Apollónův nejotevřenější chrám - Historie editací

Zde v 5. 2. 2018, 21:55

2018-02-05T21:55:51Z

Zde v 2. 2. 2018, 17:07

2018-02-02T17:07:17Z

Zde v 31. 1. 2018, 20:18

2018-01-31T20:18:22Z

Zde v 31. 1. 2018, 20:17

2018-01-31T20:17:50Z

Zde v 31. 1. 2018, 20:14

2018-01-31T20:14:29Z

Zde v 17. 12. 2017, 16:13

2017-12-17T16:13:13Z

Zde v 17. 12. 2017, 16:05

2017-12-17T16:05:05Z

Zde v 2. 4. 2017, 14:01

2017-04-02T14:01:24Z

Zde v 28. 3. 2017, 08:45

2017-03-28T08:45:12Z

Zde: Založena nová stránka s textem „ Stránka ve vývoji Velký chrám Apollóna Délského nechal stavět naxijský vládce Lygdamis. Začali roku 530 před n. l. a měl to být nejkrásn…“

2017-03-28T08:31:48Z

Založena nová stránka s textem „ Stránka ve vývoji Velký chrám Apollóna Délského nechal stavět naxijský vládce Lygdamis. Začali roku 530 před n. l. a měl to být nejkrásn…“

Nová stránka

Stránka ve vývoji

Velký chrám Apollóna Délského nechal stavět naxijský vládce Lygdamis. Začali roku 530 před n. l. a měl to být nejkrásnější chrám. Nebyl však nikdy dokončený. Obří futra, která se pěkně zachovala, míří do neznáma, odkud Apollón přichází. Skrz chrám by mohl přijít do města, má to ve směru. Torzo chrámu je zdaleka viditelné, podobně jako dnes vypadalo i před stoletím. Působí dojmem pořádného megalitu, jako dolmen z prvotřídního naxijského mramoru, byť postaveného až v řecké archaické době. Od příchodu na vrchol ostrůvku Palatia vidíme rozlohu Apollónova chrámového okrsku, Ariadnin okrsek je odtud vpravo úplně nahoře.

Chrámy Apollóna Délského, zkráceně nazývané „Délia“, se stavěly všude možně, viz info [[Chrámy Apollóna Délského]]. Tento chrám je však v mnohém ohledu unikátní, přestože s jistotou nevíme, zda šlo také o stavbu ve stylu „naxijského chrámu“ (viz info [[Naxijský chrám]]), tedy s mramorovou průsvitnou střechou. S jistotou bohužel víme jenom to, že chrám byl zvláštní, veliký a nedostavěný. Dokonce ještě v křesťanské době se děly pokusy o jeho přestavbu a dostavbu, ale nikdy to dlouho nevydrželo. V 6. století byl přestavěný na křesťanský chrám, leč i ten prý zůstával nedokončený. Zůstávalo zde obří torzo, které pak Benátčané rozebírali na stavby hradu Chóry. Nakonec tu zůstala zvláštní svatyně pod širým nebem, byť nezamyšleně. V detailech stavby se těžko orientujeme, přestože základní půdorys je velice dobře patrný. Je to přece stavba zvláštní, navíc nedostavěná a ještě pak přestavovaná a nakonec rozebíraná. Jsou tu velké mramorové bloky, ale překvapivě málo sloupů. Nejspíš je lidé postupně odkutáleli. Hodně stavebních článků odtud najdeme v byzantských a zvláště v křižáckých stavbách Kastra Chóry. Nějaké se povalují také kolem příchodu k chrámu.

Říká se, že tento chrám míří k Délu, což ovšem platí jenom se značným přimhouřením oka. Spíše míří do neznáma, i když směrem, který asociuje s Apollónem, blízko Délu. Je to nejotevřenější chrám, vlastně spíš neplánovaný temenos, tedy jenom ohrazený prostor posvátného místa pod širým nebem, jak to bývalo zvykem v nejstarších dobách; navíc ovšem označené obřím dolmenem, opět asi neplánovaně viditelným takto obnaženě. Člověk tu nabývá dojmu, že skryté síly náboženství starých Kyklad, Řecka, křesťanství i lecčeho dalšího si tady vytvořily společný posvátný prostor na krásném otevřeném místě, pouze označený torzem lidské stavby. Lidé se všelijak snaží a někde jim to vyjde v tom smyslu slova, že viditelně dokončí svůj záměr. Tady jim to vychází v tom smyslu, že přispěli k čemusi, co nejspíš lidským záměrem tak úplně nebylo. Navíc je to svobodný prostor, i když teď trochu ošpagátkovaný, ještě koncem 20. století se dokonce mohlo chodit dovnitř torza chrámu. Přišli jsme tedy k nejsvobodnějšímu chrámu nejméně tří náboženství, byť to, co vidíme, je mírně ohrazený prostor zbytku stavby pro slávu prostředního z nich, chronologicky vzato.

