Cesta na svatou horu - Historie editací

Zde v 11. 2. 2018, 21:39

2018-02-11T21:39:06Z

Zde v 11. 2. 2018, 14:40

2018-02-11T14:40:42Z

Zde v 11. 2. 2018, 14:39

2018-02-11T14:39:31Z

Zde v 26. 12. 2017, 16:16

2017-12-26T16:16:48Z

Zde v 20. 12. 2017, 20:16

2017-12-20T20:16:21Z

Zde v 3. 4. 2017, 15:07

2017-04-03T15:07:34Z

Zde v 3. 4. 2017, 15:02

2017-04-03T15:02:01Z

Zde: Založena nová stránka s textem „ Stránka ve vývoji Od pramene i od jeskyně vypadá hora dost nepřístupně, leč opak je pravdou. (Cesta je bezpečná a snadná, ale pokud kdo nikdy…“

2017-04-03T15:01:10Z

Založena nová stránka s textem „ Stránka ve vývoji Od pramene i od jeskyně vypadá hora dost nepřístupně, leč opak je pravdou. (Cesta je bezpečná a snadná, ale pokud kdo nikdy…“

Nová stránka

Stránka ve vývoji

Od pramene i od jeskyně vypadá hora dost nepřístupně, leč opak je pravdou. (Cesta je bezpečná a snadná, ale pokud kdo nikdy nebyl v žádných horách, nechť radši jde z druhé strany, přes okrsek Dia Pastýřského.) Ještě kousek vystoupáme suchým korytem v ose původní cesty a pak nás pěšinka i hermovské kamínky („mužici“) vedou vlevo, na mírné úbočí hory. Postupně se zase stáčíme doprava, kdybychom to přehnali, tak se nám otevře pohled do propasti. Na plochém úbočí se napojíme na zřetelnější a mírnější cestu, po které pak půjdeme zpátky, a už zbývá jenom dostoupat na vrchol. Kolem skoro vždycky krouží ptáci, krkavci, sokol, někdy i velicí orly, občas supi (nebo orlosupové?), někdy potkáme kozy.

Ze strany cesty je vrchol mírný, jenom na opačnou stranu je sráz prudší – a rostou v něm velké Diovy duby. Diovy duby ve svahu jeho naxijské hory! Někdy je vrchol v mracích, zezdola to vypadá jako roztomilá bílá čepička, ale na místě samém je pak zima a není mnoho vidět. Většinou tu však je důkladná vyhlídka. Jen hory Koronos na severu Naxu zabraňují, abychom viděli celé pobřeží Naxu panoramaticky. Při průměrném počasí vidíme kolem 25 ostrovů, pokud nepočítáme bezvýznamná skaliska v moři. Při dobré viditelnosti je to nejmíň dvojnásobek. Vidíme odtud opravdu celé Kyklady, ale zahlédneme i některé vysoké ostrovy Dodekanésu, někdy jsou prý vidět i hory maloasijského pobřeží. Vskutku božský pohled, ostrovy kolem vypadají mnohem líp než na Googlu!

Zvlášť dobře jsou vidět celé Malé Kyklady, tulí se k Naxu jako kuřátka. Vládne jim tajemný a neobydlený Keros: na fotce je uprostřed, blíž před ním jsou obě Koufonisia, vlevo za ním vyčuhuje jižní část Amorgu. Kolem Blažených ostrovů bývá moře občas tak divoce rozbouřené, že to je patrné i z kilometrové výšky a na vzdálenost asi 20 km. A daleko na severozápadě je sotva rozeznatelný Délos, protože není dost vysoký a splývá z Rhéneiou; musíme ho hledat podle Mykonu, který bývá vidět velice dobře. Hodí se mít u sebe přehlednou mapu Kyklad nebo Egeidy. Pak můžete kamarádům, kteří jsou tady poprvé, říkat: „Viděl jsi Mykonos, na jihu zase Théru (Santorini), tak to už seš světák!“ Božský výhled je totiž sice krásný, ale život na dotyčných místech nenahradí, pouze doplní. To platí i o „božské pozici“, na kterou si hrají někteří z teoretiků. Výhled z hory Zás je nádherná zkušenost naxijská, spíše než zkušenost těch viděných míst.

