Zobrazení zdroje stránky Pro genderovou vyváženost

[[File:Psychro Cave, 051287.jpg|thumb|left|[[commons: File: Psychro Cave, 051287.jpg|Jeskyně Diova narození u Psychro na Krétě.]] ]]

[[File:Zeus Casting Tunderbolts, Dodona 470 BC, Antikensammlung Berlin, 141640.jpg|thumb|right|[[commons: File: Zeus Casting Tunderbolts, Dodona 470 BC, Antikensammlung Berlin, 141640.jpg|Zeus s bleskometem, 470 před n. l. Altes Museum Berlin, Misc. 10561.]] ]]

'''Zeus'''

Zeus je mezi řeckými bohy hlavní postavou, navíc je to bůh velice plodný, v tom jej předčí snad jenom Ókeanos. Diův déšť oplodňuje zemi. V přírodě se Zeus manifestuje hlavně v počasí. Vedle biologické metafory oplodňování přitom přijde na řadu i metafora technomorfní: Pomocí svého bleskometu se rád strefuje do svých milovaných dubů. (Škoda, že žádný záhadolog nevymyslel o tom bleskometu něco důvtipného.)
<br clear=all>

[[File:Cave of Kyllini entrance Kylj452.jpg|thumb|left|[[commons: File: Cave of Kyllini entrance Kylj452.jpg|Kyllénská jeskyně Hermova narození.]] ]]

[[File:Cave of Kyllini interior Kylj469x.jpg|thumb|right|[[commons: File: Cave of Kyllini interior Kylj469x.jpg|Kyllénská jeskyně Hermova narození.]] ]]

[[File:0007MAN-Herma.jpg|thumb|left|[[commons: File: 0007MAN-Herma.jpg|Hermovka Herma Ithyfalického, Sifnos, 520 před n. l. Národní muzeum v Athénách, N 3728.]] ]]

[[File:Kylj465.jpg|thumb|right|Máia, Hermova matka, v Kyllénské jeskyni.]]

[[File:Herma with bird, altar and fire, Pelike, 460 BC, Perseus Painter, Berlin, F 2172, Alts39c.jpg|thumb|right|[[commons: File: Herma with bird, altar and fire, Pelike, 460 BC, Perseus Painter, Berlin, F 2172, Alts39c.jpg|Hermovka Herma, 460 před n. l. Altes Museum Berlin, F 2172.]] ]]

[[File:Relief Hermes Athena 2nd BC Museum Delos A9 102152.jpg|thumb|left|[[commons: File: Relief Hermes Athena 2nd BC Museum Delos A9 102152.jpg|Hermés vede průvod bohů. Mramorový reliéf z domu u jezera na Délu. Muzeum na Délu, A 9.]] ]]

'''Hermés'''

Hermés je šibal a filuta, ale taky síla nečekaných proměn přírody. S mnoha přirozenostmi provádí nejrůznější kejkle, od krádeží přes metamorfózy a čarování po vynálezy. Navíc dokáže proměňovat kontextové zařazení dějů, čímž přelstí i samotného Apollóna, znalce veškerého Osudu.

Hermés je specialista na neřešitelné situace, ze všech ostatních může jeho přítomnost ty neřešitelné naopak udělat.

Narodil se na velice dobře utajeném místě vysoko v horách odlehlé Arkádie „staré jako Luna, kde potkáš spíš vlky a kozy než lidi.“ V Kyllénské jeskyni. Jako první prý rozdělal na zemi oheň, a to „klůckem“.

Jedním z jeho četných fíglů v dějinách filosofie je, že podstrojil ''Corpus hermeticum'', s jehož datací pak měli hermetici ujímání. (Jsou to řecké texty z 2. až 3. století, ale mají formu dialogu mezi egyptským Hermem Trismégistem a jeho synem, navíc využívají některých Platónových hříček k tomu, aby se mohly považovat za Platónův pramen.)

<br clear=all>
[[File:Temple Apollo Delians and Kynthos Delos 0018.jpg|thumb|left|[[commons: File: Temple Apollo Delians and Kynthos Delos 0018.jpg|Délos, ostrov Apollónova narození. Pohled přes Velký Apollónův chrám na svatou horu Kynthos.]] ]]

[[File:Apollo black bird AM Delphi 8140 - large.jpg|thumb|right|[[commons: File: Apollo black bird AM Delphi 8140 - large.jpg|Apollón, 460 před n. l. Archeologické muzeum v Delfách, no. 8140.]] ]]

'''Apollón'''

V Řecku se Apollón narodil na maličkém ostrově [[DÉLOS|Délu]], který je od střední doby bronzové posvátným centrem Kyklad. V Řecku a především v Lykii (ve svatyni Létóón) je považován přímo za dvojče Artemidy, jsou to „Krásné děti“ bohyně Létó. Poutě na Délos k oslavě Apollónova narození se staly předlohou filosofického konceptu [[Theórie|teorie]]. Jeho matka Létó neměla porod nijak snadný, protože ji pronásledovala běsnivě žárlící Héra, také prostřednictvím draka nebo hada a morových ran, navíc se každý ostrov bál poskytnou jí útočiště. Skythinos z Teu parafrázoval nějaké ztracené Hérakleitovo téma v básni (fragment 1 West):<br />
:::... tím se Diu podobá<br />
:::krásný Apollón, že lyrou začátek i konec dá<br />
:::všemu, za tepátko má on Slunce jasný paprsek.
<br clear=all>

[[File:Youthful Dionysos at a feast, small terracotta, 400 BC, Prague Kinsky, NM-H10 4777, 140890.jpg|thumb|left|[[commons: File: Youthful Dionysos at a feast, small terracotta, 400 BC, Prague Kinsky, NM-H10 4777, 140890.jpg|Mladý Dionýsos, 400 př. n. l. Národní muzeum v Praze, NM-H10 4777.]] ]]

[[File:Kylix Dionysus on a ship between dolphins 530 BC, Staatliche Antikensammlungen Munich 120639.jpg|thumb|right|[[commons: File: Kylix Dionysus on a ship between dolphins 530 BC, Staatliche Antikensammlungen Munich 120639.jpg|Dionýsos na lodi. Vulci, 540-530 př. n. l. Staatliche Antikensammlungen München.]] ]]

'''Dionýsos'''

Dionýsos je „bůh přicházející“, znenadání přicházející. Umožňuje metamorfózu, nárokuje obětování sebe, ''sparagmos''. Spolu s Hádem je silou růstu. Řekové si občas podle něj představovali židovského Boha.

Jeho matka, princezna Semelé, byla zpopelněna bleskem v okamžiku jeho početí, takže jej pak donášel Zeus, opatroval Hermés a vychovával věčně opilý Silénos.
<br clear=all>


 Dál na: [[Svatý František]]

 Zpátky na [[O božské přírodě|Vánoční seminář]]