O celkovém tvaru zamýšleného chrámu vůči horizontu Bakchova mysu můžeme získat dobrou představu při pohledu z jihozápadu. Chrám byl dlouhý 59 metrů a široký 28 m, prý měl být asi 30 metrů vysoký. Můžeme si blíž prohlédnout jihozápadní část základů a pak je obejít jižní stranou, čímž se dostaneme blíž k obřímu „dolmenu“, zatímco chrám zůstává po naší pravici.

Tyhle kusy mramoru jsou opravdu velké. Vypadá to jako obří futra – a v nějakém smyslu to nejspíš opravdu jsou dveře, jimiž má Apollón přijít na Naxos, byť to asi bylo stavebně míněné ještě nějak složitěji. Turistické průvodce tomu říkají „Portara“. Podobná veliká futra známe jenom z Apollónova chrámu v Didymách u Mílétu. Mramory už mají profily vlysů, ale ještě na nich zůstaly vystupující úchytné čepy. Buď proto, že to není dokončené, nebo spíš jako přiznaný znak časnosti a průběhu lidské stavby, to se taky dělávalo. Stará noční fotka snad díky živým měřítkům ukazuje velikost kamenů. Teď se mezi ně už nemá lézt, protože turistů přibylo a ošoupalo by se to. Pokud by tudy chtěl Apollón projít, mohl by být 6 metrů vysoký a nemusel by se sklánět. Vnitřní šířka je 3 metry. Každý z těch mramorů prý váží nejmíň 20 tun. S těmihle kameny nedokázali Byzanťané, Benátčané ani Turci pohnout, tak je tady nechali. Před vraty možná měly stát ještě nějaké sloupy. O tom, že stavba byla komponovaná velice složitě, nejspíš svědčí i jinačí vlysy v dolní části dveří.

Stavba byla součástí Lygdamovy vize sakrálního Naxu. Záměrem nejspíš bylo spojení posvátného Délu s akropolí naxijského města. Problém je ovšem v tom, že Délos je asi o 25 stupňů vlevo od osy chrámu. Tak velká odchylka rozhodně nemůže být chybou. Nutno přiznat, že vrata nemíří přesně k Délu, ale otevírají se do neznáma, byť do směru, který je blízký Délu – především ale do směru, odkud Apollón přicházívá po zimě od Hyperborejců. Viz exkurz Orientace naxijského Apollónova chrámu. Stavba sama je však přesně vzato orientovaná na akropoli, jak to je vidět i na průhledu chrámem. Lygdamis tedy nebyl tak délocentrický, jak se říkává, spíš sebestředný, jak ostatně bývá u vládců zvykem. Chceme-li to vidět z lepší stránky, můžeme říct, že chrám je prodloužením města směrem do neznáma, a jeho vrata jsou posledním viditelným rozhraním takového vztahu. Délos je stejně od chrámu velice dobře vidět jako nízký ostrůvek směrem na severo-severozápad (skoro uprostřed fotky, vlevo od plachetnice), za který se promítá vyšší a vzdálenější Ténos. K místu Apollónova narození je to odtud 33 km. A hned vedle jsou na ostrůvku také posvátná místa Dionýsa a Ariadny.

Chrám je znakem Apollónova vstup na Naxos. Kromě Délu a Akropole je odtud dobře vidět i naxijská svatá hora Zás. Ze severu, z míst Dionýsa a Ariadny, vidíme chrám z mírného nadhledu. Někde tady bychom čekali obřího kúra, ale tak daleko nejspíš stavba nedošla. Když se ale na tomto místě otočíme, otevře se nám pohled shůry na zátoku před „Dionýsovým přístavem“, severně od ostrůvku Palatia, vpravo je naxijské pobřeží. Odtud prý skočila Ariadné.

Z ostrůvku Palatia je také dobrý výhled také na sousední ostrov Paros i na nový vlnolam z obřích kusů mramoru.

