Zobrazení zdroje stránky Erupce Théry

  exkurz - stránka bez jednoznačného pokračování

[[File:Sulfur field on the volcanic island Nea Kameni in Greece.jpg|thumb|left|[[commons: File: Sulfur field on the volcanic island Nea Kameni in Greece.jpg|Povlaky síry na skále. Nea Kameni, Santorini.]] ]]

[[File:Volcanic rocks in Nea Kameni.jpg|thumb|right|[[commons: File: Volcanic rocks in Nea Kameni.jpg|Sopečná krajina. Nea Kameni.]] ]]

[[File:Santorini-topo.svg|thumb|right|[[commons: File: Santorini-topo.svg|Mapa Santorini, stav na počátku 21. století.]] ]]

[[File:Santorin Guillaume-Antoine Olivier.jpg|thumb|right|[[commons: File: Santorin Guillaume-Antoine Olivier.jpg|Mapa Santorini, Guillaume-Antoine Olivier in 1801.]] ]]

[[File:Old map of Santorini.jpg|thumb|right|[[commons: File: Old map of Santorini.jpg|Santorini, 1703.]] ]]

Velká erupce Théry v době bronzové není jen kuriozitou pro milovníky rekordů, ale také základním problémem egejské chronologie. Výbuch to byl bezpochyby impozantní: Odhadovaná energie odpovídá více než dvěma miliardám tun TNT, čtyřikrát více než Krakatoa, do povětří vylétlo asi 60 kilometrů krychlových magmatu a kamení, část z nich dopadla až na Krétě, popílek pokryl skoro celé východní Středomoří. Patří mezi několik největších sopečných výbuchů za dobu holocénu. Na Théře samotné je vrstva lávy a popela z té doby mocná až 7 metrů. Vlna tsunami byla vysoká 30 až 150 metrů. Leccos zlého je však k něčemu dobré. Ze sopečného popela se stala úrodná půda a archeologové mají skvělou linku v podobě vrstvy sopečného popela, která na mnoha místech východního Mediteránu jasně určuje datum erupce Théry. (Ve vzdálenějších místech je možné určit původ popela analýzou poměru prvků, a tak potvrdit nebo vyloučit erupci Théry jako jeho zdroj.)

Zdálo by se tedy, že právě na Théře s datacemi nebudou problémy, leč opak je pravdou. Neznáme dostatečně přesně ani dobu, kdy ke katastrofě došlo, ani následky, které měla mimo Théru. Archeologové udávali většinou dobu kolem roku 1500 před n. l., dokonce bývala oblíbená ještě trochu pozdější datace, tedy rané 15. století před n. l. Geologové se ovšem přimlouvají za druhou polovinu 17. století před n. l., a podporují je v tom klimatologové. Radiouhlíkově je to 1625 až 1600, ale to je spíš mez pro nejpozdější možnou dataci (následkem možné infiltrace pozdějším uhlíkem). Paleobotanici přísahají na rok 1628 před n. l., asi je radno se toho pracovně držet.

Takže si budeme hrát na to, že datum známe. Taky víme, že ostrov samotný to dost zdevastovalo, dokonce i v geologickém smyslu slova, takže tady těžko mohl někdo přežít, nemluvě o jedovatých plynech a následné delší době skoro bez vegetace. Kykladsko mínójská kultura na Théře touto katastrofou skončila. Erupce Théry je ale vážným kandidátem také pro katastrofický výklad lecčeho dalšího. Protože povaha lidí je taková, že každý objev zkusí napasovat na cokoli, nechybí ani pokusy o spojení této exploze třeba s židovským Exodem. Takovými záležitostmi se naštěstí nemusíme zabývat, máme dost starostí s vlastními a snad docela rozumně položenými problémy. Tak například nevíme, jak moc devastující to bylo pro mínójskou civilizaci na Krétě. Určitě to bylo hodně zlé: Tsunami zničilo loďstvo a spláchlo sídla na severním pobřeží, otřesy a místy i létající sopečné pumy zničily část domů ve vnitrozemí, vrstva popela mohla ohrozit vegetaci. Zdá se však, že mínójská Kréta sice byla hodně oslabena, ale přetrvala. Přestala být námořní mocností, ale zašla až o nějaké to století později a na něco jiného – nebo vlastně nezašla, jenom byla převrstvená Achájci. My totiž míváme tendenci považovat pád vlády za konec světa, tím spíš pak ekonomický pokles o několik procent, takže si nepřipouštíme, že při poklesu o 75 % přežijeme, většinou dokonce docela obstojně, byť  bez větší části oblíbených hraček. Podobně asi přeceňujeme následky na úrovni regionu, vždyť vegetace se regeneruje, ryby v moři většinou přežijí a lidi vydrží strašně moc. Naopak málo uvažujeme globální následky, protože o nich nevíme dost spolehlivě. Je například otázkou, zda erupce Théry mohla za velké neúrody v Číně té doby. S rozumnou pravděpodobností totiž kvantum popílku a síry ve stratosféře způsobilo globální ochlazení na řadu let, možná i desetiletí.

Ale pozor, abychom všechno na světě nevysvětlovali Thérou! Vždyť na Kykladách jen místy dohledáme stopy thérské katastrofy, a je to blíž než Kréta. Může to být tím, že na většině kykladských ostrovů toho v té době nebylo zase tolik ke zničení. Nebo tím, že fraktální struktura kykladské mořské krajiny působí jako mocný ochranný štít. Nebo tím, že většina síly erupce mířila na východ až jihovýchod – aspoň pokud jde o popílek, tak tomu tak opravdu je –, ale to by mohlo být třeba jenom směrem větru.

Erupce Théry nastala v první fázi pozdní doby bronzové. Není tím, co v Egeidě ukončilo střední dobu bronzovou. Kromě zničení města na Théře ukončila nanejvýš první fázi pozdní doby bronzové. Památky z Akrotiri, které ukazují stav před katastrofou, jsou vesměs ze „zralé fáze LC I neboli LM IA“, lidsky řečeno, předpokládají už nějaký vývoj kykladsko mínójské kultury pozdní doby bronzové.

Stav nálezů svědčí o tom, že lidé stačili odejít. Vidíme zničené město, ale po evakuaci. Podle geologů je varovaly „menší“ erupce několik měsíců před katastrofou a oni na rozdíl od obyvatel Pompejí vzali cennosti a odpluli. Nevíme, nakolik jim to bylo co platné.
<br clear=all>

  Pokračovat v souvislém čtení: exkurz [[Thérské vinařství]] nebo rovnou [[Atlantida?]]

  Zpátky na obsah kapitoly [[THÉRA (Santorini)]]

  Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']]


[[Kategorie:Théra (Santorini)]]
[[Kategorie:Mínojci]]
[[Kategorie:Kréta]]
[[Kategorie:Exkurzy]]