Agathé Tyché - Historie editací

Zde v 5. 2. 2018, 21:33

2018-02-05T21:33:36Z

Zde v 17. 1. 2018, 15:45

2018-01-17T15:45:31Z

Zde v 15. 12. 2017, 13:29

2017-12-15T13:29:58Z

Zde v 15. 12. 2017, 12:51

2017-12-15T12:51:30Z

Zde v 15. 12. 2017, 12:51

2017-12-15T12:51:06Z

Zde v 11. 4. 2017, 13:37

2017-04-11T13:37:49Z

Zde: Založena nová stránka s textem „ Stránka ve vývoji Krátce po začátku stoupání na Kynthos potkáváme po pravé straně cesty svatyni Agathé Tyché, tedy Dobrého Osudu nebo Dobr…“

2017-04-11T13:36:28Z

Založena nová stránka s textem „ Stránka ve vývoji Krátce po začátku stoupání na Kynthos potkáváme po pravé straně cesty svatyni Agathé Tyché, tedy Dobrého Osudu nebo Dobr…“

Nová stránka

Stránka ve vývoji

Krátce po začátku stoupání na Kynthos potkáváme po pravé straně cesty svatyni Agathé Tyché, tedy Dobrého Osudu nebo Dobré Náhody. (Dalo by se tudy jít k jeskyni, pak by svatyně byla na levé straně pěšiny k jeskyni.) Zasvěcení chrámku je typicky helénistické, v situaci, kdy se od náboženství očekává hlavně přízeň Osudu, nebo dokonce rovnou štěstí. K tomu je ale třeba poznamenat, že řečtina je jazyk stejně nevýzpytný jako taje řeckého náboženství, takže ''Tyché'' může znamenat Osud i Náhodu, ba dokonce štěstí i neštěstí. Ta první dvojice, Osud a Náhoda, se stala navzájem protikladnou až po té, co byl Osud vyložen deterministicky, zatímco náhoda statisticky. Do té doby je však Osud dílem té Náhody, která se právě uplatnila, Náhoda je nástrojem Osudu. Pokud ovšem osudem míníme strojový chod příčin a následků – a náhodou účinky limitně malých změn počátečních parametrů nebo projev statistických funkcí, pak už spolu nemají mnoho společného. Většina lidí druhého tisíciletí našeho letopočtu tvrdí, že „nevěří na osud“, protože mu jinak říkají: křesťané mluví o Boží prozřetelnosti, vědci zase o účincích mechanismu působení. Ve starší antice to od sebe nejde oddělovat.

Ta druhá dvojice, štěstí a neštěstí, se stává navzájem protikladnou tehdy, když se domníváme, že víme, co je pro nás štěstím, a co neštěstím. V řečtině singulár znamená Osud, Náhodu, štěstí, zatímco plurál (''tychai'') znamená jak úspěchy a výdobytky, tak naprostý neúspěch, životní pád. Pěkně si s tím hraje Sofoklés v tragédii ''Král Oidipús''. Viz Sofoklés: ''Král Oidipús''. Brno, Větrné mlýny a Ha divadlo 1999. Viz také Z. Kratochvíl: ''Osud'', revue Prostor 51 (3/2001), nebo: ''Drama o probuzení'' (Král Oidipús). Souvislosti 3-4/1999.

Nechme však zatím mudrování o Osudu, Náhodě, štěstí a malérech – a raději se podívejme, co se v chrámu Agathé Tyché našlo. Byl tam pěkný bronzový reliéf, na kterém Artemis spolu se dvěma satyry připravuje oběť. Dílo z let 225 až 200 před n. l. je nyní v muzeu na Délu.
<br />

Souvisle číst: [[Svatá hora Kynthos]]

[[Na svatou horu, k jeskyni a divadlu]]

[[DÉLOS]]

Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Délos a Kyklady]]

[[Kategorie:Agathé Tyché (Délos)]]
[[Kategorie:Kratochvíl Zdeněk]]
[[Kategorie:Sofoklés]]
[[Kategorie:Oidipůs král]]
[[Kategorie:Artemis]]

