Chóra Naxijských - Historie editací

Zde v 5. 2. 2018, 21:51

2018-02-05T21:51:54Z

Zde v 31. 1. 2018, 15:24

2018-01-31T15:24:28Z

Zde v 31. 1. 2018, 15:20

2018-01-31T15:20:31Z

Zde v 18. 12. 2017, 11:21

2017-12-18T11:21:44Z

Zde v 17. 12. 2017, 15:26

2017-12-17T15:26:54Z

Zde v 31. 3. 2017, 14:41

2017-03-31T14:41:35Z

Zde v 28. 3. 2017, 07:48

2017-03-28T07:48:40Z

Zde v 27. 3. 2017, 20:59

2017-03-27T20:59:30Z

Zde: Založena nová stránka s textem „ Stránka ve vývoji Úředně se správní středisko ostrova jmenuje stejně jako ostrov sám, Naxos. Ostrované ovšem městu říkají Chóra Naxijsk…“

2017-03-27T20:57:20Z

Založena nová stránka s textem „ Stránka ve vývoji Úředně se správní středisko ostrova jmenuje stejně jako ostrov sám, Naxos. Ostrované ovšem městu říkají Chóra Naxijsk…“

Nová stránka

Stránka ve vývoji

Úředně se správní středisko ostrova jmenuje stejně jako ostrov sám, Naxos. Ostrované ovšem městu říkají Chóra Naxijských nebo Naxijská Chóra, většinou prostě jenom Chóra. Ve středověku a renesanci to byla Naxia, za starší byzantské vlády Chrýsopolis (Zlaté Město), předtím nevíme, nejspíš Naxos – a celý ostrov také Naxos, nejdříve asi Día (Diův).
Chóra Naxijských je velepříjemné sedmitisícové město. I při této velikosti je to opravdu město, a to nejen díky přístavu, letišti, dvěma katedrálám a turistům, ale především díky unikátní architektuře, antickým památkám, pěti muzeím a dvěma galeriím, o bezpočtu kostelů i hospod se netřeba šířit. Je to velkolepé útulné maloměsto, nezdobné a slušňácké. Už při pohledu z lodi vidíme, že krása tohoto místa je poměrně strohá, aspoň pokud přijíždíme ve dne. Častěji se tak děje pozdě večer.

Celková dispozice Chóry je daná vrstvením staveb v různých epochách. Po starokykladském osídlení na Palatiu, Grottě i jinde přišli Achájci, kteří sídlili na Grottě a nejspíš i na svazích nynějšího Kastra. V geometrické době lokálních center přibylo a postupem archaické doby se zformoval přibližně dnešní půdorys města, což završila jeho lygdamovská přestavba. Pak město dlouho žilo spíše ze setrvačnosti, v pomyslném trojúhelníku Grotty, akropole a Ariadnina nábřeží a s centrem na Grottě. Byzantské kostely používaly antické stavební články. Druhou velkou přestavbu provedli ve středověku noví benátští vládci: přestavěli akropoli na Kastro, opět s důsledným použitím starého materiálu, zčásti i celých zdí. Nová doba k tomu přidala napřed několik klasicistních budov a v pozdějším 20. století přibylo mnoho domů, jejichž architektura je ovlivněná funkcionalismem, ten se do kykladského prostředí velice dobře hodí.

Oproti třeba Praze tady skoro vůbec není baroko, zato je zde mnohem víc renesance, a to velice střídmé, nijak nepředjímající baroko. Hustota gotiky je ještě větší než u nás, ale je to gotika jiného rázu. Zatímco v Praze máme pod pozdní gotikou Karlovy doby starší gotiku a něco málo románských věcí – na gotice pak barokní přestavby a vedle pozdější secesi – tak na Naxu je pod Lygdamově pozdně archaickou vrstvou vrstva mykénská a pod ní starokykladská, zatímco přestavby jsou středověké a renesanční, nové pak funkcionalistické.

