Zobrazení zdroje stránky Archaické sochařství na Kykladách

  zkorigováno, vložit fotky

[[File:Kouros from Ptoon 550 BC NAMA 10 102536102533.jpg|thumb|left|256px|[[commons: File:Kouros from Ptoon 550 BC NAMA 10 102536102533.jpg|Kúros ze svatyně Ptóon v Boiótii, naxijská práce, 550 před n. l. Národní archeologické Muzeum v Athénách.]] ]]

V druhé polovině řecké archaické doby (7. a 6. století před n. l.) se Kyklady podruhé dostávají na pomyslnou špičku sochařské dokonalosti (totiž po rané době bronzové). Zdejší mistři významně přispěli k vývoji řeckého a evropského sochařství. Místní zásoby mimořádně kvalitního mramoru a místní sochařské školy, zvláště naxijská a parská, získávají věhlas po celém řeckém světě. Jejich produkci potkáváme prakticky všude, třeba až na Sicílii, avšak nejlepší kousky se vozily na [[DÉLOS|Délos]]. Dodnes je Délos místem, kde můžeme [[Archaické sochy a reliéfy na Délu|v muzeu vidět]] pohromadě nejvíc archaických plastik, byť v podobě torz. Celými exempláři se chlubí Národní muzeum v Athénách a vybraná světová muzea.

Převažují sochy mladíků (viz info [[Kúros]]) a dívek (viz info [[Koré]]), a to v elegantním iónském stylu, který upřednostňuje lehčí štíhlejší postavy než mužnější styl dórský. S kykladským exportem soch a mramoru souvisí také větší počet nalezených polotovarů soch, ponechaných po cestě nebo přímo v lomu, viz exkurz [[Polotovary soch]]. Některé z nich jsou úctyhodných rozměrů, neboť řečtí Kyklaďané tuto kolosální formu z jednoho kusu mramoru oblibují a technicky zvládají. Patrně rekordním kouskem byl kúros z Naxu stojící na Délu, který byl vysoký kolem 14 metrů.

Kykladští kúrové jsou většinou štíhlejšího iónského typu, dokonce představují jeho extrém. Kupodivu to platí i na ostrovech s dórským obyvatelstvem.

Kykladské ''korai'' (dívky) jsou nejprve stylizované v ploše, téměř jako pradávné idoly, je to ale spíš vlivem návaznosti na raně archaické plastiky, zvané ''xoana'', protože byly většinou dřevěné, možná jde i o zbytek vlivu geometrické stylizace. V každém případě jsou méně trojrozměrné než plastiky střední a pozdní doby bronzové, což je vlastně překvapivé. Postupně nabývají na objemu a na zdobnosti oděvu.

Dalším typickým darem posvátnému místu byly [[Sfinga|sfingy]], třeba [[Sfinga Naxijských v Delfách|naxijská v Delfách]] nebo parská na Délu. Už koncem 7. století před n. l. se na podstavce soch občas píše dedikace nebo i jméno mistra. Lépe si to vše ukážeme na sochách až v [[Archaické sochy a reliéfy na Délu|Archeologickém muzeu na Délu]] i jinde.

Samozřejmě se sochá leccos. Zvláště lvi, někdy jsou velké sochy záměrně ponechané jako součást přírodní skály.

(Pokud komu chybí základní poučení o řeckém sochařství a touží po něm, najde je v infu [[Styly a žánry řeckých plastik]].)
<br clear=all>

  Souvisle číst: exkurz [[Polotovary soch]] nebo rovnou [[Drobné bronzy na Kykladách|Drobné bronzy]]

  Zpátky na obsah kapitoly [[NAPŘED O KYKLADÁCH]]

  Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']]


[[Kategorie:Kyklady]]