Ve starých časech se na vrchol nechodilo, takže tu nenajdeme žádné památky. Protože je doba nová, tak zde potkáme obvyklé náležitosti vrcholů, totiž patník a vrcholovou knihu. Zápisy jsou povětšinou německy, francouzsky, anglicky, řecky, holandsky, italsky a norsky. Protože k nové době patří i revitalizace lecčeho, čím žily doby mnohem starší, zažijeme občas i překvapení. Někdy nevíme, zda to je pokus o oběť Diovi, nebo vtipná recese. Jednou jsme na vrcholovém sloupku našli částečně oloupaný banán a vedle něho ukrojený kus cukrového melounu. Že by tu někdo provozoval terénní praktikum z religionistiky nebo psyoanalýzy? Bylo to úplně čerstvé a my jsme nikoho neviděli, přestože jsme byli na vrcholu dost brzo. Ten novopohan nebo vtipálek si musel pořádně přivstat a jet do Filoti autem, nebo musel mít zatraceně dobré nohy.

Souvisle číst: [[Hranice okrsku Dia Pastýřského]]

[[Filoti pod horami a svatá hora Zás, titul|Filoti pod horami a svatá hora Zás]]

[[NAXOS]]

Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Délos a Kyklady]]

[[Kategorie:Zás (Naxos)]]
[[Kategorie:Zeus]]
[[Kategorie:Malé Kyklady]]
[[Kategorie:Keros]]
[[Kategorie:Délos]]
[[Kategorie:Mykonos]]
[[Kategorie:Théra (Santorini]]
[[Kategorie:Dodekanés]]
[[Kategorie:Malá Asie]]
[[Kategorie:Theórie]]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-[[File:Between Cave of Zas and mountain top, Naxos, 11H2211.jpg|thumb|left|[[commons: File: Between Cave of Zas and mountain top, Naxos, 11H2211.jpg| Výhled z cesty od jeskyně Zás na vrchol hory. Naxos.]] ]]
+[[File:Between Cave of Zas and mountain top, Naxos, 11H2211.jpg|thumb|left|[[commons: File: Between Cave of Zas and mountain top, Naxos, 11H2211.jpg|Výhled z cesty od jeskyně Zás na vrchol hory.]] ]]
-[[File:Mount Zas, Naxos, peak, 080513.jpg|thumb|right|[[commons: File: Mount Zas, Naxos, peak, 080513.jpg|Na vrcholu Zás 5. července 2008. Naxos.]] ]]
+[[File:Between Cave of Zas and mountain top, Naxos, 060709.jpg|thumb|right|[[commons: File: Between Cave of Zas and mountain top, Naxos, 060709.jpg|Výhled z cesty od jeskyně Zás na vrchol hory. Naxos.]] ]]
-[[File:Mt Zas, naxos, 11H2231.jpg|thumb|left|[[commons: File: Mt Zas, naxos, 11H2231.jpg|Výhled z vrcholu hory Zás na Naxu na Moutsounu (vlevo na pobřeží), Blažené ostrovy (''Makares Nisia'') a Donoussu.]] ]]
+[[File:Between Cave of Zas and mountain top, Naxos, 060710.jpg|thumb|left|[[commons: File: Between Cave of Zas and mountain top, Naxos, 060710.jpg|Hora Zás z cesty od jeskyně na vrchol.]] ]]
-[[File:Mount Zas, Naxos, oaks, 080522.jpg|thumb|right|[[commons: File: Mount Zas, Naxos, oaks, 080522.jpg|Na svahu rostou Diovy duby.]] ]]
+[[File:Between Cave of Zas and mountain top, Naxos, 060718.jpg|thumb|right|[[commons: File: Between Cave of Zas and mountain top, Naxos, 060718.jpg|Výhled do propasti ze závěrečného stoupání (je trochu bokem cesty).]] ]]
-[[File:Mount Zas, Naxos, Mikres Kyklades, 101959.jpg|thumb|left|[[commons: File: Mount Zas, Naxos, Mikres Kyklades, 101959.jpg|V moři vidíme kompletní Malé Kyklady.]] ]]
+[[File:Mount Zas, Naxos, peak, 080513.jpg|thumb|left|[[commons: File: Mount Zas, Naxos, peak, 080513.jpg|Na vrcholu Zás 5. července 2008. Naxos.]] ]]
 [[File:Mt Zas, Naxos, 4, Koufonisia, Keros, 080517.jpg|thumb|right|[[commons: File: Mt Zas, Naxos, 4, Koufonisia, Keros, 080517.jpg|Většina Malých Kyklad jako na dlani: Koufonisia obě, posvátný Keros za nimi uprostřed snímku, na obzoru vlevo vyčuhuje jižní část Amorgu.]] ]]

