Akropolis, alias Kastro - Historie editací

Zde v 5. 2. 2018, 21:59

2018-02-05T21:59:50Z

Zde v 3. 2. 2018, 15:17

2018-02-03T15:17:34Z

Zde v 3. 2. 2018, 14:34

2018-02-03T14:34:28Z

Zde v 3. 2. 2018, 14:34

2018-02-03T14:34:04Z

Zde v 3. 2. 2018, 14:33

2018-02-03T14:33:00Z

Zde v 17. 12. 2017, 18:03

2017-12-17T18:03:32Z

Zde v 29. 3. 2017, 09:57

2017-03-29T09:57:50Z

Zde v 29. 3. 2017, 09:51

2017-03-29T09:51:39Z

Zde: Založena nová stránka s textem „ Stránka ve vývoji Historickému vrcholku města se tady normálně říká Kastro, tedy „Hrad“, jak je na ostrovech zvykem. Správně je to však…“

2017-03-29T09:50:40Z

Založena nová stránka s textem „ Stránka ve vývoji Historickému vrcholku města se tady normálně říká Kastro, tedy „Hrad“, jak je na ostrovech zvykem. Správně je to však…“

Nová stránka

Stránka ve vývoji

Historickému vrcholku města se tady normálně říká Kastro, tedy „Hrad“, jak je na ostrovech zvykem. Správně je to však Akropole! Nejen, že tu nejpozději od řecké archaické doby akropole stávala, ale přinejmenším vrcholek Kastra se tak nazývá i v mnohem pozdějších úředních listinách, jak prokázal Ioannis Dellarokas.

Kdejaké kykladské městečko má Kastro, leč toto je mimo obvyklé dimenze. Je to rozsáhlý komplex hradů různých velikostí, od bytelných pevností po hrádky a panská sídla, který spolu s podhradím tvoří unikátní středověké město. Z velké zčásti je to vše postavené z antických stavebních článků a místy s využitím byzantských zdí z ranějšího středověku. Základní dispozici vytýčil a velkou část materiálu poskytl v 6. století před n. l. Lygdamis. Z raného středověku jsou místy zachované byzantské stavby, především kostel Panagia Theoskepasti.

Dnešní vzhled čtvrti je určený hlavně stavbami nových vládců od roku asi 1207 a dalším rozvojem Archipelagu. (Viz info [[Vévodství Archipelagu]].) Dodnes z řady nároží ční velké bílé bloky antických stavebních článků, jindy se hodily jako futra dveří gotických a renesančních domů, nebo jako na Kykladách vždy oblíbené schody. Leccos pak bylo ještě trochu přestavěné renesančně, stále však v nezvykle strohém stylu, nesmírně elegantním, krásném i bez téměř jakýchkoli ozdob. Renesance je tady opravdu nečekaně strohá, představuje přímo opak onoho příklonu k baroku, na který jsme odjinud zvyklí. Změť uliček připomíná dolní Labyrinth, jen ve větším měřítku. V řecké archaické době bylo centrem akropole Lygdamovo sídlo, dnes jím je náměstí Katolické Metropole v jeho těsném sousedství.

Naxijští někdy tvrdí, že tady začali s renesancí. Tomu je nutno rozumět tak, že když z hotových antických stavebních článků stavíte gotiku, vychází vám z toho občas renesance, i když nechcete. Recyklace stavebních článků je v Řecku jevem obvyklým, a na Naxu nedosahuje tak zjevného extrému, jako třeba na Kastru v Parikii na Paru (viz [[Kastro na antickém základu]]), zato je velice rozsáhlá. Zvláštnost naxijské akropole a celého okolního Kastra spočívá v tom, jak staré a jak velké stavební články se zde používají, a v kolika budovách se tak děje. Potkáváme spíše velké mramorové kvádry, překlady oken a důkladná futra, sloupů je tady méně, ale taky se najdou. Ještě zídky z nedávné doby klidně používají materiál jak antický, tak byzantský. A pod tím vším je místy nejspíš taky vrstva mykénská, občas asi i starokykladská.

Impozantní komplex hradů však přesto dokáže některé turisty zklamat, pokud totiž čekají zdobnost. Prý to není tak malebné, jako třeba v Paroikii. Je to krása po kykladsku strohá, založená tvarem a materiálem.

