hérakla a vařil na tomto dřevě řepu, aby veřejně ukázal, že to není žádný bůh, že jeho dřevo je jako každé jiné.

Pokračovat v souvislém čtení: [[Jak rozumět Diagorovi?]]

[[Mélští výtečníci]]

[[MÉLOS (Milos)]]

[[Kategorie:Diagorás z Mélu]]
[[Kategorie:Démokrios]]
[[Kategorie:Ailiános Klaudios]]
[[Kategorie:Aristofanés]]
[[Kategorie:Diodóros Sicilský]]
[[Kategorie:Cicero]]
[[Kategorie:Athénagorás z Athén]]

@@ Řádka 9: / Řádka 9: @@
 Kromě nejasných zpráv o spíše politicky motivovaném athénském procesu máme Diagorův ateismus představený ve čtyřech anekdotických podáních z římské doby. Těmi začneme a pak se pokusíme vrátit do ranější klasické doby.
-Cicero vypráví (''De natura deorum'' III, 89), jak se Diagoru někdo pokoušel přesvědčit o působení bohů odkazem na množství votivních darů od zachráněných trosečníků. Na to prý Diagorás odpověděl, že je to tím, že utopení ztroskotanci už žádné dary nepřinášejí. V podobném smyslu se o Diagorovi zmiňuje také Diogenés Laertios (''Životy filosofů'' VI, 59).
+Cicero vypráví (''De natura deorum'' III, 89), jak se Diagoru někdo pokoušel přesvědčit o působení bohů odkazem na množství votivních darů od zachráněných trosečníků. Na to prý Diagorás odpověděl, že je to tím, že utopení ztroskotanci už žádné dary nepřinášejí.<br />
 Další Ciceronova historka o Diagorovi (''De natura deorum'' III, 37):<br />

@@ Řádka 14: / Řádka 14: @@
 Když se loď, na které Diagorás cestoval, ocitla v bouři, připisovala to prý posádka tomu, že mají na palubě tohoto bezbožníka. Diagorás prý uvažoval o tom, zda i jiné lodě, který se ocitly v bouři, nesly jeho nebo někoho jemu podobného.
-Athénagorás z Athén ze své křesťanské pozice s Diagorovým ateismem málem sympatizuje, neboť ten mířil proti starému řeckému náboženství. O důvodech jeho dávného odsouzení vypráví takovým způsobem (''Přímluva za křesťany'' 4, 1), že není jasné, co z toho je skutečnou reminiscencí na athénský soud a co je Athénagorova fantazie – i když se Athénagorás často ukazuje jako poměrně věrohodný autor. Diagorás prý veřejně vyzradil tajnou nauku orfiků, zveřejnil tajemství eleusinských mystérií i mystérií Kabeirů; rozsekal dřevěnou sochu Hérakla a vařil na tomto dřevě řepu, aby veřejně ukázal, že to není žádný bůh, že jeho dřevo je jako každé jiné.
+Athénagorás z Athén ze své křesťanské pozice s Diagorovým ateismem málem sympatizuje, neboť ten mířil proti starému řeckému náboženství. O důvodech jeho dávného odsouzení vypráví takovým způsobem (''Přímluva za křesťany'' 4, 1), že není jasné, co z toho je skutečnou reminiscencí na athénský soud a co je Athénagorova fantazie – i když se Athénagorás často ukazuje jako poměrně věrohodný autor.<br />
 <br clear=all>