@@ Řádka 13: / Řádka 13: @@
 Od pramene i od jeskyně vypadá hora dost nepřístupně, leč opak je pravdou. (Cesta je bezpečná a snadná, ale pokud kdo nikdy nebyl v žádných horách, nechť radši jde z druhé strany, přes okrsek Dia Pastýřského.) Ještě kousek vystoupáme suchým korytem v ose původní cesty a pak nás pěšinka i hermovské kamínky („mužici“) vedou vlevo, na mírné úbočí hory. Postupně se zase stáčíme doprava, kdybychom to přehnali, tak se nám otevře pohled do propasti. Na plochém úbočí se napojíme na zřetelnější a mírnější cestu, po které pak půjdeme zpátky, a už zbývá jenom dostoupat na vrchol. Kolem skoro vždycky krouží ptáci, krkavci, sokol, někdy i velicí orli, občas supi (nebo orlosupové?), někdy potkáme kozy.
-Ze severovýchodní strany je vrchol mírný, ale na opačnou stranu je sráz prudší – a rostou v něm velké Diovy duby. Diovy duby ve svahu jeho naxijské hory! Někdy je vrchol v mracích, zdola to vypadá jako roztomilá bílá čepička, ale na místě samém je pak zima a není mnoho vidět. Většinou tu však je důkladná vyhlídka. Jen hory Koronos na severu Naxu zabraňují, abychom viděli celé pobřeží Naxu panoramaticky. Při průměrném počasí vidíme kolem 25 ostrovů, pokud nepočítáme bezvýznamná skaliska v moři. Při dobré viditelnosti je to nejmíň dvojnásobek. Vidíme odtud opravdu celé Kyklady, ale zahlédneme i některé vysoké ostrovy Dodekanésu, někdy jsou prý vidět i hory maloasijského pobřeží. Vskutku božský pohled, ostrovy kolem vypadají mnohem líp než na Googlu! Zvlášť dobře jsou vidět celé [[MALÉ KYKLADY|Malé Kyklady]], tulí se k Naxu jako kuřátka. Vládne jim tajemný a neobydlený [[Keros]], na fotce je uprostřed, blíž před ním jsou obě [[Koufonisia]], vlevo za ním vyčuhuje jižní část [[AMOREGOS|Amorgu]]. Kolem Blažených ostrovů bývá moře občas tak divoce rozbouřené, že to je patrné i z kilometrové výšky a na vzdálenost asi 20 km. A daleko na severozápadě je sotva rozeznatelný Délos, protože není dost vysoký a splývá z Rhéneiou; musíme ho hledat podle Mykonu, který bývá vidět velice dobře.
+Ze severovýchodní strany je vrchol mírný, ale na opačnou stranu je sráz prudší – a rostou v něm velké Diovy duby. Diovy duby ve svahu jeho naxijské hory! Někdy je vrchol v mracích, zdola to vypadá jako roztomilá bílá čepička, ale na místě samém je pak zima a není mnoho vidět. Většinou tu však je důkladná vyhlídka. Jen hory Koronos na severu Naxu zabraňují, abychom viděli celé pobřeží Naxu panoramaticky. Při průměrném počasí vidíme kolem 25 ostrovů, pokud nepočítáme bezvýznamná skaliska v moři. Při dobré viditelnosti je to nejmíň dvojnásobek. Vidíme odtud opravdu celé Kyklady, ale zahlédneme i některé vysoké ostrovy Dodekanésu, někdy jsou prý vidět i hory maloasijského pobřeží. Vskutku božský pohled, ostrovy kolem vypadají mnohem líp než na Googlu! Zvlášť dobře jsou vidět celé [[MALÉ KYKLADY|Malé Kyklady]], tulí se k Naxu jako kuřátka. Vládne jim tajemný a neobydlený [[Keros]], na fotce je uprostřed, blíž před ním jsou obě [[Koufonisia]], vlevo za ním vyčuhuje jižní část [[AMORGOS|Amorgu]]. Kolem Blažených ostrovů bývá moře občas tak divoce rozbouřené, že to je patrné i z kilometrové výšky a na vzdálenost asi 20 km. A daleko na severozápadě je sotva rozeznatelný Délos, protože není dost vysoký a splývá z Rhéneiou; musíme ho hledat podle Mykonu, který bývá vidět velice dobře.
 Hodí se mít u sebe přehlednou mapu Kyklad nebo Egeidy. Pak můžete kamarádům, kteří jsou tady poprvé, říkat: „Viděl jsi Mykonos, na jihu zase Théru (Santorini), tak to už seš světák!“ Božský výhled je totiž sice krásný, ale život na dotyčných místech nenahradí, pouze doplní. To platí i o „božské pozici“, na kterou si hrají někteří z teoretiků. Výhled z hory Zás je zkušenost naxijská, spíše než zkušenost těch viděných míst.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-  zkorigováno, vložit fotky
+[[File:Between Cave of Zas and mountain top, Naxos, 11H2211.jpg|thumb|left|[[commons: File: Between Cave of Zas and mountain top, Naxos, 11H2211.jpg| Výhled z cesty od jeskyně Zás na vrchol hory. Naxos.]] ]]