Víc fotek z Kastra je v souborném albu. [[https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Akropolis_of_Naxos#Kastro]]

Souvisle číst: info [[Vévodství Archipelagu]], nebo rovnou na [[Akropolis, alias Kastro]]

[[Chóra Naxijských, titul|Chóra Naxijských]]

[[NAXOS]]

Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Délos a Kyklady]]

[[Kategorie:Akropolis (Naxos)]]
[[Kategorie:Kastro (Naxos)]]
[[Kategorie:Dellarokas Ioannis]]

← Starší verze		Verze z 5. 2. 2018, 21:59
Řádka 48:		Řádka 48:
	[[Kategorie:Kastro (Naxos)]]		[[Kategorie:Kastro (Naxos)]]
	[[Kategorie:Dellarokas Ioannis]]		[[Kategorie:Dellarokas Ioannis]]
		+	[[Kategorie:Archaická doba]]
		+	[[Kategorie:Středověk]]
		+	[[Kategorie:Novověk]]

← Starší verze		Verze z 3. 2. 2018, 15:17
Řádka 1:		Řádka 1:
−	~~zkorigováno~~, ~~vložit fotky~~	+	[[File:Kastro of Naxos town, former acropolis, a general view, 080488.jpg\|thumb\|left\|[[commons: File: Kastro of Naxos town, former acropolis, a general view, 080488.jpg\|Kastro Naxijské Chóry. Silueta hradů na místě antické akropole.]] ]]
		+
		+	[[File:Mansion with church, detail of the old block of marble, Naxos Town, 118868.jpg\|thumb\|right\|[[commons: File: Mansion with church, detail of the old block of marble, Naxos Town, 118868.jpg\|Antický blok mramoru v pozdější zdi. Kastro Naxijské Chóry.]] ]]
		+
		+	[[File:Mansion on Kastro of Naxos Town, 13th-18th c, 11H1745.jpg\|thumb\|left\|[[commons: File: Mansion on Kastro of Naxos Town, 13th-18th c, 11H1745.jpg\|Zámek na Hradě Naxijské Chóry, 13. až 18. století.]] ]]
		+
		+	[[File:Windows in the castle, nearby Venetian museum, Chora of Naxos 110218.jpg\|thumb\|right\|[[commons: File: Windows in the castle, nearby Venetian museum, Chora of Naxos 110218.jpg\|Okna na hradě v okolí Benátského muzea. Naxijská Chóra.]] ]]
		+
		+	[[File:Street Ioulianou Dellaroka, 6th c BC - 18th c AD, Kastro, Naxos Town 144114.jpg\|thumb\|left\|[[commons: File: Street Ioulianou Dellaroka, 6th c BC - 18th c AD, Kastro, Naxos Town 144114.jpg\|Křižovatka uliv Ioannou Dellaroka a Kazantzakisovy, 13. až 18. století, s použitím antických stavebních článků, asi z 6. století před n. l. Vchod do Galerie moderního umění.]] ]]
		+
		+	[[File:Street Ioulianou Dellaroka, ancient building elements, Kastro of Naxos Town, 110248.jpg\|thumb\|right\|[[commons: File: Street Ioulianou Dellaroka, ancient building elements, Kastro of Naxos Town, 110248.jpg\|Použití antických stavebních článků ve středověké architektuře.]] ]]
		+
		+	[[File:Street Ioulianou Dellaroka, ancient building elements, Kastro of Naxos Town, 118837.jpg\|thumb\|left\|[[commons: File: Street Ioulianou Dellaroka, ancient building elements, Kastro of Naxos Town, 118837.jpg\|Použití antických stavebních článků ve středověké architektuře.]] ]]
		+
		+	[[File:Gate in the aisles of Naxos Town, 6th c BC to 13th c AD, 118883.jpg\|thumb\|right\|[[commons: File: Gate in the aisles of Naxos Town, 6th c BC to 13th c AD, 118883.jpg\|Pořádná brána v uličkách Naxijské Chóry.]] ]]
		+
		+	[[File:Archaic Greek columns in medieval interior, 6th c BC, 13th c, Naxos, 143788a.jpg\|thumb\|right\|[[commons: File: Archaic Greek columns in medieval interior, 6th c BC, 13th c, Naxos, 143788a.jpg\|Archaické sloupy, asi 6. století před n. l., v moderně opraveném středověkém interiéru z raného 13. století. ''Antico Venetiano'', Naxos.]] ]]
		+
		+	[[File:Remains of the gate, Kastro, Naxos Town, 6th c BC - 13th c AD, 110144.jpg\|thumb\|left\|[[commons: File: Remains of the gate, Kastro, Naxos Town, 6th c BC - 13th c AD, 110144.jpg\|Zbytky brány z řecké archaické doby, 6. století před n. l. až 13. století n. l. Pod Kastrem Naxisjké Chóry, těsně pod Benátským muzeem.]] ]]
		+
		+	[[File:Kazantzakis street, Kastro, Naxos Town, capital in wall, 118834.jpg\|thumb\|right\|[[commons: File: Kazantzakis street, Kastro, Naxos Town, capital in wall, 118834.jpg\|Zazděná hlavice byzantského (?) sloupu a mramorový kvádr. Kazantzakisova ulice.]] ]]