Mnohem víc fotek je v albu. [[https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Palatia]]

Souvisle číst: info [[Chrámy Apollóna Délského]], exkurz [[Orientace naxijského Apollónova chrámu]], nebo rovnou [[Ariadné na Bakchově mysu]]

[[Chóra Naxijských, titul|Chóra Naxijských]]

[[NAXOS]]

Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Délos a Kyklady]]

[[Kategorie:Chóra (Naxos)]]
[[Kategorie:Palatia (Naxos)]]
[[Kategorie:Bakchův mys (Naxos)]]
[[Kategorie:Zás (Naxos)]]
[[Kategorie:Ariadné]]
[[Kategorie:Délos]]
[[Kategorie:Apollón]]
[[Kategorie:Lygdamis]]
[[Kategorie:Kastro (Naxos)]]
[[Kategorie:Akropolis (Naxos)]]
[[Kategorie:Apollónův chrám (Naxos)]]

← Starší verze		Verze z 5. 2. 2018, 21:55
Řádka 57:		Řádka 57:
	[[Kategorie:Apollónův chrám (Naxos)]]		[[Kategorie:Apollónův chrám (Naxos)]]
	[[Kategorie:Justinián]]		[[Kategorie:Justinián]]
		+	[[Kategorie:Archaická doba]]

← Starší verze		Verze z 2. 2. 2018, 17:07
Řádka 14:		Řádka 14:

	[[File:Temple of Delian Apollo, 530 BC, Naxos, 440, 119658.jpg\|thumb\|right\|[[commons: File: Temple of Delian Apollo, 530 BC, Naxos, 440, 119658.jpg\|Kočičí meditace u základů Apollónova naxijského chrámu.]] ]]		[[File:Temple of Delian Apollo, 530 BC, Naxos, 440, 119658.jpg\|thumb\|right\|[[commons: File: Temple of Delian Apollo, 530 BC, Naxos, 440, 119658.jpg\|Kočičí meditace u základů Apollónova naxijského chrámu.]] ]]
		+
		+	[[File:Islet Palatia, temple of Apollo, in glow of sunset, Naxos, 130133.jpg\|thumb\|right\|[[commons: File: Islet Palatia, temple of Apollo, in glow of sunset, Naxos, 130133.jpg\|Ostrůvek Palatia s chrámem Apollóna Délského v záři zapadajícího Slunce. Pohled z lodi.]] ]]

	Velký chrám Apollóna Délského nechal stavět naxijský vládce Lygdamis. Začali roku 530 před n. l. a měl to být nejkrásnější chrám. Nebyl však nikdy dokončený. Obří futra, která se pěkně zachovala, míří do neznáma, odkud Apollón přichází. Skrz chrám by mohl přijít do města, má to ve směru. Torzo chrámu je zdaleka viditelné, podobně jako dnes vypadalo i před stoletím. Působí dojmem pořádného megalitu, jako dolmen z prvotřídního naxijského mramoru, byť postaveného až v řecké archaické době. Od příchodu na vrchol ostrůvku Palatia vidíme rozlohu Apollónova chrámového okrsku, Ariadnin okrsek je odtud vpravo úplně nahoře.		Velký chrám Apollóna Délského nechal stavět naxijský vládce Lygdamis. Začali roku 530 před n. l. a měl to být nejkrásnější chrám. Nebyl však nikdy dokončený. Obří futra, která se pěkně zachovala, míří do neznáma, odkud Apollón přichází. Skrz chrám by mohl přijít do města, má to ve směru. Torzo chrámu je zdaleka viditelné, podobně jako dnes vypadalo i před stoletím. Působí dojmem pořádného megalitu, jako dolmen z prvotřídního naxijského mramoru, byť postaveného až v řecké archaické době. Od příchodu na vrchol ostrůvku Palatia vidíme rozlohu Apollónova chrámového okrsku, Ariadnin okrsek je odtud vpravo úplně nahoře.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 [[File:Temple of Delian Apollo, 530 BC, Naxos, 010, 119631.jpg|thumb|left|[[commons: File: Temple of Delian Apollo, 530 BC, Naxos, 010, 119631.jpg|Přicházíme k areálu s chrámem Apollóna Délského na ostrůvku Palatia u Naxijské Chóry. Na obzoru je ostrov Paros.]] ]]
-[[File:In the Temple, Palatia, Naxos, Naxc35.jpg|thumb|right|[[commons: File: In the Temple, Palatia, Naxos, Naxc35.jpg|V roce 1996 se ještě smělo chodit až do chrámu. Naxos, Palatia.]] ]]
+[[File:In the Temple, Palatia, Naxos, Naxc35.jpg|thumb|right|[[commons: File: In the Temple, Palatia, Naxos, Naxc35.jpg|V roce 1996 se ještě smělo chodit až do chrámu.]] ]]
 [[File:Temple of Delian Apollo, 530 BC, Naxos, 050, 119929.jpg|thumb|left|[[commons: File: Temple of Delian Apollo, 530 BC, Naxos, 050, 119929.jpg|Chrám Apollóna Délského na ostrůvku Palatia u Naxijské Chóry.]] ]]