 Od pramene i od jeskyně vypadá hora dost nepřístupně, leč opak je pravdou. (Cesta je bezpečná a snadná, ale pokud kdo nikdy nebyl v žádných horách, nechť radši jde z druhé strany, přes okrsek Dia Pastýřského.) Ještě kousek vystoupáme suchým korytem v ose původní cesty a pak nás pěšinka i hermovské kamínky („mužici“) vedou vlevo, na mírné úbočí hory. Postupně se zase stáčíme doprava, kdybychom to přehnali, tak se nám otevře pohled do propasti. Na plochém úbočí se napojíme na zřetelnější a mírnější cestu, po které pak půjdeme zpátky, a už zbývá jenom dostoupat na vrchol. Kolem skoro vždycky krouží ptáci, krkavci, sokol, někdy i velicí orli, občas supi (nebo orlosupové?), někdy potkáme kozy.
-Ze severovýchodní strany je vrchol mírný, ale na opačnou stranu je sráz prudší – a rostou v něm velké Diovy duby. Diovy duby ve svahu jeho naxijské hory! Někdy je vrchol v mracích, zdola to vypadá jako roztomilá bílá čepička, ale na místě samém je pak zima a není mnoho vidět. Většinou tu však je důkladná vyhlídka. Jen hory Koronos na severu Naxu zabraňují, abychom viděli celé pobřeží Naxu panoramaticky. Při průměrném počasí vidíme kolem 25 ostrovů, pokud nepočítáme bezvýznamná skaliska v moři. Při dobré viditelnosti je to nejmíň dvojnásobek. Vidíme odtud opravdu celé Kyklady, ale zahlédneme i některé vysoké ostrovy Dodekanésu, někdy jsou prý vidět i hory maloasijského pobřeží. Vskutku božský pohled, ostrovy kolem vypadají mnohem líp než na Googlu! Zvlášť dobře jsou vidět celé Malé Kyklady, tulí se k Naxu jako kuřátka. Vládne jim tajemný a neobydlený Keros: na fotce je uprostřed, blíž před ním jsou obě Koufonisia, vlevo za ním vyčuhuje jižní část Amorgu. Kolem Blažených ostrovů bývá moře občas tak divoce rozbouřené, že to je patrné i z kilometrové výšky a na vzdálenost asi 20 km. A daleko na severozápadě je sotva rozeznatelný Délos, protože není dost vysoký a splývá z Rhéneiou; musíme ho hledat podle Mykonu, který bývá vidět velice dobře. Hodí se mít u sebe přehlednou mapu Kyklad nebo Egeidy. Pak můžete kamarádům, kteří jsou tady poprvé, říkat: „Viděl jsi Mykonos, na jihu zase Théru (Santorini), tak to už seš světák!“ Božský výhled je totiž sice krásný, ale život na dotyčných místech nenahradí, pouze doplní. To platí i o „božské pozici“, na kterou si hrají někteří z teoretiků. Výhled z hory Zás je zkušenost naxijská, spíše než zkušenost těch viděných míst.
+Ze severovýchodní strany je vrchol mírný, ale na opačnou stranu je sráz prudší – a rostou v něm velké Diovy duby. Diovy duby ve svahu jeho naxijské hory! Někdy je vrchol v mracích, zdola to vypadá jako roztomilá bílá čepička, ale na místě samém je pak zima a není mnoho vidět. Většinou tu však je důkladná vyhlídka. Jen hory Koronos na severu Naxu zabraňují, abychom viděli celé pobřeží Naxu panoramaticky. Při průměrném počasí vidíme kolem 25 ostrovů, pokud nepočítáme bezvýznamná skaliska v moři. Při dobré viditelnosti je to nejmíň dvojnásobek. Vidíme odtud opravdu celé Kyklady, ale zahlédneme i některé vysoké ostrovy Dodekanésu, někdy jsou prý vidět i hory maloasijského pobřeží. Vskutku božský pohled, ostrovy kolem vypadají mnohem líp než na Googlu! Zvlášť dobře jsou vidět celé [[MALÉ KYKLADY|Malé Kyklady]], tulí se k Naxu jako kuřátka. Vládne jim tajemný a neobydlený [[Keros]], na fotce je uprostřed, blíž před ním jsou obě [[Koufonisia]], vlevo za ním vyčuhuje jižní část [[AMOREGOS|Amorgu]]. Kolem Blažených ostrovů bývá moře občas tak divoce rozbouřené, že to je patrné i z kilometrové výšky a na vzdálenost asi 20 km. A daleko na severozápadě je sotva rozeznatelný Délos, protože není dost vysoký a splývá z Rhéneiou; musíme ho hledat podle Mykonu, který bývá vidět velice dobře.
 Ve starých časech se na vrchol nechodilo, takže tu nenajdeme žádné památky. Protože je doba nová, tak zde potkáme obvyklé náležitosti vrcholů, totiž patník a vrcholovou knihu. Zápisy jsou povětšinou německy, francouzsky, anglicky, řecky, holandsky, italsky a norsky. Protože k nové době patří i revitalizace lecčeho, čím žily doby mnohem starší, zažijeme občas i překvapení. Někdy nevíme, zda to je pokus o oběť Diovi, nebo vtipná recese. Jednou jsme na vrcholovém sloupku našli částečně oloupaný banán a vedle něho ukrojený kus cukrového melounu. Že by tu někdo provozoval terénní praktikum z religionistiky? Bylo to úplně čerstvé a my jsme nikoho neviděli, přestože jsme byli na vrcholu dost brzo. Ten novopohan nebo vtipálek si musel pořádně přivstat a jet nad Filoti autem, nebo musel mít zatraceně dobré nohy.