← Starší verze		Verze z 5. 2. 2018, 21:33
Řádka 24:		Řádka 24:
	[[Kategorie:Oidipús král]]		[[Kategorie:Oidipús král]]
	[[Kategorie:Artemis]]		[[Kategorie:Artemis]]
		+	[[Kategorie:Helénistická doba]]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-  zkorigováno, vložit fotky
+[[File:Temple Agathe Tyche Delos 060287.jpg|thumb|right|[[commons: File:Temple Agathe Tyche Delos 060287.jpg|Hellénistický chrám Agathé Tyché je vpravo od první zatáčky stoupání na Kynthos.]] ]]
 Krátce po začátku stoupání na Kynthos potkáváme pod sebou po pravé straně cesty svatyni ''Agathé Tyché'', tedy Dobrého Osudu nebo Dobré Náhody. Dalo by se tudy jít k jeskyni, pak by svatyně byla na levé straně pěšiny k jeskyni. Zasvěcení chrámku je typicky helénistické, v situaci, kdy se od náboženství očekává hlavně přízeň Osudu, nebo dokonce rovnou štěstí. K tomu je ale třeba poznamenat, že řečtina je jazyk stejně nevýzpytný jako taje řeckého náboženství, takže ''Tyché'' může znamenat osud i náhodu, ba dokonce štěstí i neštěstí. Ta první dvojice, osud a náhoda, se stala navzájem protikladnou až po té, co byl osud vyložen deterministicky, zatímco náhoda statisticky. Do té doby je však osud dílem té náhody, která se právě uplatnila, náhoda je nástrojem osudu. Pokud ovšem osudem míníme strojový chod příčin a následků – a náhodou účinky limitně malých změn počátečních parametrů nebo projev statistických funkcí, pak už spolu nemají mnoho společného. Většina lidí druhého tisíciletí našeho letopočtu tvrdí, že „nevěří na osud“, protože mu jinak říkají: křesťané mluví o Boží prozřetelnosti, vědci zase o účincích mechanismu působení. Ve starší antice to od sebe nelze oddělovat.
-Ta druhá dvojice, štěstí a neštěstí, se stává navzájem protikladnou tehdy, když se domníváme, že víme, co je pro nás štěstím, a co neštěstím. V řečtině singulár znamená osud, náhodu, štěstí, zatímco plurál (''tychai'') znamená jak úspěchy a výdobytky, tak naprostý neúspěch, životní pád. Pěkně si s tím hraje Sofoklés v tragédii ''Král Oidipús''. Viz Sofoklés: ''Král Oidipús''. Brno, Větrné mlýny a Ha divadlo 1999. Viz také Z. Kratochvíl: ''Osud'', revue Prostor 51 (3/2001), nebo: ''Drama o probuzení'' (''Král Oidipús''), Souvislosti 3–4/1999.
+Ta druhá dvojice, štěstí a neštěstí, se stává navzájem protikladnou tehdy, když se domníváme, že víme, co je pro nás štěstím, a co neštěstím. V řečtině singulár znamená osud, náhodu, štěstí, zatímco plurál (''tychai'') znamená jak úspěchy a výdobytky, tak naprostý neúspěch, životní pád. Pěkně si s tím hraje Sofoklés v tragédii ''Král Oidipús''. Viz Sofoklés: ''Král Oidipús''. Brno, Větrné mlýny a Ha divadlo 1999. Viz také Z. Kratochvíl: ''Osud'' [http://www.fysis.cz/Texty/osudZK.htm], revue Prostor 51 (3/2001), nebo: ''Drama o probuzení'' (''Král Oidipús''), Souvislosti 3–4/1999 [http://www.fysis.cz/Texty/drama.htm].
 Nechme však zatím mudrování o osudu, náhodě, štěstí a malérech – a raději se podívejme, co se v chrámu Agathé Tyché našlo. Byl tam pěkný bronzový reliéf, na kterém Artemis spolu se dvěma satyry připravuje oběť. Dílo z let 225 až 200 před n. l. je nyní v muzeu na Délu.

@@ Řádka 8: / Řádka 8: @@
 <br clear=all>
-   Souvisle číst: [[Svatá hora Kynthos]]
+   Souvisle číst: [[Svatá hora Kynthos|'''Svatá hora Kynthos''']]
    Zpátky na obsah podkapitoly [[Na svatou horu, k jeskyni a divadlu]]