← Starší verze		Verze z 31. 1. 2018, 20:17
Řádka 1:		Řádka 1:
−	[[File:Temple of Delian Apollo, 530 BC, Naxos, 010, 119631.jpg\|thumb\|left\|[[commons: File: Temple of Delian Apollo, 530 BC, Naxos, 010, 119631.jpg\|~~Atrapy pro turisty~~ na ~~Paru~~]] ]]	+	[[File:Temple of Delian Apollo, 530 BC, Naxos, 010, 119631.jpg\|thumb\|left\|[[commons: File: Temple of Delian Apollo, 530 BC, Naxos, 010, 119631.jpg\|Přicházíme k areálu s chrámem Apollóna Délského na ostrůvku Palatia u Naxijské Chóry. Na obzoru je ostrov Paros.]] ]]

	[[File:In the Temple, Palatia, Naxos, Naxc35.jpg\|thumb\|right\|[[commons: File: In the Temple, Palatia, Naxos, Naxc35.jpg\|V roce 1996 se ještě smělo chodit až do chrámu. Naxos, Palatia.]] ]]		[[File:In the Temple, Palatia, Naxos, Naxc35.jpg\|thumb\|right\|[[commons: File: In the Temple, Palatia, Naxos, Naxc35.jpg\|V roce 1996 se ještě smělo chodit až do chrámu. Naxos, Palatia.]] ]]

← Starší verze		Verze z 31. 1. 2018, 20:14
Řádka 1:		Řádka 1:
−	~~zkorigováno~~, ~~vložit fotky~~	+	[[File:Temple of Delian Apollo, 530 BC, Naxos, 010, 119631.jpg\|thumb\|left\|[[commons: File: Temple of Delian Apollo, 530 BC, Naxos, 010, 119631.jpg\|Atrapy pro turisty na Paru]] ]]
		+
		+	[[File:In the Temple, Palatia, Naxos, Naxc35.jpg\|thumb\|right\|[[commons: File: In the Temple, Palatia, Naxos, Naxc35.jpg\|V roce 1996 se ještě smělo chodit až do chrámu. Naxos, Palatia.]] ]]
		+
		+	[[File:Temple of Delian Apollo, 530 BC, Naxos, 050, 119929.jpg\|thumb\|left\|[[commons: File: Temple of Delian Apollo, 530 BC, Naxos, 050, 119929.jpg\|Chrám Apollóna Délského na ostrůvku Palatia u Naxijské Chóry.]] ]]
		+
		+	[[File:Temple of Delian Apollo, 530 BC, Naxos, 180, 119648.jpg\|thumb\|right\|[[commons: File: Temple of Delian Apollo, 530 BC, Naxos, 180, 119648.jpg\|Velká brána Apollónova naxijského chrámu.]] ]]
		+
		+	[[File:Temple of Delian Apollo, 530 BC, Naxos, 300, 119655.jpg\|thumb\|left\|[[commons: File: Temple of Delian Apollo, 530 BC, Naxos, 300, 119655.jpg\|Průhled směrem na akropoli. Chrám byl postaven tak, aby skrze něj Apollón přicházel na akropoli, přímo k Lygdamovu paláci.]] ]]
		+
		+	[[File:View from Sanctuary of the Delian Apollo (Palatia, Naxos) toward Delos, 119645.jpg\|thumb\|right\|[[commons: File: View from Sanctuary of the Delian Apollo (Palatia, Naxos) toward Delos, 119645.jpg\|Pohled od svatyně Apollóna Délského (Palatia, Naxos) směrem na severo-severozápad. Ten nízký ostrůvek skoro uprostřed (vlevo od plachetnice) je Délos, za něj se promítá vyšší a vzdálenější Ténos (Tinos). Vlevo od Délu je Rhéneia. Vpravo je kousíček ostrova Mykonu, s bílými domečky.]] ]]
		+
		+	[[File:Temple of Delian Apollo, 530 BC, Naxos, 280, 119654.jpg\|thumb\|left\|[[commons: File: Temple of Delian Apollo, 530 BC, Naxos, 280, 119654.jpg\|Velká brána Apollónova chrámu a hora Zás.]] ]]
		+
		+	[[File:Temple of Delian Apollo, 530 BC, Naxos, 440, 119658.jpg\|thumb\|right\|[[commons: File: Temple of Delian Apollo, 530 BC, Naxos, 440, 119658.jpg\|Kočičí meditace u základů Apollónova naxijského chrámu.]] ]]

