Zobrazení zdroje stránky Jezero narození

[[File:Délos – Le Lac Sacré - Baud-bovy Daniel Boissonnas Frédéric - 1919.jpg|thumb|left|[[commons: File:Délos – Le Lac Sacré - Baud-bovy Daniel Boissonnas Frédéric - 1919.jpg|Posvátné jezero na Délu a stavby za ním, stav roku 1919.]] ]]


[[File:Kouros, torso, 650-600 BC, Delos, A 4085143400.jpg|thumb|left|[[commons: File:Kouros, torso, 650-600 BC, Delos, A 4085143400.jpg|Torzo kúra, asi z Naxu, torzo, 600-550 před n. l. (podle Zafiropolou 650-600 před n. l). Nalezený v posvátném jezeře na Délu. Archeologické muzeum na Délu.]] ]]

[[File:Palm tree Apollo's birth Delos 130061.jpg|thumb|right|[[commons: File:Palm tree Apollo's birth Delos 130061.jpg|Palma Apollónova narození uprostřed bývalého jezera na Délu.]] ]]

[[File:Sacred lake in Delos, 177126.jpg|thumb|right|[[commons: File:Sacred lake in Delos, 177126.jpg|Posvátné jezero na Délu po vysušení.]] ]]

Jezero na Délu bylo posvátné místo ''par excellence''. Jeho vysušení, ke kterému přistoupili francouzští archeologové roku 1925, prý ze strachu před malárií, je tedy podobného řádu, jako vyschnutí většiny antických posvátných pramenů, většinou už v závěru antiky, snad skoro všech vyjma Kastalského pramene v Delfách (a krom pramene v Ag. Georgios na Amorgu). Na fotografii z roku 1919 je okrouhlé jezero ještě dobře patrné.

Teď se místo, kde bylo jezero, jasně pozná podle tamaryšků. Zelená plocha je přibližně kruh, také antičtí autoři popisují jezero jako „okrouhlé“. Palma uprostřed je vidět z dálky. Vysazením palmy francouzští archeologové kompenzovali vysušení jezera. Z hlediska muzeální nomenklatury sice palma není původní, zato není ani pouhou kopií, protože je živá.

Tady porodila bohyně Létó své „krásné děti“, Apollóna a Artemidu. Létó prý při porodu „objala pažemi palmu“ (''Homérský hymnus na Apollóna'', verš 117). Palma je pak tradičně spojena s Apollónem na Délu, výhonek palmy značí přítomnost boha.

Na Délu se mluví hlavně o Apollónově narození, jako kdyby se Artemis málem ani nemusela rodit. Apollón je bratrem (dvojčetem) Artemidy, v řadě ohledů je mužskou analogií této bohyně. Oba dobře a rádi střílejí z luku, oba milují hory, oba mají dost chladný vztah k sexu: Artemis se mu vyhýbá, je panenskou matkou přirozenosti, zatímco Apollónovy lásky jsou vesměs nešťastné, viz exkurz [[Apollón a Hyakinthos]]. Apollón je také bratrem Dionýsa, s nímž tvoří komplementárně se doplňující bratrský pár, viz exkurz [[Apollón a Dionýsos]]. Spolu s ním a Hermem patří mezi „mladé bohy“, viz info [[Mladí bohové]]. Spolu s nimi a také s Athénou patří mezi bohy „nově příchozí“ na Olymp. Ti se, společně s dávnou bohyní Afrodítou (na rozdíl od většiny ostatních bohů), rádi baví s lidmi. Každý z nich po svém. Apollón tak činí jako věštec, lékař, estét a milovník přesné harmonie, prototyp kúra – viz info [[Kúros]].
<br clear=all>

  Souvisle číst: [[Oslava Apollónova narození]]

  Zpátky na obsah podkapitoly [[Posvátnou cestou]]

  Zpátky na obsah kapitoly [[DÉLOS]]

  Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']]


[[Kategorie:Jezero narození (Délos)]]
[[Kategorie:Apollón]]
[[Kategorie:Artemis]]
[[Kategorie:Kastalský pramen]]
[[Kategorie:Francouzi]]