	Historickému vrcholku města se tady normálně říká Kastro, tedy „Hrad“, jak je na ostrovech zvykem. Správně je to však Akropole! Nejen že tu nejpozději od řecké archaické doby akropole stávala, ale přinejmenším vrcholek Kastra se tak nazývá i v mnohem pozdějších úředních listinách, jak prokázal Ioannis Dellarokas.		Historickému vrcholku města se tady normálně říká Kastro, tedy „Hrad“, jak je na ostrovech zvykem. Správně je to však Akropole! Nejen že tu nejpozději od řecké archaické doby akropole stávala, ale přinejmenším vrcholek Kastra se tak nazývá i v mnohem pozdějších úředních listinách, jak prokázal Ioannis Dellarokas.

@@ Řádka 13: / Řádka 13: @@
 Impozantní komplex hradů však přesto dokáže některé turisty zklamat, pokud totiž čekají zdobnost. Prý to není tak malebné, jako třeba v Paroikii. Je to krása po kykladsku strohá, založená tvarem a materiálem.
-Víc fotek z Kastra je v souborném [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Akropolis_of_Naxos#Kastro albu].
+Mnohem víc fotek z Kastra je v souborném [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Akropolis_of_Naxos#Kastro albu].
 <br clear=all>

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
    zkorigováno, vložit fotky
-Historickému vrcholku města se tady normálně říká Kastro, tedy „Hrad“, jak je na ostrovech zvykem. (Viz [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Akropolis_of_Naxos#Kastro oddíl alba].) Správně je to však Akropole! Nejen že tu nejpozději od řecké archaické doby akropole stávala, ale přinejmenším vrcholek Kastra se tak nazývá i v mnohem pozdějších úředních listinách, jak prokázal Ioannis Dellarokas.
+Historickému vrcholku města se tady normálně říká Kastro, tedy „Hrad“, jak je na ostrovech zvykem. Správně je to však Akropole! Nejen že tu nejpozději od řecké archaické doby akropole stávala, ale přinejmenším vrcholek Kastra se tak nazývá i v mnohem pozdějších úředních listinách, jak prokázal Ioannis Dellarokas.
 Kdejaké kykladské městečko má Kastro, leč toto je mimo obvyklé dimenze. Je to rozsáhlý komplex hradů různých velikostí, od bytelných pevností po hrádky a panská sídla, který spolu s podhradím tvoří unikátní středověké město. Z velké části je to vše postavené z antických stavebních článků a místy s využitím byzantských zdí z ranějšího středověku.
@@ Řádka 13: / Řádka 13: @@
 Impozantní komplex hradů však přesto dokáže některé turisty zklamat, pokud totiž čekají zdobnost. Prý to není tak malebné, jako třeba v Paroikii. Je to krása po kykladsku strohá, založená tvarem a materiálem.
-Víc fotek z Kastra je v souborném albu. [[https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Akropolis_of_Naxos#Kastro]]
+Víc fotek z Kastra je v souborném [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Akropolis_of_Naxos#Kastro albu].
 <br clear=all>