@@ Řádka 3: / Řádka 3: @@
 Krátce po začátku stoupání na Kynthos potkáváme pod sebou po pravé straně cesty svatyni ''Agathé Tyché'', tedy Dobrého Osudu nebo Dobré Náhody. Dalo by se tudy jít k jeskyni, pak by svatyně byla na levé straně pěšiny k jeskyni. Zasvěcení chrámku je typicky helénistické, v situaci, kdy se od náboženství očekává hlavně přízeň Osudu, nebo dokonce rovnou štěstí. K tomu je ale třeba poznamenat, že řečtina je jazyk stejně nevýzpytný jako taje řeckého náboženství, takže ''Tyché'' může znamenat osud i náhodu, ba dokonce štěstí i neštěstí. Ta první dvojice, osud a náhoda, se stala navzájem protikladnou až po té, co byl osud vyložen deterministicky, zatímco náhoda statisticky. Do té doby je však osud dílem té náhody, která se právě uplatnila, náhoda je nástrojem osudu. Pokud ovšem osudem míníme strojový chod příčin a následků – a náhodou účinky limitně malých změn počátečních parametrů nebo projev statistických funkcí, pak už spolu nemají mnoho společného. Většina lidí druhého tisíciletí našeho letopočtu tvrdí, že „nevěří na osud“, protože mu jinak říkají: křesťané mluví o Boží prozřetelnosti, vědci zase o účincích mechanismu působení. Ve starší antice to od sebe nelze oddělovat.
-Ta druhá dvojice, štěstí a neštěstí, se stává navzájem protikladnou tehdy, když se domníváme, že víme, co je pro nás štěstím, a co neštěstím. V řečtině singulár znamená osud, náhodu, štěstí, zatímco plurál (tychai) znamená jak úspěchy a výdobytky, tak naprostý neúspěch, životní pád. Pěkně si s tím hraje Sofoklés v tragédii ''Král Oidipús''. Viz Sofoklés: ''Král Oidipús''. Brno, Větrné mlýny a Ha divadlo 1999. Viz také Z. Kratochvíl: ''Osud'', revue Prostor 51 (3/2001), nebo: ''Drama o probuzení'' (''Král Oidipús''), Souvislosti 3–4/1999.
+Ta druhá dvojice, štěstí a neštěstí, se stává navzájem protikladnou tehdy, když se domníváme, že víme, co je pro nás štěstím, a co neštěstím. V řečtině singulár znamená osud, náhodu, štěstí, zatímco plurál (''tychai'') znamená jak úspěchy a výdobytky, tak naprostý neúspěch, životní pád. Pěkně si s tím hraje Sofoklés v tragédii ''Král Oidipús''. Viz Sofoklés: ''Král Oidipús''. Brno, Větrné mlýny a Ha divadlo 1999. Viz také Z. Kratochvíl: ''Osud'', revue Prostor 51 (3/2001), nebo: ''Drama o probuzení'' (''Král Oidipús''), Souvislosti 3–4/1999.
 Nechme však zatím mudrování o osudu, náhodě, štěstí a malérech – a raději se podívejme, co se v chrámu Agathé Tyché našlo. Byl tam pěkný bronzový reliéf, na kterém Artemis spolu se dvěma satyry připravuje oběť. Dílo z let 225 až 200 před n. l. je nyní v muzeu na Délu.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-   Stránka ve vývoji
+   zkorigováno, vložit fotky
-Krátce po začátku stoupání na Kynthos potkáváme po pravé straně cesty svatyni Agathé Tyché, tedy Dobrého Osudu nebo Dobré Náhody. (Dalo by se tudy jít k jeskyni, pak by svatyně byla na levé straně pěšiny k jeskyni.) Zasvěcení chrámku je typicky helénistické, v situaci, kdy se od náboženství očekává hlavně přízeň Osudu, nebo dokonce rovnou štěstí. K tomu je ale třeba poznamenat, že řečtina je jazyk stejně nevýzpytný jako taje řeckého náboženství, takže ''Tyché'' může znamenat Osud i Náhodu, ba dokonce štěstí i neštěstí. Ta první dvojice, Osud a Náhoda, se stala navzájem protikladnou až po té, co byl Osud vyložen deterministicky, zatímco náhoda statisticky. Do té doby je však Osud dílem té Náhody, která se právě uplatnila, Náhoda je nástrojem Osudu. Pokud ovšem osudem míníme strojový chod příčin a následků – a náhodou účinky limitně malých změn počátečních parametrů nebo projev statistických funkcí, pak už spolu nemají mnoho společného. Většina lidí druhého tisíciletí našeho letopočtu tvrdí, že „nevěří na osud“, protože mu jinak říkají: křesťané mluví o Boží prozřetelnosti, vědci zase o účincích mechanismu působení. Ve starší antice to od sebe nejde oddělovat.