	Velký chrám Apollóna Délského nechal stavět naxijský vládce Lygdamis. Začali roku 530 před n. l. a měl to být nejkrásnější chrám. Nebyl však nikdy dokončený. Obří futra, která se pěkně zachovala, míří do neznáma, odkud Apollón přichází. Skrz chrám by mohl přijít do města, má to ve směru. Torzo chrámu je zdaleka viditelné, podobně jako dnes vypadalo i před stoletím. Působí dojmem pořádného megalitu, jako dolmen z prvotřídního naxijského mramoru, byť postaveného až v řecké archaické době. Od příchodu na vrchol ostrůvku Palatia vidíme rozlohu Apollónova chrámového okrsku, Ariadnin okrsek je odtud vpravo úplně nahoře.		Velký chrám Apollóna Délského nechal stavět naxijský vládce Lygdamis. Začali roku 530 před n. l. a měl to být nejkrásnější chrám. Nebyl však nikdy dokončený. Obří futra, která se pěkně zachovala, míří do neznáma, odkud Apollón přichází. Skrz chrám by mohl přijít do města, má to ve směru. Torzo chrámu je zdaleka viditelné, podobně jako dnes vypadalo i před stoletím. Působí dojmem pořádného megalitu, jako dolmen z prvotřídního naxijského mramoru, byť postaveného až v řecké archaické době. Od příchodu na vrchol ostrůvku Palatia vidíme rozlohu Apollónova chrámového okrsku, Ariadnin okrsek je odtud vpravo úplně nahoře.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-   Stránka ve vývoji
+   zkorigováno, vložit fotky
 Velký chrám Apollóna Délského nechal stavět naxijský vládce Lygdamis. Začali roku 530 před n. l. a měl to být nejkrásnější chrám. Nebyl však nikdy dokončený. Obří futra, která se pěkně zachovala, míří do neznáma, odkud Apollón přichází. Skrz chrám by mohl přijít do města, má to ve směru. Torzo chrámu je zdaleka viditelné, podobně jako dnes vypadalo i před stoletím. Působí dojmem pořádného megalitu, jako dolmen z prvotřídního naxijského mramoru, byť postaveného až v řecké archaické době. Od příchodu na vrchol ostrůvku Palatia vidíme rozlohu Apollónova chrámového okrsku, Ariadnin okrsek je odtud vpravo úplně nahoře.
@@ Řádka 18: / Řádka 18: @@
 Mnohem víc fotek je [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Palatia v albu].
    Souvisle číst: info [[Chrámy Apollóna Délského]], exkurz [[Orientace naxijského Apollónova chrámu]] nebo rovnou [[Ariadné na Bakchově mysu]]
    Zpátky na obsah podkapitoly [[Chóra Naxijských, titul|Chóra Naxijských]]

