Božská svatba - Historie editací

Zde v 28. 2. 2018, 13:45

2018-02-28T13:45:20Z

Zde v 30. 12. 2017, 12:40

2017-12-30T12:40:40Z

Zde v 16. 3. 2017, 08:22

2017-03-16T08:22:29Z

Zde v 15. 3. 2017, 22:14

2017-03-15T22:14:28Z

Zde v 15. 3. 2017, 22:10

2017-03-15T22:10:01Z

Zde v 15. 3. 2017, 18:43

2017-03-15T18:43:18Z

Zde v 15. 3. 2017, 18:39

2017-03-15T18:39:46Z

Zde: Založena nová stránka s textem „Na náhodně nalezeném papyru (Grenfell-Hunt Greek Papyr. Ser. II, n. 11; p. 23) čteme úryvek Ferekýdova spisu (viz DK 7 B 2 /1 originál): „(..…“

2017-03-15T18:33:28Z

Založena nová stránka s textem „Na náhodně nalezeném papyru (Grenfell-Hunt Greek Papyr. Ser. II, n. 11; p. 23) čteme úryvek Ferekýdova spisu (viz DK 7 B 2 /1 originál): „(..…“

Nová stránka

Na náhodně nalezeném papyru (Grenfell-Hunt Greek Papyr. Ser. II, n. 11; p. 23) čteme úryvek Ferekýdova spisu (viz [[DK 7 B 2 /1 originál]]):

„(...) jemu [''Zánovi'', Diovi] vytvářejí mnohé veliké domy. A když to, co je třeba, všechno dokončili, jak věci, tak služebníky i služebnice a ostatní potřebné věci, a když je vše připraveno, konají svatbu. Když nastane třetí den svatby, vyrábí ''Zás'' veliký a krásný plášť a na něm tká Zemi, ''Ógéna'' i domy ''Ógénovy'' (...) [''Zás'' pak řekne Zemi: ‚Ježto si přeji,] aby sňatky náležely tobě, tímto tě uctívám. Přijmi můj pozdrav a buď mou družkou!‘ Toto prý bylo první odhalení nevěsty, které se tak stalo zvykem u bohů i u lidí. Ona od něho přijala plášť a odpověděla (...)“

Zeus (''Zás'') je zde ženich a jeho nevěstou je Země (''Gaia'')! To je dost nečekaná verze vztahů mezi primordiálními božstvy. Zeus zastupuje Úrana! Země se ovšem zatím ještě jmenuje Chthonié (viz [[Ferekýdés DK 7 B 1 /1, originál]]). ''Chthonié'' teprve dostane Zemi darem a tím získá i své nové jméno ''Gaia''. Sám Zeus (''Zás'') pro ni tká plášť, na kterém Zemi (''Gaiu'') vytká. Tímto pláštěm zakryje propastnou hlubinu ''Chthonié'' a přejmenuje ji na Zemi. Kromě Země je ovšem na tomto plášti utkán také Ókeanos, u Ferekýda ovšem zvaný ''Ógenos'', což je další z jeho zvláštních pojmenování, možná s etymologickou narážkou na rození. To by bylo opět domyšlením Homéra, viz například ''Ílias'' XIV,201, kde je Ókeanos „původce bohů“. Oproti Homérovi ovšem Ferekýdés přesouvá skutečnou původnost z Chaosu nebo Ókeanu na Dia nebo Čas, podobně jako z Thetydy na Zemi.

Pozemský svět jako obraz utkaný od božského tkalce je silná metafora. Upomíná na homérské téma zobrazení světa na Achilleově štítu (''Ílias'' XVIII, 478-608), který však ková jiný bůh, Héfaistos. I tam je pozemský svět obkroužen Ókeanem!
Svatební obřad je v textu papyru přerušený v nejlepším, pokračování je ztraceno. Podobnosti s homérským popisem štítu si ovšem už koncem 2. století n. l. všimnul Kléméns Alexandrijský (''Stromata'' VI, 9, 4 = DK 7 B 2 /2):

„Také Homér popisuje [výzdobu] štítu vyráběného Héfaistem těmito slovy:

Uprostřed vytvářel zemi, nebe a moře. (Ílias XVIII, 483)

Silný a veliký proud tam vytvořil Ókeanův. (Ílias XVIII, 607)

Ferekýdés ze Syru říká:

Zás vyrábí veliký a krásný plášť a na něm vytkal Zemi, Ógéna i domy Ógénovy.”

Homérský obraz se přesunul z bojového užití do svatebního. Neková Héfaistos, nýbrž tká Zeus, avšak božská úroveň děje i typu zobrazení zůstává, ba získává na primordiální dimenzi.

Pokračovat v souvislém čtení: [[Boj mezi bohy]]

[[Ferekýdův spis: Sedmero slují]]

[[Ferekýdés ze Syru – Prapočátek části filosofie na Kykladách?]]

[[SYROS]]

← Starší verze		Verze z 28. 2. 2018, 13:45
Řádka 1:		Řádka 1:
−	~~Stránka ve vývoji~~
	Na náhodně nalezeném papyru (Grenfell-Hunt Greek Papyr. Ser. II, n. 11; p. 23) čteme úryvek Ferekýdova spisu (viz [[DK 7 B 2 /1 originál]]):		Na náhodně nalezeném papyru (Grenfell-Hunt Greek Papyr. Ser. II, n. 11; p. 23) čteme úryvek Ferekýdova spisu (viz [[DK 7 B 2 /1 originál]]):