Nejprve se teď rozhlédneme, kde jsme se to ocitli. Z přístavního mola vycházíme na Ariadnino nábřeží, což je nejživější tepna novodobého města. Je odtud dobrý rozhled na další pozoruhodnosti i přístup k nim. Hned na to se vypravíme k Apollónovu chrámu, vzdát hold bohu z Délu, ale také Ariadně a Dionýsovi. Pak zamíříme do čtvrti Grotta, kde si prohlédneme nejstarší základy města i pravoslavné kostely na Metropolitním náměstí. Poté konečně vystoupáme na hrad, Kastro, tedy původně akropoli, sídlo Lygdamovo, od 13. století sídlo vévodů Archipelagu, obklopené chrámy, paláci, kláštery a muzei. Tam je také katolické arcibiskupství, kolem je kočičí ráj, zatímco níže, mezi Kastrem, Grottou a Ariadniným nábřežím, jsou staré obchodní uličky. Přitom stručně navštívíme Byzantské a Benátské muzeum, zatímco Archeologické muzeum si necháme na samostatnou kapitolu a podobně i další zábavnosti Chóry a jejího bezprostředního okolí.

Viz album na Wikimedia Commons. [[https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Chora_of_Naxos]]

Souvisle číst: [[Ariadnino nábřeží]]

[[Chóra Naxijských, titul|Chóra Naxijských]]

[[NAXOS]]

Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Délos a Kyklady]]

[[Kategorie:Chŕa (Naxos)]]
[[Kategorie:Lygdamis]]
[[Kategorie:Achájci]]

← Starší verze		Verze z 5. 2. 2018, 21:51
Řádka 30:		Řádka 30:
	[[Kategorie:Lygdamis]]		[[Kategorie:Lygdamis]]
	[[Kategorie:Achájci]]		[[Kategorie:Achájci]]
		+	[[Kategorie:Středověk]]
		+	[[Kategorie:Novověk]]

@@ Řádka 5: / Řádka 5: @@
 [[File:Street Ioulianou Dellaroka, 6th c BC - 18th c AD, Kastro, Naxos Town 144114.jpg|thumb|right|512px|[[commons: File: Street Ioulianou Dellaroka, 6th c BC - 18th c AD, Kastro, Naxos Town 144114.jpg|Křižovatka ulic Ioannou Dellaroka a Kazantzakisovy, 13. až 18. století, s použitím antických stavebních článků asi z 6. století před n. l. Vchod do Galerie moderního umění.]] ]]
-Úředně se správní středisko ostrova jmenuje stejně jako ostrov sám, Naxos. Ostrované ovšem městu říkají Chóra Naxijských nebo Naxijská Chóra, většinou prostě jenom Chóra. Ve středověku a renesanci to byla Naxia, za starší byzantské vlády Chrýsopolis (Zlaté Město), předtím nevíme, nejspíš Naxos – a celý ostrov také Naxos, nejdříve asi Día (Diův).
+Úředně se správní středisko ostrova jmenuje stejně jako ostrov sám, Naxos. Ostrované ovšem městu říkají Chóra Naxijských nebo Naxijská Chóra, většinou prostě jenom Chóra. Ve středověku a renesanci to byla ''Naxia'', za starší byzantské vlády ''Chrýsopolis'' (Zlaté Město), předtím nevíme, nejspíš ''Naxos'' – a celý ostrov také ''Naxos'', nejdříve asi ''Día'' (Diův).
 Chóra Naxijských je velepříjemné sedmitisícové město. I při této velikosti je to opravdu město, a to nejen díky přístavu, letišti, dvěma katedrálám a turistům, ale především díky unikátní architektuře, antickým památkám, pěti muzeím a dvěma galeriím, o bezpočtu kostelů i hospod se netřeba šířit. Je to velkolepé útulné maloměsto, nezdobné a slušňácké. Už při pohledu z lodi vidíme, že krása tohoto místa je poměrně strohá, aspoň pokud přijíždíme ve dne. Častěji se tak děje pozdě večer.

