Archaická lyrika, přírodověda a filosofie - Historie editací

Zde v 9. 4. 2018, 16:35

2018-04-09T16:35:03Z

Zde v 9. 4. 2018, 15:21

2018-04-09T15:21:00Z

Zde v 9. 4. 2018, 15:19

2018-04-09T15:19:53Z

Zde v 9. 4. 2018, 14:15

2018-04-09T14:15:26Z

Zde v 9. 4. 2018, 13:57

2018-04-09T13:57:46Z

Zde: Založena nová stránka s textem „Archaická doba je zlatým věkem lyriky, zvláště 7. století před. n. l. V té době je lyrika také hlavním zdrojem názorových inovací, přestož…“

2018-04-09T13:27:47Z

Založena nová stránka s textem „Archaická doba je zlatým věkem lyriky, zvláště 7. století před. n. l. V té době je lyrika také hlavním zdrojem názorových inovací, přestož…“

Nová stránka

Archaická doba je zlatým věkem lyriky, zvláště 7. století před. n. l. V té době je lyrika také hlavním zdrojem názorových inovací, přestože stále zůstává v konceptu básnické inspirace.

Přírodověda (především meteorologie, astronomie a geografie), ale i historie, se objevuje v 6. století před n. l. Není to tak, že by věda vznikla z filosofie (nebo díky filosofii), ale ani naopak, vznikají pospolu a s četnými překryvy.

Od 6. století před n. l. se objevují také díla, která budou v klasické době inkorporována do filosofie. Samo slovo filosofie se však ještě neužívá; větší problém je, že nejsou nijak technicky zvýrazněny ani slova myslet () a mysl (), užívají se téměř jen v hovorovém významu. Sice nepochybujeme o výsostném významu myšlení archaické doby, ale kvůli věrnosti tomuto odkazu bychom měli mluvit spíše o vnímavosti, která hledá svůj myšlenkový a jazykový výraz. (Viz moje problémy s titulem knihy Mezi mořem a nebem. Odkaz iónské archaické vnímavosti.)
 
 

Příklady:
nouze, obklopování, meteorologická metafora, diference, cykly (Archilochos, Míléťané, Hérakleitos).
 
 

Hypotéza Diogena Laertia o dvou větvích filosofie.
 
 

(Zlomky presokratických textů nabízím v rubrice [http://www.fysis.cz/presokratici/vstup/3DK.htm Předsokratici] domény www.fysis.cz.)
 
 
 
Dál na [[Raně klasická filosofie]]

Zpátky na [[Archaické a klasické|začátek této prezentace]]

@@ Řádka 10: / Řádka 10: @@
 <br />
-'''Nouze''': Společným rysem všem smrtelníků (lidí i ostatních živočichů – na rozdíl od nesmrtelných bohů) je nouze (ἀμηχανίη). Už Archilochos říká (''Elegiae'' I.294–295 překlad R. Mertlík):<br />
+'''Nouze''': Společným rysem všem smrtelníků (lidí i ostatních živočichů – na rozdíl od nesmrtelných bohů) je nouze (ἀμηχανίη). Už [[Archilochos]] říká (''Elegiae'' I.294–295 překlad R. Mertlík):<br />
 :Stále se nesytí masem ani lev; ač velmi je silný,<br />
 :přece zasáhne někdy tísnivá nouze i jej.<br />

@@ Řádka 3: / Řádka 3: @@
 '''Přírodověda''' (především meteorologie, astronomie a geografie), ale i historie, se objevuje v 6. století před n. l. Není to tak, že by věda vznikla z filosofie (nebo díky filosofii), ale ani naopak, vznikají pospolu a s četnými překryvy. Někteří interpreti proto mluví o „iónských trojčatech“: přírodověda, historie a filosofie.
-Od 6. století před n. l. se objevují také díla, která budou v klasické době inkorporována do '''filosofie'''. Samo slovo filosofie se však ještě neužívá; větší problém je, že nejsou nijak technicky zvýrazněny ani slova myslet (νοεῖν) a mysl (νοῦς), užívají se téměř jen v hovorovém významu. Sice nepochybujeme o výsostném významu myšlení archaické doby, ale kvůli věrnosti tomuto odkazu bychom měli mluvit spíše o vnímavosti, která hledá svůj myšlenkový a jazykový výraz. (Viz moje problémy s titulem knihy Mezi mořem a nebem. Odkaz iónské archaické vnímavosti.)
+Od 6. století před n. l. se objevují také díla, která budou v klasické době inkorporována do '''filosofie'''. Samo slovo filosofie se však ještě neužívá; větší problém je, že nejsou nijak technicky zvýrazněny ani slova myslet (νοεῖν) a mysl (νοῦς), užívají se téměř jen v hovorovém významu. Sice nepochybujeme o výsostném významu myšlení archaické doby, ale kvůli věrnosti tomuto odkazu bychom měli mluvit spíše o vnímavosti, která hledá svůj myšlenkový a jazykový výraz. (Viz moje problémy s titulem knihy ''Mezi mořem a nebem. Odkaz iónské archaické vnímavosti''.)
 <br />