@@ Řádka 3: / Řádka 3: @@
 Velký chrám Apollóna Délského nechal stavět naxijský vládce Lygdamis. Začali roku 530 před n. l. a měl to být nejkrásnější chrám. Nebyl však nikdy dokončený. Obří futra, která se pěkně zachovala, míří do neznáma, odkud Apollón přichází. Skrz chrám by mohl přijít do města, má to ve směru. Torzo chrámu je zdaleka viditelné, podobně jako dnes vypadalo i před stoletím. Působí dojmem pořádného megalitu, jako dolmen z prvotřídního naxijského mramoru, byť postaveného až v řecké archaické době. Od příchodu na vrchol ostrůvku Palatia vidíme rozlohu Apollónova chrámového okrsku, Ariadnin okrsek je odtud vpravo úplně nahoře.
-Chrámy Apollóna Délského, zkráceně nazývané „Délia“, se stavěly všude možně, viz info [[Chrámy Apollóna Délského]]. Tento chrám je však v mnohém ohledu unikátní, přestože s jistotou nevíme, zda šlo také o stavbu ve stylu „naxijského chrámu“ (viz info [[Naxijský chrám]]), tedy s mramorovou průsvitnou střechou. S jistotou bohužel víme jenom to, že chrám byl zvláštní, veliký a nedostavěný. Dokonce ještě v křesťanské době se děly pokusy o jeho přestavbu a dostavbu, ale nikdy to dlouho nevydrželo. V 6. století byl přestavěný na křesťanský chrám, leč i ten prý zůstával nedokončený. Zůstávalo zde obří torzo, které pak Benátčané rozebírali na stavby hradu Chóry. Nakonec tu zůstala zvláštní svatyně pod širým nebem, byť nezamyšleně. V detailech stavby se těžko orientujeme, přestože základní půdorys je velice dobře patrný. Je to přece stavba zvláštní, navíc nedostavěná a ještě pak přestavovaná a nakonec rozebíraná. Jsou tu velké mramorové bloky, ale překvapivě málo sloupů. Nejspíš je lidé postupně odkutáleli. Hodně stavebních článků odtud najdeme v byzantských a zvláště v křižáckých stavbách Kastra Chóry. Nějaké se povalují také kolem příchodu k chrámu.
+Chrámy Apollóna Délského, zkráceně nazývané „Délia“, se stavěly všude možně, viz info [[Chrámy Apollóna Délského]]. Tento chrám je však v mnohém ohledu unikátní, přestože s jistotou nevíme, zda šlo také o stavbu ve stylu „naxijského chrámu“ (viz info [[Naxijský chrám]]), tedy s mramorovou průsvitnou střechou. S jistotou bohužel víme jenom to, že chrám byl zvláštní, veliký a nedostavěný. Dokonce ještě v křesťanské době se děly pokusy o jeho přestavbu a dostavbu, ale nikdy to dlouho nevydrželo. V 6. století byl přestavěný na křesťanský chrám, leč ani ten prý nebyl dokončen. Zbylo zde obří torzo, které pak Benátčané rozebírali na stavby hradu Chóry. Nakonec tu zůstala zvláštní svatyně pod širým nebem, byť nezáměrně. V detailech stavby se těžko orientujeme, přestože základní půdorys je velice dobře patrný. Jsou tu velké mramorové bloky, ale překvapivě málo sloupů. Nejspíš je lidé postupně odkutáleli. Hodně stavebních článků odtud najdeme v byzantských a zvláště v křižáckých stavbách Kastra Chóry. Nějaké se povalují také kolem příchodu k chrámu.
-Říká se, že tento chrám míří k Délu, což ovšem platí jenom se značným přimhouřením oka. Spíše míří do neznáma, i když směrem, který asociuje s Apollónem, blízko Délu. Je to nejotevřenější chrám, vlastně spíš neplánovaný temenos, tedy jenom ohrazený prostor posvátného místa pod širým nebem, jak to bývalo zvykem v nejstarších dobách; navíc ovšem označené obřím dolmenem, opět asi neplánovaně viditelným takto obnaženě. Člověk tu nabývá dojmu, že skryté síly náboženství starých Kyklad, Řecka, křesťanství i lecčeho dalšího si tady vytvořily společný posvátný prostor na krásném otevřeném místě, pouze označený torzem lidské stavby. Lidé se všelijak snaží a někde jim to vyjde v tom smyslu slova, že viditelně dokončí svůj záměr. Tady jim to vychází v tom smyslu, že přispěli k čemusi, co nejspíš lidským záměrem tak úplně nebylo. Navíc je to svobodný prostor, i když teď trochu ošpagátkovaný, ještě koncem 20. století se dokonce mohlo chodit dovnitř torza chrámu. Přišli jsme tedy k nejsvobodnějšímu chrámu nejméně tří náboženství, byť to, co vidíme, je mírně ohrazený prostor zbytku stavby pro slávu prostředního z nich, chronologicky vzato.