← Starší verze		Verze z 31. 1. 2018, 15:20
Řádka 1:		Řádka 1:
−	~~zkorigováno~~, ~~vložit fotky~~	+	[[File:Chora of Naxos from Harbour, 060450.jpg\|thumb\|right\|512px\|[[commons: File: Chora of Naxos from Harbour, 060450.jpg\|Kastro Naxijské Chóry z mola velkého přístavu.]] ]]
		+
		+	[[File:Naxos Town from port before sunset, 130490.jpg\|thumb\|right\|512px\|[[commons: File: Naxos Town from port before sunset, 130490.jpg\|Naxisjká Chóra v podvečer.]] ]]
		+
		+	[[File:Street Ioulianou Dellaroka, 6th c BC - 18th c AD, Kastro, Naxos Town 144114.jpg\|thumb\|right\|512px\|[[commons: File: Street Ioulianou Dellaroka, 6th c BC - 18th c AD, Kastro, Naxos Town 144114.jpg\|Křižovatka ulic Ioannou Dellaroka a Kazantzakisovy, 13. až 18. století, s použitím antických stavebních článků asi z 6. století před n. l. Vchod do Galerie moderního umění.]] ]]

	Úředně se správní středisko ostrova jmenuje stejně jako ostrov sám, Naxos. Ostrované ovšem městu říkají Chóra Naxijských nebo Naxijská Chóra, většinou prostě jenom Chóra. Ve středověku a renesanci to byla Naxia, za starší byzantské vlády Chrýsopolis (Zlaté Město), předtím nevíme, nejspíš Naxos – a celý ostrov také Naxos, nejdříve asi Día (Diův).		Úředně se správní středisko ostrova jmenuje stejně jako ostrov sám, Naxos. Ostrované ovšem městu říkají Chóra Naxijských nebo Naxijská Chóra, většinou prostě jenom Chóra. Ve středověku a renesanci to byla Naxia, za starší byzantské vlády Chrýsopolis (Zlaté Město), předtím nevíme, nejspíš Naxos – a celý ostrov také Naxos, nejdříve asi Día (Diův).

@@ Řádka 9: / Řádka 9: @@
 Oproti třeba Praze tady skoro není baroko, zato je zde mnohem víc renesance, a to velice střídmé, nijak nepředjímající baroko. Hustota gotiky je ještě větší než u nás, ale je to gotika jiného rázu. Zatímco v Praze máme pod pozdní gotikou Karlovy doby starší gotiku a něco málo románských věcí – na gotice pak barokní přestavby a vedle pozdější secesi – tak na Naxu je pod Lygdamovou pozdně archaickou vrstvou vrstva mykénská a pod ní starokykladská, zatímco přestavby jsou středověké a renesanční, nové pak funkcionalistické.
-Nejprve se teď rozhlédneme, kde jsme se to ocitli. Z přístavního mola vycházíme na Ariadnino nábřeží, což je nejživější tepna novodobého města. Je odtud dobrý rozhled na další pozoruhodnosti i přístup k nim. Hned na to se vypravíme k Apollónovu chrámu, vzdát hold bohu z Délu, ale také Ariadně a Dionýsovi. Pak zamíříme do čtvrti Grotta, kde si prohlédneme nejstarší základy města i pravoslavné kostely na Metropolitním náměstí. Poté konečně vystoupáme na hrad, Kastro, tedy původně akropoli, sídlo Lygdamovo, od 13. století sídlo vévodů Archipelagu, obklopené chrámy, paláci, kláštery a muzei. Tam je také katolické arcibiskupství, kolem je kočičí ráj, zatímco níže, mezi Kastrem, Grottou a Ariadniným nábřežím, jsou staré obchodní uličky. Přitom stručně navštívíme byzantské a benátské muzeum, zatímco [[Archeologické muzeum Naxijské Chóry, titul|archeologické muzeum]] si necháme na samostatnou kapitolu a podobně i bezprostřední okolí města.
+Nejprve se teď rozhlédneme, kde jsme se to ocitli. Z přístavního mola vycházíme na Ariadnino nábřeží, což je nejživější tepna novodobého města. Je odtud dobrý rozhled na další pozoruhodnosti i přístup k nim. Hned na to se vypravíme k Apollónovu chrámu, vzdát hold bohu z Délu, ale také Ariadně a Dionýsovi. Pak zamíříme do čtvrti Grotta, kde si prohlédneme nejstarší základy města i pravoslavné kostely na Metropolitním náměstí. Poté konečně vystoupáme na hrad, Kastro, tedy původně akropoli, sídlo Lygdamovo, od 13. století sídlo vévodů Archipelagu, obklopené chrámy, paláci, kláštery a muzei. Tam je také katolické arcibiskupství, kolem je kočičí ráj, zatímco níže, mezi Kastrem, Grottou a Ariadniným nábřežím, jsou staré obchodní uličky. Přitom stručně navštívíme byzantské a benátské muzeum, zatímco [[Archeologické muzeum v Naxijské Chóře, titul|archeologické muzeum]] si necháme na samostatnou kapitolu a podobně i bezprostřední okolí města.
 Víc fotek je [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Chora_of_Naxos v albu].