@@ Řádka 3: / Řádka 3: @@
 Historickému vrcholku města se tady normálně říká Kastro, tedy „Hrad“, jak je na ostrovech zvykem. (Viz [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Akropolis_of_Naxos#Kastro oddíl alba].) Správně je to však Akropole! Nejen že tu nejpozději od řecké archaické doby akropole stávala, ale přinejmenším vrcholek Kastra se tak nazývá i v mnohem pozdějších úředních listinách, jak prokázal Ioannis Dellarokas.
-Kdejaké kykladské městečko má Kastro, leč toto je mimo obvyklé dimenze. Je to rozsáhlý komplex hradů různých velikostí, od bytelných pevností po hrádky a panská sídla, který spolu s podhradím tvoří unikátní středověké město. Z velké části je to vše postavené z antických stavebních článků a místy s využitím byzantských zdí z ranějšího středověku. Základní dispozici vytýčil a velkou část materiálu poskytl v 6. století před n. l. Lygdamis. Z raného středověku jsou místy zachované byzantské stavby, především kostel Panagia Theoskepasti.
+Kdejaké kykladské městečko má Kastro, leč toto je mimo obvyklé dimenze. Je to rozsáhlý komplex hradů různých velikostí, od bytelných pevností po hrádky a panská sídla, který spolu s podhradím tvoří unikátní středověké město. Z velké části je to vše postavené z antických stavebních článků a místy s využitím byzantských zdí z ranějšího středověku.
-Dnešní vzhled čtvrti je určený hlavně stavbami nových vládců od roku asi 1207 a dalším rozvojem Archipelagu (Viz info [[Vévodství Archipelagu]].) Dodnes z řady nároží ční velké bílé bloky antických stavebních článků, jindy se hodily jako futra dveří gotických a renesančních domů, nebo jako na Kykladách vždy oblíbené schody. Leccos pak bylo ještě trochu přestavěné renesančně, stále však v nezvykle strohém stylu, nesmírně elegantním, krásném i bez téměř jakýchkoli ozdob. Renesance je tady opravdu nečekaně strohá, představuje přímo opak onoho příklonu k baroku, na který jsme odjinud zvyklí. Změť uliček připomíná dolní Labyrinth, jen ve větším měřítku. V řecké archaické době bylo centrem akropole Lygdamovo sídlo, dnes jím je náměstí Katolické metropole v jeho těsném sousedství.
+Základní dispozici vytýčil a velkou část materiálu poskytl v 6. století před n. l. Lygdamis. Z raného středověku jsou místy zachované byzantské stavby, především kostel Panagia Theoskepasti.
 Naxijští někdy tvrdí, že tady začali s renesancí. Tomu je nutno rozumět tak, že když z hotových antických stavebních článků stavíte gotiku, vychází vám z toho občas renesance, i když nechcete. Recyklace stavebních článků je v Řecku jevem obvyklým, a na Naxu nedosahuje tak zjevného extrému, jako třeba na Kastru v Parikii na Paru (viz [[Kastro na antickém základu]]), zato je velice rozsáhlá. Zvláštnost naxijské akropole a celého okolního Kastra spočívá v tom, jak staré a jak velké stavební články se zde používají, a v kolika budovách se tak děje. Potkáváme velké mramorové kvádry, překlady oken a důkladná futra, sloupů je tady méně, ale taky se najdou. Ještě zídky z nedávné doby klidně používají materiál jak antický, tak byzantský. A pod tím vším je místy nejspíš taky vrstva mykénská, občas asi i starokykladská.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-   Stránka ve vývoji
+   zkorigováno, vložit fotky
-Historickému vrcholku města se tady normálně říká Kastro, tedy „Hrad“, jak je na ostrovech zvykem. Správně je to však Akropole! Nejen, že tu nejpozději od řecké archaické doby akropole stávala, ale přinejmenším vrcholek Kastra se tak nazývá i v mnohem pozdějších úředních listinách, jak prokázal Ioannis Dellarokas.
+Historickému vrcholku města se tady normálně říká Kastro, tedy „Hrad“, jak je na ostrovech zvykem. (Viz [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Akropolis_of_Naxos#Kastro oddíl alba].) Správně je to však Akropole! Nejen že tu nejpozději od řecké archaické doby akropole stávala, ale přinejmenším vrcholek Kastra se tak nazývá i v mnohem pozdějších úředních listinách, jak prokázal Ioannis Dellarokas.
-Kdejaké kykladské městečko má Kastro, leč toto je mimo obvyklé dimenze. Je to rozsáhlý komplex hradů různých velikostí, od bytelných pevností po hrádky a panská sídla, který spolu s podhradím tvoří unikátní středověké město. Z velké zčásti je to vše postavené z antických stavebních článků a místy s využitím byzantských zdí z ranějšího středověku. Základní dispozici vytýčil a velkou část materiálu poskytl v 6. století před n. l. Lygdamis. Z raného středověku jsou místy zachované byzantské stavby, především kostel Panagia Theoskepasti.
