Zobrazení zdroje stránky Božská svatba

Na náhodně nalezeném papyru (Grenfell-Hunt Greek Papyr. Ser. II, n. 11; p. 23) čteme úryvek Ferekýdova spisu (viz [[DK 7 B 2 /1 originál]]):

„(...) jemu [''Zánovi'', Diovi] vytvářejí mnohé veliké domy. A když to, co je třeba, všechno dokončili, jak věci, tak služebníky i služebnice a ostatní potřebné věci, a když je vše připraveno, konají svatbu. Když nastane třetí den svatby, vyrábí ''Zás'' veliký a krásný plášť a na něm tká Zemi, ''Ógéna'' i domy ''Ógénovy'' (...) [''Zás'' pak řekne Zemi: ‚Ježto si přeji,] aby sňatky náležely tobě, tímto tě uctívám. Přijmi můj pozdrav a buď mou družkou!‘ Toto prý bylo první odhalení nevěsty, které se tak stalo zvykem u bohů i u lidí. Ona od něho přijala plášť a odpověděla (...)“

Zeus (''Zás'') je zde ženich a jeho nevěstou je Země (''Gaia'')! To je dost nečekaná verze vztahů mezi primordiálními božstvy. Zeus zastupuje Úrana! Země se ovšem zatím ještě jmenuje Chthonié (viz [[Ferekýdés DK 7 B 1 /1, originál]]). ''Chthonié'' teprve dostane Zemi darem a tím získá i své nové jméno ''Gaia''. Sám Zeus (''Zás'') pro ni tká plášť, na kterém Zemi (''Gaiu'') vytká. Tímto pláštěm zakryje propastnou hlubinu ''Chthonié'' a přejmenuje ji na Zemi. Kromě Země je ovšem na tomto plášti utkán také Ókeanos, u Ferekýda ovšem zvaný ''Ógenos'', což je další z jeho zvláštních pojmenování, možná s etymologickou narážkou na rození. To by bylo opět domyšlením Homéra, viz například ''Ílias'' XIV,201, kde je Ókeanos „původce bohů“. Oproti Homérovi ovšem Ferekýdés přesouvá skutečnou původnost z Chaosu nebo Ókeanu na Dia nebo Čas, podobně jako z Thetydy na Zemi.

Pozemský svět jako obraz utkaný od božského tkalce je silná metafora. Upomíná na homérské téma zobrazení světa na Achilleově štítu (''Ílias'' XVIII, 478-608), který však ková jiný bůh, Héfaistos. I tam je pozemský svět obkroužen Ókeanem!
Svatební obřad je v textu papyru přerušený v nejlepším, pokračování je ztraceno. Podobnosti s homérským popisem štítu si ovšem už koncem 2. století n. l. všimnul Kléméns Alexandrijský (''Stromata'' VI, 9, 4 = DK 7 B 2 /2):

„Také Homér popisuje [výzdobu] štítu vyráběného Héfaistem těmito slovy:
<br />
<br />

		Uprostřed vytvářel zemi, nebe a moře. (Ílias XVIII, 483)

		Silný a veliký proud tam vytvořil Ókeanův. (Ílias XVIII, 607)
<br />
<br />

Ferekýdés ze Syru říká:

Zás vyrábí veliký a krásný plášť a na něm vytkal Zemi, Ógéna i domy Ógénovy.”

Homérský obraz se přesunul z bojového užití do svatebního. Neková Héfaistos, nýbrž tká Zeus, avšak božská úroveň děje i typu zobrazení zůstává, ba získává na primordiální dimenzi.

  Pokračovat v souvislém čtení: [[Boj mezi bohy]]

[[Ferekýdův spis: Sedmero slují]]

[[Ferekýdés ze Syru – Prapočátek části filosofie na Kykladách?]]

[[SYROS]]


[[Kategorie:Ferekýdés]]
[[Kategorie:Zás]]
[[Kategorie:Ógénos]]
[[Kategorie:Země]]
[[Kategorie:Gaia]]
[[Kategorie:Chthonié]]
[[Kategorie:Thetys]]
[[Kategorie:Héfaistos]]
[[Kategorie:Homér, Ílias]]
[[Kategorie:Homér, Ílias, Achileův štít]]
[[Kategorie:Ókeanos]]