@@ Řádka 8: / Řádka 8: @@
 Oproti třeba Praze tady skoro vůbec není baroko, zato je zde mnohem víc renesance, a to velice střídmé, nijak nepředjímající baroko. Hustota gotiky je ještě větší než u nás, ale je to gotika jiného rázu. Zatímco v Praze máme pod pozdní gotikou Karlovy doby starší gotiku a něco málo románských věcí – na gotice pak barokní přestavby a vedle pozdější secesi – tak na Naxu je pod Lygdamově pozdně archaickou vrstvou vrstva mykénská a pod ní starokykladská, zatímco přestavby jsou středověké a renesanční, nové pak funkcionalistické.
-Nejprve se teď rozhlédneme, kde jsme se to ocitli. Z přístavního mola vycházíme na Ariadnino nábřeží, což je nejživější tepna novodobého města. Je odtud dobrý rozhled na další pozoruhodnosti i přístup k nim. Hned na to se vypravíme k Apollónovu chrámu, vzdát hold bohu z Délu, ale také Ariadně a Dionýsovi. Pak zamíříme do čtvrti Grotta, kde si prohlédneme nejstarší základy města i pravoslavné kostely na Metropolitním náměstí. Poté konečně vystoupáme na hrad, Kastro, tedy původně akropoli, sídlo Lygdamovo, od 13. století sídlo vévodů Archipelagu, obklopené chrámy, paláci, kláštery a muzei. Tam je také katolické arcibiskupství, kolem je kočičí ráj, zatímco níže, mezi Kastrem, Grottou a Ariadniným nábřežím, jsou staré obchodní uličky. Přitom stručně navštívíme Byzantské a Benátské muzeum, zatímco [[Archeologické muzeum Naxijské Chóry, titul|Archeologické muzeum]] si necháme na samostatnou kapitolu a podobně i další zábavnosti Chóry a jejího bezprostředního okolí.
+Nejprve se teď rozhlédneme, kde jsme se to ocitli. Z přístavního mola vycházíme na Ariadnino nábřeží, což je nejživější tepna novodobého města. Je odtud dobrý rozhled na další pozoruhodnosti i přístup k nim. Hned na to se vypravíme k Apollónovu chrámu, vzdát hold bohu z Délu, ale také Ariadně a Dionýsovi. Pak zamíříme do čtvrti Grotta, kde si prohlédneme nejstarší základy města i pravoslavné kostely na Metropolitním náměstí. Poté konečně vystoupáme na hrad, Kastro, tedy původně akropoli, sídlo Lygdamovo, od 13. století sídlo vévodů Archipelagu, obklopené chrámy, paláci, kláštery a muzei. Tam je také katolické arcibiskupství, kolem je kočičí ráj, zatímco níže, mezi Kastrem, Grottou a Ariadniným nábřežím, jsou staré obchodní uličky. Přitom stručně navštívíme Byzantské a Benátské muzeum, zatímco [[Archeologické muzeum Naxijské Chóry, titul|Archeologické muzeum]] si necháme na samostatnou kapitolu a podobně i bezprostřední okolí města.
 Viz album na Wikimedia Commons. [[https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Chora_of_Naxos]]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-   Stránka ve vývoji
+   zkorigováno, vložit fotky
 Úředně se správní středisko ostrova jmenuje stejně jako ostrov sám, Naxos. Ostrované ovšem městu říkají Chóra Naxijských nebo Naxijská Chóra, většinou prostě jenom Chóra. Ve středověku a renesanci to byla Naxia, za starší byzantské vlády Chrýsopolis (Zlaté Město), předtím nevíme, nejspíš Naxos – a celý ostrov také Naxos, nejdříve asi Día (Diův).