+Krátce po začátku stoupání na Kynthos potkáváme pod sebou po pravé straně cesty svatyni ''Agathé Tyché'', tedy Dobrého Osudu nebo Dobré Náhody. Dalo by se tudy jít k jeskyni, pak by svatyně byla na levé straně pěšiny k jeskyni. Zasvěcení chrámku je typicky helénistické, v situaci, kdy se od náboženství očekává hlavně přízeň Osudu, nebo dokonce rovnou štěstí. K tomu je ale třeba poznamenat, že řečtina je jazyk stejně nevýzpytný jako taje řeckého náboženství, takže ''Tyché'' může znamenat osud i náhodu, ba dokonce štěstí i neštěstí. Ta první dvojice, osud a náhoda, se stala navzájem protikladnou až po té, co byl osud vyložen deterministicky, zatímco náhoda statisticky. Do té doby je však osud dílem té náhody, která se právě uplatnila, náhoda je nástrojem osudu. Pokud ovšem osudem míníme strojový chod příčin a následků – a náhodou účinky limitně malých změn počátečních parametrů nebo projev statistických funkcí, pak už spolu nemají mnoho společného. Většina lidí druhého tisíciletí našeho letopočtu tvrdí, že „nevěří na osud“, protože mu jinak říkají: křesťané mluví o Boží prozřetelnosti, vědci zase o účincích mechanismu působení. Ve starší antice to od sebe nelze oddělovat.
-Ta druhá dvojice, štěstí a neštěstí, se stává navzájem protikladnou tehdy, když se domníváme, že víme, co je pro nás štěstím, a co neštěstím. V řečtině singulár znamená Osud, Náhodu, štěstí, zatímco plurál (''tychai'') znamená jak úspěchy a výdobytky, tak naprostý neúspěch, životní pád. Pěkně si s tím hraje Sofoklés v tragédii ''Král Oidipús''. Viz Sofoklés: ''Král Oidipús''. Brno, Větrné mlýny a Ha divadlo 1999. Viz také Z. Kratochvíl: ''Osud'', revue Prostor 51 (3/2001), nebo: ''Drama o probuzení'' (Král Oidipús). Souvislosti 3-4/1999.
+Ta druhá dvojice, štěstí a neštěstí, se stává navzájem protikladnou tehdy, když se domníváme, že víme, co je pro nás štěstím, a co neštěstím. V řečtině singulár znamená osud, náhodu, štěstí, zatímco plurál (tychai) znamená jak úspěchy a výdobytky, tak naprostý neúspěch, životní pád. Pěkně si s tím hraje Sofoklés v tragédii ''Král Oidipús''. Viz Sofoklés: ''Král Oidipús''. Brno, Větrné mlýny a Ha divadlo 1999. Viz také Z. Kratochvíl: ''Osud'', revue Prostor 51 (3/2001), nebo: ''Drama o probuzení'' (''Král Oidipús''), Souvislosti 3–4/1999.
-Nechme však zatím mudrování o Osudu, Náhodě, štěstí a malérech – a raději se podívejme, co se v chrámu Agathé Tyché našlo. Byl tam pěkný bronzový reliéf, na kterém Artemis spolu se dvěma satyry připravuje oběť. Dílo z let 225 až 200 před n. l. je nyní v muzeu na Délu.
+Nechme však zatím mudrování o osudu, náhodě, štěstí a malérech – a raději se podívejme, co se v chrámu Agathé Tyché našlo. Byl tam pěkný bronzový reliéf, na kterém Artemis spolu se dvěma satyry připravuje oběť. Dílo z let 225 až 200 před n. l. je nyní v muzeu na Délu.
-<br />
+<br clear=all>
    Souvisle číst: [[Svatá hora Kynthos]]
-[[Na svatou horu, k jeskyni a divadlu]]
+  Zpátky na obsah podkapitoly [[Na svatou horu, k jeskyni a divadlu]]
-[[DÉLOS]]
+  Zpátky na obsah kapitoly [[DÉLOS]]
-Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Délos a Kyklady]]
+  Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']]

@@ Řádka 20: / Řádka 20: @@
 [[Kategorie:Kratochvíl Zdeněk]]
 [[Kategorie:Sofoklés]]
-[[Kategorie:Oidipůs král]]
+[[Kategorie:Oidipús král]]
 [[Kategorie:Artemis]]