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-Archaická doba je zlatým věkem lyriky, zvláště 7. století před. n. l. V té době je lyrika také hlavním zdrojem názorových inovací, přestože stále zůstává v konceptu básnické inspirace.
+Archaická doba je zlatým věkem lyriky, zvláště 7. století před. n. l. V té době je '''lyrika''' také hlavním zdrojem názorových inovací, přestože stále zůstává v konceptu básnické inspirace.
-Přírodověda (především meteorologie, astronomie a geografie), ale i historie, se objevuje v 6. století před n. l. Není to tak, že by věda vznikla z filosofie (nebo díky filosofii), ale ani naopak, vznikají pospolu a s četnými překryvy.
+'''Přírodověda''' (především meteorologie, astronomie a geografie), ale i historie, se objevuje v 6. století před n. l. Není to tak, že by věda vznikla z filosofie (nebo díky filosofii), ale ani naopak, vznikají pospolu a s četnými překryvy. Někteří interpreti proto mluví o „iónských trojčatech“: přírodověda, historie a filosofie.
-Od 6. století před n. l. se objevují také díla, která budou v klasické době inkorporována do filosofie. Samo slovo filosofie se však ještě neužívá; větší problém je, že nejsou nijak technicky zvýrazněny ani slova myslet () a mysl (), užívají se téměř jen v hovorovém významu. Sice nepochybujeme o výsostném významu myšlení archaické doby, ale kvůli věrnosti tomuto odkazu bychom měli mluvit spíše o vnímavosti, která hledá svůj myšlenkový a jazykový výraz. (Viz moje problémy s titulem knihy Mezi mořem a nebem. Odkaz iónské archaické vnímavosti.)
+Od 6. století před n. l. se objevují také díla, která budou v klasické době inkorporována do '''filosofie'''. Samo slovo filosofie se však ještě neužívá; větší problém je, že nejsou nijak technicky zvýrazněny ani slova myslet (νοεῖν) a mysl (νοῦς), užívají se téměř jen v hovorovém významu. Sice nepochybujeme o výsostném významu myšlení archaické doby, ale kvůli věrnosti tomuto odkazu bychom měli mluvit spíše o vnímavosti, která hledá svůj myšlenkový a jazykový výraz. (Viz moje problémy s titulem knihy Mezi mořem a nebem. Odkaz iónské archaické vnímavosti.)
 <br />
@@ Řádka 17: / Řádka 17: @@
 '''Obklopování''': V pozdější antice převáží (v posledku Plótínův) nárok koncentrace, prý se nemáme rozptylovat, naopak se máme soustředit, nebo dokonce meditovat. V archaické době míří k podobnému cíli metafora opačná. Skutečností jsme obklopeni, objímá (περιέχει) nás, vchází do nás tělesnými otvory (dýcháním, zrakem, sluchem atd.) i myšlením, což spolu souvisí.
-aaa
+'''Meteorologická metafora''': Anaximenés (B 2) říká: Jako naše duše, jsouc vzduch, nás drží pohromadě, tak také vanutí a vzduch objímá celý svět.
-<br />
-<br />
+'''Diference''': Většinou se mluví o protikladech, což ale může navodit řadu mylných představ. Slovo diference přesněji vystihuje, že jde o rozevírání škály rozdílů. Velice přesný výklad této vize raných předsokratiků podal Platón v dialogu ''Filébos'' (koncept apeiratických škál) a později Jacques Derrida.
 Hypotéza Diogena Laertia o dvou větvích filosofie.
-<br />
+Cykly: Diference vyděluje ze škály něco určitého, vyhraněného vůči tomu, co je v oné škále na opačnou stranu, ale toto napětí nebývá věčné, vše se vrací, většinou v průběhu přírodních cyklů, ať už ročních, denních nebo jiných. Viz Hérakleitos, zlomek B 126 (Walter Bröcker jej považuje za Hérakleitův citát Anaximandra): „Chladné se zahřívá, horké se ochlazuje, vlhké se vysušuje, seschlé se zvlhčuje.“
-<br />
 (Zlomky presokratických textů nabízím v rubrice [http://www.fysis.cz/presokratici/vstup/3DK.htm Předsokratici] domény www.fysis.cz.)

@@ Řádka 4: / Řádka 4: @@
 Od 6. století před n. l. se objevují také díla, která budou v klasické době inkorporována do filosofie. Samo slovo filosofie se však ještě neužívá; větší problém je, že nejsou nijak technicky zvýrazněny ani slova myslet () a mysl (), užívají se téměř jen v hovorovém významu. Sice nepochybujeme o výsostném významu myšlení archaické doby, ale kvůli věrnosti tomuto odkazu bychom měli mluvit spíše o vnímavosti, která hledá svůj myšlenkový a jazykový výraz. (Viz moje problémy s titulem knihy Mezi mořem a nebem. Odkaz iónské archaické vnímavosti.)
 <br />
@@ Řádka 11: / Řádka 10: @@
 <br />
-Společným rysem všem smrtelníků (lidí i ostatních živočichů – na rozdíl od nesmrtelných bohů) je '''nouze''' (ἀμηχανίη). Už Archilochos říká (Elegiae I.294–295 překlad R. Mertlík):
+'''Nouze''': Společným rysem všem smrtelníků (lidí i ostatních živočichů – na rozdíl od nesmrtelných bohů) je nouze (ἀμηχανίη). Už Archilochos říká (''Elegiae'' I.294–295 překlad R. Mertlík):<br />
-:Stále se nesytí masem ani lev; ač velmi je silný,<br />
+'''Obklopování''': V pozdější antice převáží (v posledku Plótínův) nárok koncentrace, prý se nemáme rozptylovat, naopak se máme soustředit, nebo dokonce meditovat. V archaické době míří k podobnému cíli metafora opačná. Skutečností jsme obklopeni, objímá (περιέχει) nás, vchází do nás tělesnými otvory (dýcháním, zrakem, sluchem atd.) i myšlením, což spolu souvisí.
 aaa
 <br />

@@ Řádka 9: / Řádka 9: @@
 Příklady:
 nouze, obklopování, meteorologická metafora, diference, cykly (Archilochos, Míléťané, Hérakleitos).
 <br />
 <br />
 Hypotéza Diogena Laertia o dvou větvích filosofie.
 <br />