@@ Řádka 3: / Řádka 3: @@
 Od pramene i od jeskyně vypadá hora dost nepřístupně, leč opak je pravdou. (Cesta je bezpečná a snadná, ale pokud kdo nikdy nebyl v žádných horách, nechť radši jde z druhé strany, přes okrsek Dia Pastýřského.) Ještě kousek vystoupáme suchým korytem v ose původní cesty a pak nás pěšinka i hermovské kamínky („mužici“) vedou vlevo, na mírné úbočí hory. Postupně se zase stáčíme doprava, kdybychom to přehnali, tak se nám otevře pohled do propasti. Na plochém úbočí se napojíme na zřetelnější a mírnější cestu, po které pak půjdeme zpátky, a už zbývá jenom dostoupat na vrchol. Kolem skoro vždycky krouží ptáci, krkavci, sokol, někdy i velicí orli, občas supi (nebo orlosupové?), někdy potkáme kozy.
-Ze severochýchodní strany cesty je vrchol mírný, jenom na opačnou stranu je sráz prudší – a rostou v něm velké Diovy duby. Diovy duby ve svahu jeho naxijské hory! Někdy je vrchol v mracích, zdola to vypadá jako roztomilá bílá čepička, ale na místě samém je pak zima a není mnoho vidět. Většinou tu však je důkladná vyhlídka. Jen hory Koronos na severu Naxu zabraňují, abychom viděli celé pobřeží Naxu panoramaticky. Při průměrném počasí vidíme kolem 25 ostrovů, pokud nepočítáme bezvýznamná skaliska v moři. Při dobré viditelnosti je to nejmíň dvojnásobek. Vidíme odtud opravdu celé Kyklady, ale zahlédneme i některé vysoké ostrovy Dodekanésu, někdy jsou prý vidět i hory maloasijského pobřeží. Vskutku božský pohled, ostrovy kolem vypadají mnohem líp než na Googlu! Zvlášť dobře jsou vidět celé Malé Kyklady, tulí se k Naxu jako kuřátka. Vládne jim tajemný a neobydlený Keros: na fotce je uprostřed, blíž před ním jsou obě Koufonisia, vlevo za ním vyčuhuje jižní část Amorgu. Kolem Blažených ostrovů bývá moře občas tak divoce rozbouřené, že to je patrné i z kilometrové výšky a na vzdálenost asi 20 km. A daleko na severozápadě je sotva rozeznatelný Délos, protože není dost vysoký a splývá z Rhéneiou; musíme ho hledat podle Mykonu, který bývá vidět velice dobře. Hodí se mít u sebe přehlednou mapu Kyklad nebo Egeidy. Pak můžete kamarádům, kteří jsou tady poprvé, říkat: „Viděl jsi Mykonos, na jihu zase Théru (Santorini), tak to už seš světák!“ Božský výhled je totiž sice krásný, ale život na dotyčných místech nenahradí, pouze doplní. To platí i o „božské pozici“, na kterou si hrají někteří z teoretiků. Výhled z hory Zás je zkušenost naxijská, spíše než zkušenost těch viděných míst.
+Ze severovýchodní strany je vrchol mírný, ale na opačnou stranu je sráz prudší – a rostou v něm velké Diovy duby. Diovy duby ve svahu jeho naxijské hory! Někdy je vrchol v mracích, zdola to vypadá jako roztomilá bílá čepička, ale na místě samém je pak zima a není mnoho vidět. Většinou tu však je důkladná vyhlídka. Jen hory Koronos na severu Naxu zabraňují, abychom viděli celé pobřeží Naxu panoramaticky. Při průměrném počasí vidíme kolem 25 ostrovů, pokud nepočítáme bezvýznamná skaliska v moři. Při dobré viditelnosti je to nejmíň dvojnásobek. Vidíme odtud opravdu celé Kyklady, ale zahlédneme i některé vysoké ostrovy Dodekanésu, někdy jsou prý vidět i hory maloasijského pobřeží. Vskutku božský pohled, ostrovy kolem vypadají mnohem líp než na Googlu! Zvlášť dobře jsou vidět celé Malé Kyklady, tulí se k Naxu jako kuřátka. Vládne jim tajemný a neobydlený Keros: na fotce je uprostřed, blíž před ním jsou obě Koufonisia, vlevo za ním vyčuhuje jižní část Amorgu. Kolem Blažených ostrovů bývá moře občas tak divoce rozbouřené, že to je patrné i z kilometrové výšky a na vzdálenost asi 20 km. A daleko na severozápadě je sotva rozeznatelný Délos, protože není dost vysoký a splývá z Rhéneiou; musíme ho hledat podle Mykonu, který bývá vidět velice dobře. Hodí se mít u sebe přehlednou mapu Kyklad nebo Egeidy. Pak můžete kamarádům, kteří jsou tady poprvé, říkat: „Viděl jsi Mykonos, na jihu zase Théru (Santorini), tak to už seš světák!“ Božský výhled je totiž sice krásný, ale život na dotyčných místech nenahradí, pouze doplní. To platí i o „božské pozici“, na kterou si hrají někteří z teoretiků. Výhled z hory Zás je zkušenost naxijská, spíše než zkušenost těch viděných míst.