+Kdejaké kykladské městečko má Kastro, leč toto je mimo obvyklé dimenze. Je to rozsáhlý komplex hradů různých velikostí, od bytelných pevností po hrádky a panská sídla, který spolu s podhradím tvoří unikátní středověké město. Z velké části je to vše postavené z antických stavebních článků a místy s využitím byzantských zdí z ranějšího středověku. Základní dispozici vytýčil a velkou část materiálu poskytl v 6. století před n. l. Lygdamis. Z raného středověku jsou místy zachované byzantské stavby, především kostel Panagia Theoskepasti.
-Dnešní vzhled čtvrti je určený hlavně stavbami nových vládců od roku asi 1207 a dalším rozvojem Archipelagu. (Viz info [[Vévodství Archipelagu]].) Dodnes z řady nároží ční velké bílé bloky antických stavebních článků, jindy se hodily jako futra dveří gotických a renesančních domů, nebo jako na Kykladách vždy oblíbené schody. Leccos pak bylo ještě trochu přestavěné renesančně, stále však v nezvykle strohém stylu, nesmírně elegantním, krásném i bez téměř jakýchkoli ozdob. Renesance je tady opravdu nečekaně strohá, představuje přímo opak onoho příklonu k baroku, na který jsme odjinud zvyklí. Změť uliček připomíná dolní Labyrinth, jen ve větším měřítku. V řecké archaické době bylo centrem akropole Lygdamovo sídlo, dnes jím je náměstí Katolické Metropole v jeho těsném sousedství.
+Dnešní vzhled čtvrti je určený hlavně stavbami nových vládců od roku asi 1207 a dalším rozvojem Archipelagu (Viz info [[Vévodství Archipelagu]].) Dodnes z řady nároží ční velké bílé bloky antických stavebních článků, jindy se hodily jako futra dveří gotických a renesančních domů, nebo jako na Kykladách vždy oblíbené schody. Leccos pak bylo ještě trochu přestavěné renesančně, stále však v nezvykle strohém stylu, nesmírně elegantním, krásném i bez téměř jakýchkoli ozdob. Renesance je tady opravdu nečekaně strohá, představuje přímo opak onoho příklonu k baroku, na který jsme odjinud zvyklí. Změť uliček připomíná dolní Labyrinth, jen ve větším měřítku. V řecké archaické době bylo centrem akropole Lygdamovo sídlo, dnes jím je náměstí Katolické metropole v jeho těsném sousedství.
-Naxijští někdy tvrdí, že tady začali s renesancí. Tomu je nutno rozumět tak, že když z hotových antických stavebních článků stavíte gotiku, vychází vám z toho občas renesance, i když nechcete. Recyklace stavebních článků je v Řecku jevem obvyklým, a na Naxu nedosahuje tak zjevného extrému, jako třeba na Kastru v Parikii na Paru (viz [[Kastro na antickém základu]]), zato je velice rozsáhlá. Zvláštnost naxijské akropole a celého okolního Kastra spočívá v tom, jak staré a jak velké stavební články se zde používají, a v kolika budovách se tak děje. Potkáváme spíše velké mramorové kvádry, překlady oken a důkladná futra, sloupů je tady méně, ale taky se najdou. Ještě zídky z nedávné doby klidně používají materiál jak antický, tak byzantský. A pod tím vším je místy nejspíš taky vrstva mykénská, občas asi i starokykladská.
+Naxijští někdy tvrdí, že tady začali s renesancí. Tomu je nutno rozumět tak, že když z hotových antických stavebních článků stavíte gotiku, vychází vám z toho občas renesance, i když nechcete. Recyklace stavebních článků je v Řecku jevem obvyklým, a na Naxu nedosahuje tak zjevného extrému, jako třeba na Kastru v Parikii na Paru (viz [[Kastro na antickém základu]]), zato je velice rozsáhlá. Zvláštnost naxijské akropole a celého okolního Kastra spočívá v tom, jak staré a jak velké stavební články se zde používají, a v kolika budovách se tak děje. Potkáváme velké mramorové kvádry, překlady oken a důkladná futra, sloupů je tady méně, ale taky se najdou. Ještě zídky z nedávné doby klidně používají materiál jak antický, tak byzantský. A pod tím vším je místy nejspíš taky vrstva mykénská, občas asi i starokykladská.
 Impozantní komplex hradů však přesto dokáže některé turisty zklamat, pokud totiž čekají zdobnost. Prý to není tak malebné, jako třeba v Paroikii. Je to krása po kykladsku strohá, založená tvarem a materiálem.
 Víc fotek z Kastra je v souborném albu. [[https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Akropolis_of_Naxos#Kastro]]
    Souvisle číst: info [[Vévodství Archipelagu]], nebo rovnou [[K akropoli]]
-[[Chóra Naxijských, titul|Chóra Naxijských]]
+  Zpátky na obsah podkapitoly [[Chóra Naxijských, titul|Chóra Naxijských]]
-[[NAXOS]]
+  Zpátky na obsah kapitoly [[NAXOS]]
-Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Délos a Kyklady]]
+  Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']]