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-  Stránka ve vývoji
+Diagorás z Mélu je řecký lyrický básník poměrně rané klasické doby. Od svých současníků i v celé pozdější antice byl považovaný za ateistu, což je také jediný spolehlivý údaj, který o něm máme. Ostatní zprávy jsou spíše klepy – a měli bychom být opatrní i vůči tomu údajnému ateismu. Přesto si můžeme udělat alespoň přibližný obrázek o jeho životě a hlavně o stylu myšlení. Školní tradice dějin filosofie Diagorovi obvykle nevěnuje pozornost, není dokonce řazen ani do standardních výčtů [[Předsokratici|„předsokratiků“]], jakoby šlo spíše o básníka než filosofa, nebo o postavu druhořadou. Klíčem k pochopení je nejspíš vztah mezi sofistikou rané klasické doby (viz info [[Sofisté|sofisté)]]) a těmi proměnami lyrické poezie, kterými se v souvislosti se [[Simónidés z Keu, patron didaktiky a autorských práv|Simónidem]] věnujeme při vyprávění o ostrově [[KEÓS (Kea, Tzia)|Keós (Kea)]]. Diaogorovu pozici neznáme, patrně však byla nějak kompromisní a trochu skeptická.
 == Život Diagory z Mélu ==
@@ Řádka 12: / Řádka 11: @@
 Cicero vypráví (''De natura deorum'' III, 89), jak se Diagoru někdo pokoušel přesvědčit o působení bohů odkazem na množství votivních darů od zachráněných trosečníků. Na to prý Diagorás odpověděl, že je to tím, že utopení ztroskotanci už žádné dary nepřinášejí. V podobném smyslu se o Diagorovi zmiňuje také Diogenés Laertios (''Životy filosofů'' VI, 59).
-Další Ciceronova historka (''De natura deorum'' III, 37): Když se loď, na které Diagorás cestoval, ocitla v bouři, připisovala to prý posádka tomu, že mají na palubě tohoto bezbožníka. Diagorás prý uvažoval o tom, zda i jiné lodě, který se ocitly v bouři, nesly jeho nebo někoho jemu podobného.
+Další Ciceronova historka o Diagorovi (''De natura deorum'' III, 37):<br />
-Athénagorás z Athén ze své křesťanské pozice s Diagorovým ateismem málem sympatizuje, neboť ten mířil proti starému řeckému náboženství. O důvodech jeho dávného odsouzení vypráví takovým způsobem (''Přímluva za křesťany'' 4, 1), že není jasné, co z toho je skutečnou reminiscencí na athénský soud, a co je Athénagorova fantazie, i když se Athénagorás často ukazuje jako poměrně věrohodný autor. Diagorás prý veřejně vyzradil tajnou nauku orfiků, zveřejnil tajemství eleusinských mystérií i mystérií Kabeirů; rozsekal dřevěnou sochu Hérakla a vařil na tomto dřevě řepu, aby veřejně ukázal, že to není žádný bůh, že jeho dřevo je jako každé jiné.
+Athénagorás z Athén ze své křesťanské pozice s Diagorovým ateismem málem sympatizuje, neboť ten mířil proti starému řeckému náboženství. O důvodech jeho dávného odsouzení vypráví takovým způsobem (''Přímluva za křesťany'' 4, 1), že není jasné, co z toho je skutečnou reminiscencí na athénský soud a co je Athénagorova fantazie – i když se Athénagorás často ukazuje jako poměrně věrohodný autor. Diagorás prý veřejně vyzradil tajnou nauku orfiků, zveřejnil tajemství eleusinských mystérií i mystérií Kabeirů; rozsekal dřevěnou sochu Hérakla a vařil na tomto dřevě řepu, aby veřejně ukázal, že to není žádný bůh, že jeho dřevo je jako každé jiné.
-   Pokračovat v souvislém čtení: [[Jak rozumět Diagorovi?]]
+   Souvisle číst: [[Jak rozumět Diagorovi?]]
-[[Mélští výtečníci]]
+  Zpátky na obsah kapitoly [[MÉLOS (Milos)]]
-[[MÉLOS (Milos)]]
+  Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
    Stránka ve vývoji
-Diagorás z Mélu (Διαγόρας ὁ Μήλιος) je řecký lyrický básník poměrně rané klasické doby. Od svých současníků i v celé pozdější antice byl považovaný za ateistu, což je také jediný spolehlivý údaj, který o něm máme. Ostatní zprávy jsou spíše klepy – a měli bychom být opatrní i vůči tomu údajnému ateismu. Přesto si můžeme udělat alespoň přibližný obrázek o jeho životě a hlavně o stylu myšlení. Školní tradice dějin filosofie Diagorovi obvykle nevěnuje pozornost, není dokonce řazen ani do standardních výčtů [[Předsokratici|„předsokratiků“]], jakoby šlo spíše o básníka než filosofa, nebo o postavu naprosto druhořadou. Klíčem k pochopení je nejspíš vztah mezi sofistikou rané klasické doby (viz info [[Sofisté|sofisté)]] a těmi proměnami lyrické poezie, kterými se v souvislosti se [[Simónidés z Keu|Simónidem]] věnujeme při vyprávění o ostrově [[KEÓS (Kea, Tzia)|Keós]]. Diaogorovu pozici neznáme, patrně však byla nějak kompromisní a trochu skeptická.
+Diagorás z Mélu (Διαγόρας ὁ Μήλιος) je řecký lyrický básník poměrně rané klasické doby. Od svých současníků i v celé pozdější antice byl považovaný za ateistu, což je také jediný spolehlivý údaj, který o něm máme. Ostatní zprávy jsou spíše klepy – a měli bychom být opatrní i vůči tomu údajnému ateismu. Přesto si můžeme udělat alespoň přibližný obrázek o jeho životě a hlavně o stylu myšlení. Školní tradice dějin filosofie Diagorovi obvykle nevěnuje pozornost, není dokonce řazen ani do standardních výčtů [[Předsokratici|„předsokratiků“]], jakoby šlo spíše o básníka než filosofa, nebo o postavu naprosto druhořadou. Klíčem k pochopení je nejspíš vztah mezi sofistikou rané klasické doby (viz info [[Sofisté|sofisté)]] a těmi proměnami lyrické poezie, kterými se v souvislosti se [[Simónidés z Keu, patron didaktiky a autorských práv|Simónidem]] věnujeme při vyprávění o ostrově [[KEÓS (Kea, Tzia)|Keós]]. Diaogorovu pozici neznáme, patrně však byla nějak kompromisní a trochu skeptická.
 == Život Diagory z Mélu ==

← Starší verze		Verze z 15. 3. 2017, 15:58
Řádka 30:		Řádka 30:
	[[Kategorie:Cicero]]		[[Kategorie:Cicero]]
	[[Kategorie:Athénagorás z Athén]]		[[Kategorie:Athénagorás z Athén]]
		+	[[Kategorie:Súda]]

@@ Řádka 24: / Řádka 24: @@
 [[Kategorie:Diagorás z Mélu]]
-[[Kategorie:Démokrios]]
+[[Kategorie:Démokritos]]
 [[Kategorie:Ailiános Klaudios]]
 [[Kategorie:Aristofanés]]