 Ve starých časech se na vrchol nechodilo, takže tu nenajdeme žádné památky. Protože je doba nová, tak zde potkáme obvyklé náležitosti vrcholů, totiž patník a vrcholovou knihu. Zápisy jsou povětšinou německy, francouzsky, anglicky, řecky, holandsky, italsky a norsky. Protože k nové době patří i revitalizace lecčeho, čím žily doby mnohem starší, zažijeme občas i překvapení. Někdy nevíme, zda to je pokus o oběť Diovi, nebo vtipná recese. Jednou jsme na vrcholovém sloupku našli částečně oloupaný banán a vedle něho ukrojený kus cukrového melounu. Že by tu někdo provozoval terénní praktikum z religionistiky? Bylo to úplně čerstvé a my jsme nikoho neviděli, přestože jsme byli na vrcholu dost brzo. Ten novopohan nebo vtipálek si musel pořádně přivstat a jet nad Filoti autem, nebo musel mít zatraceně dobré nohy.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-   Stránka ve vývoji
+   zkorigováno, vložit fotky
-Od pramene i od jeskyně vypadá hora dost nepřístupně, leč opak je pravdou. (Cesta je bezpečná a snadná, ale pokud kdo nikdy nebyl v žádných horách, nechť radši jde z druhé strany, přes okrsek Dia Pastýřského.) Ještě kousek vystoupáme suchým korytem v ose původní cesty a pak nás pěšinka i hermovské kamínky („mužici“) vedou vlevo, na mírné úbočí hory. Postupně se zase stáčíme doprava, kdybychom to přehnali, tak se nám otevře pohled do propasti. Na plochém úbočí se napojíme na zřetelnější a mírnější cestu, po které pak půjdeme zpátky, a už zbývá jenom dostoupat na vrchol. Kolem skoro vždycky krouží ptáci, krkavci, sokol, někdy i velicí orly, občas supi (nebo orlosupové?), někdy potkáme kozy.
+Od pramene i od jeskyně vypadá hora dost nepřístupně, leč opak je pravdou. (Cesta je bezpečná a snadná, ale pokud kdo nikdy nebyl v žádných horách, nechť radši jde z druhé strany, přes okrsek Dia Pastýřského.) Ještě kousek vystoupáme suchým korytem v ose původní cesty a pak nás pěšinka i hermovské kamínky („mužici“) vedou vlevo, na mírné úbočí hory. Postupně se zase stáčíme doprava, kdybychom to přehnali, tak se nám otevře pohled do propasti. Na plochém úbočí se napojíme na zřetelnější a mírnější cestu, po které pak půjdeme zpátky, a už zbývá jenom dostoupat na vrchol. Kolem skoro vždycky krouží ptáci, krkavci, sokol, někdy i velicí orli, občas supi (nebo orlosupové?), někdy potkáme kozy.
-Ze strany cesty je vrchol mírný, jenom na opačnou stranu je sráz prudší – a rostou v něm velké Diovy duby. Diovy duby ve svahu jeho naxijské hory! Někdy je vrchol v mracích, zezdola to vypadá jako roztomilá bílá čepička, ale na místě samém je pak zima a není mnoho vidět. Většinou tu však je důkladná vyhlídka. Jen hory Koronos na severu Naxu zabraňují, abychom viděli celé pobřeží Naxu panoramaticky. Při průměrném počasí vidíme kolem 25 ostrovů, pokud nepočítáme bezvýznamná skaliska v moři. Při dobré viditelnosti je to nejmíň dvojnásobek. Vidíme odtud opravdu celé Kyklady, ale zahlédneme i některé vysoké ostrovy Dodekanésu, někdy jsou prý vidět i hory maloasijského pobřeží. Vskutku božský pohled, ostrovy kolem vypadají mnohem líp než na Googlu!
+Ze severochýchodní strany cesty je vrchol mírný, jenom na opačnou stranu je sráz prudší – a rostou v něm velké Diovy duby. Diovy duby ve svahu jeho naxijské hory! Někdy je vrchol v mracích, zdola to vypadá jako roztomilá bílá čepička, ale na místě samém je pak zima a není mnoho vidět. Většinou tu však je důkladná vyhlídka. Jen hory Koronos na severu Naxu zabraňují, abychom viděli celé pobřeží Naxu panoramaticky. Při průměrném počasí vidíme kolem 25 ostrovů, pokud nepočítáme bezvýznamná skaliska v moři. Při dobré viditelnosti je to nejmíň dvojnásobek. Vidíme odtud opravdu celé Kyklady, ale zahlédneme i některé vysoké ostrovy Dodekanésu, někdy jsou prý vidět i hory maloasijského pobřeží. Vskutku božský pohled, ostrovy kolem vypadají mnohem líp než na Googlu! Zvlášť dobře jsou vidět celé Malé Kyklady, tulí se k