+Říká se, že tento chrám míří k Délu, což ovšem platí jenom se značným přimhouřením oka. Spíše míří do neznáma, i když směrem, který asociuje s Apollónem, blízko Délu. Je to nejotevřenější chrám, vlastně spíš neplánovaný ''temenos'', tedy jenom ohrazený prostor posvátného místa pod širým nebem, jak to bývalo zvykem v nejstarších dobách; navíc ovšem označeného obřím dolmenem, opět asi neplánovaně viditelným takto obnaženě. Člověk tu nabývá dojmu, že skryté síly náboženství starých Kyklad, Řecka, křesťanství i lecčeho dalšího si tady vytvořily společný posvátný prostor na krásném otevřeném místě, pouze označený torzem lidské stavby. Lidé se všelijak snaží a někde jim to vyjde v tom smyslu slova, že viditelně dokončí svůj záměr. Tady jim to vychází v tom smyslu, že přispěli k čemusi, co nejspíš lidským záměrem tak úplně nebylo. Navíc je to svobodný prostor, i když teď trochu ošpagátkovaný, ještě koncem 20. století se dokonce mohlo chodit dovnitř torza chrámu. Stará noční fotka snad díky živým měřítkům ukazuje velikost kamenů. Přišli jsme tedy k nejsvobodnějšímu chrámu nejméně tří náboženství, byť to, co vidíme, je mírně ohrazený prostor zbytku stavby pro slávu prostředního z nich, chronologicky vzato.
-O celkovém tvaru zamýšleného chrámu vůči horizontu Bakchova mysu můžeme získat dobrou představu při pohledu z jihozápadu. Chrám byl dlouhý 59 metrů a široký 28 m, prý měl být asi 30 metrů vysoký. Můžeme si blíž prohlédnout jihozápadní část základů a pak je obejít jižní stranou, čímž se dostaneme blíž k obřímu „dolmenu“, zatímco chrám zůstává po naší pravici.
+O celkovém tvaru zamýšleného chrámu vůči horizontu Bakchova mysu můžeme získat dobrou představu při pohledu z jihozápadu. Chrám byl dlouhý 59 a široký 28 metrů, prý měl být asi 30 metrů vysoký. Můžeme si blíž prohlédnout jihozápadní část základů a pak je obejít jižní stranou, tak jak je to správně, čímž se dostaneme blíž k obřímu „dolmenu“, zatímco chrám zůstává po naší pravici.
-Tyhle kusy mramoru jsou opravdu velké. Vypadá to jako obří futra – a v nějakém smyslu to nejspíš opravdu jsou dveře, jimiž má Apollón přijít na Naxos, byť to asi bylo stavebně míněné ještě nějak složitěji. Turistické průvodce tomu říkají „Portara“. Podobná veliká futra známe jenom z Apollónova chrámu v Didymách u Mílétu. Mramory už mají profily vlysů, ale ještě na nich zůstaly vystupující úchytné čepy. Buď proto, že to není dokončené, nebo spíš jako přiznaný znak časnosti a průběhu lidské stavby, to se taky dělávalo. Stará noční fotka snad díky živým měřítkům ukazuje velikost kamenů. Teď se mezi ně už nemá lézt, protože turistů přibylo a ošoupalo by se to. Pokud by tudy chtěl Apollón projít, mohl by být 6 metrů vysoký a nemusel by se sklánět. Vnitřní šířka je 3 metry. Každý z těch mramorů prý váží nejmíň 20 tun. S těmihle kameny nedokázali Byzanťané, Benátčané ani Turci pohnout, tak je tady nechali. Před vraty možná měly stát ještě nějaké sloupy. O tom, že stavba byla komponovaná velice složitě, nejspíš svědčí i jinačí vlysy v dolní části dveří.