 Chóra Naxijských je velepříjemné sedmitisícové město. I při této velikosti je to opravdu město, a to nejen díky přístavu, letišti, dvěma katedrálám a turistům, ale především díky unikátní architektuře, antickým památkám, pěti muzeím a dvěma galeriím, o bezpočtu kostelů i hospod se netřeba šířit. Je to velkolepé útulné maloměsto, nezdobné a slušňácké. Už při pohledu z lodi vidíme, že krása tohoto místa je poměrně strohá, aspoň pokud přijíždíme ve dne. Častěji se tak děje pozdě večer.
-Celková dispozice Chóry je daná vrstvením staveb v různých epochách. Po starokykladském osídlení na Palatiu, Grottě i jinde přišli Achájci, kteří sídlili na Grottě a nejspíš i na svazích nynějšího Kastra. V geometrické době lokálních center přibylo a postupem archaické doby se zformoval přibližně dnešní půdorys města, což završila jeho lygdamovská přestavba. Pak město dlouho žilo spíše ze setrvačnosti, v pomyslném trojúhelníku Grotty, akropole a Ariadnina nábřeží a s centrem na Grottě. Byzantské kostely používaly antické stavební články. Druhou velkou přestavbu provedli ve středověku noví benátští vládci: přestavěli akropoli na Kastro, opět s důsledným použitím starého materiálu, zčásti i celých zdí. Nová doba k tomu přidala napřed několik klasicistních budov a v pozdějším 20. století přibylo mnoho domů, jejichž architektura je ovlivněná funkcionalismem, ten se do kykladského prostředí velice dobře hodí.
+Celková dispozice Chóry je daná vrstvením staveb v různých epochách. Po starokykladském osídlení na Palatiu, Grottě i jinde přišli Achájci, kteří sídlili na Grottě a nejspíš i na svazích nynějšího Kastra. V geometrické době lokálních center přibylo a postupem archaické doby se zformoval přibližně dnešní půdorys města, což završila jeho lygdamovská přestavba. Pak město dlouho žilo spíše ze setrvačnosti, v pomyslném trojúhelníku Grotty, akropole a Ariadnina nábřeží a s centrem na Grottě. Byzantské kostely používaly antické stavební články. Druhou velkou přestavbu provedli ve středověku noví benátští vládci: přestavěli akropoli na Kastro (hrad) opět s důsledným použitím starého materiálu, zčásti i celých zdí. Nová doba k tomu přidala napřed několik klasicistních budov a v pozdějším 20. století přibylo mnoho domů, jejichž architektura je ovlivněná funkcionalismem, který se do kykladského prostředí velice dobře hodí.
-Oproti třeba Praze tady skoro vůbec není baroko, zato je zde mnohem víc renesance, a to velice střídmé, nijak nepředjímající baroko. Hustota gotiky je ještě větší než u nás, ale je to gotika jiného rázu. Zatímco v Praze máme pod pozdní gotikou Karlovy doby starší gotiku a něco málo románských věcí – na gotice pak barokní přestavby a vedle pozdější secesi – tak na Naxu je pod Lygdamově pozdně archaickou vrstvou vrstva mykénská a pod ní starokykladská, zatímco přestavby jsou středověké a renesanční, nové pak funkcionalistické.