← Starší verze		Verze z 16. 3. 2017, 08:22
Řádka 1:		Řádka 1:
		+	Stránka ve vývoji
	Na náhodně nalezeném papyru (Grenfell-Hunt Greek Papyr. Ser. II, n. 11; p. 23) čteme úryvek Ferekýdova spisu (viz [[DK 7 B 2 /1 originál]]):		Na náhodně nalezeném papyru (Grenfell-Hunt Greek Papyr. Ser. II, n. 11; p. 23) čteme úryvek Ferekýdova spisu (viz [[DK 7 B 2 /1 originál]]):

@@ Řádka 3: / Řádka 3: @@
 „(...) jemu [''Zánovi'', Diovi] vytvářejí mnohé veliké domy. A když to, co je třeba, všechno dokončili, jak věci, tak služebníky i služebnice a ostatní potřebné věci, a když je vše připraveno, konají svatbu. Když nastane třetí den svatby, vyrábí ''Zás'' veliký a krásný plášť a na něm tká Zemi, ''Ógéna'' i domy ''Ógénovy'' (...) [''Zás'' pak řekne Zemi: ‚Ježto si přeji,] aby sňatky náležely tobě, tímto tě uctívám. Přijmi můj pozdrav a buď mou družkou!‘ Toto prý bylo první odhalení nevěsty, které se tak stalo zvykem u bohů i u lidí. Ona od něho přijala plášť a odpověděla (...)“
-Zeus (''Zás'') je zde ženich a jeho nevěstou je Země (''Gaia'')! To je dost nečekaná verze vztahů mezi primordiálními božstvy. Zeus zastupuje Úrana! Země se ovšem zatím ještě jmenuje Chthonié (viz [[DK 7 B 1 /1, originál]]). ''Chthonié'' teprve dostane Zemi darem a tím získá i své nové jméno ''Gaia''. Sám Zeus (''Zás'') pro ni tká plášť, na kterém Zemi (''Gaiu'') vytká. Tímto pláštěm zakryje propastnou hlubinu ''Chthonié'' a přejmenuje ji na Zemi. Kromě Země je ovšem na tomto plášti utkán také Ókeanos, u Ferekýda ovšem zvaný ''Ógenos'', což je další z jeho zvláštních pojmenování, možná s etymologickou narážkou na rození. To by bylo opět domyšlením Homéra, viz například ''Ílias'' XIV,201, kde je Ókeanos „původce bohů“. Oproti Homérovi ovšem Ferekýdés přesouvá skutečnou původnost z Chaosu nebo Ókeanu na Dia nebo Čas, podobně jako z Thetydy na Zemi.
+Zeus (''Zás'') je zde ženich a jeho nevěstou je Země (''Gaia'')! To je dost nečekaná verze vztahů mezi primordiálními božstvy. Zeus zastupuje Úrana! Země se ovšem zatím ještě jmenuje ''Chthonié''. ''Chthonié'' teprve dostane Zemi darem a tím získá i své nové jméno ''Gaia''. Sám Zeus (''Zás'') pro ni tká plášť, na kterém Zemi (''Gaiu'') vytká. Tímto pláštěm zakryje propastnou hlubinu ''Chthonié'' a přejmenuje ji na Zemi. Kromě Země je ovšem na tomto plášti utkán také Ókeanos, u Ferekýda ovšem zvaný ''Ógenos'', což je další z jeho zvláštních pojmenování, možná s etymologickou narážkou na rození. To by bylo opět domyšlením Homéra, viz například ''Ílias'' XIV,201, kde je Ókeanos „původce bohů“. Oproti Homérovi ovšem Ferekýdés přesouvá skutečnou původnost z Chaosu nebo Ókeanu na Dia nebo Čas, podobně jako z Thetydy na Zemi.
 Pozemský svět jako obraz utkaný od božského tkalce je silná metafora. Upomíná na homérské téma zobrazení světa na Achilleově štítu (''Ílias'' XVIII, 478-608), který však ková jiný bůh, Héfaistos. I tam je pozemský svět obkroužen Ókeanem!

← Starší verze		Verze z 15. 3. 2017, 18:39
Řádka 27:		Řádka 27:

	[[SYROS]]		[[SYROS]]
		+
		+
		+	[[Kategorie:Ferekýdés]]
		+	[[Kategorie:Zás]]
		+	[[Kategorie:Ógénos]]
		+	[[Kategorie:Země]]
		+	[[Kategorie:Gaia]]
		+	[[Kategorie:Chthonié]]
		+	[[Kategorie:Thetys]]
		+	[[Kategorie:Héfaistos]]
		+	[[Kategorie:Homér, Ílias]]
		+	[[Kategorie:Homér, Ílias, Achileův štít]]
		+	[[Kategorie:Ókeanos]]

@@ Řádka 10: / Řádka 10: @@
 „Také Homér popisuje [výzdobu] štítu vyráběného Héfaistem těmito slovy:
 <br />
-		Uprostřed vytvářel zemi, nebe a moře. (Ílias XVIII, 483)
+:Uprostřed vytvářel zemi, nebe a moře. (Ílias XVIII, 483)<br />
+:Silný a veliký proud tam vytvořil Ókeanův. (Ílias XVIII, 607)
 Zás vyrábí veliký a krásný plášť a na něm vytkal Zemi, Ógéna i domy Ógénovy.”
 Homérský obraz se přesunul z bojového užití do svatebního. Neková Héfaistos, nýbrž tká Zeus, avšak božská úroveň děje i typu zobrazení zůstává, ba získává na primordiální dimenzi.
    Pokračovat v souvislém čtení: [[Boj mezi bohy]]
-[[Ferekýdův spis: Sedmero slují]]
+  Zpátky na [[Ferekýdés ze Syru – Prapočátek části filosofie na Kykladách?]]
-[[Ferekýdés ze Syru – Prapočátek části filosofie na Kykladách?]]
+  Zpátky na obsah kapitoly [[SYROS]]
-[[SYROS]]
+  Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']]