Naxu jako kuřátka. Vládne jim tajemný a neobydlený Keros: na fotce je uprostřed, blíž před ním jsou obě Koufonisia, vlevo za ním vyčuhuje jižní část Amorgu. Kolem Blažených ostrovů bývá moře občas tak divoce rozbouřené, že to je patrné i z kilometrové výšky a na vzdálenost asi 20 km. A daleko na severozápadě je sotva rozeznatelný Délos, protože není dost vysoký a splývá z Rhéneiou; musíme ho hledat podle Mykonu, který bývá vidět velice dobře. Hodí se mít u sebe přehlednou mapu Kyklad nebo Egeidy. Pak můžete kamarádům, kteří jsou tady poprvé, říkat: „Viděl jsi Mykonos, na jihu zase Théru (Santorini), tak to už seš světák!“ Božský výhled je totiž sice krásný, ale život na dotyčných místech nenahradí, pouze doplní. To platí i o „božské pozici“, na kterou si hrají někteří z teoretiků. Výhled z hory Zás je zkušenost naxijská, spíše než zkušenost těch viděných míst.
-Zvlášť dobře jsou vidět celé Malé Kyklady, tulí se k Naxu jako kuřátka. Vládne jim tajemný a neobydlený Keros: na fotce je uprostřed, blíž před ním jsou obě Koufonisia, vlevo za ním vyčuhuje jižní část Amorgu. Kolem Blažených ostrovů bývá moře občas tak divoce rozbouřené, že to je patrné i z kilometrové výšky a na vzdálenost asi 20 km. A daleko na severozápadě je sotva rozeznatelný Délos, protože není dost vysoký a splývá z Rhéneiou; musíme ho hledat podle Mykonu, který bývá vidět velice dobře. Hodí se mít u sebe přehlednou mapu Kyklad nebo Egeidy. Pak můžete kamarádům, kteří jsou tady poprvé, říkat: „Viděl jsi Mykonos, na jihu zase Théru (Santorini), tak to už seš světák!“ Božský výhled je totiž sice krásný, ale život na dotyčných místech nenahradí, pouze doplní. To platí i o „božské pozici“, na kterou si hrají někteří z teoretiků. Výhled z hory Zás je nádherná zkušenost naxijská, spíše než zkušenost těch viděných míst.
+Ve starých časech se na vrchol nechodilo, takže tu nenajdeme žádné památky. Protože je doba nová, tak zde potkáme obvyklé náležitosti vrcholů, totiž patník a vrcholovou knihu. Zápisy jsou povětšinou německy, francouzsky, anglicky, řecky, holandsky, italsky a norsky. Protože k nové době patří i revitalizace lecčeho, čím žily doby mnohem starší, zažijeme občas i překvapení. Někdy nevíme, zda to je pokus o oběť Diovi, nebo vtipná recese. Jednou jsme na vrcholovém sloupku našli částečně oloupaný banán a vedle něho ukrojený kus cukrového melounu. Že by tu někdo provozoval terénní praktikum z religionistiky? Bylo to úplně čerstvé a my jsme nikoho neviděli, přestože jsme byli na vrcholu dost brzo. Ten novopohan nebo vtipálek si musel pořádně přivstat a jet nad Filoti autem, nebo musel mít zatraceně dobré nohy.
-Ve starých časech se na vrchol nechodilo, takže tu nenajdeme žádné památky. Protože je doba nová, tak zde potkáme obvyklé náležitosti vrcholů, totiž patník a vrcholovou knihu. Zápisy jsou povětšinou německy, francouzsky, anglicky, řecky, holandsky, italsky a norsky. Protože k nové době patří i revitalizace lecčeho, čím žily doby mnohem starší, zažijeme občas i překvapení. Někdy nevíme, zda to je pokus o oběť Diovi, nebo vtipná recese. Jednou jsme na vrcholovém sloupku našli částečně oloupaný banán a vedle něho ukrojený kus cukrového melounu. Že by tu někdo provozoval terénní praktikum z religionistiky nebo psyoanalýzy? Bylo to úplně čerstvé a my jsme nikoho neviděli, přestože jsme byli na vrcholu dost brzo. Ten novopohan nebo vtipálek si musel pořádně přivstat a jet do Filoti autem, nebo musel mít zatraceně dobré nohy.
+Fotky jsou v [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Filoti#Mt_Zas oddílu alba].
+<br clear=all>
    Souvisle číst: [[Hranice okrsku Dia Pastýřského]]
-[[Filoti pod horami a svatá hora Zás, titul|Filoti pod horami a svatá hora Zás]]
+  Zpátky na obsah podkapitoly [[Filoti pod horami a svatá hora Zás, titul|Filoti pod horami a svatá hora Zás]]
-[[NAXOS]]
+  Zpátky na obsah kapitoly [[NAXOS]]
-Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Délos a Kyklady]]
+  Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']]