+Oproti třeba Praze tady skoro není baroko, zato je zde mnohem víc renesance, a to velice střídmé, nijak nepředjímající baroko. Hustota gotiky je ještě větší než u nás, ale je to gotika jiného rázu. Zatímco v Praze máme pod pozdní gotikou Karlovy doby starší gotiku a něco málo románských věcí – na gotice pak barokní přestavby a vedle pozdější secesi – tak na Naxu je pod Lygdamovou pozdně archaickou vrstvou vrstva mykénská a pod ní starokykladská, zatímco přestavby jsou středověké a renesanční, nové pak funkcionalistické.
-Nejprve se teď rozhlédneme, kde jsme se to ocitli. Z přístavního mola vycházíme na Ariadnino nábřeží, což je nejživější tepna novodobého města. Je odtud dobrý rozhled na další pozoruhodnosti i přístup k nim. Hned na to se vypravíme k Apollónovu chrámu, vzdát hold bohu z Délu, ale také Ariadně a Dionýsovi. Pak zamíříme do čtvrti Grotta, kde si prohlédneme nejstarší základy města i pravoslavné kostely na Metropolitním náměstí. Poté konečně vystoupáme na hrad, Kastro, tedy původně akropoli, sídlo Lygdamovo, od 13. století sídlo vévodů Archipelagu, obklopené chrámy, paláci, kláštery a muzei. Tam je také katolické arcibiskupství, kolem je kočičí ráj, zatímco níže, mezi Kastrem, Grottou a Ariadniným nábřežím, jsou staré obchodní uličky. Přitom stručně navštívíme Byzantské a Benátské muzeum, zatímco [[Archeologické muzeum Naxijské Chóry, titul|Archeologické muzeum]] si necháme na samostatnou kapitolu a podobně i bezprostřední okolí města.
+Nejprve se teď rozhlédneme, kde jsme se to ocitli. Z přístavního mola vycházíme na Ariadnino nábřeží, což je nejživější tepna novodobého města. Je odtud dobrý rozhled na další pozoruhodnosti i přístup k nim. Hned na to se vypravíme k Apollónovu chrámu, vzdát hold bohu z Délu, ale také Ariadně a Dionýsovi. Pak zamíříme do čtvrti Grotta, kde si prohlédneme nejstarší základy města i pravoslavné kostely na Metropolitním náměstí. Poté konečně vystoupáme na hrad, Kastro, tedy původně akropoli, sídlo Lygdamovo, od 13. století sídlo vévodů Archipelagu, obklopené chrámy, paláci, kláštery a muzei. Tam je také katolické arcibiskupství, kolem je kočičí ráj, zatímco níže, mezi Kastrem, Grottou a Ariadniným nábřežím, jsou staré obchodní uličky. Přitom stručně navštívíme byzantské a benátské muzeum, zatímco [[Archeologické muzeum Naxijské Chóry, titul|archeologické muzeum]] si necháme na samostatnou kapitolu a podobně i bezprostřední okolí města.
-Viz album na Wikimedia Commons. [[https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Chora_of_Naxos]]
+Víc fotek je [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Chora_of_Naxos v albu].
    Souvisle číst: [[Ariadnino nábřeží]]
-[[Chóra Naxijských, titul|Chóra Naxijských]]
+  Zpátky na obsah podkapitoly [[Chóra Naxijských, titul|Chóra Naxijských]]
-[[NAXOS]]
+  Zpátky na obsah kapitoly [[NAXOS]]
-Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Délos a Kyklady]]
+  Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']]

@@ Řádka 21: / Řádka 21: @@
-[[Kategorie:Chŕa (Naxos)]]
+[[Kategorie:Chóra (Naxos)]]
 [[Kategorie:Lygdamis]]
 [[Kategorie:Achájci]]