+Tyhle kusy mramoru jsou opravdu velké. Vypadá to jako obří futra – a v nějakém smyslu to nejspíš opravdu jsou dveře, jimiž má Apollón přijít na Naxos, byť to asi bylo stavebně míněné ještě nějak složitěji. Turistické průvodce tomu říkají „Portara“. Podobná veliká futra známe jenom z Apollónova chrámu v Didymách u Mílétu. Mramory už mají profily vlysů, ale ještě na nich zůstaly vystupující úchytné čepy. Buď proto, že to není dokončené, nebo spíš jako přiznaný znak časnosti a průběhu lidské stavby, to se taky dělávalo. Pokud by tudy chtěl Apollón projít, mohl by být 6 metrů vysoký a nemusel by se sklánět. Vnitřní šířka je 3 metry. Každý z těch mramorů prý váží nejmíň 20 tun. S těmito kameny nedokázali Byzanťané, Benátčané ani Turci pohnout, tak je tady nechali. Před vraty možná měly stát ještě nějaké sloupy. O tom, že stavba byla komponovaná velice složitě, nejspíš svědčí i jinačí vlysy v dolní části dveří.
 Stavba byla součástí Lygdamovy vize sakrálního Naxu. Záměrem nejspíš bylo spojení posvátného Délu s akropolí naxijského města. Problém je ovšem v tom, že Délos je asi o 25 stupňů vlevo od osy chrámu. Tak velká odchylka rozhodně nemůže být chybou. Nutno přiznat, že vrata nemíří přesně k Délu, ale otevírají se do neznáma, byť do směru, který je blízký Délu – především ale do směru, odkud Apollón přicházívá po zimě od Hyperborejců. Viz exkurz [[Orientace naxijského Apollónova chrámu]]. Stavba sama je však přesně vzato orientovaná na akropoli, jak to je vidět i na průhledu chrámem. Lygdamis tedy nebyl tak délocentrický, jak se říkává, spíš sebestředný, jak ostatně bývá u vládců zvykem. Chceme-li to vidět z lepší stránky, můžeme říct, že chrám je prodloužením města směrem do neznáma, a jeho vrata jsou posledním viditelným rozhraním takového vztahu. Délos je stejně od chrámu velice dobře vidět jako nízký ostrůvek směrem na severo-severozápad (skoro uprostřed fotky, vlevo od plachetnice), za který se promítá vyšší a vzdálenější Ténos. K místu Apollónova narození je to odtud 33 km. A hned vedle jsou na ostrůvku také posvátná místa Dionýsa a Ariadny.
-Chrám je znakem Apollónova vstup na Naxos. Kromě Délu a Akropole je odtud dobře vidět i naxijská svatá hora Zás. Ze severu, z míst Dionýsa a Ariadny, vidíme chrám z mírného nadhledu. Někde tady bychom čekali obřího kúra, ale tak daleko nejspíš stavba nedošla. Když se ale na tomto místě otočíme, otevře se nám pohled shůry na zátoku před „Dionýsovým přístavem“, severně od ostrůvku Palatia, vpravo je naxijské pobřeží. Odtud prý skočila Ariadné.
+Chrám je znakem Apollónova vstupu na Naxos. Kromě Délu a Akropole je odtud dobře vidět i naxijská svatá hora Zás (foto). Ze severu, z míst Dionýsa a Ariadny, vidíme chrám z mírného nadhledu. Někde tady bychom čekali obřího kúra, ale tak daleko nejspíš stavba nedošla. Když se ale na tomto místě otočíme, otevře se nám pohled shůry na zátoku před „Dionýsovým přístavem“, severně od ostrůvku Palatia, vpravo je naxijské pobřeží. Odtud prý skočila Ariadné.
 Z ostrůvku Palatia je také dobrý výhled také na sousední ostrov Paros i na nový vlnolam z obřích kusů mramoru.
-Mnohem víc fotek je v albu. [[https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Palatia]]
+Mnohem víc fotek je [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Palatia v albu].
-   Souvisle číst: info [[Chrámy Apollóna Délského]], exkurz [[Orientace naxijského Apollónova chrámu]], nebo rovnou [[Ariadné na Bakchově mysu]]
+   Souvisle číst: info [[Chrámy Apollóna Délského]], exkurz [[Orientace naxijského Apollónova chrámu]] nebo rovnou [[Ariadné na Bakchově mysu]]
-[[Chóra Naxijských, titul|Chóra Naxijských]]
+  Zpátky na obsah podkapitoly [[Chóra Naxijských, titul|Chóra Naxijských]]
-[[NAXOS]]
+  Zpátky na obsah kapitoly [[NAXOS]]
-Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Délos a Kyklady]]
+  Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']]

← Starší verze		Verze z 2. 4. 2017, 14:01
Řádka 39:		Řádka 39:
	[[Kategorie:Akropolis (Naxos)]]		[[Kategorie:Akropolis (Naxos)]]
	[[Kategorie:Apollónův chrám (Naxos)]]		[[Kategorie:Apollónův chrám (Naxos)]]
		+	[[Kategorie:Justinián]]