← Starší verze		Verze z 3. 4. 2017, 15:07
Řádka 8:		Řádka 8:

	Ve starých časech se na vrchol nechodilo, takže tu nenajdeme žádné památky. Protože je doba nová, tak zde potkáme obvyklé náležitosti vrcholů, totiž patník a vrcholovou knihu. Zápisy jsou povětšinou německy, francouzsky, anglicky, řecky, holandsky, italsky a norsky. Protože k nové době patří i revitalizace lecčeho, čím žily doby mnohem starší, zažijeme občas i překvapení. Někdy nevíme, zda to je pokus o oběť Diovi, nebo vtipná recese. Jednou jsme na vrcholovém sloupku našli částečně oloupaný banán a vedle něho ukrojený kus cukrového melounu. Že by tu někdo provozoval terénní praktikum z religionistiky nebo psyoanalýzy? Bylo to úplně čerstvé a my jsme nikoho neviděli, přestože jsme byli na vrcholu dost brzo. Ten novopohan nebo vtipálek si musel pořádně přivstat a jet do Filoti autem, nebo musel mít zatraceně dobré nohy.		Ve starých časech se na vrchol nechodilo, takže tu nenajdeme žádné památky. Protože je doba nová, tak zde potkáme obvyklé náležitosti vrcholů, totiž patník a vrcholovou knihu. Zápisy jsou povětšinou německy, francouzsky, anglicky, řecky, holandsky, italsky a norsky. Protože k nové době patří i revitalizace lecčeho, čím žily doby mnohem starší, zažijeme občas i překvapení. Někdy nevíme, zda to je pokus o oběť Diovi, nebo vtipná recese. Jednou jsme na vrcholovém sloupku našli částečně oloupaný banán a vedle něho ukrojený kus cukrového melounu. Že by tu někdo provozoval terénní praktikum z religionistiky nebo psyoanalýzy? Bylo to úplně čerstvé a my jsme nikoho neviděli, přestože jsme byli na vrcholu dost brzo. Ten novopohan nebo vtipálek si musel pořádně přivstat a jet do Filoti autem, nebo musel mít zatraceně dobré nohy.
		+
		+	Fotky jsou v oddílu alba. [[https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Filoti#Mt_Zas]]

	Souvisle číst: [[Hranice okrsku Dia Pastýřského]]		Souvisle číst: [[Hranice okrsku Dia Pastýřského]]

@@ Řádka 24: / Řádka 24: @@
 [[Kategorie:Délos]]
 [[Kategorie:Mykonos]]
-[[Kategorie:Théra (Santorini]]
+[[Kategorie:Théra (Santorini)]]
 [[Kategorie:Dodekanés]]
 [[Kategorie:Malá Asie]]
-[[Kategorie:Theórie]]
+[[Kategorie:Theória]]